Ahoj holky,
přečetla jsem tu už pár fór na téma tchýně, ale stejně mi to nedá, abych nenapsala něco o té mojí. :)
Svatbu plánujeme už skoro rok, bude na konci srpna a na to, že nám tchýně do všeho mluví, všechno by udělala jinak, na to už jsem si zvykla. To ještě dokážu pochopit, že se chce blýsknout před svou rodinou, no dejme tomu. Tak máme cukroví od dvou pekařek, protože ta jedna holka měla moc stejné, tak máme ještě od jiné. Sehnala nám kontakt na svatební koláčky, že musíme mít tyto, že jsou nejlepší, ale vždycky jen předhodí čísla a zařiďte si sami...ale tak to mi ani nevadí. Že mám moc drahé šaty a vizážistku, že se výslužky mají rozdávat dopředu, to jsou takové blbosti, tak to už ani neřeším. Je mi jasné, že si vždycky najde něco, co jí nebude po chuti.
Kromě toho nám už asi dva roky vykládá, že už bychom měli mít děti. Zatím jsem to brala tak nějak jedním uchem tam a druhým ven, ale o víkendu změnila taktiku. Přišla s tím, že už se vnoučat nedožije (už má přes 60, přítele měla dost pozdě), že její otec umřel a ani si jejich dětí neužil a že toho teď hrozně lituje. A že v dnešní době už mladí děti nemají, že je jiná doba, všechno víme líp a že ona je pořád ta špatná. Pak začala o nemocech, že už otce přežívá, tak kdoví jak dlouho tu bude, že se o ní nikdo nepostará (tohle jsem fakt nepochopila). Tak jsem jí řekla, že tohle je normální citové vydírání a že my děti nebudeme mít jen proto, že ona chce, ale až budeme my chtít. Tak pak začala, že dlouhodobé braní antikoncepce způsobuje neplodnost, že o tom něco ví, protože má známou gynekoložku (o tom, že ji už asi tři roky neberu jsme ji samozřejmě neřekli...), že když budeme čekat, tak už to nepůjde a tak pořád dokola. Chtěli jsme to po svatbě začít zkoušet, ale teď už teda vůbec nechci :/ Tchýně je teď samozřejmě naštvaná, protože je hrozně vztahovačná, urážlivá a musí mít vždycky pravdu. Tak teď spolu nemluvíme, i když mi teda připadá, že naštvaná bych měla být já...
Tak nevím, přijde vám tohle normální? Máte někdo podobnou zkušenost? Co s tím?