Ahojky všem budoucím nevěstám a mladým paním. Mám docela velký problém....
Svatba bude za 3 měsíce a už teď mám strašný strach z obřadu. Jsem osoba,co se moc neprojevuje a při pomyšlení,že budu středem pozornosti mi běhá mráz po zádech :-N
Vím,že trému mají asi všichni,ale jak to zmírnit? Už mám i noční můry jako že zakopnu,spadne mi závoj nebo upustím prstýnek...
Co s tím děláte vy? Že by panáček na kuráž....? :-D :-D
ahoj, panáček určitě není špatný nápad, ale abys to nepřehnala... když budeš vynervovaná, tak asi nebudeš ani nic jíst, a pak i troška alkoholu stačí. :-)
kamarádka si vzala ráno nějaký "prášky" - byli to takový přírodní kapsle s třezalkou... a byla vysmátá, nervozita z ní spadla.
jinak neboj, já mám taky noční můry, že zakopnu, upadnu a před otář dojedu po bradě. při tom se mi shrnou šaty a až se zvednu, tak mi budou koukat prsa :-D
a jestli ti fakt něco upadne, no tak se zasmějete... stanou se i horší věci.
nemysli na to takhle, užívej si právě ten pocit, že aspoň na jeden den budeš ta hlavní - určitě se nic hrozného nestane ;-)
Mile bravicko... je mi 14 let. Vcera jsem se poprve libala se svym hochem. Nemuzu byt tehotna?
:-D
ne sory, ale s nervozitou musis vedet jedine sama, co na tebe pusobi, tady ti nikdo neporadi. Jeden panak nepomuze, schovej flasku rumu pod sukni!
Já zatím nervozitu nemám, já jsem docela veselý člověk a nikdy jsem se nenervovala ani při zkouškách ve škole, kámošky mi vždycky říkali, jak to děláš, že nejsi nervózní a já vždycky říkám buď to dopadne dobře nebo špatně. Takže na svatbě ti bude stejné.
Ale sny mě taky straší, ne z obřadem, ale z hostinou, že tam taky nic nebude, nikdo nedojde a tak podobně.
Hlavně člověk musí být v pohodě a s tou štamprdlí je to dobrý nápad, u nás holky tvrdili, že není na to si dát jednu nebo dvě štamprdličky a člověku to pak mluví samo a je uvolněný a tím se i řídili.
Ahojky taky mám trému z obřadu. Vůbec neumím chodit na podpatkách. Mám strach že si zvrknu nohu a k oddávajícímu mě budou muset donést. Taky se bojím toho, že se naše malé družičky rozprchnou a my je budem nahánět kdo ví kde. Jsou to hrozní čerti a chyvilku nepostojí na místě
jennifer.: Hostina snad bude už v pohodě.Jediný z čeho se obávám a to myslím vážně,že se tam někdo s někým chytne.Respektivně někdo z naší rodiny s budoucí tchýni...
Drob, tak z toho mám strach taky. Moje rodina je úplně jiná než rodina přítele. Naši jsou takový měšští slušnáčci a od přítele jsou všichni vesničtí burani, no jsem zvědavá. Od nás nikdo tvrdého ani loka, od přítele budou pít všichni :-D
Karkul, to bude zajímavé, jen nevím kdo je chytí, protože chytit je nedokážu ani já když se rozběhnou
Drobecci: to taky znám, jelikož já sama mám problémy s přítelovou rodinou, už se semnou skoro čtyři roky nebaví a teď se chtějí bavit, tak nevím co si o tom myslet, čtyři roky nic a dva měsíce před svatbou najednou začnou, tak nevím co si o tom myslet, mám taky z toho strach jak se ke mně budou chovat a hlavně i někteří kamarádi, jelikož mi občas dávají pěkně "sežrat" že jsem přibrala a když to na tebe někdo řve i před 300 lidma na plese, tak je to fakt super pocit, takže mám víc strach z hostiny jak z obřadu.
Tak doufám, že se budou všichni chovat jak se patří.
ambret: U nás je to taky tak.To by ale nevadilo,ale tchýně dělá naschály už teď,ale tváří se jak svatoušek.A když bude popito tak aby jí to někdo neřekl.Na jednu stranu by to nevadilo :-p ale byla by to ostuda.
Já mám trošku strach ze svědka...řekla jsem mú, že bych byla ráda, kdyby měl na hostině projev a on mi řekl, že jsem se zbláznila, že když promoval, tak místo "slibuji" řekl "děkuji" a místo aby se zařadil mezi ostatní studenty, odkráčel ze sálu a honily ho ženský ze studijního zpátky...tak aby nám odšel s těm prstýnkama a uměl se podepsat :-D :-D :-D
Jinak já se budu potit...to mám vždycky, když jsem nervní, takže se těším, jak budu mít spláclý vlasy a tak... :-D
... mě trápí mé červenání se. Moc ráda bych se toho zbavila, ale jaksi se to nedá ukočírovat. Nemám se sice za stydlína, ale vždy nastane nějaká situace, někdo něco řekne a já už jen rudnu a rudnu a moje uši sálající horko oteplují okolí :-D - ale vážně, nemáte někdo nějaký trik?
milé děvčata, neexistuje žádný trik, který by fungoval na všechny. Já jsem měla trému nejvíc asi 2 týdny až týden předem, pak už přípravy tak vrcholily, že na ni nebyl čas. A ve svatební den vůbec! Byla jsem v jednom kole, nestihla jsem se ráno ani napít a kousnout si do rohlíku a už se jelo. Pro mě byla třeba promoce větší problém, na svatbu jsme byli dva :-)
držím vám všem pěsti, ať jste klidné a všechno vám dobře dopadne! Hlavně si dopředu neříkejte, co vám děsí, abyste to nepřivolaly....
mě zase trápí to že budu na sto pro bulet jak malá holka :-D .sem příšerná citlivka :-N a znám se budu řvát při příchodu při předávání prstýnků při polibku a hlavně při gratulacích a určitě mi k tomu dopomůžou i uslzený maminky :-D jak je obě znám tak budou plakat jak při krájení cibule :-D
r123: můžeš se zkusit naučit to rozdýchávat, mě to celkem pomáhá, taky se snadno dojímám. Pěkně zhluboka se párkrát nadýchnu, v duchu si dodám odvahu a většinou to zvládnu, ale na červenání jsem krátká..... 8-(
..což já se nebojímk, že budu bulet, ale že třeba obdlím...s mým nízkým tlakem je to raz dva :-D
....a taky se bojím, aby všechno klaplo jak chceme...ale to je asi normální...
ahoj holky, náhodou panák na uklidnění je skvělá věc - teda ne že bych byla alkoholička! :-D myslím ve svatební den, když je nevěsta nervozni a dá před obřadem panáček, (ne flašku!:) tak ji to jedině uklidní, takový jablíčko nebo něco, nemůže napáchat škodu:-)
no já zatím trému nemám ... ani myšlenky, že bych upadla, zlomil se mi podpatek, nebo svědci či ženich zapomněli občanky ....
ale už se mi zdálo, že nám hráli jinou hudbu ... apod. ;-)
Ahojky tak do téhle diskuze by se měl zapojit můj drahej, protože on nemá rád když je středem pozornosti, což náš den D asi bude, takže se o něho docela bojím jak o zvládne! Jinak já si myslím, že budu v pohodě, hlavně nesmím poslouchat hudbu, ten proslov starosty a nesmím se podívat na někoho kdo bude brečet hlavně mamka, ségra, babička, ty budou bulet asi nejvíc! Ale těžko říct, třeba ta tréma přijde těsně před, jinak trémistka nejsem! x-)
:-D :-D :-D jo tak to mě se zdálo že mě chytla křeč do nohy zrovna když mě táta vedl k oltáři!!!! :-D :-D trapas!ale takový nápady jako že sebou škrábnu nebo se špatně podepíšu nebo řeknu ano moc brzy atd.....!tak to me jede hlavou pořád!!!! :-N
mě se zdálo, že jsem až před kostelem zjistila, že mám na nohou tenisky :-)
a že hostina byla v podzemí, kam šly babičky po točitém schodišti :-o . Ale vše klaplo. Doporučuju nedívat se na ty, co bulí - příklady táhnou. Mě na chvíli rozhodilo vidět plačící kamarádku, ale pak jsem se nadechla, vztyčila hrdě hlavu a vykročila. Dívalo se na mě 100 párů očí, ale v tu chvíli jsem věděla, že jsou povětšinou ti, kteří nás mají rádi, že si beru nejlepšího muže...tak proč se bát?
sestřenka když se vdávala tak ten její nastávající byl tak nedočkavý aby už byla jeho žena, že řekl ANO 3x v průběhu proslovu oddávající. :-D Posloužilo to k obecnému pobavení, ale všichni to brali jako moc pěknou vzpomínku a sestřenka se taky nezlobila ;-)