Předsvatební úzkost, má to někdo také tak?

batul batul

Autor diskuze

23.08.2013

Na svatbu a na manželství se těším, ale stejně mě z toho přepadá úzkost z té změny. Má to někdo také tak? nebo jsem tak blbě ambivalentní jenom já?

Odpovědět

martaveg martaveg

23.08.2013

@batul Myslim ze je to naprosto normalni :-) pred svatbou jsem taky mela par takovych chvilek, kdy jsem se desila, ze to najednou vsechno bude jinak, hrozna zmena, krok ktery uz nejde vzit zpatky, apod. ale at mne podpadl jakykoliv panicky zachvat uzkosti, tak jsem vzdycky racionalne dospela k tomu, ze je to spravne rozhodnuti :-) ted mam podobne nebo spis vlastne jeste horsi stavy uzkosti, kdyz premyslim o detech :-D

Odpovědět

batul batul

Autor diskuze

23.08.2013

@martaveg díky já asi pořebuju slyšet, že je to normální, panický ataky jsem měla naposledy před státnicema:-) a na ty jsem tedy netěšila

Odpovědět

nikina007 nikina007

23.08.2013

Na mě teda padá různá úzkost, za posledních pár týdnů se dost mění :-D Ze začátku jsem měla strach z toho, že co když je někde pro mě ještě lepší muž... Jestli je tento fakt pravej. Pak úzkost, průběžná, že nevyjde ta samostná akce kvůli někomu (moje foto... mi nepřijde moc spolehlivá). Pak jsem se ze stresu chovala hnusně, takže ode dnes mám úzkost, že raději tu svatbu zruší a najednou mi samozřejmě přijde jako ten pravej a tak pořád dokola :-D Pak úzkost jestli se po svatbě něco změní, jestli se proměníme v ten pár co se na sebe netěší a má sex jednou za čtvrt roku atd. atd. Ať už je po všem :-|

Odpovědět

naty08 naty08

24.08.2013

Já to mám podobně..akorát úzkost jsem chytla z budoucích tchánovců, kteří z naší naplánované svatby radost nemají a "hážou klacky pod nohy" jak se jen dá.. :-( . Na svatbu jsem se těšila, protože jsem si jistá, že lepšího chlapa už najít nemůžu, ale začínám mít strach, jestli je to dobrý rozhodnutí (právě kvůli nim) a mám strach, že i na svatbě se nám to budou pokoušet nějak znepříjemnit.

Odpovědět

batul batul

Autor diskuze

24.08.2013

@naty08 jo, to je bohužel i u mě jeden z pramenů úzkosti, nastěstí je nevidím tam často, ale vždycky mě pak naštve že nám vlastně nulově pomáhají a ještě mají kecy, že to děláme špatně (styl oslavy atd...)

Odpovědět

sunnurse sunnurse

24.08.2013

@batul Já je mám zrovna dneska :-D Navíc spolu začneme bydlet až po svatbě. No to byly stavy - já nechci od maminky, já si tady nezvyknu... To je normálka, alespoň mamka to říká :-) No snad nás to po svatbě přejde.

Odpovědět

kacmud kacmud

24.08.2013

@naty08 bereš si manžela nikoliv tchánovce, a když je nebudeš chtít vidět, neuvidíš je:-) a návštěva jednou za 3 týdny na 2 h se dá přežít... muže miluješ, neřeš nikdy lidi, co nezměníš.. jediné koho změníš si ty sama, ostatní nikoliv... odhoď stres a hlavu vzhůru... Píšu z vlastní zkušenosti, vím jaké to je a jediné co mi pomohlo je fakt, že budeme manželé/samostatná jednotka, rodina, rozhodující sama za sebe a oni to musí pochopit a pokud ne, je to jejich problém a boj... a časem jim to dojde, pokud jsou aspoň dibec normální...ona myšlenka přijít o syna dělá strašně moc.... jo a pokud by dělali problémy přímo na svatbě - heleď pozvi dost lidí, to neudělají, hanbu si dělat před ostatními nebudou (co kdyby je někdo pomluvil) a pokud budou útočit jen na tebe, jedním uchem tam a druhým zpět. A NYNÍ TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, JEDNÁ SE O MUŽOVI RODINU, ON SÁM MUSÍ ZAUJMOUT STANOVISKO A DÁT JIM PRAVIDLA/NE TY!! A POKUD TĚ NEBUDE BRÁNIT A NECHÁ JE, ABY TI ŠKODILI, PAK BYCH SE NEVDÁVALA!!!!

Odpovědět

bartosba bartosba

24.08.2013

@batul Neboj, nejsi v tom sama. ;o) To zvládnem.. :o) Koukám, že to máš taky 14. září ;o) Držím palce

Odpovědět

naty08 naty08

25.08.2013

@kacmud U nás je to tak, že tchánovci mají blbé řeči spíše na partnera (jejich syna). Nikdy neudělal nic podle jejich představ, pořád se jim něco nelíbí. A protože s partnerem už delší dobu žijeme, dotýká se mi to. Z naší svatby radost nemají, takže se na přípravách nijak nepodílí, nepřispějí ani na hostinu. Za to znechucenýma obličejama přispívat budou jistě dodstatečně.. Ale jak píše kacmud, kašlu na ně, svůj den si užiju, ať se jim to líbí, nebo ne.. Budu je ignorovat a při nejhorším poprosím o jejich odchod..