Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Svatba ve 20ti. Ano či ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Jsem s přítelem přes 3 roky, už spolu částečně bydlíme a tak jsem začala uvažovat trochu o svatbě. Přítel se toho ale trochu zalekl, nakonec mě požádal o ruku, ale pořád mi to přijde, že je to na něj moc brzo, když to téma otevřu, je nervozní a protivný. Jednou mi řekne, že je rád, že se budeme brát, podruhé apeluje na můj a jeho věk. Poraďte prosím.
Odpovědět
1
2
3
Profilova fotka
No, ja si gratuluji, ze jsem to v tech 20ti neudelala (i kdyz jsem k tomu mela solidne naslapnuto), protoze ted bych pravdepodobne byla nestastna, popr. rozvedena, v horsim pripade rozvedena s deckem....ve 20ti ma clovek pocit, ze je hrozne "velkej" a na vsechno zralej, ale neni to tak (ano, vyjimky existuji, ale neni jich moc a vetsinou jsou to Ti, kteri si prosli nejakym tezsim zivotnim obdobim, ktere je "donutilo" dospet). Ono cloveku opravdu nic neutika :o) A pokud si nejsi 100% jista, ze to chcete oba, tak by jsi z toho stejne nemela tu spravnou radost :o)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 letech
•
Mě je 20, přítel je o 5 let starší. Příští rok v létě se bereme... jsme spolu 4 roky, z toho 3 roky vedeme společnou domácnost, společné finance, vše máme společné, žádný moje-tvoje. Je to člověk od člověka. Nejsem člověk- typ kariérista. Těším se na děti a rodinu,nechci dělat vysokou, a být ředitelka bůh ví čeho. Přítel je na tom stejně- chce rodinu a v klidu se usadit, nedávno si dodělal vysokou školu. Za tu krátkou dobu jsme si stihli projít různými krizemi ( málo peněz, ztráta zaměstnání, stěhování na druhý okraj republiky...) Na 20. narozeninách mě před celou rodinou pořádal o ruku. Myslím si, že to není o věku, ale o tom, jak je člověk vyzrálý a připravený na život. A taky o komunikaci. Od začátku jsme k sobě upřímní a už od začátku jsme chtěli jít stejnou cestou. Na téma svatba jsme došli tak nějak společně... nikdo nikoho do ničeho nenutil ani nikdo nic potají nenadhazoval. Dnes se shodujeme na tom, že do svatby by měl člověk jít, pokud si vyzkoušel společné bydlení, společné financování ( ono jak nejsou peníze, tak se teprva uvidí soudržnost- bohužel) a společné řešení problémů a životních situací a hlavně by měl vědět co od vztahu očekává. A co se týče vás... na svatbu se musíte cítit oba na 100% a pokud spolu ani pořádně nežijete, pro mne je to jakoby jste spolu nebyli. Asi by jste si měli promluvit co vůbec od sebe očekáváte a pak řešit svatbu :)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 měsících
•
Profilova fotka
Mě je 20 a budu se vdávat :) přítelovi nevadí můj věk a to je o skoro 12 let starší :)
Odpovědět
Svatba ve 20ti je pekna blbost - ale blbosti se da nadelat dost i bez svatby:)
Odpovědět
Svatba ve 20ti? Proboha proč? =-) Do toho bych nešla ...Kdybych se vdávala ve 20ti, tak jsem dávno rozvedená, protože jsme se s tehdejším přítelem stejně časem rozešli ... :-.
Odpovědět
Mně je 19 (v den svatby mi bylo ještě 18), manželovi 21. Nevidíme důvod, proč čekat 10 let (jako hodně párů tady, co jsou spolu třeba od 15), když jsme našli pravou lásku hned napoprvé.
Odpovědět
Profilova fotka
No tak, třeba mě je 26 let a až teď se cítím tak nějak na svatbu. Jindy bych si to nedokázala představit. Ve 20 je podle mě brzy hlavně, člověk se má vybourit. Já měla přítele od 16let byli jsme spolu 9 let a rozešli se. Jsem jen ráda že mám teď někoho jiného. Až teď jsem fakt šťastná 😁 podle mě manželství chce zodpovědnost a to si myslím ze na 20 let Je Moc brzy. Zbytečně moc rychle dospějete. A I když si Myslíte že už jste dospělé to všechno teprve přijde....
Odpovědět
Profilova fotka
Tak nám je tedy 20 oboum :-) Jsme spolu 5 let , a tři roky bydlíme spolu v domečku . Já vím , že někdo asi kroutí hlavou že jsme mladý a budeme se brát , ale my jsme si spolu už toho tolik zažili , že prostě víme že spolu budeme napořád :-) A Hlavně mě velmi potěšilo , že naše okolí nám gratulovalo a kamarádi říkali , že u nás to bylo jasný :DA rodiče nám strašně moc fanděj a těší se na svatbu . :-) Každej není v tomto věku nevyblázněný telátko :-)
Odpovědět
Profilova fotka
tiez si myslim ze zalezi na vyspelosti ludi... sama za seba mozem povedat ze mam 25 ale vyspela som asi tak na 20% :D aj to si asi fandim :D
Odpovědět
Profilova fotka
Osobne si myslim ze neni kam spechat.. Vim ze 20lete nevesty si budou hajit to svoje a kdyz to tak citi tak smele do toho a vim ze kdyby me byvali partner ve 20 letech pozadal o ruku tak bych si ho take vzala protoze jsem spolu byli 7let bydleli jsme spolu, meli pejska, baracek..vsichni nam hrozne fandily rikali ze jsme dokonaly par a jak mame krasny vztah.. jenze clovek dospiva, vyzraje a to co ti prijde ve 20letech jak sen ti ve 30 uz takovy sen neprijde..
Odpovědět
Nemyslím, že by záleželo na věku, ale na celkové vyspělosti obou. Každý to má jinak. Mě je taky 20 (v den svatby už mi bude 21) a snoubenci 26. Budeme spolu 3 roky, z toho skoro 2 spolu bydlíme. O svatbě jsem se tak nějak občas i bavili (oba) a když mě požádal, tak to bylo super :) Věděla jsem že s ním chci být napořád a chci s ním mít rodinu a všechno prožívat. Určitě se necítím, že bych měla ještě kam dospívat. Myslím že k tomu taky přispělo to že od cca 17ti let se o sebe starám sama (nebydlela jsem s rodiči). Oba si dobře uvědomujeme, že to není jenom nějaký rozmar a chceme to tak. Takže záleží jenom na tom jak to cítíte. Sedněte si a promluvte si o tom. Řekni mu že ho do toho nechceš nutit a jestli si není jistý, tak by jste měli počkat a měl by tě o ruku požádat až to bude vědět na 100% Přeju hodně štěstí :)
Odpovědět
Ja jsem si pockala a jsem rada, 8 let jsem byla s prima chlapem, pozadani taky probehlo (asi po 5 letech), ale na manzelstvi jsem si tehdy pripadala mlada... Ted je mi 32, za dva mesice prvni svatba a rikam si, diky bohu, ze jsem se tehdy nevdala. Kamaradky a spoluzacky se kolem me vdavaly "brzo" (20-23) a vetsina byla do triceti rozvedena. Opravdu neznam nikoho, komu to vydrzelo do ted! Nektere jsou podruhe vdane. Clovek se opravdu vyviji i po dvacitce...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Holky by hlavně neměly chodit na beremko dřív než jsou požádány o ruku..Je to jako lavina a hysterie =-) I já sama, když se nad tím zamyslím, uvažuju, co všecko bych na svatbě měla kdybych sem omylem nespadla :-D Ohledně výzdoby a všech těch serepetiček co tady všechny od sebe skupují, všichni jdou ve velkém do Ikei a všechny mají stejné svícny a všechno :-) Myslím, že sis odpověděla sama tím, že říkáš že se přítel zalekl a máš takový pocit..Jen čekáš, že Tě někdo cizí ujistí, že Tvůj pocit není správný a že do toho máš jít, protože to chceš..Copak budeš slepě následovat cizí názor než svůj vlastní instinkt? =-)
Odpovědět
Podle mě je svatba ve dvaceti brzy a já bych do toho v žádném případě nešla. Navíc, když budoucí ženich byl k zásnubám svých způsobem dotlačen. Mám kamarádku, která se vdávala v devatenácti, její manžel je od 11 let starší. Ve 20 se jim narodil syn. Teď je jí 23 a je vidět, že měla na roli matky a manželky ještě počkat. Vůbec nic by jí neuteklo.... Já jsem se vdávala ve 27 a vůbec toho nelituju, že jsem si počkala. Stihla jsem si toho dostatek před svatbou užít a snad i najít toho pravého, kterého jsem k zásnubám nemusela tlačit.
Odpovědět
Profilova fotka
I ja musim zastat pozice "starých" nevest a taky si myslim ze ve 20 není clovek ještě uplne vyspelej...ale je mi jasny ze kdyby mi tohle ve 20 rekla o 10let starsi ženska do krve se s ni pohadam ze to tak neni :) on to člověk bohužel vidi az pak z odstupu :) ted musim říct ze ve 20 jsem byla na facku :-D az po 25 jsem se zacala klidnit a opravdu teprve ted, kdyz je mi 29, mam pritele 7,5roku, mam dlouhodobou praci, svuj byt na hypotéku, prosli jsme si spoustu krizi (i nemoc fyzicka a psychicka, ma žárlivost) se citim zrala na manželství :) a jsem moc rada ze se to vyvinulo tak jak se to vyvinulo a nebylo to driv :) pred soucasnym pritelen jsem mela vztah 3,5 roku a kdyby me tenkrát pozadal rekla bych ano a vdavala se v 21 letech treba..a ted bych byla bud nešťastna a vdana nebo rozvedena...protoze tenkrát jsem si byla jista ze je to ten pravej...ale jak rikam: pro spoustu holek je ten prvni opravdu pravej a maji šťastne a krasne manželství i kdyz se vdavaj mladinky a naopak nam "starejm liskam" stesti nikdo nezaručí, ale statisticky bohužel spousta mladejch nevest konci rozvedenejch...i jedna moje kamaradka :)
Odpovědět
Profilova fotka
Za mě je to taky brzo. V tom věku jsem si taky myslela, že jsem zamilovaná, že už to jinak nebude a v 26 po 8 letech vztahu to všechno najednou skončilo a já byla moc ráda, že jsme do toho tenkrát nešli, ikdyž jsme o tom taky mluvili. Ted mám před svabou, vdávat se budu v 28letech a jsem moc ráda, že jsem si počkala. Stálo to za to. Pár případů mladých manželů znám, co spolu vydrželi, mnohem víc ale těch, kterým se vztahy rozpadly během pár let, kdy ještě měli čekat. Nedá se radit, ale já bych do toho nešla...
Odpovědět
Profilova fotka
Omlouvám se, pokud se opakuji ale nečetla, jsem všechny příspěvky. Osobně si myslím, že tohle vůbec není na diskuzi na nějakém webovém serveru. Podle mě to člověk musí cítit, jestli chce nebo nechce a vůbec nezáleží, jestli ti je 20,30 nebo 40 let.
Odpovědět
Profilova fotka
Taky si myslím, že je to brzo... zvlášť podle toho, že se tím asi nejsi sama moc jistá a přítel už vůbec ne. A ještě si dovolím podotknout, že třeba moje mamka a její vrstevnice se teda rozhodně ve 20 nevdávaly, spíš v 25... (mamka je ročník 60). Ve dvaceti se vdávaly tak možná naše babičky... a ano, těm to pak vydrželo celý život, ale ne vždycky to bylo úplně šťastné manželství, rozvody se prostě nenosily... nedá se to moc srovnávat, to byla prostě jiná doba. Tím nechci říct, že manželství uzavřené ve 20 nemůže být šťastné na celý život, jen bych naše maminky nebrala jako správné přirovnání :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
To jsou diskuze :-o :-D :-D
Odpovědět
Řekla bych, že záleží na tom, jak jste oba vyspělí. Někdo by se neměl brát ani ve třiceti.. Mě je teď 22 let, přítelovi je 26 let. Jsme spolu sedm let a teď v dubnu bude svatba. Děti zatím nechceme, ale chtěli jsme náš vztah posunout dál. Máme společné bydlení, bankovní účet a staráme se společně o dva psy a jsme spokojení, zamilovaní a myslím, že po těch letech přítelovi výchovy už si ho prostě nechám. :-D Všichni v rodině nám to přejí a není nikdo, kdo by nás přesvědčoval o tom, že bychom do toho jít neměli. Pokud je ti ale 20 let a jste spolu zatím jen tři roky, tak bych možná ještě chvíli počkala na tvém místě... Z tvé otázky mám spíše pocit, že jsi ho do zásnub dostrkala a od teď neví, jak z toho ven. Je to ale asi jen můj pocit.
Odpovědět
Nemůžu soudit. Já se vdávám po 30 ti. Kdybych já osobně se vdala ve 20 ti, tak jsem buď rozvedená a nebo žiju v naprosto nešťastným manželstí. Ale já jsem typický přemýšlivý člověk. Víc využívám mozek než srdce. S budoucím manželem jsme spolu 10 let a teprve teď se cítím zralá na svatbu. Kdybych si ho vzala dřív taky by to skončilo. Museli jsme si projít vším tím blátem co jsme si prošli, abychom pochopili, že k sobě patříme.
Odpovědět
Profilova fotka
Je mi 22, jsem vdaná půl roku a klidně ti řeknu, že kdyby můj muž před svatbou takhle váhal, nešla bych do toho. Chodili jsme spolu pět let, narozdíl od některých pisatelek výše jsem si ale v těch jednadvaceti dospělá nepřipadala a nepřipadám si tak úplně ani teď, ale to mi nepřijde jako důvod pro to se nevdát :). Věk podstatný není, připravenost, rozumnost a promyšlenost je u takového kroku zásadní... Ale ty příspěvky o tom, že kdyby se dotyčné vdaly ve dvaceti, jsou už rozvedené, bych moc neřešila. Statisticky se jich stejně rozvede půlka...
Odpovědět
Zakladatelky uz se to asi netyka, ale to nevadi. Většina z těch, co je jim kolem 20 a vdavaji se, ti řeknou, že to o věku vůbec není, jak jsou vyspělé a je to jejich nejlepší rozhodnutí. A většina starších ti řekne, že by raději ještě pockalo. Souhlasím s tím, že (navzdory nějakým statistikam) byste spolu měli nejdriv nějakou dobu bydlet, a tím nemyslím pár týdnů. Udělá to hodně . A pokud si nejste oba na 100% jisti, tak bych do toho určitě nešla. Asi každá z nás si ve 20 připadá strašně dospele.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 12 měsících
•
Profilova fotka
S přítelem jsme spolu poměrně chvilku... Od 8.8.2016.. Teprve dva roky. Ale už víme, že chceme být spolu a svatbu plánujeme až 8.8.2020, protože si oba plně uvědomujeme co je potřeba všechno zařídit. Vím, že 4 roky jsou chvíle, ale jde o to co s danou osobou cítíš, co jste spolu prožili, zda si dokážeš představit, že to bude otec Tvých dětí a, že poneseš vzájemnou zodpovědnost za toho druhého proto je potřeba si stát za rozhodnutím té druhé osoby. A vědět, že, když je potřeba tak ta druhá osoba smete ze sebe všechen strach i se sklopenýma očima za Tebou příjde. Již od začátku jsme s přítelem prošli rokem bez Tebe 1200 km daleko. A viděli jsme se 1 na týden za 4 měsíce a, když s danou osobou je to na začátku jste spolu týden. Už to znamená do toho vztahu dát VŠE a to nás spojilo... Ještě bych ráda řekla, že mně je 23 a přítelovi 27 a oba si tím jsme 100% jistý. Také především tím, že chceme dítě.. ale asi jsem staromodní proto trvám na dítěti až po svatbě. A především vím, že v tu dobu já budu mít dostudovanou vysokou školu teď řešíme hypotéku takže i dítě do svého. Myslím si, že je to o velkém přemýšlení a naplánování.
Odpovědět
Já se vdávala v 19, podotýkám, nemusela jsem, ale chtěla. Strašně jsem chtěla a on taky, myslela jsem, že jsem na vdavky připravená a ouha. Dnes když se na to zpětně podívám, vím,že to byla chyba a už bych se takhle brzo nevdávala. Byli jsme s polu před svatbou 3roky a pak jako manželé 18roků a stejně jsme se rozvedli.Na podzim se budu vdávat po druhé a teprve ted můžu říct že to se svatbou cítím tak jak to má být. ;-)
Odpovědět
Myslím,že při svatbě ve 20 je často problém v tom,že si bereme první velkou lásku. Nemáme za sebou moc vztahu, chlapi si neodzili "divoké mladí"... Ženám to většinou nevadí,že si vzaly svého prvního (já na to dokonce byla hrdá),ale chlapi začnou mít často pocit třeba ve 30,že jim ujíždí vlak,že si nic neužili,hledají si pak dvacetileté milenky a ta manželství prvních lasek často na tomhle "nevyboureni se v mládí" troskotaji... Já si vzala ve 24 svou první lásku po šesti letech, 4 roky jsme spolu bydleli, a pak jsem najednou dnou v 28 byla sama a teprv jsem se učila randit... Nebylo to nic moc... Dneska jsem zastáncem toho,nechat vyblbnout a brát se ve chvíli,kdy už mám pocit,že jsem si to divoké období odzil...
Odpovědět
Profilova fotka
Ja si myslim, ze ani tak nejde o vek v obcance jako o zivotni zkusenosti, ty posouvaji cloveka dal. Kdyz nekdo bydli do 30 u rodicu, ma tam veskery servis a nemusi absolutne nic resit, tak na tom neni stejne jako nekdo, kdo v 18 odesel s taskou a musel se starat sam...
Odpovědět
Já tedy se vdávám v červenci a včera mi bylo 21. Když bych měla rozvézt svůj život, v podstatě jsem vždy měla od nějakých 14ti let vztah který trval 1,5 a druhý 1,3 roku. Svého budoucího manžela jsem si vymodlila. Přesně takového, jakého jsem si přála partnera jsem taky našla. Jsme spolu 4 roky, z toho 3 spolu bydlíme a vím, že lepšího chlapa než je on pro sebe nenajdu. Nikdy jsem nebyla na diskotéky (teda v nějakých 14ti jsem na ně chodila furt a pak mě to pustilo). Jsem na svůj věk dost vyspělá, cítím se aspoň na 27 a také mám jenom starší přátelé a partnerovi bude 25 a myslím si, že když se vezmeme ted', tak se můžeme nedejbože rozvézt jak když se vememe ted', nebo když mě bude 27 ted'.. Je to na každém, jak se cítí. A především, můj partner není žárlivec, takže vím, že svobodu budu mít i v manželství, že můžu kdyžtak na nějakou diskotéku zajít, nebo jet s holkama na víkend pod stan a on s tím bude úplně v pohodě :-)
Odpovědět
No tak mě je sice 23, ale taky jsem přece jen pořád dvacítka :-D Tak snad můžu napsat jak to vidím. Spousta holek, která se vdává a je jim pod 25 si vždycky myslí, jak jsou vyspělé a jak jsou si jisté atd atd. Myslím, že v 19 - 20 letech člověk prostě dospělý není. Mě je 23 a zas tak dospělá se taky moc necítím :D. Zase....je rozdíl: pokud je holce 20, má vztah delší než 2 roky a je soběstačná nebo pokud je holce 25, žije s rodiči a není vůbec soběstačná. Já jsem s přítelem téměř 9 let, od 18 nebydlím s rodiči - živím se sama a do toho denní studium VŠ. 3 roky jsem žila sama na studentském bytě, před 2 lety jsme se s přítelem sestěhovali. Jsme soběstační, na nikom závislí, žijeme spolu už delší dobu. Proto si myslím, že už jsem OPRAVDU dospělá, proto nemám z manželství strach. Budeme se brát příští rok, bude nám čerstvě 25 let a budeme spolu 10 let. Jinak co se týče užívání: já jsem si užila mládí na maximum. Pro mě není užívání to, nechat se ojet od 5 kluků za večer. Já jsem chodila na zábavy, na diskotéky, teď spíše chodím každý týden s přáteli na pivo, víno, bowling a na podzim dokonce jedu na půl roku na Erasmus. A partnerovi to nevadí, neomezuje mě. Takže já, i když mám jednoho partnera, můžu říct, že si mládí užívám na maximum :) Pokud bych měla partnera, kterému vadí, že někam chodím bez něj, tak bych asi pak litovala. Takhle určitě nikdy litovat nebudu. Takže můj názor: Manželství v mladém věku ano, ale jen v případě, pokud jsou partněři spolu delší dobu, jsou finančně nezávislí na rodičích a bydlí spolu alespoň nějaký čas. Protože společné bydlení je první zatěžkávací zkouška vztahu. A hlavně, užívat si mládí na maximum (klidně spolu), abych pak v 50 nebrečela, že jsem si kvůli vztahu nic neužila. Vztah přece není překážka v užívání si.
Odpovědět
Je to individuální. Někomu to vydrží, jiným ne. Neexistuje návod. Moji rodiče se poznali v 16, v 24 se vzali a jsou spolu dodnes. Já jsme svého životního partnera poznala skoro před 40. Na svatbu v tak mladém věku se dívám skepticky, nemáte životní zkušenosti, ať se cítíte na jakýkoli věk. Ale třeba vám to vyjde a na mě budete nahlížet jako na starou bábu ;-)
Odpovědět
1
2
3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?