Zajímalo by mě, jestli jste taky zažily, že měl někdo nějaké blbé dotazy, otázky, připomínky ohledně vaší svatby? Mě nejvíc dostalo, když jsme - celí natěšení - oznámili, že se chceme brát, tak se nás spousta lidí ptala, jestli musíme? To je podle mě blbá otázka. Většinou se lidi berou - protože musí - po krátké známosti, když někde něco selhalo :-) , ale né po více než třech letech vztahu nebo ne? ;-)
honzino, ona sranda někde začíná a někde končí, já snesu hodně, jsem vytrénovaná od táty, on mi tak dává na jevo že jsem jeho a jak mne má rád, prostě si to vracíme a tejpeme a vtipkujeme, ale od těch kamarádů, je to těžko, taky do sebe rejpeme, ale co jsme se rozhodli že se vezmeme jsme s manželem dáse říci pod palbou, i po svatbě, nevím, nechápu je, někdy se tomu i zasměju, hlavně ze začátku, teď mám sílu jen na mou milovanou odpověď, že závidí... už jsem se to i kamarádce říkala ale nic z toho i neutkvělo v paměti. uvidíme, asi použiji obranu útolkem a něco si na ně najdu a bude po srandě, aspoň pro ně a mi a manželovi teprve začne.
honzina, nervy jsou v poho, a rejpat budou a já jim to budu vracet a pořádně. u toho pohledu mne naštvalo hlavně to že na něj nedali známku a já si pro něj musela dojít až napoštu a doplatit a on to byl jen pohled, každým dnem čekám zprávy o nové práci, a byla jsem natěšená na dopis s tím že mi dají práci a ono todle, ale beru to z úsměvem :-D :-D :-D
marinka - to se mi jednou zdálo taky :-)
nika - třeba to tak nemysleli ale asi záviděj je to nepříjemný ale to snad přejde :-| zamrzí to zvlášť když jsou to dobrý kamarádi :-|
Taky pridam jednu prudivou poznamku, ono jich tedy byla spousta, od moji mamy, ktera nema rada meho manzela, ale tahle me dostala, kdyz jsme vybiraly svatebni kytky a ja jsem objednavala korsaz svedkovi manzela, tak mi mama rika: "No treba si jeste vezmes svedka..."
Co na to rict?
tak to nevím co bych udělala,asi bychom se pohádaly.u nás je to naštěstí z mé strany v pohodě.ale snoubence mamka si musí rýpnout.chceme svatbu v Brandýse nad Labem a jsme z Neratovic.jen pro představu jsou ty dvě místa od sebe cca 20minut.a ona pořád rýpe proč se nevezmeme v Neratovicích a zbytečně jedeme do Brandýsa.jako kdyby to zrovna jí mělo vadit.v Neratovicích je jen obřadní síň u malého lesíka hned vedle silnice.n o žádná romantika.a my chceme aby ten den byl pohodový,hezký a oby jsme to trochu natáhli,nejen přijet 5 minut k obřadní síni a jet honem na hostinu.
berunka, udělej si to po svém, naši byli v poho, nikdo nic nenamítal, ale tchýně, taky se ji nelíbilo že musí jet na svatbu 50 km, pak jít v hradě kus pěšky, ais okolo 5 minut, děs, ještě že jsem šla posední a nemusela poslouchat jak brebentila. a ještě perlička, hádejte kdo nám volal v neděli po svatbě jako první, asi tak okolo 9 ráno, podotýkám že jsme svatební noc trávili v krásném hotelu v apartmá, no přeci moje tchýně, a na můj telefon, tak jsem to vrazila manželovi, ať ji taktně usměrní a pozdraví ]-(
tak to bych asi zuřila.nevím proč ty tchýně musí takhle vyšilovat.ale přitom moje mamka je v pohodě,to jen snoubence rodiče občas přijdou s takouvou jobovkou,,,
ahoj, konečně jsem se pořádně nasmála :-D , začínalo mi z příprav být na zbláznění.. doma vědí asi 3 týdny, že bude svatba (10.12.).. napřed šok, jsme spolu teprve půl roku,jenže všichni vidí, jak jsme zamilovaní a začínají to chápat, ale samozřejmě se ptali,jestli musíme a proč tak brzo a prý kam spěchám - je mi bez 3 týdnů 25 a přítelovi bez měsíce 30, já mám před sebou ještě rok VŠ.. napřed jsem to všem vysvětlovala, teď už se jen směju..prostě CHCEME a NEPŘIJDE MI TO ZBYTEČNÝ, jen být asertivní.. 8-) trochu mě ale pořád šokuje mamka, těší se, přítel se jí líbí, ale když se nás někdo na něco ohledně svatby ptá, říká MY nebo dokonce JÁ - ne ONI, ale MY vám pošleme oznámení, MY to chceme takhle.. je fakt, že to celé platí ona a babi, protože mají dost peněz a přítelova mamka je sama s platem 7000 a jinak to je s ní v pohodě, ale stejně mi to vadí.. a ještě jeden dotaz - jsem pořád hrozně naměkko, kvůli každý ´blbosti se rozbrečím, což u mě fakt není zvykem.. brečím u vašich fotek, kvůli sebemenší výtce od přítele, téměř i u večerníčku, bojím se, aby se mu něco nestalo.. máte takovýhle nálady taky, nebo jsem se zbláznila?! :-(
Ahojte nevěsty, taky tady trochu přispěju. Blbé otázky a řeči okolo svatby nevynechaly ani mne... Nejenom že jsem slyšela, "Kdy se TO narodí?" (jsem tlustá, takže se nedivim, že se ptají :-D ale je to nemístné), šéf v práci mi řekl "A kdo z Vás dvou to víc chce? VŽDYCKY to chce jenom jeden..." (to nevim kde sebral) a moje Užnetchýně (jsme rozhádané - zlejšího člověka jsem za svůj život nepotkala) nám po oznámení, že bychom se chtěli brát začala říkat: "Kdy? kde? Proč ne tady? Proč jinde? Co budeme jíst? Co budeme pít? A jídlo bude: Předkrm, polévka, ryby, bílé maso - k tomu bílé víno, červené maso - červené víno, zákusek a bla bla... jo a taky mořský potvory a kaviár, k jídlu bude: bla bla... " no ty brďo - koukali jsme jako blázni, a pak jsme jí jen suše oznámili, že tohleto teda fakt jako ne, že si to uděláme po svém a NIKDO nám do toho nebude NIC říkat. Měli jste vidět ten její výraz!!! :-D
Kristyy: byla jsem z příprav tak vynervovaná, že jsem brečela kvůli každé blbosti. Nejhorší ale pro mě bylo nedorozumnění s mámou ohledně koláčů :-( Neplakala jsem tedy dojetím, ale spíš z únavy a stresu. Ale asi 3 týdny po svatbě, když jsem v sobotu dopoledne jela autem a míjela jsem nějakou cizí svatbu, tak jsem plakala. Nemohla jsem uvěřit tomu, jak mě to dojalo. Na vlastní svatbě jsem neplakala a u cizí kolony mě to teprve dojalo. Jako by mi teprve došlo, že jsem se taky vdávala :-)
Ale je to moc krásný den a těš se na něj ... uteče bohužel moc rychle :-|
Mám taky jeden blbý dotaz PO svatbě. Nejeden člověk se mě zeptal, jestli jsem na své svatbě brečela...? Ne? Hmmmm... (a zvláštní výraz v obličeji)... :-| :-S
Copak jsem divná, že jsem na svatbě nebrečela? Pro ně ano. Proč? To se musí? To potom je ta svatba jako lepší?
Mě bylo krásně, tak proč bych brečela? Dojatá jsem z toho samozřejmě byla, ale slzy mi při tom týct nemusí,ne?
Připadá mi hloupý podle tohoto posuzovat vlastní dojem ze svatby...
Ale na jiných svatbách mi i kápne... :-D
Honzina: Já také na své svatbě neplakala. Já se pořád jen smála...vydrželo mi to asi ještě dva týdny. Ale třetí týden po svatbě jsem šla kamarádce na obřad a pěkně jsem to obulila. Takže si myslím, že tvoje reakce jsou naprosto normální.
A na ty šťouraly nedej. 8-)
Já jsem měla slzy na krajíčku dnes na matrice, kde jsme byli kvůli změně jména, tam ty různé brožurky a letáčky o svatbě.... a říkala jsem si, že to tak strašně rychle uteklo, přípravy i svatba
Já se taky celý den jen a jen smála. Největší "radost" z mé svatební nálady má moje tchýně! Pořád mi to říká, tys byla celý den jako sluníčko, tys celá jenom zářila, vůbec si nepamatuju, že bys byla někdy zamračená nebo smutná! Moc mě tím těší, ještě teď, skoro měsíc po svatbě!
Tak já se zase přidám. Moje teta za mnou přišla a bavili jsme se a ona z ničeho nic povídá: "Tak ty se budeš vdávat. A co prosím tě blneš ve dvaceti???"
Holky já se spíš setkávám s blbýma dotazama spíš po svatbě. Všichni se furt ptají, jestli UŽ jsem těhotná (5 měsíců po svatbě). Možná jsem divná, ale mě to prostě vytáčí. Co je komu po tom? Mamka a manžílek mě přesvědčují, že to ti lidi nemyslí zle (souhlasím) a že to je prostě takový společenský dotaz - nesouhlasím. Mně to připadne jako lezení do soukromí. Nevím, proč jsem na to tak citlivá - dotazy typu "kdy bude svatba" mi nevadily. Asi mi to vadí proto, že si říkám, že kdyby to nešlo (otěhotnět), až se začneme snažit, tak mi to bude hrozně líto, že se o tom furt mluví. Taky jak znám starší generaci, tak když holka v přiměřeném termínu po svatbě neotěhotní, tak si začnou šuškat, že "jim to asi nejde". Manžel říká, že co je mi po nich a asi má pravdu, ale stejně mě to točí!
Mám pocit, že je to všude tak, že pokud plánujete svatbu, přijde jim to brzo. Pokud svatbu neplánujete, zase je to špatně, protože máte nejvyšší čas. ]-(
A s plánováním dětí zrovna tak. Všechno špatně.
Nebo se pletu?
Já mám taky někdy pocit že jse ze staré školy když se budu ve 24 vdávat!
Nechi nikoho urazit, ale co znám holky kolem 30, tak už na nich ten věk začíná být vidět a to taky nechci,tak si myslím že jsem našla celkem komplromis. Zas na to dítě mi ta 30 asi stačit bude!
Jinak se taky děsím toho že až práci řeknu že se budu vdávat tak si všichni budou myslet že musím! :-)
Jsem tu totiž nejmladší!
Tak to je taky hezké! Přítel původně chtěl abychom se brali letos, ale to bych v nové práci byla ani ne měsíc, tak se mi do toho nechtělo a ukecala jsem to na příští rok!
Makulacek:...to chce klid. Mě je teď 20 a když jsem v práci říkala, že se budu vdávat, tak nikdo nepřišel s tím, jestli musím. Je to asi tím, že u nás na úřadě jsou inteligentní lidi a dojde jim, že když od srpna plánujem svatbu na červen, tak asi nemusíme že :-D