Taaaakže :-D ...Svatba má být jednou v životě, oba chceme, aby byla maximálně krásná a podle našich představ. Oba máme nějakou představu o tom, jak by to mělo vypadat, o výzdobě, oblečení, jídle, hudbě prostě o všem. Problém je, že naše představy se v mnohém liší a nemůžeme se shodnout. Jak to zvládáte a jak jste nakonec dospěli k nějaké shodě, která by vyhovovala oběma?
@vivienrachel Záleží na tom, co si představuješ Ty a co si představuje on. My ze začátku měli také rozdílnou představu, ale mluvili jsme o tom a schodli se nakonec na něčem úplně jiném, co se líbí nám oběma a přijde nám to lepší než původní verze :)
My jsme měli štěstí, na většině jsme se shodli. Často ustoupím, ale v takových věcech jsem to taky chtěla i podle sebe. Ušila jsem polštářek - nelíbil se, ušila jsem druhý - neřekl, že se mu nelíbí, takže jsem ho použila. Co se netýkalo mně - jako ženichovy boty, to jsem nechala na něm, i když mně se nelíbily. Ale jsou to drobnosti. Největší rozdíl byl v prstýnkách, takže ty jsme nechali na konec. Tak dlouho (a tolikrát) jsme nad nima stáli a vyřazovali a argumentovali, až jsme nakonec došli ke shodě :-)
Tak ja jsem mela predevsim stesti, ze partner o svatbe zadnou predstavu nemel a jedine na cem mu zalezelo byla svickova a s tim jsem problem nemela :-D jinak obecne ve vetsine veci mame podobny vkus a styl, takze kvuli nicemu zadne dohadovani se a prosazovani sveho nebylo :-) jedine co jsem si musela trochu vydupat byl jiny oblek nez ten co uz mel, ktery je sice hezky a temer nenoseny, ale pro zenicha a vzhledem k mym satum mi neprisel dostatecne slavnostni.. a mne naopak manzel musel pravidelne pripominat, ze jsme se dohodli na urcitem poctu kulatych stolu v sale a ze to navysovat proste nebudeme, takze jsem musela byt opatrna v seznamu hostu, ale za to jsem byla jen rada, ze mne krotil :-)
Já jsem měla taky ženicha, který se chtěl strašně angažovat - jenomže podle mě neměl vůbec na věci vkus. Tak jsem udělali kompromis....vybrala jsem si ze svatby to, co je pro mne důležité (a ty méně podstatné věci jsem přenechala ženichovi - zařizoval korzáž, kytici pro nevěstu - podle obrázku, který jsem mu dala, oběhal matriku a domluvil termín, náplň do dortu - já měla na starosti vzhled dortu, dala jsem mu sepsat seznam hostů - který jsme potom společně upravili, apod....
My jsme meli o svatbe tak rozdilny predstavy, ze rozdilnejsi uz to byt opravdu nemuze. Pritel chtel/chce svatbu jen ve 4 (my a svedci) nekde daleko na plazi u more, ja klasiku v praze se vsemi kamarady a pribuznymi. Nakonec budeme mit klasickou svatbu pristi rok v Praze, ale ze sto lidi jsme to seskrtali na 50-60, takze maly kompromis z me strany, ale veliky z jeho. Ja si nedovedu predstavit nemit rodice na svatbe. Kdyz jsou ty predstavy uz moc odlisny, tak kompromis proste udelat nejde a nekdo ustoupit musi:)
my jsme se vesměs shodli a když už ne, řekli jsme si argumenty a představili si, jak by to vypadalo...a pak se dohodli bud na kompromisu nebo variantě, které byla přijatelná pro oba....
o tom to je i v životě .)
sednout si spolu, papír a psát a škrtat
postupně dospějete k nějakému kompromisu
nu a po svatbě.....pak tohle budete dělat hódně často , halt manželství :-)
Taky se neshodujeme na spoustě základních věcí v celém dni (+ ještě na prstýncích teda :-D ), no, snad to dáme nějak dokupy, máme ještě skoro celý rok čas a hodně se toho ještě vykrystalizuje. Ale je to pěkně na prd. :-S V mnoha ohledech má pravdu, vím, že mu jde o to, ať si ten den co nejvíc v klidu užijem, ale nechat to na něm, tak se bereme jen ve dvou :-( (NEEEEEEEE!!!!!!)
jo to znám, my máme každý úplně jinou představu o svatbě, on chce klasickou, jak vždycky bývá a já zase něco neformálního, zkrátka po obřadu grilovačka s rodinou, ani bych nemusela mít svatební šaty a to všechno kolem
takže jdeme ve svatebním, obřad klasika, potom oběd rodinou a po obědě jdeme na grilovačku, prase, spoustu jídla, pití a tak....jinak všechno vymýšlím a organizuju sama a on mě pomáhá oběhávat to, když se zeptám na názor, že je to naše svatba, že to musíme řešit oba, řekne jen neco jako, ty to zvládneš dobře....
Kompromisy jsou dobrým základem do manželství:) Já bych navrhla se shodnout na rozpočtu a stylu svatby a pak si rozdělit zodpovědnosti tak, aby se každý mohl vyřádit na něčem jiném. Co doporučujeme svěřit ženichovi najdete v našem článku: http://www.beremese.cz/catalog/vendor...