@misanydrl to rozhodně :-) a tobě teda stačí napočítat do deseti a jsi v klidu? já i přesto kdybych hrála že je vše ok tak na mě je to prostě poznat že s něčím nesouhlasím nebo se mi to nelíbí...vím že jsou i takové holky který navenek působí že vše v pohodě žádnej problém a v duchu se tím strašně užírají...na mě je to poznat neumím se přetvařovat...
@berev Ne, promiň, nemůžu...nevím, proč zakládáš diskuzi, když ti vadí cizí názor...já se ti nevysmívám a jednám slušně, ptala jsem se tě, čeho se bojíš..protože ano, nemůžu pochopit, že si přítele bereš, tudíž se asi milujete a chcete spolu strávit celý život, přesto se bojíš, že když ho jednou pustíš s kámošema do stripbaru, tak se "něco" stane...ne, máš pravdu, nemůžu to pochopit...ptala ses na názor, tady je...nemyslím to zle, jen nerozumím tomu, čeho se bojíš a jestli ho chceš celý život hlídat, aby náhodou někde neviděl cizí nahou holku...
@yumy ok, já to taky nemyslela zle....dobře to popsala cryp:
" cryp @berev Ja asi chapu, jak to myslis, racionalne vis, ze se nemas ceho bat, ale emoce se bouri.... . Mela jsem podobny problem, kdyz jsem resila, ze je muj nastavajici porad kamos s byvalou... ale to by bylo na jine tema Proste jsem racionalne vedela, ze neni duvod se znepokojovat, ze mu muzu verit apod, ale soucasne jak kdybych mela nejakou paranoidni naseptavacku v hlave, ze ktere jsem se mohla zblaznit. "
yumy: takže asi tak....ale právě to nemůžeš pochopit když si nad věcí...
@berev Dobře, chápu...každý je žárlivý jinak...ale zkus si trochu věřit. Jsi přece ta, kterou si vybral, miluje jí a chce s ní strávit celý život...jsi pro něj ta nejhezčí a nejlepší na světě ne? jinak by si tě nebral...
@berev jak kdy,obcas polknu a radsi odejdu,vychladnu a teprv pak to resim,reknu popravde,co mi vadi,taky se neumim pretvarovat,ale reknu to v klidu..obcas to druha strana akceptuje nebo mi rekne svuj pohled a ja ho uznam,obcas to vyresime v klidu,obcas se to i pres snahu strhne v hadku,pze mame proste uplne jinej nazor.. A nekdy to od zacatku neustojim a pak hned rvu,ale nevyhodou toho je,ze si to pak uvedomim,je mi to lito a jak se stydim, tak radu veci,i kdyz me to stve,povolim,abych vynahradila to,ze jsem se blbe chovala..takze ona ta chladna hlava je casto vyhodnejsi,clovek muze diskutovat a treba najit kompromis vyhovujici obema stranam..kdyz se hadam a histercim,tak partner velmi rychle bouchne dverma a ja mam pak smulu:-D...
@berev já to můžu pochopit, nebyla jsem vždycky nad věcí, taky jsem žárlila...ale už je to docela dávno...čím jsem starší, tím míň to tak nějak mám zapotřebí a vím, že na lidi jako třeba ty to může působit že přítele nemiluju a že mi na něm nezáleží...to vůbec ne...já mu jen věřím, když mi říká, jak mě miluje, jak jsem krásná, úžasná, chytrá atd...beru to tak, že si vybral mě, požádal o ruku mě a když se mnou chtít být nebude, tak nebude a moje žárlivost, hlídání nebo fňukání tomu nezabrání. Je mi jedno s kým se kamarádí, s kým se stýká, kam chodí, věřím mu, že je mi věrný a prostě nežárlím,....ale taky to nebylo vždycky tak .-)
@misanydrl je potřeba si zaměstnat hlavu a ne si jí za*írat takovýma pí*ovinama no....jenže ono se to řekne....kdyby to byla jen hádka tak ok...ale já to vždycky vyhrotím do extrému...a přítel nechápe...
@yumy no tak to nevím do kolika let mám čekat....já naopak taková dřív vůbec nebyla...pak jsem náhodou přišla bývalému příteli na to že mě chtěl podvést a byl to šok protože to byl blesk z čistého nebe byli jsme spolu ani ne půl roku, nebyl důvod.......od té doby jsem takhle podezřívavá...
@berev buď v klidu, já to taky umím:-D jenže v tomhle směru mě manžel vycepoval, když začnu takhle vyvádět, tak přestane komunikovat, někam se zavře, ignorujeme mě, dokud se neuklidnim a teprv pak je ochotnej se zase bavit.. manžel taky nechápe, proč to takhle vyhrotim, to se asi nedá pochopit, ani já to nechápu, v tu chvíli se to prostě nedá jen tak zastavit, ale i přes to mě miluje a holt se mě občas takhle snaží krotit:-D
@misanydrl hmmm nojo no...tak zapracovat na sobě jak?? pokaždé když hádka skončí tak si říkám a slibuju že příště nebudu tak hysterická...a ejhle, možná je to ještě horší
@berev V tomhle ti neporadím, ani mě se to někdy nedaří...jde mi to ve chvíli, kdy se objeví problém a my nejsme v tu chvíli spolu (třeba mi napíše smsku o něčem, co se mi nelíbí), po smskách řešit věci je zbytečný nebo to i zkusim a on mi neodepíše, tím pádem musím počkat, až se vrátí z práce:-D... a tak mám čas si srovant svý argumenty, vychladnout z toho největšího vzteku a jsem schopná relativně v klidu diskutovat (i když netvrdím, že se to občas nezvrhne zase v hádku)..horší to ale je, když jsme v tu chvíli spolu a řešíme to hned... pak je hrozně těžký se ovládnout... v takovým případě je asi nejlepší jít fakt na chvíli pryč, projít se, dát si vanu, prostě chvíli nedejchat stejnej vzduch... tohle mi zatím moc nejde, ale pracuju na tom:-D
@berev ona je pravda, že žárlivost je nedostatek sebevědomí...zkus myslet víc na sebe...přítel tě určitě miluje a rozhodně nepomýšlí na to, že by tě vyměnil a podle mě se na něj hrozně moc fixuješ...třeba tím, že píšeš, že budeš dřepět doma, zatímco on si bude užívat...určitě máš kamarády, se kterýma si můžeš vyrazit, nebo jít třeba po nákupech a udělat si nějakou radost, nebo sportovat....já nevím, jaké máš koníčky :-) ale myslím, že když je člověk zaměstnán i sebou a partner pro něj není středobod vesmíru na kterém všechno stojí a padá, hned to s tou žárlivostí není tak horké...a když už teda, myslím, že jedinej kdo by měl žárlit jsou muži na ženy...my jsme ty krásné, co mají být opečovávány a o které se mají oni bát že jim je někdo ukradne ne? :-D
@berev a navíc já si stejně myslím, že čím víc někoho hlídáš, tím větší je pravděpodobnost, že se něco stane...víš jak zakázaný ovoce...myslím, že správná taktika je právě dát tu volnost dle hesla "hloupá žena muže hlídá, chytrá přitahuje" :-)
@yumy tak s tímhle úplně souhlasím... trochu jsme bojovali s tím, že jsem byla na manželovi hodně závislá a chtěla s ním trávit veškerý čas...Moc nám pomohlo, když jsem si našla koníček - začala jsem fotit..tím pádem jsem přestala být fixovaná na něj a přestalo mě štvát, když si udělal program s kamarádama beze mě... prostě když není doma nebo jede pryč, tak si domluvím nějaký foceníčko, pak si hraju s fotkama a hrozně mě to baví... a jemu se ulevilo, že nemusí mít výčitky, že jede pryč a ví, že nejsem smutná a že nebudu doma čučet do zdi a že se zabavim...
@berev Když ženská chlapa moc hlídá, tak pak ho do tý nevěry možná i "dožene"..některý chlapi to berou tak, že když mi nevěří, podezírá, tak ať má důvod" nebo taky potká ženskou, která mu řekne, jaká jsi stíhačka, že ona by tohle nikdy nedělala a on se v tom vzhlídne a nevěra je na světě:(..je to blbý, ale je to tak.. navíc chlapi (možná víc než ženský) nemaj rádi pocit omezení, takže proti zákazům, příkazům, hlídání se pochopitelně "stavěj na zadní".
@misanydrl já jsem v tomhle případě asi chlap, žárlivost nesnáším, nesnáším stíhání a nepřipouštím aby mi někdo říkal kam můžu chodit nebo s kým se stýkat...žárlivého chlapa jsem měla 3 roky, byla jsem mladá a hloupá, byl to můj první vztah a prakticky jsem přišla o všechny kamarády protože jsem skoro nikam "nemohla"...dneska už bych si to líbit nenechala, nebo spíš bych s takovým vůbec nebyla...my jsme oba hodně společenští, máme hodně přátel a své koníčky, takže spíš jsme rádi, když máme dva večery v týdnu pro sebe...každý to má prostě jinak, mě přijde úplně normální, že je někde s kamarádkou na drinku a přijde domů pozdě, nebo že jede s kamarádama někam sám na víkend, protože já mám třeba jiný program...vím, že jsou holky, které by tohle nikdy nedovolili...ale jak jsem řekla, hlavně když to má srovnaný ten pár :-)
Já bych nakonec řekla, že tazatelka má hlavně problém s chladnou hlavou a partnerskou komunikací. Teď je to v pohodě, přeci jen pořád je to relativně začátek vztahu, ale většinou to toho chlapa postupem let začne čím dál tím víc štvát a měla bych strach, aby se o Tobě jednou nevyprávělo jako o té šílené ex... Nakonec, když se ptají takových těch stařečků na briliantových svatbách, jak to, že spolu tak dlouho vydrželi, tak všichni říkají: klid, tolerance, držet se a nehádat a umět zavřít oči.
neměla bych problem s tim, ze tam jde - spis bych pak byla rano zvedava na to jak to tam probihalo a tesila se, co mi bude povidat :) tak se podiva na kroutici se nahy zensky, no a co - treba ti pak rekne ze zadna nebyla krasna tak jako ty a bude to fajn, ne? :)
@berev Ber to s klidem, ja bych z toho mela jeste legraci ze se kluci chteji podivat:-) Ten muj mel stripterku na rozlucce, a pak mi i fotky ukazoval, jsem se smala ze tam vypadal jak puk, jak se stydel:-) Ja mu verim, vim ze je rad za to co ma doma a nema potrebu hledat jinde...
@berev Tak já bych z toho nadšená nebyla, ale rozhodně by mě nenapadlo mu to zakázat nebo prostě chtít po něm, aby nechodil. Pokud je to rozlučka kamaráda, není to jeho výmysl. Kdyby si to usmyslil on, že tam chce, tak by se mi to nelíbilo. Dohodla bych se s ním předem na jasných pravidlech a asi bych i chtěla, aby třeba 2x dal o sobě vědět nějakou sms....jen prostě aby se ozval. Tak se prostě podívá na nahaté ženské, no a? Pokud to bude jen dívání, nevidím na tom nic špatného. Kdyby tam chodil jen tak občas s kamarády jako na zábavu, to by mi vadilo. Ale rozlučka je prostě něco jiného. Navíc by asi před kamarády vypadal jako podpantoflák, kdyby jim řekl, že nemůže, protože jsi mu to zakázala. A ty bys asi v jejich očích taky moc nevzrostla.
@berev A ještě něco - proč bys dřepěla doma? Domluv se s kámoškou, pozvi ji na večer, dejte si vínko, udělej něco dobrého a pokecejte. Nebo někam zajděte. Ne naschvál a natruc, ale proto, abys celý večer nepřemýšlela, co asi dělá, jak to probíhá.
to co tady padlo o koníčku aby se žena neupla na chlapa je pravda na víc než 100%. Je úplně ideál když mají oba něco - každý to své (koníček) a pak nejaký společný. Protože sedět doma, čekat kdy přijde domů z práce a koukat na něho 7 večerů v týdnu - to ne. Já když se domluvím s holkami z kolejí tak jedu a zahlásím že jedu. Neptám se zda mohu. Když jdou zase oni s klukami do hospody tak se zeptám zda bude u nás někdo spát (ne všichni jsou pražský) nebo budu dělat taxikáře. A víte jaká je to prdel když máte 4 priopilé chlapy v autě a všichni navigují a na kruháči se nevědí domluvit který výjezd :)) Já si za ten večer doma něco uplácám (šiju patchwork) nebo hodím fusky na stůl a knížku do ruky. Tohle je ideálne preventívne opatření proti žárlivosti.
A souhlasím i s @yumy že žárlivost je nedostatek sebevědomí
Nečetla jsem celou diskusi, tak jen napíšu svůj názor na první otázku. Já bych ho pustila, ale protože vím,že bych určitě neusla a hryzala se zvědavostí, šla bych třeba někatančit s kamarádkama, abych se taky odreagovala a pak bychom se sešli doma :)
@berev hodně ti rozumím, měla jsem to samé. A částečně mám do teď. S bývalým jsme byli skoro pět let. Každou svou přítelkyni podvedl a to ve mně si zakotvilo tu nedůvěru. Byla jsem úplně chorobná, prohlížela mu mail, tel., hlídala ho a nikam nepouštěla. Kůli každému chtění jít s klukama ven jsem dělala nepříčetné scény, přesně takové jak píšeš ty. Myslela jsem si, jak to mám ošéfované. Omyl. Asi 4 měsíce před koncem jsme koupili na hypo dům, mluvili o svatbě, dětech a najednou to začalo nějak skřípat. Začal se chovat jinak. Nakonec jsem se dozvěděla, že měl kamarádku - čtyři roky se kterou se později kamarádství nějak zvrtlo, netušila jsem vůbec nic. A mohla jsem dělat co jsem chtěla. No a jak to vzniklo? Kamarádka mu vykládala, jak je úplně jiná než já, jak vůbec nežárlí a bla bla. No tak jsme se rozešli, dost hnusně, a já jsem se následně na třicetinách neznámého kluka, kam mě kamarádka dostala, do toho oslavence zamilovala a teď si ho budu brát :) Sice začátky taky nebyly fajn, dostala jsem taky pěknou herdu do zad kůli jeho "nejlepší" kamarádce, ale to už je pryč a já si prostě řekla dost. Žádné lezení do telefonu, žádné zákazy, nechat ho být. Ne vždy jsem v klidu na to bohužel nemám povahu. Občas se mi zjeví bývalej a mám strach, že o současného přijdu kůli nějaké herečce. Ale to bych se taky mohla zbláznit a chodit s ním všude. Když to bude chtít, udělá to. Na tom nic nezměním.
Striptýz - ne že bych z toho byla bůh ví jak nadšená, ale ať si ho dopřeje, když to musí mít, ale jen koukat NESAHAT ;-)
Jo a jak to dopadlo s bývalým? Ta jeho princezna ho navábila, pak jí potkal někde s někým jiným. Ona se odstěhovala za dalším do Anglie, kde porodila chlapečka. Bůh ví kdo je otec. No a bývalý drahoušek pak škemral ještě asi půl roku. Smůla. Já jsem ráda, že to tak dopadlo. Bez něj a té jeho kámošky, bych Honzu nikdy nepotkala :-) Vše zlé je k něčemu dobré.