Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Nevím si rady měsíc před svatbou...

Prosím pomoc dámy... Nikdy jsem tohle nedělala, ale už jsem zoufalá a z těch všech rad jsem jen naprosto ztracená... Máme termín svatby 26.9. a cca od ledna ji plánujeme. S přítelem jsme spolu 5 let a ne vždy to bylo snadné. Ze startu jsme měli pár krizí, kdy jsme se na čas odloučili, ale po měsicí jsme si vždycky zase padli do náruče šťastní, že jsme zase spolu. Máme se opravdu rádi, je nám spolu krásně, ale vztah ním ničí tchýně a přítelova rodina. Vím, že je to otřepané téma, ale tohle je už těžký kalibr! Pochází z rodiny, která žije celá v jedné obci. Od babiček, po dědečky, tety, bratrance, sestřenice, z věřící rodiny a vůbec velmi semknuté. Jakákoli žena se do rodiny přivdala, nikdy neodešel muž se ženou. Tchýně nám cca rok dávala pokoj, čekala, že to stejně skončí. Nicméně časem začly kruté narážky, tak jsem k nim prostě a jednoduše přestala jezdit. Koupila jsem si byt v jiném městě a asi od listopadu u mě přítel žije. Nicméně ve chvíli, kdy bylo jasné, že spolu opravdu chceme být a chceme se i vzít, naznala jsem, že je čas začít se družit s rodinou. Ovšem to už bylo docela pozdě, pro zbytek rodiny jsem byla černá ovce, nafrněná kráva z města,co jim odtáhla chlapa a tchýně mi nemohla přijít na jméno. Ve chvíli, kdy se začla řešit svatba nastalo peklo!!!! Přítel stál celou dobu při mě. Což byl taky jediný důvod, proč jsem to nevzdala. Tvrdil, že doma je tam, kde jsem já, že zvládne se mnou žít ve městě, že unese tlak rodiny. Nicméně cca před dvěma měsíci začal upadat do depresí a splínů, dokonce začal navštěvovat psychologa a před dvěma týdny z něj vylezlo, že se nedokáže vzdát života ve svojí rodné obci. Ne kvůli rodině, ale v obci je místostarosta, něco tam vybudoval a něco tam znamená. Má tam pozemek, kousek do práce... Ale díky vztahu s tchýní ví, že to dost dobře nejde, ale nezvládá s tím bojovat. Po chvíli úvah jsem tedy svolila, že to zvládneme. Že se pokusím tam s ním žít, udělám to pro něj. Dokonce i já jsem se pak cítila šťastně, nicméně teď o víkendu jsem už psychicky nevydržela tlak tchýně a do krve jsem se pohádaly. To bylo poprvé, co jsem se jí opravdu vzepřela, do té doby jsem se snažila ji tolerovat jako matku svého budoucího muže. Hádka skončila tak, že mne nazvala kurvou, která jejímu synovi zničí život a obere ho o všechno!!!! Vyhodila mi věci z okna, ať táhnu odkud jsem přišla... Přítel šel se mnou, nicméně od té doby s ním není téměř řeč. Sama jsem z toho víceméně stále v šoku, ale vrazilo to mezi nás klín. Srovnává se s tím, že život v obci už asi jen tak nepůjde, rodina nám požehnání nedá a možná mu po svatbě zůstanu jen já. V současné době je situace taková, že jsem mu řekla, ať stráví víkend u rodičů a pokud mu tam bude lépe, svatbu zrušíme a ukončíme trápení... Nicméně je mi z té představy opravdu zle. Nechci o něj přijít, miluju ho, jen kvůli němu jsem se tak snažila, ale mám strach co za život mě s ním čeká. Ano, snaží se stát na mojí straně, ale ten tlak na něho je obrovský... Na nás oba... Vážně nevím jak dál... Díky za případnou radu, pomoc...
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
To mě mrzí, že máte před svatbou takové starosti. Tohleto musí vyřešit on sám, protože ve Vás tchýně už předem odsoudila, takže Vás vážně brát ani nebude. Jediný, kdo si tedy může dupnout a říct: "Mami, už přestaň blbnout" je Váš přítel. Píšete, že nejste jediná, komu toto tchýně dělala, to si to její synové nechají líbit? Tohle čirá manipulace.
Odpovědět
Ahoj. Děkuji za odpověď :) Moc mi to pomáhá... On se snaží si "dupat", jenže celý život ho vychovávají k pokoře a úctě k rodině, nicméně ho taky doma celý život nikdo neposlouchá, za všechno jej sráží. To jsem měla tu čest zjistit osobně i v sobotu při té hádce. On není typický mamánek, ale matka v nich, včetně jeho otce a bratra vybudovala totální strach a odpvědnost za její pocity. Snaží se, ale je toho na něj opravdu moc i s ohledem na stres, co vůbec před svatbou člověk zažívá... Bojím se rušení svatby a rozchodu, ale čím dál víc tuším, že nebude zbytí... I když si mě obhájí jako ženu, bude to boj na celý život :(
Odpovědět
Máš to těžké,ani nevím, co napsat, jak poradit, jak tě povzbudit. Mám úplně husí kůži, asi také proto, že s přítelem jsme spolu pět let a svatbu máme den před vámi. I on je úzce spjat se svou rodinou, ale naštěstí jsou od nás skoro 400 km a tak je vše snazší. Mám jeho rodinu ráda, ale když tam jsme, úplně cítím, že on mě totálně vypíná a vidí jen je. Musí si to rozhodnout tvůj přítel, on buď přestřihne pupeční šňůru a stanoví meze a nebo se z toho zblázníte. Ale pokud se máte rádi, nevzdávej to, neztrácej lásku života,jen proto, že je to těžké. Někdy je lepší zvolit tu horší cestu a překonat jí společně. Stůj při něm , což už nejspíš stejně děláš a dej mu vidět to, jak ti na něm záleží. Máte tři týdny do svatby..nedopusť, aby vyhrála jeho máma. Jednou tu ona nebude, ale ty ano..ty budeš ta, kterou s ním čeká budoucnost. Držím palce.
Odpovědět
Profilova fotka
Podle toho co píšeš by tchýně měla evidentně problém s jakoukoliv ženou ať by byla sebe lepší. Štěstí by přítele asi nepotkalo nikdy ani s někým jiným kdyby v této chvíli ustoupil svojí matce.
Odpovědět
Jakékoliv nakonec zvolíte řešení ohledně vašeho bydlení, není prostě možné, aby o tobě přítelova matka prohlašovala, že jsi kurva. V tomhle by se měl přítel jednoznačně postavit za tebe a dát najevo, že takové chování je nepřijatelné, i kdyby nakonec opravdu chtěl odejít bydlet zpátky k nim.
Odpovědět
Přítel by si měl hlavně uvědomit, že nebude do konce svého života žít se svojí matkou, že s ní šťastný nebude, že s ní nezaloží rodinu...ale s tebou ano!!!
Odpovědět
Děkuji za Vaše odpovědi... Vidím to stejně jako Vy. Ví to i on, ale je pro něho neskutečně těžké to snést. Tohlě všechno ho dohnalo i k pocitům, že je k ničemu, že nedokáže s tou situací dělat co by chtěl. Propadl depresi. Dnes ráno odjel s tím, že si srovná myšlenky, pokusí se přijít na to, co dál, najít v sobě sílu a vrátit se jako lepší člověk, kterého bude stát za to si vzít. Že oně mě miluje a vzít si mě chce. Nicméně já bojuju se strachem, že to je marný boj. Že i kdybychom se nakonec vzali, matka nás zničí...
Odpovědět
Já si myslím, že bydlet v té obci je dlouhodobě prostě nemožné, viz poslední hádka. I kdybys zatnula zuby a kvůli příteli to ještě zkusila, dávám tomu minimální šanci. Teď Tě nazvala kurvou, co to bude příště? A nedej bože, až budete mít děti, tak jaké bulíky bude na nos věšet jim? Přítel stojí před nelehkým rozhodováním, vůbec mu nezávidím. Jako jediné řešení vidím, že se od matky odstřihne a vy budete spolu žít mimo jeho obec. Pokud neví, ono rozhodování mezi matkou a ženou svého srdce opravdu není jednoduché, tak prostě svatbu odložte. Držím palce, ať to dopadne jak nejlépe jen může a přeji Ti v životě hodně štěstí.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to je opravdu síla. Je mi vás líto. Trochu mi to připomíná moje rodiče, kdy babička byla přesně taková, taťka se rozvedl a mamka byla jeho druhá žena, to peklo, jaké máma zažívala s tchýní, protože jsme bydleli všichni pod jednou střechou bych nepřála nikomu. Tehdy je ubrečela, protože byla vdova, že co bude sama v domě dělat, ale co přišlo potom, byla hrůza. Do dneška si to pamatuju. Ale jak už psala jedna slečna, jediný, na kom to teď je, je Váš snoubenec.. Veřte mi, že i můj táta dodnes lituje, že tam bydlet šli a nedali přednost bytu ve městě.. Držte se..
Odpovědět
@romanabal Rozumím tomu, přítel to nemá vůbec lehké, protože zpacifikování rodiny leží v tomhle případě jen na něm. Držím palce, aby to zvládnul. Vadí tchýni ještě něco dalšího konkrétního kromě bydlení ve městě?
Odpovědět
@izzybickerstaff Tchýni vadí úplně všechno... Když vypíšu jen problémy za poslední měsíce od plánování svatby. Při oznamování zásnub nás požádala o svatbu až po smrti dědečka. Dále po nás chtěla změnu termínu, jelikož na svatbě nemůže být přítelův bratr ( přítel jim řekl o svatbě pozdě - z těchto důvodů a už bylo pozdě to měnit ). Nelíbilo se jí oznámení, nelíbila se jí přítelův obĺek, vadí ji výslužky, vývazky... To je ke svatbě. vadí jí mí rozvedení rodiče, vadí jí náš spolubydlící ( což je divné, ale čekali jsme jen, až najde bydlení, nechtěli jsme jej vyhazovat, je to kamarád ). vadí jí, že bychom měli žít jinde... Cokoli, co přítel udělá je špatně, nejen já... VŠECHNO!!!!
Odpovědět
A on pořád nechce věřit, že by nám to jeho matka až tak moc nepřála. Má pocit, že nemůže být přeci až tak zlá. Což chápu, nikdo nechce přijmout toto od svého rodiče, ale nechápu, co ještě potřebuje, aby nám/jemu udělala horšího, než tohle. Mám opravdu sto chutí ten boj vzdát...
Odpovědět
Článek se načítá
Je to velice těžká situace - jak už tu zaznělo - žádná ženská nikdy nebude dost dobrá pro jejich syna - to by se matinka musela jedině naklonovat. ]-( Mám to už za sebou - ale upřímně - sice svého muže miluju a vím, že bych lepšího nenašla, ale všechny ty roky beznaděje, smutku, pláče, stresů... prostě vědět, že to bude tak na dvě věci, tak bych se rozešla hned na začátku. Momentálně - po 17 letech vztahu jsme se tchány zpřetrhali kontakt úplně, ale pořád to visí ve vzduchu. Manžel je z toho pořád tak nějak špatný... Ovšem chápu, že chceš s přítelem být - potom radím jediné - odstěhovat se z dosahu rodiny. Pokud budete bydlet v jeho rodné vsi, nebude to dělat dobrotu.
Odpovědět
Děkuji Vám všem za zprávy a podporu. Odcházím z práce a doma nebudu na pc, přítel si vzal noťas k rodičům, tak snad se mi podaří dál aspoň číst na mobilu. Budu čekat co přinese víkend. Jestli ve mně uzraje nějaké rozhodnutí a s čím on v neděli přijde... A případně v pondělí rušít svatbu :( Ještě jednou díky
Odpovědět
@romanabal tak to je mor :-( A je to jen tchýně, nebo i zbytek rodiny? Zaběhané rodinné modely se těžko mění :-/ Já bych mu vyjádřila veškerou podporu, protože je to pro něj obtížná situace - buď se vzdálí od rodiny a bude bydlet s tebou, nebo se rozhodne vrátit se zpátky, ale v tom případě musí být opravdu rozhodnutý udělat mezi vámi a tchýní jasno. Rozhodně je z jeho strany potřeba nějaký jasný postoj.
Odpovědět
Profilova fotka
Ještě mě napadá pár postřehů - vzhledem k tomu, že jsem si prošla něčím podobným jako Váš přítel. Moje maminka byla také velmi manipulativní, občas i nějaké to citové vydírání. Jednou z nejdůležitějších věcí, které jsem si uvědomila, že nemám zodpovědnost nad jejími pocity. Vím, že člověk má pocit selhání, když kvůli tomu jde k psychologovi, ale ten tady opravdu pomůže, protože toto nastavení má v sobě tolik zakořeněné, že se ho těžko zbavuje. Potom pomohlo částečné omezení kontaktu - návštěvy jen občas a vždy domluvené, telefonujeme si tedy jednou denně, ale to mi nevadí. Jinak to bylo podobné jako u vás, ale asi ne v té intenzitě. Můj přítel mamce nevadil vždy do té doby, dokud to nebylo vážné. Potom už začala hledat chyby, a svatbu taky kritizovala, pořád si myslela, že mě ukecá, pomáhat mi začala týden před svatbou, i když mi teda tvrdila, že mi s tím v žádném případě nepomůže. I teď tedy občas do nějakých věcí mluví - třeba do toho, kdy si pořídíme dítě, ale to už jde u mě jedním uchem tam, druhým ven. To už ji postavíme před hotové :-D Největší posun ale vidím v tom, když jsme si stanovily pravidla. Teď může telefonovat jen v době, kdy je manžel v práci (a tím pádem nemůže zavolat nevhod) a o víkendu volám jen já. Manžel její telefonáty dost těžce snášel, takže jsme přikročili k pravidlům. Já třeba chápu Vašeho přítele, že chce žít v obci, kde vyrostl. Není tam jen máma, se kterou máte problémy, ale sourozenci, bratranci, kamarádi a místa, která pro něj něco znamenají. Ovšem bydlet s tchýní v baráku (navíc s takovouhle tchýní) se prostě nedá. Pokud tam bydlet, tak jedině ve vlastním a stanovit si pravidla, např. žádné neohlášené návštěvy, atd.
Odpovědět
@romanabal Nevzdávej to. Nešlo by třeba v budoucnu když partner by rád žil ve své rodné obci jít bydlet aspoň do vedlejší dědiny. Jestli teda nechce bydlet v městě a chce jít do dědiny tak ne do této. Tchyně vás zničí a pomluví i mezi zbytkem obyvatelstva, kteří nejsou jeho ( vaší ) příbuzní. Některé tchýne prostě tohle překousnout neumí taky to trochu znám i když jen jako vnučka jak se babička chovala k mamce. Ale držím palce at zustane spolu, přítel ať najde sílu to překonat :) A možna se s tím tchýně smiří aspoň trochu
Odpovědět
@izzybickerstaff Zbytek rodiny... Celá je zvláštní!!!! Otec je stejný "truhlík" jako přítel. Snaží se říct, ať nás nechá žít, ale moc ho doma nikdo neposlouchá. Navíc i jeho trápí, že by měl přítel odejít žít jinam. V tom je s matkou za jedno a byť on nám to pocítít nedává, přítel to ví. Bratr dost cestuje, tak je z toho vlivu trochu venku. Při naší sobotní hádce se smál - slepice na hřadě se pošťuchují... A zbytek rodiny je fajn, nicméně tím, že já jsem tam roky moc nejezdila kvůli tchýni nevědí jak ke mě přistupovat. Jsem pro ně "měšťačka", co se nechce družit. Se zbytkem rodiny je to díky tchýni vlastně takové nedorozumění.
Odpovědět
Něco podobného znám, mám taky problémy s tchýní, tady platí jedna rada, dát příteli nůž na krk, buď ona nebo já. Ty vidíš jeho rodinu nestranně, prostě je vidíš z jiného úhlu jací skutečně jsou, ale přítel si nechce připustit, že by jeho máma byla taková. Myslím, že byste se měli odstěhovat co nejdále od jeho rodiny, pokud se máte rádi, jinak nevidím východisko. Oni Tě nikdy nepříjmou, vím to z vlastní zkušenosti. Prostě se s nimi nestýkat, jinak na to doplatíš jenom Ty, oni by vám ten vztah úplně rozvrátili. Vím že to zní krutě, ale vím o čem mluvím. Přeji hodně štěstí.
Odpovědět
@lucanick já bych asi nebyla schopná po partnerovi chtít, aby se kvůli mě odstřihnul od celé rodiny :-(...líbí se mi, jak to má nastavené @huwik. Ale to se samozřejmě přítel musí odhodlat ta pravidla nastavit.
Odpovědět
@izzybickerstaff Co myslis tim, jak to ma pritel nastavene, prosim? Vztahy v rodine? Taky prave nechci, aby to muselo zajit az tak daleko, ze bude nucen je odstrihnout. Jenze zacinam mit strach, ze to jinak nepujde. Budeme se asi muset vzdat aspon toho zivota u nich v obci. Nebo to vzdam a odejdu ja, nevim...
Odpovědět
@romanabal Teď nevím, jestli jsem dobře pochopila otázku, nebo jsetli jsem neformulovala nejasně svůj příspěvek? Líbilo se mi, jak to udělala @huwik - přítel by měl matce dát jasně najevo, že jsi jeho snoubenka a že tě podporuje, a stanovit nějaké hranice: ohledně slušného vyjadřování, ohlašování návštěv, pokud byste bydleli ve stejné vesnici...Tchýni bych nedávala zbytečně prostor ke kritice: není nutné se jí svěřovat s přípravami svatby, stačí říct, že dejme tomu výslužky už máte domluvené, a odvést řeč jinam...Je to těžké, když máte svatbu za tak krátkou dobu :-(
Odpovědět
@izzybickerstaff moje chyba, ja jsem spatne pochopila, omlouvam se. Ano, to zni moc dobre, nicmene tchyne neposloucha, nerespektuje.... No, snad si behem vikendu dokazeme aspon neco ujasnit a pripadne podle toho jednat. Dekuju za rady
Odpovědět
@huwik kez by k tomu i pritel dokazal takto pristupovat. Snad se mu behem vikendu neco rozlezi... Dekuju. Slyset podobnou zkusenost je cenne
Odpovědět
@elvira to je prave to, co me trapi. Ze tohle bude cely zivot viset ve vzduchu. Mam stach co bude, kdyz prijdou deti. Jestli je bude stvat proti me? Jestli mi pritel nekdy vycte o co kvuli me musel prijit? Jsem vazne nestastna a mam pocit, ze nejlip pro vsechny udelam, kdyz od nej odejdu sama. Mozna se i jemu ulevi, ze nemusi takovou situaci dal resit... A treba pro nej bude motivaci zabojovat priste, kdyz prijde o me...
Odpovědět
Vydrž a nedej se, ono to je někdy strašně složitý... Ale i když to tak někdy nevypadá, s léty se může situace zlepšit... Podobně na tom byla jedna má blízká osoba, tchýně na ní řvala dva měsíce před porodem ("Bůh ví, s kým to ty couro, máš!"). Stálo jí to úsilí, ale po pár letech spolu začali mluvit. A ona dokonce vzala na milost vnouče... Chtělo to ale strašnou trpělivost. O tom, jak to bude, dost rozhoduje i přístup tvého nastávajícího.
Odpovědět
@romanabal já chápu, že tě to trápí, ale co čtu, tak máte těsně před svatbou, zijes ve vážném vztahu. A to, že jste se chtěli brát znamenalo, že spolu chcete strávit budoucnost, být spolu v dobrém i zlém, být si oporou. To znamená nezabalit to a nevzdat to. Podle mě, pokud ti za to přítel stojí, tak je na místě o něj zabojovat, dat mu najevo, že s ním chceš být. On se musí rozhodnout sám, co bude dál, ale jak by se měl rozhodnout pro tebe, když mu teď nedavas najevo, že ho ještě chceš. Není to o tom, že ty bys chtěla přítele odtrhnout od rodiny,ale o tom, jestli on chce být s tebou nebo s nimi. Nemusí přerušit kontakt na vždy, ale na nějakou dobu to asi bude nutné a praktické, ale pak už to bude na vás. Pokud ale citis, že nebudeš s přítelem šťastná, že to nebude fungovat, je lepší se rozejít teď než po svatbě.
Odpovědět
Profilova fotka
Držím palecky ať vše dopadne podle tvých představ;-)koukam každá druhá problém s tchýní :-(to já záplat panbuh mám tchýní zlatou ....do ničeho nám nemluví ....
Odpovědět
Profilova fotka
Dle popisu to nevidím moc nadějně, ale to je jen můj pohled, můžu se totálně plést. Ale vazba syna na matku a rodinu a místo a pozici je asi mnohem výraznější, než nové vazby, a tak sám neví, jak celou situaci řešit. Rozpor v emocích, které se mu nedaří srovnat. To téma je ale spíš na nějakou rodinnou poradnu apod., je to tak provázané, že tady asi nikdo moc neporadí. Každopádně ideální, kdyby se nějak rozhodl, ať už jakkoli. Zatím to vypadá, že to bude natahovat, až to možná někdo (třeba vy), rozhodnete za něj. Nerada to říkám, ale z jeho strany je to vlastně projev slabosti. Slabosti, která je ale obecně tolerovaná... Brečet nad tím, že ztrácí rodinu a vy abyste to poslouchala dalších deset let a pak odešel stejně nakonec, tak i to musíte zvážit, zda to za to stojí. Tchýně je patrně nemocná, ale jiná nebude, na to bych si vsadila. Takže představa, že s ním budete v rodné vesničce je neuvěřitelně naivní. Každopádně je mi to líto, takových nepříjemných problémů.... Ať to dopadne co nejlépe. To vám přeji ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@romanabal Jsem tu jen zahlédla, že otec přítele je stejný truhlík, že ho nikdo doma neposlouchá. No... a jsme doma :-). Tak to se není čemu divit, syn přebral všechny vzorce od otce, kterého doma nikdo neposlouchá... Tak to je marný, je to marný, je to marný. Teď by pomohl asi opravdu ten symbolický "nůž na krk".... Asi jsem víc pesimista v tomto, nebo realista? hmmm
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?