Ahoj nevěstinky! Mám 18 dnů před svatbou a maminčin bratr umírá na rakovinu. Mám z toho smíšené pocity. Svatbu máme naplánovanou rok a půl dopředu, takže zrušit to by bylo těžké. Nedokážu si ten svůj svatební den vychutnat. Co myslíte, mám svatbu zrušit?
kata 267: není to od tebe hnusný... myšlenky má člověk všelijaký, i když se jim brání...
Mamča se ale teď cítí moc dobře - nic ji nebolí, na nic si nestěžuje. Tak mně ještě napadlo počkat s termínem operace až po svatbě, aby si ji mohla v klidu užít. Jenže mi bylo řečeno, že 25 dní je hrozně dlouho - hrajeme o čas... Navíc - nám se to mluví - my máme JEN starost o někoho blízkého. Nesžírají nás myšlenky, že máme v sobě nějaký hnusný odporný a ke všemu zhoubný nádor. Po těch týdnech nejistoty, kdy se nevědělo co to je, jak je to velké, jestli a jak moc to metastázuje a jestli se to dá "vyříznout", docela rozumím tomu, si i mamča chce ulevit a s operací nečekat. Ten pocit musí být hrozný...
Ale každopádně psychickou oporu v nás má. A bude ji mít vždycky!
Holky, jestli některá z vás kouříte, zkuste přestat. Mamča dávala cca 15 denně. V poslední době to stáhla na 3, ale to jí teď už moc nepomůže... Člověku to přijde už jako fráze, když přeje někomu hodně štěstí a zdraví, ale to zdraví je fakt to nejdůležitější...
moni: To by mě asi taky napadlo - odložit operaci. Ale u těhle "hnusů" je fakt důležitej každej den, pak byste si třeba mohli vyčítat, že jste to zanedbali kvůli "nějaký pitomý" svatbě. Taky nechci bejt nijak drsná, ale zdraví a život je to nejdůležitější. Navíc - maminka by si to asi stejně moc v klidu neužila, s vidinou toho, co má před sebou. Třeba by se dalo počkat s tou chemo? Ale operaci určitě neodkládat, nestojí to za to!
Ahoj holky, náhodou jsem také narazila na tuhle diskuzi.
Bohužel mám v rodině také někoho blízkého s ošklivou nemocí, sestře (17 let) zjistili v listopadu leukémii, byla půl roku v Motole a teď je na udržovací léčbě doma. Zatím to vypadá dobře,ale nemoc se může do 5 let kompletně zpět vrátit. Je teď bez vlasů - koupili jsme jí paruku, váží 47 kg z původních 62 kg...bojím se,aby se do svatby nic nestalo...nevím,co bych dělala,kdyby se nemohla sestra - družička naší svatby zúčastnit. Taky nevím, zda bych řešila odklad nebo by se svatba konala.
Ahoj,
moc děkuju všem za podporu.
karminka: to mě moc mrzí... Vždycky, když se dovím o něčem takovém, tak mě to nutí přemýšlet PROČ ?!?!? Proč takové hrůzy prozívají lidi, kteří si to vůbec nezaslouží... Po světě běhá tolik bezpáteřních darebáků, zlodějů a podvodníků, kteří si žijou v pohodě a ve zdraví, užívají si svých nakradených peněz a mají pocit, že koupit si můžou úplně všechno!
Moje babička vždycky říkala, že koho Bůh miluje, toho s křížkem navštěvuje. Asi na tom něco bude... Každopádně takhle zákeřná a hnusná nemoc hodně souvisí s psychikou a hrozně důležité je věřit a nevzdávat to! Moje mamča je (naštěstí) věřící. Je statečná a vyrovnaná a i když do ní tak úplně nevidíme (svoje vnitřní pocity nedává moc najevo), tak si troufnu říct, že má velkou motivaci bojovat. Sestra je podruhé těhotná, takže se může těšit na vnoučátko. Taťka je v dobrém slova smyslu "neschopný" samostatného života ;-) , takže ji posiluje myšlenka, co by si tu taťka bez ní počal :-) No a já mám necelý měsíc před svatbou... Ještě se rozhodneme, jestli svatbu neposunout, ani na ní mohla být i ona - opět v plné síle a kráse :-D
Karminko neboj, nemoc se tvojí sestře taky vrátit NEMUSÍ!!! Je to šikovná mladá holka, plná snů a plánů do budoucna! Pokud je teď v pohodě a cítí se dobře, zapojte ji do svatebních příprav, ať má motivaci zvládnout všechno, co si zamane ;-) Určitě jí pocit vlastní důležitosti pomůže obrátit myšlenky jiným směrem. Pozitivní myšlení je to nejdůležitější. Pozor na to - když bude člověk pořád myslet na to, že se může nemoc vrátit, tak si ji vlastně sám znova přivolá! Každý má na to, se s tou bestií poprat!!! Nevzdávejte to a bojujte :-) Užívejte si svatební přípravy, vybírejte spolu šaty, boty, šperky a veškerou ženskou parádu - budete ji na svatbě potřebovat :-D ;-) :-D
Přeju vám hodně štěstí a všechno dobré a sestře sílu, odhodlání a chuť žít!
moni: asi se budeš zlobit na mě,ale kdybych byla já v tvý kůži a např. věděla, že moje maminka v den obřadu bude v nemocnici ať už před operací nebo po,tak bych tu svatbu jisto jistě odložila. Jsem taková. Nemůžu se vdávvat s pocitem, že moje maminka je v nemocnici a sama. Neužila bych si to a určitě bych celý ten den jen probrečela. Asi bych maminku ujistila,že až bude po a pustěj jí a bude se cítit na to aby mohla být s námi,tak pak bych svatbu uskutečnila.
Já vím, je to těžký,když je vše zamluvený,zálohy zaplacený atd. Ale nemohla bych se takhle vdávat, s vědomím, že někdo blízký, hodně blízký leží na lůžku v nemocnici s takovou diagnózou. Promiň, je to můj názor jen. Nezlob se na mě,jen to tak cítím já a u tvýho příspěvku jsem se rozbrečela. Jsem taková cíťa no. :-(
Proč byc se měla zlobit, tayllorko? Moc děkuju za tvůj názor. Já o tom uvažuju od doby, kdy jsme se dozvěděli výsledky biopsie... S mamčou se to chystám řešit dneska, doufám, že bude vhodná příležitost. Nerada bych to řešila emotivně, spíš racionálně. Tuším ale, že ona mi to moc neulehčí. Určitě mi řekne, ať se rozhodnu sama. Nechá to na mně...
Včera jsme to ještě probírali s přítelem a ten mě znovu ujistil, že bude respektovat jakékoli moje rozhodnutí. Prý když už jsme spolu skoro 10 let, tak na mě klidně ještě další rok počká ;-) :-) Jemu maminka zemřela letos v únoru. To byl možná i důvod, že mě po tak dlouhé době společného života požádal o ruku - uvědomil si, že kdyby se s někým z nás něco stalo, jako svobodní k sobě nemáme žádný právní vztah. Jeho taťka je taky nemocný a na naši svatbu nepůjde. To mu ale tak nevadí, protože jejich vztah je takový zvláštní... O to víc si rozumí s našima. Ale znáš to, není to "jeho krev", takže by si mě klidně vzal jen ve 4 :-) Přestože jsme nechtěli žádnou mega akci, nakonec plánujeme svatbu motorkářskou s oslavou v kempu v rámci našeho motosrazu. Rodiče by mu tam nechyběli. Naši původně o kempu nechtěli ani slyšet (jsou spíš pro malou rodinnou oslavu po svatbě), ale na obřad by přišli. Takže tam by mi moc chyběli - a mamka zvlášť :-(
Jak už jsem psala - necháme to zatím u ledu. Počkáme, jak se mamka bude zotavovat z operace. Zrušit svatbu můžu opravdu ze dne na den, takže jsem v klidu. Za 14 dní budeme chytřejší...
Každopádně děkuju za tvůj čas a názor.
moni:Ahoj držím palečkyat maminka vše zvládne.Jábychs odložením svatby ještě počkala,určitě bude už po operaci a bude doma,na chemo nebo ozař se ještě stejně čeká po poeraci na histologii,pak na termíny na onko.Držím palce
moni: Tohle přesně řiká moje máma - "tyhle věci by prostě neměly bejt". No jo, život prostě neni vždycky fér. Bohužel nežijeme v pohádce, kde "zlo bude potrestáno a dobro vždycky zvítězí" :-S Tak přeju hodně síly!
Ahoj nevěsty a vdané paní ;-)
Ráda bych pro sebe toto téma uzavřela :-)
Spadl mi obrovský kámen za srdce - svatba bude! x-) V úterý jsme se dověděli definitivní termín mamčiny operace. Lékaři ji kvůli dovoleným přeložili na 12.8. takže 8.srpna bude mamča v celé své kráse na naší svatbě
:-D
Nám všem se hrozitánsky ulevilo a s mamčou už plánujeme pečení koláčků a cukroví, protože se nám to už blíží :-D Na trápení a přemýšlení nad nemocí teď opravdu není čas ani chuť!
Berušky, chci vám všem moc poděkovat za váš čas, podporu a rady. Vaše pomoc přišla v době, kdy jsem to nejvíc potřebovala a jsem za ni moc vděčná x-)
Doufám, že už nikdy nebudu muset psát do této diskuse ;-) a přeju to všem nevěstám :-D
Přeju vám krásné předsvatební přípravy a pohodový život *Monika
PS: A HLAVNĚ HODNĚ ZDRAVÍ VÁM I VAŠIM BLÍZKÝM !!!!!!!!!
Moni, jsem za Tebe ráda, tohle je to nejlepsi reseni (nechci se vychloubat,ale nerikala jsem,ze nase zdravotnictvi nepatri k nejrychlejsim - v tuto chvili nastesti;)
Preju, at se svatba vydari, maminka si ji poradne uzije a at nasledna operace a lecba skonci uspesne.
Vam preju krasne, dlouhe a stastne manzelstvi a at je tohle posledni smutna vec, kterou musite resit.
Ze srdce, Sandi
Ahoj Sandi,
jo, jo, taky jsem si na tebe s tou zdravotnickou rychlostí vzpomněla :-D
Moc děkuju x-) Měj se krásně a třeba zase v nějaké jiné diskusi napišenou :-D
Ahoj Moni, Karminko a všichni, kteří musíte něco podobného řešit,
moc vám držím palce, aby všechno dobře dopadlo. Díky dnešní medicíně se opravdu mnoho lidí krásně zotaví, i když pro každého je to určitě hrozně těžké období... tak držím palce a zapojte maminku i setřičku do příprav, pokud budou chtít a bude je to těšit :-)
lensta • Včera ve 22:45
Smutný a hnusný téma, ale potřebuju poradit...dneska nám umřela babička, s přítelem plánujeme v nejbližší době svatbu (nikdo o tom neví, chtěli jsme to říct na poslední chvíli), zítra máme jít za farářem. A co teď, máme to zrušit, nebo za jak dlouho se vzít? Asi to vypadá, že jsem sobec, jenže si neumíme představit, že bychom se nevzali co nejdřív, krom toho celá naše rodina na to "čeká" už pár let. Fakt nevím, co myslíte, zažil někdo?
ifoun • Včera ve 23:06
lensta: je to smutné, ale je to život, babička by urč chtěla, abyste se vzali a abyste to nerušili kvůli ní... dva měsíce není zas tak málo...
petra984 • Dnes v 06:25
lensta- neblázni a nic neruš. Svatba je až za dva měsíce a to bohatě stačí. Slyšela jsem o několika případech, kdy byla svatba i dva dn po pohřbu. Když máš prostě naplánovanou hostinu pro 60 lidí, tak jí týden předem nezrušíš....Život jde přece jen dál. Ale na druhou stranu záleží, jak to úmrtí vezme Tvoje rodina- pokud víš, že Tvoje maminka bude půl roku plačtivá a bude brát třeba prášky na zklidnění, tak bych to pak radši odložila. Nemá smysl dělat svatbu za každou cenu, obzvlášť, když ještě nemáte nic domluveného.... Chápu, že se na ní těšíš, ale na druhou stranu, pokud by byla na svatbě taková nálada, že by někdo pořád vzdychal: Škoda že se toho babička nedožila a o pár sklenkách tam polovina brečela, to bych to radši nechala na jaro... Úplně by Ti to zkazilo svatbu a nebyla by jsi šťastná. Ve svatební den by jsi měla zářit štěstím a pořádně si ten den užít...
kata267 • Dnes v 07:37
lensta - já bych to nerušila protože nikdy nevíš co se může stát příště, je to sice hnusný ale např.odložíte teď tu svatbu, naplánujete ji za rok a třeba před tím dalším svatebním termínem umře někdo další apod. takže bych to prostě neodkládala....a nebo jdi přímo třeba za mamkou a proberte to spolu
lensta • Dnes v 08:27
Holky díky...jo asi to necháme tak jak to je(babička byla už dlouho nemocná, ale stejně to člověka zaskočí...)uvidím, jaká bude teď atmosféra a prostě se rovnou zeptám. Blbý je, že mamka teď není doma (je v lázních)tak to nechci řešit po telefonu...
kaaacaaatkooo • Dnes v 09:27
Známá se vdávala v den, kdy měla její babička POHŘEB!!!!!! Vůbec nevím, jak to nakonec ukočírovali, je fakt, že ta babička už asi ani neměla děti, pouze vnuky, a nevím, jaké tam byly vztahy. Vím o této události jen z doslechu.
Já si taky myslím, že jestli by si to babička přála, určitě bych do toho letos šla a nečekala, až uplynou třeba 4měsíce (páč třeba svatba v listopadu by byla dost studená a svatbu v zimě si přeje jen pár otužilých jedinců ).
Jak říká Kata267 - kdykoli se může stát cokoliv a vážně před dalším termínem může umřít zase někdo jiný...
petra984 • Dnes v 09:40
Já bych tu svatbu udělala taky v říjnu, ale jak říkám, uvidíš jak na tom budou rodiče. Pokud jeden z nich následující měsíce probrečí a bude na práškách, tak bych se na to vykašlala. My to sice bereme tak, že je to život a babička by to tak chtěla, ale svatba je velká událost i pro rodiče a já osobně by ch ne chtěla koukat na to, jak je někde mamka sklíčená a nedokáže si to užít. To si myslím, že by pak bylo ode mně i trošku sobecké tu svatbu dělat.... Ale pokud budou rodiče v pohodě a ustojí to s tím, že už babička byla stará a nemocná a defacto s tím počítali, ta bych do toho určitě šla
lensta • Dnes v 09:51
No dneska se uvidím s taťkou (babička je jeho mamka) tak se uvidí, ale on je takový, že se s tím musí vypořádat sám a nedává nic najevo (asi) Defakto svatba je plánovaná malá, jen pár lidí a z babiččiny strany tam budem jen my (mamka, taťka, ja a bráchové), máme dobrý vztahy, ale bydlíme na druhý straně republiky, tak jsme se vídali jen párkrát do roka. No teď se sejdem předpokládám na pohřbu (celá rodina) a holt se musím blbě zeptat, jak to zvládnou, když se za pár měsíců vezmem. Když to půjde, tak jo, ale kdyby ne, tak to hrotit nebudu...i když je fakt, že smutno ve vzpomínkách je člověku furt a je jedno jestli za měsíc, rok a nebo víc.
Manželovi umřela maminka 5 měsíců před svatbou a jeho tatínek byl v době svatby na operaci. Bylo to velice nepříjemné, i smutné, ale ustáli jsme to. Na maminku jsme vzpomínali, jako by byla s námi. Myslím, že to tak nakonec i bylo...
No my jsme měli tatínka nemocného a sestra žije ve španělsku,první svatbu odložila a pak nám umřel na štědrý den a tři měsíce na to se sestra vdala ale neměla šaty,vdala se proto že měla už vyřizené veškeré papíry do ciziny,já se budu vdávat přiští rok,taky se modlím za to aby nám nikdo neumřel,taky máme v rodině dost nemocných :-(
Ahoj holky já mám bohužel za sebou taky tuto skušenost se svým bývalým manželem měli jsme se brát, 3.12 mi zemřel děda v ten samý měsíc 24.12 babička a hned na to 4.1.jeho babička bylo to strašné období tak jsme to odložili i přestože tchýně trvala na svatbě ale já jí zamítla s tím že nejblížší tři lidé v rodině je moc tak jsme si naplánovali svatbu na srpen a v červenci zemřel jeho děda ze zdvořilosti bych to pochopila a klidně svatbu odložila ale tchýně řekla že ne takhle bysme to odkládali pořád je to pravda takže záleží jak to bere rodina a podle toho bych se zařídila,co ale úplně odsuzuji a považuji za sprostý jak už tady někdo napsal žei pohřeb i svatba byli v jeden den tak to musela být fakt super nálada. :-(
My mame svatbu za mesic a ted v utery jsem byla na pohrbu babicky... takovehle smutne veci se proste stavaji, ale musim rict, ze mi prislo, ze jsou vsichni docela radi, ze se chysta ta svatba, ze se i v tech smutnych dnech ptali na pripravy, ze se mohli odreagovat mluvenim o necem radostnem...
jo holky je to koloběch života,tak jak lidé umírají tak se rodí.já si myslím že každý na svatbě stejnak myslí na ty kteří tam snima nejsou,i když jim zemřely už dávno.Je to život
Já se vdávala v srpnu- 2 měsíce po smrti dědečka, svatba byla plánovaná od ledna. Doufala jsem, že bude ještě děda na svatbě s námi |-| Jelikož byl dlouhodobě nemocný, tak bo byla otázka času. Rodina mou svatbu také brala jako pozitivní údálost a troufám si říct, že to nikomu nepřišlo sobecké ani nevhodné. Brali jsem se s manželem po 9 leté známosti, takže naopak byli rádi...
Ahoj holky, mám se stalo něco podobného.
Svatbu jsme plánovali už od ledna, brali jsme se letos 10.7. a 17. dubna bohužel umřel manželovi tatínek na rakovinu, bylo to nečekané, zjistilo se to dost pozdě, už bylo pozdě na léčbu, na všechno :-(
Ale svatba byla, sice se tchýně moc neveselila a švagrová byla jen na obřadě, protože má mimi a je na něj sama, takže by asi ani ,,normálně" na hostinu nešla.
Také jsme přemýšleli, jestli to máme přeložit na příští rok, ale taťka tam chtěl být, těšil se na to, tak jsme svatbu nerušili. ale to je fakt individuální, záleží, jak to bere rodina.
Ahojky,
potřebovala bych poradit. Svatbu jsme si naplánovali a zajistili na termín 6.8.2011 (jsme spolu 14 let). Zálohu máme zaplacenou a začali jsme plánovat přípravy.
Začátkem února nás všechny zasáhla těžká rána, protože naprosto nečekaně zemřel přítelův otec. Všichni to neseme velmi těžce, ale nejvíce můj přítel. Teď prostě nevím, zda svatbu zrušit nebo vyčkat. Vím, že na jednu stranu plánování ho přivede na jiné myšlenky, ale na druhou stranu radovat se ze svatby, když ..... Spousta lidí mi tvrdí, že nemáme svatbu rušit, ale já opravdu nevím. Nemáte někdo s takovou situací zkušenost? Nebo mi prosím alespoň napište váš názor.
Díky moc.
@andryskam Tak já za sebe radím nerušit ji, ale poradila bych se ještě s partnerovou maminkou, až to trochu odezní, abych věděla, jak to cítí ona. Myslím, že by bylo hezké na svatbě na tatínka nějak hezky vzpomenout, ale život jde dál a do srpna to nejtěžší už trošku přebolí.
určitě vyčkat, termín je celkem daleko... Ale plány na svatbu teď nezatěžuj přítele a jeho rodinu, maji dost starosti... Proste bych ted o svatbe vubec nemluvila :/
@andryskam Ahoj,tak ná se stalo uplně to samé...8.2.zemřel tatínek mého přítele a svatbu máme 30.7.,navrhovala jsem odložit svatbu,ale o tom nechce ani slyšet,dokonce o svatbě mluví sám....