taky jsme včera nad tím uvažovali,že bysme měli být sami,ale je nám blbé odložit prcka a dát ho rodičům,asi bych se cítila provinile ;-) jednou jsme zkoušeli se milovat a malý se probudil a bylo po všem :-D od té dony nic nebylo,fakt jsme vyčerpaní oba dva,dnes v noc vstával k němu jen on,stará se super,jinak kdyby nebyl ten problém se svatbou,jsem spokojená,ale to je pro mě problém veliký,tady nejde o to,že se na svatbu necítí,tady jde o to PROČ JI ZRUŠIL když mi dal prstýnek,takže o tohle mi jde.Kdyby řekl,hele,chci rok počkat,ale vezmeme se,tak jsem v pohodě a nic neřěším,on sice řekl,že až v roce 2008 ale já tomu nevěřím.
mě spíš zaráží, že ti nechce říct, proč se tak rozhodl? možná je tak unavenej z malýho, že si nedokáže nebo nechce představit další stresy, který by zařizování svatby určitě přineslo!! ale pak nevím, proč tě tak uráží... :-|
maci ,a on nechtel aby se jmenovalo mimco po nem?Jinak o te unave,nevim,nevim...U nas je to tak,ze ja jsem unavena,ale manza by mohl neustale...Jenze je pravda,ze kdyz byla Lea uplne malicka a on treba zehlil,varil atd..tak na to taky nemel silu...Nema pritel treba nejake problemy o kterych bys nevedela?Pracovni?Zdravotni?
maco,já mám 6 měsíční mimčo a vím moc dobře,jaké to je,nespali jsme pořádně už měsíc a přiznám se,že ani u nás nebyla na sex ani nálada,ani síla. :-D Ti,co mají doma malé nás jistě chápou,ti co ho nemají,asi nepochopí a hned za tím vidí nevěru,ale až budou mít malé,tak sami uvidí. :-) My to řešily taky tak,že jsme malýho dali jeho rodičům na 2 dny a jeli jsme na víkend si užít a vyspat se :-D prospělo nám,že jsme byli sami,zkus to taky.K tomu proč to zrušil může mít hodně důvodů a my se tady můžeme dohadovat jak chceme,jen on sám ví proč,takže v klidu,promluvte si ještě a věřím,že to bude fajn :-) a moc ti fandím.
Maco, chlapečkovi je 7 měsíců, tak to bez vás chvilku "přežije". To není žádné odložení a ani to neznamená, že ho nemáte rádi. Prostě si potřebujete odpočinout...né každý má "hodňáska", který celou noc spinká a ve dne o něm nikdo neví (viz moje kamarádka :-D ). Opravdu si zkuste udělat alespoň víkend jenom pro sebe... ;-)
zrzecka,tak můj to nemusí mít pořád :-D nebylo to tak ani před otěhotněním,o žádných porblémech nevím co by měl,tak nemůžu říct,on si přál aby byl po něm,ale já jsem řekla,že až po svatbě,že se mi zdá ted zbytečný aby se jmenoval po něm,když nejsme svoji.Souhlasil.
Treba se vazne nechce ted stresovat tou svatbou...Neumim si predstavit,ze bych svatbu resila s takhle malym prckem,obzvlast kdyz pises,ze da zabrat...Ale nemela bych vycitky z toho dat-nedat mimco k rodicum.Urcite to potrebujete jako sul.Mozna ma pocit,ze je mimco ted to nejdulezitejsi a na nej nemas uz cas.Coz je jasny ,ze je mimco to nejdulezitejsi-a navzdy bude,ale pokud mas moznost hlidani,bez vycitek vyuzij.Nase Lea je k oboustrane spokojenosti u babci o nektere vikendy uz od trech mesicu.Vrele doporucuji...Muzete si zajit do kina,uklidit ,udelat neco co je potreba doma...,vecere,romantika..
Jo,jinak ja mam rocni holcicku,tak mam jeste v zive pameti nespave noci,ale holky bude lepe....Pokud i pred tim sex nemusel tak casto,tak ho proste ted ve stresu nechce jeste vice...A zmenila jsi se treba ty,myslim treba nabrana kila po porodu?Ptam se primo i kdyz blbe ;-) Nebo treba jsi se o sebe vice starala?I na to clovek muze vyuzit ziskane volno,pri hlidani babicek..
já byla dřív typ co se o sebe staral hodně,ted moc ne,nemám čas a ani ty peníze na to se lépe oblékat atd,takže možná mu to taky vadí,kila mám navíc,to je jasné :-D přibrala jsem 10 kg,shodila jsem jen 3 kg,zbývá 7 :-D ale spíš mě trápí břicho,které není po porodu hezké.
jo a k tomu sexu,dřív to bylo 2-3 týdně,taky moc často ne,je lenoch :-D jinak ani já moc nechci,necítím se na to a stydím se za svou postavu,to jen aby v tom nebyl tak moc vinně,mám na tom taky svůj podíl proč spolu nespíme
Maco, tak předpokládejme, že je mezi váma všechno OK, že jste jenom unaveni po narození chlapečka...že tě miluje, jak říká a ty jeho...budeš se ho muset znovu zeptat a na jasnou otázku CHTÍT jasnou odpověď. Protože, když to neuděláš a necháš to být (jak jsme ti tady také radili), tak ty budeš brouzdat po beremese.cz (což není nic špatného :-D ), trápit se, brečet...a to všechno se stejně ve vašem vztahu zobrazí. Tak mu řekni, že on je ten chlap, se kterým chceš opravdu zůstat, že je skvělým tatínkem pro vašeho chlapečka...a že je pro tebe svatba opravdu důležitá. A pokud si tě nechce vzít, tak ať ti alespoň ŘEKNE rozumný důvod, proč svůj názor změnil. Protože když ti dával prsten, tak si tě vzít chtěl (takže obecná averze na svatby nepřipadá v úvahu)...A bylo by to od něho i slušné, říci PROČ! :-)
jasně,ale dnes se ho ptát nebudu,je naštvanej a nemá dobrou náladu,takže možná počkám a nebudu do toho chvíli rýpat :-D no jen doufám,že z toho nebude ještě větší problém,holky moc díky
tak včera byl docela klidný večer u nás,volal mi z práce domů a ptal se mě jak se cítím,byla jsem taková naměkko a on to poznal,hned mi řekl,že at se nebojím,že se vezmeme a že budeme mít super svatbu,že se na to těší,ale opravdu až v roce 2008 :-| tak jsem si říkala,možná opravdu chce jen čekat,takže jsem si řekla,že to nechám zatím být a nebudu se doma o svatbě vůbec bavit,večer když přijel,tak jsme se vůbec na téma svatba nebavili a byl příjemný a milý,tak ho nechám trošku v klidu a počkám až mě sám požádá o ruku a včera říkal,že se mu líbí datum 8.8.2008 :-)
no,vidis,tak to nech na nem... :-) :-) :-) Prijde mi,ze se potrebujes dat do kupy hlavne sama,svatba sama od sebe nic az tak nezmeni...Tak zacni myslet optimisticky,a hlavne!!!bud spokojena sama se sebou!!!At uz ti treba nabrany kilca vadi nebo ne...Protoze je jëdna znama pravda,ze jak se citime my samotni,tak nas vnima okoli...Kdyz budes ty sama se sebou nespokojena,tak te bude vnimat i pritel...nespokojene...Svatba bude a bude super... ;-)
taky jsem nad tím včera přemýšela,celých 7 měsíců stále řeším mou postavu,není to sranda mít najednou velikost 40 když jsem měla velikost 36 a byla jsem štíhlá lanka :-D ted jsem jak slon a trápí mě to,mám pocit,že se mu nelíbím,že neseženu nic na sebe a že na nic nemám čas,taky sedím furt doma s malým a trápím se,takže jsem si objednala na pondělí termín u holiče a dnes vyrazím na nehty,pomalu na sobě budu pracovat a snad to bude fajn. :-)
holky ja si myslim,ze vetsina chlapu nechce domaci putky..nejde o to jestli ma nekdo 5-10 kg navic.O tom to dle me neni.Nekomu prece kyla i slusi...Je to o vnitrim pocitu sebevedomi a spokojennosti se sebou sama...Ale to jsem odbocila od tematu...Ja jen,ze v tomhle pripade tam nekde bude dle me zakopany pes...Zkus se zamyslet jakas jsi byla pred tim a ted... ;-)
jeste naposledy ja ;-) beru to ze sve zkusennosti,ze zenska nema viset jen na rodine a na chlapovi,ale ma mit i svuj zivot a zajmy...Pak by jsi urcite na te svatbe tak netrvala,a on by zrovna chtel...,ver ,ze pak urcite..Tak se k te svatbe tak neupinej...Neni to zlatej hreb zivota.. :-)
Macapuso - my svatbu také plánujeme až na rok 2008 a neboj, uteče to. Ale jak psala Zrzečka - soustřeď se nyní trochu i na sebe, užívej si dle možností, pečuj o sebe, s malým dle možností mezi lidi - to bude ten Tvůj pak koukat, až mu budeš vyprávět zážitky z Tvých nabitých dní, kdy nebudeš mít čas na svatbu ani pomyslet ;-)
My jsme spolu skoro 8 let a přítel (bylo mu 29, mě je 27) se taky do svatby vůbec nehrnul a nehrne. Ale jak ho znám, je prostě takovej, má rád svůj klídek, strašně nerad cokoliv organizuje a není rád středem pozornosti. A o obíhání úřadů ani nemluvím.... U něj člověk opravdu nemůže čekat nějakou romantiku s briliantovým prstem (podotknu, že je programátor... :-))). Takže nakonec jsem to byla já, kdo vířil vodu a rozhodl, že bude svatba. Přítel se ani moc nebránil pod podmínkou, že se nebude muset v ničem angažovat a bude si moct v klidu sedět u PC.
Po pravdě se svatby trochu děsím, těch lidí, toho zařizování... takže jsme se dohodli na co nejmenší svatbě a mejdanu pro kamarády. Takže doufám, že to ve zdraví přežijeme :-)))
My jsme s přítelem spolu osm let a on se nechtěl ženit,že prý až ve čtyřiceti a podobné bláboly,no a pak těžce onemocněl,celý rok jsme jezdili po chemoterapiích a teprve mu asi došlo,co ve mně má :-N .No a loni v prosinci se vytasil s prstýnkem a mně překvapením spadla brada.Takže svatba je 7.7.2007 a oba se na ni moc těšíme!!!
takze s mojim priatelom sa pozname uz vyse 15 rokov atak oficialne sme spolu 4 roky za ten cas nam pribudlo jenda dcerka a coskoro aj dalsia lenze ja by som uz straasne chcela svadbu lenze on odmeita vrajzer na nho nemam dost casu a po svadbe to bude este horsie co z nim spravit? snazim sa nanho si najst viac casu lenze ekd si aj vybavim volno povie ze musi s kamaratmi von
kirrie • Dnes v 15:29
Ahoj, ráda bych se zeptala, jestli jste některá z vás řešila stejný problém jako já a jak to nakonec dopadlo...ráda bych se vdávala, ale můj přítel tvrdí, že svatba je zbytečná a finančně hodně náročná věc a k tomu, aby jsme byli šťastní žádný papír nepotřebujeme. Jak ho mám přesvědčit, aby nakonec souhlasil...Děkuji moc za odpověď
ericca • Dnes v 15:32
tak to je tazke ked je tak zasadne proti, skus zistit proco je proti ci nemal rodicov rozvedenych mozno sa len vyhovara no to ze svadba je draha. a povedz mu ze ten papier vam zaistuje prava voci druhemu, je to drsny priklad ale pri takej tazkej havarii pustia do nemocnice len blizkych pribuznych.
pattie • Dnes v 15:34
kirrie: Můj taky nejdřív nechtěl a teď už jsme přes půl roku manželé a hrdě říká "moje manželka" :-D
jjanickaa • Dnes v 15:51
U nás to bylo naopak - přítel chtěl a já byla proti - přesně tak jakříká přítel kirrie a teď už se vstaby nemůžu dočkat, ale muselo to přijít tak nějak samo :-D
terak • Dnes v 15:55
ahoj, tak tohle jsem resila ja, dva tydny zpet, v tematu Jen vymluva
Ahoj holky, já Vám nevím, ale nutit do svatby - nebo to nějak navlíkat když on sám nechce...já bych se cítila ještě víc pokořená, než tím, že si mě prostě nechce vzít. Jsem možná v úplně jiné situaci, ale kolem sebe to vidím. Ten můj je o pět let mladší (jsme spolu už 6 let), aniž bych tlačila či o něčem věděla - tak mě nečekaně nádherně požádal o ruku a na svatbu se strašně těší, všude mě představuje jako snoubenku. Ale kamarádky (konkrétně 2) měly stejný problém - chlapi nechtěli - můj dojem je ten, že si z nějakého důvodu myslí, že mají navíc a nejsou si 100% jistí vztahem, myslím, že čekají jestli se nenaskytne lepší příležitost - jedna kamarádka se rozešla a druhá má dítě za svobodna (prostě si ji nevzal). Osobně bych to asi brala jako nedůvěru ve vztahu. Píšu co si myslím, nezlobte se na mně. Jinak k přesvědčování, když už se do něj pustíte mne napadají témata: Co děti a jiné příjmení matky a otce? Tvoji rodiče nejsou svoji? V nemocnici - a vy jste kdo? A přece je to krásné, že budu mít tvé příjmení, ne? Už se neopustíme...A vlastně se tím zase tolik nemění - jen je dáno, že patříme k sobě....inu v dobrém i zlém