Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Tchýně ,,Bubák,,

Zdravím nevěstinky, vím, že je tu toto téma omílané dokola, ale nemám se moc komu svěřit, jelikož kromě ženicha tady nemám spřízněnou duši a tak volím tuto cestu. S přítelem jsme spolu 3,5 roku, z toho 3 roky spolu bydlíme. Bohužel bydlíme v paneláku, kde nad námi (napříč) bydlí i jeho rodiče. Všechno fungovalo tak nějak normálně, sice mě udivovalo, že si jeho maminka k nám chodí domů kdy se jí zachce, aniž by zazvonila (má klíče), ale člověk byl pořádně zamilovaný a měl jiné starosti. Po čase mi to ale přišlo dosti nepříjemné, že nikdy nevíte kdy Vám tam zase vleze. Tak jsem slušně vysvětlila příteli, že se mi to moc nelíbí. Tak to šel tak nějak vysvětlit ač nerad, že by mohla aspoň zvonit. Od té doby začala bych tak řekla koukat jako ,,bubák,,. Vše začalo vrcholit žádostí o ruku. Přijeli jsme domů a už jsme jí měli mezi dveřmi, do hodiny asi třikrát a pokaždé se zeptala, zda není něco nového (samozřejmě od přítele dopředu věděla, že mě bude žádat o ruku), to už mě začalo žhavit do běla a tak si vydupala oficiální oznámení ještě ten den. Následující rok probíhal tak, že jsem jí měla doma co druhej den, né-li každý den, ale se mnou se nikdy moc nebavila, přestože já jsem dost ukecaná, takže se snažím vždy a s každým o konverzaci. Spíš se baví jenom s přítelem. (Já od svých rodičů na toto opravdu nejsem zvyklá, ani na neustálé lezení domů, ani na to, že rozlišují moje dítě a cizí přítel) Přítel tchýni téměř denně vozí do práce a ona do něj každé ráno hučela, že jsme nevychovaní, když přijde na návštěvu, že jí nehostíme a kdesi co si. To už mě začalo štvát, hlavně kvůli němu a taky kvůli našemu soukromí. Tak jsme si šli k nim v klidu promluvit o tom, že jí mám opravdu ráda, ale že bych si přála nějaké soukromí a že mi její denní návštěvy trošku ztrpčují život. Že jí moc ráda uvidím, ale zda by to nemuselo být opravdu každý den. A od té doby jsem já ta zlá, ta ošklivá, co jí doma nechce a poslední dobou už není schopna mě skoro pozdravit. Ze začátku pokud jsme s přítelem dorazili spolu, tak byla jak med, ale běda jak jsem s ní byla sama, to mi jenom odsekávala na cokoli a opět nasadila výraz bubáka, nyní je to tak, že už se to ani nesnaží před synem skrývat. Ale když já u toho nejsem (jsem o patro níž a náhodou jsou otevřené dveře) tak je opět na něj samej med a hihi hoho. Využívá ho kdykoli může, pořád chce, aby jí někam vozil a odvážel, aby jí pořád s něčím pomáhal a když ne, tak je na něj uražená a i když vidím, že ho to štve, tak to stejně udělá. Několikrát jsem se mu pokoušela vysvětlit, že mě to trápí, ale končí to obvykle hádkou mezi námi, a tím, že on ví jaká je, ale že jí bohužel nepředělá i když se jí to snažil vysvětlit několikrát. Jeho otec kromě blbých narážek na mě nebo na cokoli, co jsme udělali špatně, se raději neangažuje v této situaci nijak, asi ví co má doma. Strašně mě to štve a trápí, chtěla jsem mamku, protože jsem od té své 350 km daleko a myslela jsem, že bude mít pro nás větší pochopení, co se týče soukromí, ale s ní nejde dělat nic. Zkoušela jsem dívčí večer, normální babský krafání u kávy, když jí cokoli je, snažím se jí pomoci nebo najít co by jí mohlo pomoci, ale obávám se, že jsem se zapsala jako ta zlá, špatná, ošklivá a už s tím asi nic nenadělám. Moje švagrová od přítelova bratra s ní má stejný problém, co se týče ,,bubáctví,, a hlavně od té doby, co se jim narodili děti, jedná s ní úplně stejně jako semnou, jak se mi svěřila. Co mě ale nejvíc mrzí, že přítel je teď asi jako mantinel mezi námi, mě miluje a mamku má rád, ani jedné nechce nijak ublížit a já už mu ani nechci a nemám chuť nic říkat, protože vím, že je z toho pak smutný.. Tím ale pak mezi námi jsou pořád hádky typu, že s nimi nechci jít na předsvatební ochutnávku vína (nebo jakkoli trávit s nimi čas), když se ke mě ona tak chová a přítel zase, že už to slíbil, tak co má dělat a to je tak se vším a pořád dokola. Vím, že by pomohlo se asi odstěhovat minimálně o něco dál, než žít ve stejném domě (je to i v plánu), ale momentálně a i díky svatbě, na to teď nejsou finance. Předem děkuji za jakékoli názory, přečtení a omlouvám se, že si tu tak stěžuji, ale myslím, že vypsání z toho mě aspoň trošku pomůže :-)
Odpovědět
1
2 3
*narodily děti - pardon :-)
Odpovědět
Profilova fotka
nezavidim... ale teda byvat v blizkosti rodicov jedneho alebo druheho vyzera vacsinou obdobne, cest vynimkam... urcite radim odstahovat sa co najdalej od zeny ktora sa nevie zmierit s tym ze syna straca a ze ma rad druhu zenu okrem nej... drzim Ti palce a pevne nervy :)
Odpovědět
Ahoj, zažila jsem podobnou situaci a musím říct, že bez "krve" se to zřejmě nevyřeší. Počítej s tím, že jestli se odstěhujete, může to být ještě o moc horší. A nic proti tvému příteli, ale měl by si uvědomit, že pokud se budete brát, tak ty jsi jeho rodina a měl by si to se svojí mamkou vyříkat on a to pořádně, určit pravidla. Kdyby on vadil tvým rodičům, určitě bys to s nimi řešila ty. A promiň, ale mám pocit, že taky díky tvému dobráctví(snažíš se o pěkný vztah), tebou tchýně opovrhuje. Ono není na škodu si někdy pořádně dupnout a sebrat klíče od bytu s tím, že toho zneužívá. Je to hloupé před svatbou, ale pokud si nevyjasníte, jak se k sobě chovat, tak to opravdu může být jen horší. Je to jen můj názor a doufám, že to všechno dopadne dobře :-)
Odpovědět
@smea Děkuji a máš pravdu :)
Odpovědět
Profilova fotka
@kjirina nie je za co :) aj ked fiala ma pravdu ze odstahovanim sa to zhorsi... ale pokial je tvoj drahy rozumny tak sa postavi na tvoju stranu. pretoze nie je mozne aby matka takto niekomu dirigovala zivot...
Odpovědět
@fijala Vůbec se neomlouvej, máš naprostou pravdu a děkuji. Já se svými rodiči mám takový vztah, že si na rovinu řekneme co a jak a co se nám nelíbí, obě strany pochopí a vše probíhá v naprostém pořádku a nikdo na nikoho není uražený a i přítel našim cokoli řekne, tak se to bere od něj s humorem. Naši podle mýho názoru totiž dokázali tzv. ,, přestřihnout onu pupeční šňůru,, a chápou, že jejich děti mají svůj život. Bohužel on se to snažil vyříkat u nich doma napřed po dobrém, to jenom brečela jeho mamka (spíš mi to přišlo jak citové vydírání), ale ničemu to nepomohlo a pak taky po zlém, já jsem se snažila jí to také slušně vysvětlit, že bych ráda nějaké hranice, aby to soužití bylo klidné, ale jediný výsledek je právě to, že je na mě taková jaká je. Příteli jsem už několikrát vysvětlila, že já a naše budoucí děti budou jeho rodina a že jednou se bude muset nějak rozhoupat a i když mě to mrzí, že to je tak, jak to je a jako on bych si přála, kdyby to šlo tak nějak v klidu a mohli bychom žít dohromady, tak že to bohužel s jejím přístupem asi nepůjde. Už jsem byla tak zoufalá, že jsem navrhovala, jestli teda nemám ustoupit a že se vrátím domů a zrušíme svatbu, že nebudu celej život bojovat s jeho mamkou, protože on sám to nedokáže, ale to on razantně odmítl a i švagrová řekla, ať si od ní nenecháme zkazit náš krásný vztah, že jí donutila k rozchodu s jeho bráchou, ale nakonec pochopili oba, že se mají rádi, vzali se a mamka jim prostě do života zasahovat nebude (stejně zasahuje :-D )a on se odstěhoval. Přítel je ale hodně citlivý a i když se s mamkou dokáže porafat, tak si myslím, že jí nechce jakkoli ublížit nebo odstřihnout, což chápu. A já nemám už na to ho pořád stavět do takové nepříjemné pozice, takže si myslím, že hold budu muset sklopit hlavu a nějak to překousnout. Jen jsem se z toho chtěla vypsat a přečíst si i jiné názory (objektivnější), popřípadě přečíst si zkušenosti Vás ostatních, abych neměla pocit, že jsem v tom úplně sama.
Odpovědět
Jen napíšu jak to dopadlo nám. Ono se to po odstěhování zhoršilo, půl roku jsme s tchýní spolu nemluvily, ale teď se sakra snaží, aby mohla jednou za čas přijet a vidět vnoučata. Jsem moc ráda, že to k nám má docela daleko, jednou za čas se to vydržet dá. A to, že má synka pryč, s tím už se prostě srovnala. To jen abych nestrašila, že to bude horší a nezlepší se to. Zlepší, i když třeba až za čas :-)
Odpovědět
@kjirina držela bychse plánu odstěhovat se. Sice tchýně bude na tebe asi už navždy protivná, protože je vidět, že všechny snachy nesnáší, ale aspoň jí nebudeš muset snáśet denně.
Odpovědět
Je to složitá situace, ale přítel vždy musí stát na Tvé straně, i proti vlastní mámě. Tím spíš, když se vezmete, budete samostatná jednotka, tak on by se měl postarat o to, aby se tchýně uklidnila. Když to s ní budeš řešit ty, tak je jasné, že pro ní budeš ta špatná, ale i v tom případě on musí stát za tebou a rázně jí to vysvětlit, nenechat sebou manipulovat, vymezit hranice (např. sebrat jí klíče od bytu). Aspoň z mého pohledu a podle toho co píšeš, tak je nejspíš taky problém právě v chování přítele, asi se mu ještě nepodařilo úplně se přesunout od maminky ke své budoucí manželce.
Odpovědět
Taky se svěřím se svým "problémem". S tchýní jsme měli na začátku super vztah, je mladá a tak mi přišlo, že k sobě máme celkem blízko. Ale Od té doby co se k mě nastávající odstěhoval to jde z kopce. Hledá si neustále záminky proč mu volat, chodí na nečekané návštěvy, ale naštěstí bydlí celkem daleko a tak se to dá snést. Víc mě ale štve, že nám neustále kecá do příprav svatby. Rozhodli jsme se, že nebudeme mít klasický oběd, ale raut a tchýně a její maminka to nemůžou zkousnout a pořád dokola o tom melou, ikdyž jsme jim stokrát řekli, že to kvůli nim měnit nebudeme. Naposled když jsme měli posezení s rodiči obou kvůli svatbě, tak to opět vytáhla a tentokrát jsem v tom vycítila i osobní útok na mě. Když jsme oba řekli, že to měnit nebudeme tak se urazila a řekla že je jí to teda jedno a že se už se o nic starat nebude. Mimochodem na svatbu nám nic nepřispěli ( né že bych to po nich chtěla ), ale melou do všeho. Moji rodiče se chtějí finančně podílet a to dost a narozdíl od tchánovců nám do ničeho nekecají. Už mě to fakt štve. Je mi to líto kvůli nastávajícímu, protože vim že má mamku rád, ale nenechám si kakat na hlavu. Tak nevím jestli má tahle situace nějaký řešení.
Odpovědět
@shargianna Plně tě chápu, já jsem od nich přispět nechtěla vůbec, protože vím, že nám to bude obratem vyčteno, jako vždy a snažíme si vše zaplatit sami. A jeho matka kecá do všeho, ale takovým stylem jako ,,to má být tak a to by mělo být takhle a to je blbě a takhle se to nedělá,, a jak dojde přítel do místnosti, tak řekne, ale samozřejmě si to udělejte jak chcete. A když řeknu, že bude raut, je to špatně, když objednám málo koláčků je to špatně, když děti nebudou mít k obědu vepř. panenku, ale kuřecí maso je to špatně a to bych takhle mohla pokračovat do nekonečna a přesně jak říkáš urazí se pokaždé, když řekneme, že to měnit nijak nebudeme a že to bude podle nás. Chjo je to boj :-| Držím palečky a pevné nervy :-)
Odpovědět
@kjirina jsem ráda, že v tom nejsem sama...teda né že bych ti přála něco špatného, ale chápeš :-D No jako já bych taky mohla vypsat několik dalších problémů, ale tohle mě štve asi nejvíc. A to eště máme problém s přítelovo bráchy "přítelkyní, kterou oba dva nesnášíme a řekli jsme, že jestli nezmění chování (na dlouhé povídání), tak jí prostě nebudeme zvát. A tchýně vyčíhala okamžik, kdy jsem nebyla doma a jela milého za mými zády přemlouvat, aby jí pozval... no já se třásla vzteky eště tejden. A když jí řekl, že si o ní myslí své a že názor nezmění tak se samozřejmě urazila 8-(
Odpovědět
Článek se načítá
Můžu se zeptat, jestli její chování příteli nevadí? Nemůžu si pomoct, ale připadá mi jako mamánek. Já chápu, že má svoji maminku rád, ale ženit se bude s tebou, takže by měl stát při tobě. Aby ji denně vozil do práce a ona ještě nadávala mi nepřipadá moc normální.
Odpovědět
@shargianna Jj, to je nejlepší, jak vyčíhávají ty momenty kdy je syn sám, aby mu mohla vymluvit díru do hlavy, plně s tebou soucítím :-D A ještě se mi líbí rady ,,udělejte si to jak chcete vy je to Vaše svatba,, ze všech stran (kromě tchýně :-D ), ale ono to moc nefunguje, protože když si to chceme udělat po svém, tak je člověk hlavně u jeho mamky ten špatnej a člověk chce mít v rodině klid a tak nějak podvědomě chce, aby se na té svatbě líbilo všem. Takže i když si to člověk nakonec udělá podle sebe, tak je zase na druhou stranu špatnej z toho, že se to někomu nelíbí a zrovna někomu, na kom záleží hlavně manželovi a nám zase záleží na něm. To je fakt na Chocholouška toto :-D
Odpovědět
@luj89 Právě, že mu to hodně vadí a pořád mi říká, že přestože to nedává najevo, tak ho to štve údajně víc než mě. Se mnou takhle mamka zacházet jako ,,bude to podle mě a když ne, tak budu brečet nebo budu uražená a budu ti pořád něco vyčítat a využívat tě, na co se mi zlíbí a běda ti, jestli mi to nedopřeješ,, tak bych i s vlastní mámou asi udělala krátký proces :-D Ale asi bych řekla, že ti chlapi tomu nepřikládají takový význam jako my. A ano v něčem byl hodně mamánek a dalo to dost práce ho trošku osamostatnit, samozřejmě když si rejpnu, že je mamánek, tak je oheň na střeše :-D Zase musím uznat, že za ty 3 roky co jsme spolu se hodně osamostatnil a já si toho moc vážím. Takže nehážu flintu do žita :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, zažila jsem něco obdobného se svým ex a jeho matkou. Bydleli jsme v bytě, který byl původně její a i když ho předala synovi (ten si ho ale zaplatil sám), tak si na něj stále dělala nárok a požadovala za to neustálé projevování vděčnosti. Měla klíče a jezdila si k nám, kdy se jí zachtělo, bez ohlášení, zvonění, občas s taškou, že na pár týdnů zůstane (učitelka v důchodu, co občas vzala učení za nemocné kantory). No, byla to velká "radost"... Až toho už bylo moc, poprosila jsem ex, zda by jí něco nemohl taktně naznačit, přeci jen já byla ta "nastěhovaná" a neměla jsem právo klást si nějaké podmínky. A tím jsem u ní skončila... Do krve se urazila, co to po ní chci (mé požadavky - ať si jezdí, rádi ji uvidíme, ale ať se naučí alespoň zvonit, nic víc, nic míň...). Do konce vztahu už se to nezlepšilo... Chápu, že tvůj je momentálně mezi mlýnskými kameny, ale ať se snaží pochopit hlavně Tebe a vžít se do Tvé situace... Jak by se cítil, kdyby to bylo naopak? S matkou přeci žít nebude, ale zato s Tebou ano ;-) Držím pěsti ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych se asi nejdřív odstěhovala a pak bych řešila svatbu...
Odpovědět
@danna987 Na to už je teď trošku pozdě měsíc před svatbou :-D Já pořád věřila, že se to zlepší nu :-|
Odpovědět
@meluzinka Moc děkuju za podporu a za zkušenost. Taky koupil ten byt od táty za svoje peníze a s tou učitelkou - jo taky máme učitelku, na tom něco bude :-D
Odpovědět
@kjirina njn tchyne a tchor....Ja si teda na svoji nemuzu stěžovat ( i když me nekdy rozciluje :D, ale to ma asi každý). Tendence teda trochu mela a snažila se nam rikat co a jak, ale pochopila, ze si rada vyslechnu názor nebo radu, ale diktovat mi co mam delat nebo tak - to na me nee, bo pak mam rudo před očima :-D . A vi, ze pritel se vždycky postavi za me, takze az na svetle výjimky to nedela. A vychazime velmi dobře. U nas to , ze si věci rikame na rovinu fakt pomaha. Ja jsem vychovana chovat se slusne a s respektem, takze na ni nejsem zla nebo tak. Ale reknu ji co si myslim. Ale to je moje tchyne, s Tvoji to tak ocividne nefunguje. Mozna proto, ze v Tvojem nastavajicim trochu citi oporu...Mozna bude muset dat trochu najevo ze Ty budes jeho zena a bude stat za Tebou. uaaaa. uple me rozcilujou takove zenske, co proste neprekousnou, ze syn dospel a nasel si zenu. A aby ke mne někdo furt chodil ani se neohlasoval a ještě chtěl at mu podstrojuju...z toho prece nemůže byt nadseny nikdo...
Odpovědět
@kjirina - takže si vlastně potřebuješ postěžovat, protože, jak píšeš v závěru, návod na řešení máš... Odstěhovat se dostatečně daleko, aby nemohla prudit několikrát denně, a hlavně - nedávat jí klíče. Tvoji situaci vzhledem k vlastním zkušenostem podobného rázu chápu, dokážu se do ní vcítit, ale řešení je nejspíš jen jedno. ;-) Osobně bych dala přednost jinému bydlení před svatbou - ale chápu, každý má jiné priority. Abyste se nakonec kvůli zásahům maminky nerozvedli dřív, než se odstěhujete...
Odpovědět
@alouette Taky jsem vychovaná tak, abych se k lidem a hlavně k rodičům chovala slušně a s respektem, zase mám povahu říkat věci na rovinu. Nevím proč, ale oni žijí v nějakém světě, kde se kolem všeho, ať je to důležité nebo prkotina, chodí jako kolem horké kaše a naznačuje se to takovým způsobem, že jeden druhého vlastně uráží, ponižuje, né-li vydírá. Já věřím tomu, že za mnou stojí, taky jí to několikrát vysvětlil, ale ne za mě, spíš za sebe, což si myslím, že je lepší. Ale nevěřím tomu, že dokáže za mnou stát až tak, že ztratí mámu a já tomu částečně i rozumím a chápu to.
Odpovědět
@elvira Tvoje poslední věta je opravdu na zamyšlení, myslím, že ji použiji v nejbližší době :-D A ano jak jsem psala v úvodu, jde v podstatě jen o postěžování si a za to se omlouvám :-(
Odpovědět
Holky, to mi je teda upřímně líto, jak to máte s tchýněmi :( Moje mamka razí heslo: "Mladí o názory nás starších nestojí." :-D .... Kéž by takových bylo víc...
Odpovědět
@kikwita Zlatá maminka :-) Řekla bych, že ta moje je na tom s názorem podobně :-)
Odpovědět
@kjirina Čím to je, že téměř vždy je maminka nevěsty úplně normální a problémy jsou s tou od ženicha :D
Odpovědět
@kikwita Je to tak, ale zrovna v jejím případě se obávám, že i kdyby měla dceru, tak i zeť by byl chudák. Já jsem totiž nikdy tak negativního člověka ještě nepoznala.
Odpovědět
Profilova fotka
@kjirina tak když se to ne zlepšilo ani u švagrové po dětech tak těžko si myslet že svatba něco změní... Takže na to bych myslela dřív než na vdavku. Teď mi tohle prostě příjde bezpředmětný....
Odpovědět
@danna987 Já nemyslela, že svatba něco změní, já myslela, že ona po pár vysvětleních třeba změní názor na mě, že když budu ještě hodnější a milejší, tak se v ní třeba něco zlomí. Ta svatba s tím opravdu nemá nic společného. Kdyby nebyla svatba, tak zase bude mít problém s něčím jiným, ono to bylo asi už dřív, možná od začátku byla taková, ale člověk to asi nějak přehlížel. Všechno prostě začalo tím, že jsem si dovolila říct, že bych chtěla víc soukromí :-|
Odpovědět
@kikwita Tak zrovna my to mame obracene ;-) Respektive pritele mama zboznuje, ale je problematicka tak nejak obecne... :-)
Odpovědět
1
2 3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?