Ahoj, chtěla bych se tady svěřit. Příští rok plánujeme svatbu a jediné, co máme naplánované je místo hostiny a kameraman. Měli jsme spoustu schůzek ohledně místa obřadu a nikde se nám nelíbí. Už jsem z toho dost zoufalá a po dalších nepodarebych schůzkách moje nadšení opadava. Nejraději bych se na všechno vykašlala a vzala se jen se svědky. Vím ale, že bych toho později litovala. Máte to některá taky tak? Jak jste se znovu začaly těšit?
Asi zklamu, ale po prvních pár týdnech, kdy jsme zařídili většinu věcí, to nadšení odpadlo tak jako tak 😉
Nastalo dlouhé čekání (a to šlo jen o dva měsíce!), během kterých se stihlo pár věcí pokazit a zase spravit, do toho nastupující opatření a stres... týden před svatbou už jsme si opravdu jen přáli, abychom to měli z krku 😄
I díky tomu jsme ale nebyli skoro vůbec nervózní a ten den jsme si užívali. A i přes pár věcí, co třeba úplně nevyšly, to byl nakonec opravdu krásný den 🙂
Těžko říct, co od místa obřadu čekáte, my se shodli prakticky okamžitě (historický byt) a jakmile jsme měli potvrzený termín, víc jsme to neřešili...
Přidávám se, jsem na tom podobně, také plánujeme na příští rok, nejlépe červen. Termín už jsme si vybrali, ale s místem je problém. Ty mista co se nám líbí, mají buď už plno, nebo jsou nad náš rozpočet (nechce se mi zbytečně platit moc), ale většinou nastal problém ten, že nám řekli, že, neví jak budou dál fungovat, jestli vůbec a ať si zavoláme tak v dubnu. No přijde mi to dost smutné. Chápu, že v této době si nejsou jistí jak bude, nikdo to neví, ale já to zatím nechci vzdát a jdu si ta tím, že svatba bude 5.6.2021 ať je to kdekoliv. Chvilkama, když už mám třetí telefonát s dalším místem a zase nic už bych to nejradši vzdala, ale snažím se dodat si sílu i když je to těžké. Vím, že většinu musím rezervovat rok předem a už ani ten nemám, pořád se něco kazí a bez místa a potvrzeneho datumu nemůžu nic dalšího objednat. Těšila jsem se až si jednou tu svatbu budu celý rok postupně plánovat a teď, když to nastalo (zásnuby proběhly v září) mi to vůbec nepřináší radost. Vidím to tak, že se musíme vzchopit a jít si za tím i přes překážky 😉
My jsme se zasnoubili v listopadu a během prvních pár měsíců zařídili téměř vše (celá ta organizace nás oba hrozně baví!). Okolí tvrdilo, že je to zbytečné takhle brzy (svatba bude až v květnu 2021), ale teď jsme opravdu rádi, že už to máme jisté, protože začíná být najednou všude plno. Každopádně si ale myslím, že tyhle stavy jsou normální, také je mívám, zvlášť v téhle době (zítra jsme měli mít schůzku z cateringem, kterou přesouváme na neurčito). Držím palce s hledáním místa!
My jsme místo hostiny ( obrad mame v kostele, takze ze budou mit v náš termín volno jsme tedy vědeli hned) zařídili asi týden po zásnubách (první týden v kvetnu) a svatbu mám az 1.května pristi rok a pan nám už tehdy řekl, že březen příští rok má už celý obsazený...stejně tak to bylo i s fotografkou, kameramanem, DJ,prakticky všichni na už tehdy (cercenec-srpen) řekli, že je dobře že vše řešíme v čas, protože už mají taky plno obsazených míst na příští rok...tím, že ale svatbu plánujeme zhruba pul roku a ještě dalšího pul roku nám zbývá, ta 'natěšenost' je alespoň u mě taková jak na houpačce. Nikdy se už strašně těším a někdy mám zase takový ty obavy jako a co když to bude hroznej propadák? Co když se nám ten den nepodaří a po*ere se co může....co když tu porad bude Covid a nebudu moct pozvat celou svoji rodinu?😔
Držím palce při hledání místa na obřad, urcite to všechno dobře dopadne 🙂
Holky, opravdu moc děkuji za podporu. Jsem moc ráda, že takový myšlenky nemám sama.
@martiiiiiiiiiinka tyhle otázky mám v hlave taky, ještě Teda jestli se budou všichni bavit? Co když jim nebude chutnat jídlo, apod. Ale doufám, že tyto bavy jsou zbytečné a určitě všechno dopadne tak jak má. Držím vám palce!
@nikca1210 s místem právě máme podobný problém, když už je to místo pěkné (např. Zámeček s krásnou zahradou), tak je hned u hlavní silnice, takže by nikdo neslyšel ani slovo. Nebo je to nad nás rozpočet - nechceme dávat 20.000,- jen za obřad.
Přesně tak, okolí, i na různých diskuzích už mi radí místa, ale většinu už jsme zkoušeli, další mě nenapadají, mám teď v seznamu asi 20 mist, které jsme obvolali a ani z toho zatím nic. Je to hrozně blbá doba na plánování, ale věřím že to všechny dáme a nakonec to dobře dopadne. Všichni řeší jen covid a tak jsem ráda, že aspoň tady se ještě pořád řeší svatby a můžeme se podpořit a poradit si.
Ahoj. Já se nastartovala víceméně z donucení a jsem znovu zapálená jako na začátku. Vdávat jsem se měla letos, ale kvůli koroně jsme přeložili, naštěstí bez nějakých sankcí, na příští rok. Konkrétně na 21.5. Doufám a modlím se, aby bylo vše už dobré a obřad i následná párty mohla proběhnout. Jakmile jsme vše vykomunikovali, tak se ze mě ztratil veškerý zájem, měla jsem chuť se na vše vyprdnout, vzít se bez všeho, klidně i bez svatebních šatů, prostě to jen podepsat. Naštěstí mě můj milý přesvědčil, že bych si to vyčítala a že když už jsem vydržela 10 let, vydržím ještě i ten skoro rok navíc. A měl pravdu. Na konci září jsem se do toho zase ponořila a můžou za to alba tady. Objednala jsem nové oznámení, novou svatební knihu, změnila koncept toho všeho a začala tvořit svatební noviny. Teď vybíráme prstýnky a znovu se těším.
Tak přeju pevné nervy a ono to nadšení zas přijde, až uvidíte to ONO. 🙂
@marusiav Já ti tak rozumím! 🙂 Začali jsme s plánováním 15 měsíců před svatbou a nejdřív jsem byla do všeho strašně natěšená a hrrr a pak jsem toho najednou začala být naopak úplně přesycená, měla jsem toho plné zuby, bývala bych nejradši celou svatbu odpískala. Dost to taky ovlivňovali naši hosti - když třeba začali při komunikaci prudit a vymýšlet si blboviny (přebornice jsou v tomhle směru matky s dětmi), měla jsem fakt chuť to všechno zrušit a úplně se na to vykašlat. Těšení mi pak dokázal vrátit akorát můj nastávající - povídali jsme si o hezkých věcech, které plánujeme, říkal, že se těší na to a to a to, že budu mít boží šaty, že je zvědavý na kapelu atd. - tím mi vždycky vrátil alespoň trochu radosti.
Zpětně můžu říct, že jsem se některými věcmi stresovala úplně zbytečně - bude hostům chutnat? Budou se bavit? Busou mít pohodlí? Nebude jim vadit jít na obřad procházkou do lesa? Všechno tohle bylo úplně v pohodě. O hladu nebyli, na nic si nestěžovali a zabavili se v celku sami. 😄 Vlastně to takhle vídám skoro na všech svatbách a ještě si říkám, proč ty nevěsty pořád tak zbytečně plaší - a nakonec jsem byla stejná (samozřejmě zbytečně). 😄
Souhlas se @zoe_se_vdava. Po prvotním nadšení, se v mezidobí, kdy už bylo vlastně všechno zařízené a objednané, dostavila taková "svatební krize"🙂. Měla jsem pochybnosti, jestli ty šaty jsou opravdu ty nej, jestli se bude líbit místo i celé pojetí svatby, jaké bude počasí, kdo bude remcat, že je to tak a tak, jestli bude všem chutnat jídlo... apod.
Takže se tím pokud možno nestresuj, ono se to nadšení a těšení zase vrátí, až se bude blížit den D. To můžu říct z vlastní zkušenosti.
Hlavně si to všechny budoucí nevěsty užijte, ty přípravy a tak, protože to tak strašně rychle uteče.
Svatbu mame za mesic a kousek a teprve nedavno jsme zacali aktivne zarizovat a planovat. 😄 Cim vic toho mame zarizenyho, a cim lip vidim na vypisu z uctu ty vydaje, tim mensi chut na nejakou svatbu mam. 😄
Jeste tipuju, ze budu pekelne nadavat, az se nekolik hostu na posledni chvili rozhodne, ze se jim vlastne nikam nechce. (Uz to pozvolna zacina, ehm.)
Ahoj, nevzdávej to 🙂 my jsme loni 2x museli odložit díky tomuhle nesmyslu, který trvá už rok a když už máme svatbu skoro za 2 měsíce vypadlo nám místo kde měla být hostina i párty plus komplet jídlo. Hlavní je se z toho nehroutit 🙂 Zkus nachvilku zastavit, vydechnout a za pár dní se k tomu vrátit zas 🙂 Rozhoď sítě a věřím, že to Vaše vysněné místo najdete 🙂