Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Můj pohled na svatební nervozitu

Jelikož jsem před svatbou čerpala inspiraci na těchto stránkách, cítím dluh to druhým oplatit. Povím vám svůj příběh... Je to už pět let, co jsem poznala svého muže. Osudová záležitost. Po třech letech mě požádal o ruku. Se slzama v očích jsem mu řekla ano. Většina zasnoubených prvotně začne řešit šaty, dorty a další záležitosti. Já ne. První co jsem začala řešit bylo to, jestli to ustojím! Nejsem ten typ co brečí u romatického filmu. Mě k slzám dojímá štěstí lidí, svatby, narození dětí, promoce. Svatba se od zasnoubení konala asi po roce a půl. Přísahám, že snad nebylo dne, kdy mě nepřepadl strach. Strach z toho, že se dojetím rozbrečím na obřadu. Když se dám do pláče, tak mě to jen tak nepustí, mám rudý obličej a oči. No hrůza... S blížícím datem se můj strach stupňoval. Den před svatbou jsem rezignovala a řekla jsem si, že to prostě nějak dopadne. Ráno svatebního dne probíhalo v pohodě, dala jsem si panáka na kuráž. Ale stejně nervozita pracovala. Samotný obřad proběhl hladce, párkrát mě vyhrkly slzy do očí, ale to jsem zvládla.Problém nastal u gratulací. První šly rodiče....no a to byla konečná. V ten moment vám dojde, že rodiče jsou na vás moc pyšní. Vzpomenete si na lidi, ktyří už nejsou mezi náma. Když vám podávají ruce kamarádi, vzpomenete si, jak jste spolu dováděli ve školce a škole, zažívali první lásky a zklamání... Na focení jsem už byla v pohodě. Zase ta krásná nevesta bez slz. Zbytek dne se vyvedl podle našich přestav. Když vše kolem svatby utichlo, měla jsem možnost o tom v klidu přemýšlet. A došlo mě to. Ten rok a půl stresu kolem toho byl ABSOLUTNĚ zbytečný. Svatební den je jen váš. Je to jako divadelní představení. Vy a ženich jste herci a režisérem současně. A nápověda? Nápovědou je vaše srdce. Celé je to premiéra a derniéra současně. Šťastné okamžiky, které vy si musíte užít. A jen vy máte právo v tento den na vše... na smích a klidně i na slzy a to bez výčitek. Tenhle den je jedinečný ve vašem životě. Nedopusťte aby vám to cokoliv zkazilo...
Odpovědět
je to tady, zase bulim :-) díky je to krásné a já budu brečet asi celej den ale jinak by to asi nešlo :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Nadherne napsano! :)
Odpovědět
Profilova fotka
:-) a proto jsem o tom nepřemýšlela a úplně v klidu nechala téct slzy po svých tvářích- slzy štěstí a dojetí ke svatbě (podle mě ) patří ;-) Ani mi nevadí, že jsme ani jeden nazvládli říct slib hezky plynule- prostě to nešlo :-D Když jsem poté viděla jednu nevěstu soustředěně říkat slib, aby neudělala chybu, přišla mi neosobní a jakoby to ani neříkala člověku, kterého moc miluje.. Takže slz a emocí se nebojte- je to krásné a stojí to za to :-) Mimochodem, když sem fotografce řekla, že určitě budu brečet, tak měla velkou radost a těšila se o to víc :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem se moc bála, že budu brečet a že budu nervózní a nedělo se ani jedno, jen jsem byla celou dobu strašně vysmátá a veselá :-D
Odpovědět
Profilova fotka
To je velmi krásně napsané.Úúúplně se v tom vidím já sama přesně za 5 měsíců :-)
Odpovědět
Tak jsem ráda, že to takhle máme všechny :)
Odpovědět
Profilova fotka
no ja som si poplakala v piatok pred svadbou a dnes uz viem, ze vsetka ta nervozita, ktoru som pocitovala, bola uplne zbytocna... bol to jeden z najkrajsich dni v mojom zivote... a obcas si vycitam, ze som si to prave kvoli tej nervozite neuzila na 100%... Dodnes so sestrou spominame na to, ako mi musela do kostola zbehnut pre pohar vody, lebo som skoro omdlela od nervozity :)))
Odpovědět
Profilova fotka
Krásně napsané ;-) Já vím, že plakat budu, jsem uplakánek, ale patří to už ke mě, tak to neřeším... miluje mě i s rozmazanou řasenkou a červenou bambulou místo nosu :-)
Odpovědět
já byla klidná až do chvíle, kdy mě přijel vyzvednout taťka (chystala jsem se skrytě, aby mě všichni viděli až v kostele ;-) ) a od té chvíle jsem měla docela dost problém s dýcháním :D :D ale pak to zas spadlo, pár slziček v koutku při obřadu a blahopřání, ale jinak to byla prostě pohoda.... hlavně díky těm lidem okolo, co se o všechno postarali a vše vyřešili a já mohla jen slavit a slavit :D
Odpovědět
ja ked si len spomeniem co vsetko tam bude a ako to bude prebiehat, mam slzy v ociach uz teraz a to mame pol roka este do svadby. Moj ocino bol ale zlaty pretoze ten chudatko sa pri kazdej prilezitosti ked sa s nim rozpravam o svadbe a ako to bude prebiehat snazi tie svoje zamaskovat. Ked som ho poziadala aby ma odviedol k oltaru tak mal co robit aby sa udrzal :) zazivam krasne chvile :) nikd som ocina takto dojateho nevidela a to mame svadbu este len pred sebou. :) ja naozaj neviem ako to bude v den D:) ale aj tak sa strasne na to tesim na vsetky tie momenty o ktorych snivam :)
Odpovědět
Profilova fotka
My se zasnoubili letos v září...svatba bude v květnu 2013. Jsem člověk, co nerad nechává věci na poslední chvíli. Proto většinu věcí máme již domluvenou, pokoupenou. Jediné, co nám zbývá koupit je figurka na dort, stuhy do aut, úvazky, objednat květiny, dorty a zákusky....většina z toho se už teď udělat nedá, to nás čeká až před svatbou. Takže žádný stres zatím nemáme...a že jsem trémista...už to vidím, jak na mě strach dolehne večer před svatbou :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ja som to az tak neprezivala, tesila som sa na ten den a na ten moment s velkym M, ale tusila som, ze emocie zvladnem mat pod kontrolou. Ked ma otec voviedol do kostola a videla som mamu s cervenymi ocami, tak som si pomyslela, ze "vsetko v poriadku, mama dojata" :-D Az na druhy den boli take slzicky ulavy, ze to vsetko dobre dopadlo a ze nas svadobny den bol super :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Já mám opačný problém. Mám obrovskou obavu, že se začnu při obřadu strašně smát :-D . Jcem sice velká citlivka, ale tyto věci mě moc nedojímají, ikdyž uvidíme... Momentálně prožívám dost stresové období ... za měsíc a půl je svatba a ještě chybí strašně moc věci zařídit, ale hold ... to jsem prostě já :-( .
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?