1
lajkov
34
správ
Když se do všeho cpe máma...
Ahoj nevěsty, řeším takový soukromý problém. Svatbu plánujeme zhruba rok od zasnoubení. Naše představa byla původně taková, že to bude venkovní přírodní svatba (nejsme sluníčkáři, jen nás nelákají úřady, zámky a formální místa), kdy vypustíme klasický oblek pro ženicha a užijeme si hezký den s přáteli a rodinou a nebudeme se ničím stresovat. To byl první kámen úrazu. Nejdřív to dokonce vypadalo, že máma nemá ze svatby ani radost a pak obrátila a začala řešit VŠECHNO!! Ženich bez obleku je podle ní nemyslitelná věc a naše představa o NAŠÍ svatbě je špatná a ona to nechápe atd. Nerespektuje naše představy a přání, neustále mi posílá všelijaké fotky a obrázky, co by podle ní bylo hezké a kdykoliv okamžitě nesouhlasím s něčím, co se líbí jí, tak se uráží. Poslední problém se samotný obřad. Přítel nemá rodiče, proto jsme se rozhodli, že na mě u oltáře bude čekat a nebudeme dělat všelijaké nástupů z místa na místo jakoby na povel, protože se to tak dělá. Máma přišla s tím, že by ho tak odvedla a udělala mu maminku, což se právě nám nelíbí a ona hned, že na ní kašlu, že je mi jedno, co je pro ní důležité atd, až jsme jí to vlastně odkývali. Kvůli ní se na celou svatbu přestávám těšit a akorát mě stresuje, že se to blíží a že nevím, co s ní mám dělat a jak jí říct, že je toho už dost, že už teď je ta svatba úplně jiná, než jsme chtěli. Co mám dělat, jak se mám zachovat, řešily jste některá něco podobnýho. Jsem docela zoufalá a posledních pár dní mě to doslova ničí. Musím to do srpna nějak vyřešit. Děkuju!
Odpovědět
0
lajkov
Zobrazit profil
zuzinka6
21.04.2016
0
lajkov
Zobrazit profil
monny3
21.04.2016
1
lajkov
Zobrazit profil
weruberu
21.04.2016
sponzor fóra
3
lajkov
Ja se na uvod zeptam na nekolik veci. Zijete spolu s pritelem? Jste samostatni, nezavisli na rodicich? Platite si svatbu sami nebo ji plati maminka?
Tohle vsechno ma na vase postaveni vliv. Pokud jste samostatni a vse si hradite sami, tak nerozumim tomu, proc s maminkou resite svatbu tak do detailu? Pokud se neshodnete, tak ji staci znat jen cas a misto, nic vic. Nereste s ni detaily, opakujte, ze je to vase svatba a ze budete radi kdyz jen dorazi a bude se bavit.
Musite si uvedomit, te jste dospeli a meli byste se podle toho chovat a hajit sve zajmy. Kdyz si nechate kecat do svatby, nechate si pak vzdycky kecat i do zivota, treba do vychovy deti a podobne.
0
lajkov
@ponojda kdyz ti maminka rika, ze ti nezalezi na ni, zeptej se ji, jestli ji zalezi na tobe a na tom, co cobe se libi a na tom, aby tys byla stastna?! Pokud ano, tak proste bych v nekterych vecech ji rekla ze mirne couvnu(ve vecech mene dulezitych pro tebe) a udelam ji radost, ale at ona take couvne a udela radost zase tobe. Ze o tom preci vztahy nejen mezi partnery jsou. Imho a take by si mela uvedomit, ze se vdavas ty, ne ona .-)
0
lajkov
Hmm, a já jsme byla smutná z toho, že moje mamka se do ničeho nezapojuje... =-)
No, jak už bylo psáno - chyba tady už nastala, že jste si do toho nechali mluvit - teď se to bude hůř řešit, ale prostě bych neříkala nic co plánuju - akorát pak všechny postavila před hotovou věc. A když někdo chce radit, tak slušně říct, že máš jinou představu. Jo, asi se urazí - urazí se třikrát, pětkrát, ale pak se s tím smíří. Holt nic jiného jí nezbyde.
0
lajkov
Popřemýšlej nad tím, jakou tedy bys chtěla svatbu mít a všechno co je ti hodně proti srsti prostě zruš a zařiď si to jak chceš ty. Mamku o tom ani nemusíš informovat, pokud to není z oraganizačních důvodů nutné. Když by se nějak dopídila toho, že bude něco jinak, tak budeš muset ustát její citové výlevy a vydírání. Vůbec už pak s ní neprobírej detaily a jen říkej, že je to překvapení a uvidí až na svatbě co a jak bude. Samozřejmě to bude pro tebe hooodně náročné, ale tohle se budeš muset naučit zvládnout i do budoucna, až bude mít tendence vám kecat do manželství a výchovy dětí. Ber to jako začátek dospělejšího vztahu s mamkou. :-) :-)
sponzor fóra
0
lajkov
Nejde ani tak o to, že jsme jí "nechali", aby do toho začala strkat nos. Pokud o něco šlo, volala psala ozvala se většinou ona, já jen pokud jsem měla konkrétní požadavek, který jsem sháněla všude možně a jí se jen ptala, jestli o něčem neví. Spíš jde o takové plíživé vnucování se. Mám rozmyšlené dekorace a řeším je se svědkyní, která je kreativní a ráda mi se vším pomůže. Všechno jsem si pořídila a máma mi najednou začala posílat všemožné fotky a obrázky, že takhle by to to hezký. Taková malinkatá šikana :-x
Moje máma je velmi ráda středem pozornosti a někdy je to až za hranicí. Pro mě je opravdu nejvetším problém to vedení k oltáři. Ženich jí sám nepožádal.
Naši jsou rozvedení, takže máma si dokonce vystrojovala už dokonce dvě svatby. Táta na to nic, ví jaká máma je, on se drží v pozadí, protože ví, že do toho nemá co mluvit, v tomhle je rozumnější než máma.
Svatbu si z drtivé většiny platíme sami. Máma mi nějaké peníze nabídla a zaplatila mi šaty. Hned na začátku jsem jí samozřejmě upozornila, že pokud mi nějaké dá, tak je to její rozhodnutí, já si neřekla ani o korunu, tak ať mi to nevyčítá, že v opačném případě peníze nechci. Ujistila mě, že ne, pravda, že to mi nevyčetla, ale je jak duch a je všude a pořád :(
1
lajkov
@ponojda me uz toho mamka napovidala a naposilala...vzdycky ji reknu ze to neni muj vkus, podekuju ji za snahu a tim to hasne.
0
lajkov
Do teď mi to nějak nedocházelo, až vlastně ve chvíli, kdy mi posílala, jaké vybrala podvazky a já si uvědomila, že tohle nehodlám řešit se svojí mámou. Já svatbu řeším pouze, když je něco potřeba, netrávím každou chvíli na netu, kdežto máma jo, protože nemá co dělat. Je to prekérka a nejhorší je, že jsem dospěla do bodu, kdy mám chuť tu svatbu takovou zrušit, achjo.
Vím, že musím být tvrdá, všechno jí říct a pak ustát její uražené sms a telefonáty. Je to moje svatba a nejdůležitější je to pro mě a pro přítele, pro nikoho jiného.
Chtěla jsem od vás podporu, díky!! ;-) :-)
Článek se načítá
0
lajkov
Zobrazit profil
hlasimse
21.04.2016
1
lajkov
@ponojda píšu ti z pozice maminky, která má za sebou svatbu svojí dcery. Tvou maminku, upřímně řečeno, nechápu. Já jsem byla moc ráda, když mě dcera zapojila do příprav, ale snažila jsem se nic nevnucovat, vymyslela si barvu svatby, tak jsem hledala na netu inspiraci pro výzdobu a prostírání stolu, ale když se jí něco nelíbilo, no tak se jí to nelíbilo, co už. Určitě jsem jí ale nic nevnucovala, vždyť to byl její den, ne můj. Na svatbu jsme jí finančně přispěli, ale ne s tím, že něco bbude podle nás, opravdu si zařídila všechno podle sebe, tak jak to chtěla ona. Jen jsem ji přemluvila, aby měla na židlích potahy. Nejdřív nechtěla, ale pak jí řekla jedna nevěsta, která na tom místě měla svatbu před námi, ať si je půjčí, tak souhlasila. Nechci se chválit, ale domluva s dcerou zněla jasne - pokud to bude z mé strany už moc , tak řekne. Neřekla, jen poděkovala, tak snad to bylo všechno v pořádku. Přeju, abys měla hezkou svatbu, pdle svých představ. Mamince řekni, že tě těší její zájem, ale že si uděláš podle svého, je to tvoje svatba. Držím palce.
0
lajkov
@hlasimse no ale to je právě ten problém. Napíšu nene děkuju, zařídím to sama a je oheň na střeše! U ní právě tím spouštěčem je ono magické slůvko NE, případně NECHCI... :-S
0
lajkov
@ponojda no a tak je ohen na strese, neres ji, napis ji maminko i kdyz se cilis mam te rada, posi ji pusu a jed si po svem prkne dál :-) No a pokud to pujde tak ji treba v jedne veci z dvaceti ustup a udelej podle ni a vic bych to neresila :-)
1
lajkov
@ponojda ještě mě tak napadlo - co tak maminku pověřit nějakým úkolem, já nevím třeba výrobou vývazků, aby si připadala nepostradatelná, třeba by se trochu přibrzdila v ostatním.
0
lajkov
no, to mě taky napadlo, ale jí nejde o něco takového, chce mít vše jakoby pod kontrolou a nechápe, proč to nemůže udělat ona, ale moje kamarádka, vždyť ona je přece maminka a chce být vidět ona sama osobně a to například u vývazků nepůjde.
0
lajkov
@ponojda No, tak to u nás bylo na začátku. Moji rodiče začli do všeho rozumovat, začli se vztekat, když jsem řekla, že můj brácha svědek nebude, to byli na mě týden naštvaní. Brácha to samozřejmě pochopil a neměl s tím žáden problém, ba naopak byl rád... Takže hned jsem se k tomu rázně postavila a řekla jsem, že jestli si uvědomují, že to není jejich svatba, ale naše. Od té doby mám klid. Svatbu řešíme pořád a ráda si názory na to, co se ptám poslechnu, ale ví, že finální rozhodnutí je na mě... Problém je však stále ze strany tchýně a tchána... Ti mají problém se vším, s barvou, s cukrovím, s naplánovanými časy... pak jsou uražení, že o tom zas tak moc neví, jako moji rodiče.. To je naprostá pravda, ale jaký důvod mám svěřovat se tchýni, která je uražená a nebaví se s náma, protože ji beru jejího prvorozeného syna? :) Ale to už je zas něco jiného a na hodně dlouhou storry :)
Ale je to o tom, i když opožděně, se k tomu postavit a rázně říct, je to naše svatba.. až se třeba budete vdávat podruhé, zařiďte si to tak :).
1
lajkov
Zobrazit profil
monny3
21.04.2016
2
lajkov
@monny3 tlačítko používám ;-)
je to těžké, nicméně jsem se z toho taky trochu potřebovala vypsat, to mi maličko pomohlo a snad vím, jak na to. Jen mě to s ní už hrozně vyčerpává a to by mě při přípravách vlastní svatby nemělo.
díky za odpovědi! :)
0
lajkov
Zobrazit profil
hlasimse
21.04.2016
0
lajkov
@ponojda Ahoj, tyjo, normálně mi mluvíš z duše...jako bych to psala já. Momentálně, ač mě to děsně trápí, ale s našima se kvůli svatbě nebavím. S našima, které mám už 28 let jako nejlepší kamarády, vždy jsem jim vše říkala a měla s nimi skvělý vztah...
S mužem se bereme v září a od začátku nás provázejí problémy ze strany mých rodičů a to tak, že vše je špatně - jídlo na svatbu jsme kvůli nim měnili, protože by jim nechutnalo, tak jsme vybrali druhé, které nám s mužem sedí nejvíce..k tomu nám řekli, jestli o tom nechceme ještě popřemýšlet, tak jsme jim řekli že ne a že to jídlo chceme MY a tak to bude (s tím, že víme, že i babičky bez zubů ho zvládnou a vegetariány na hostině mít nebudeme). Pak byl problém s barvou svatby, mamka furt proč jako chceme žlutou (budeme mít slunečnicovou svatbu a žlutobílou výzdobu), pak že budeme mít přeplácaný vývazky (bude v nich malinká slunečnice z fimo hmoty)..no, prostě se vším je problém, taťka zase, že mě k oltáři poveze a bude chtít řídit, přitom chci, aby seděl vedle mě a nechal se odvézt...no, prostě se vším problém. Navíc, když začali do všeho kecat, tak jsme se s mužem dohodli, že si celou svatbu zaplatíme sami (naši chtěli platit napůl s mužovo tatínkem hostinu, tak jak byla vždy tradice), abychom se dál vyhnuli případům, že by nám do toho pořád kecali a ještě držkovali, že když to teda platí, tak to bude podle nich. No, prostě se mi zdá, že je problém se vším, i mám nyní pocit, že i když naši mají mého muže rádi (konečně chytrej a šikovnej chlap, jakýho si ke mně představovali), tak najednou otočili a něco se jim nezdá. Před 3 týdny jsem k našim jela na kafe, můj tatínek nazval mého muže magorem a to jen proto, že mu radil, jakou bruskou obrousit kotouč. Že prej to tatínek ví, že není tak blbej, jak si můj muž asi myslí (což je jeho výplud fantazie, že by si o něm můj muž něco takového myslel..ani mu to nikdy nedal najevo si něco takového myslet). Takže nejdřív ho nazval magorem, pak zase začali něco ke svatbě a pak se zeptali na svatební cestu a když jsem jim řekla, že chceme na Kanáry, tak mamka začala ječet, že jsme blbý, že jsou tam samý atentáty a ať jedem raději do Tater, taťka, ať si raději koupíme týden v alpách v zimě, tak už jsem se neudržela a vyjela na ně, že co do toho furt kecaji, že je to naše svatba, bereme se my a ne oni a my si jí uděláme jak my chceme a že na svatební cestu si pojedeme kam chceme, že nechceme ani do Tater, kam jezdíme 3x do roka každý rok a chceme do tepla a že nejsme žádný blbci, abychom vybírali destinace, kde nám hrozí nebezpečí a že na kanárech žádný atentáty nejsou a ať se vzpamatujou. A že to je jeden z důvodu, proč si svatbu budeme platit sami, aby do toho nikdo nemohl kecat. No, asi jsem byla hnusná, ale už mi fakt bouchly saze, naši se urazili, já sebrala kabelku a jela domů..no a už 3 týdny se s taťkou nebavíme (s mamkou jo, ale tak nějak škrobeně). Jsem jim po týdnu psala a oni mi akorát napsali, že si nemají co uvědomovat a že nic špatnýho neřekli, no udělali ze mě krávu urážlivou a z nich ty dobrý. Takže tak..nevím jak z toho a chápu, jak se cítíš. A myslím, že tě taky dřív nebo později nemine mamce něco takovýho říct, že je to Váš den a ne její. Ale pokus se si to připravit předem a říct to v klidu a ne vybuchnout jak já. A jinak k tomu odvedení k oltáři, nebuďte hloupí a nenechte, aby tvého muže vedla tvá maminka, když to muž nechce nebo to necítí, že by to tak chtěl. Můj muž nemá už dva roky maminku a taky na mě bude čekat u oltáře, aniž by ho někdo vedl..a mohly by dvě babičky i teta, ale prostě to tak chce. A kdyby mi moje mamka řekla, že muže povede, tak jí hodně rychle postavím zpátky na zem. Takže asi tak. Hodně štěstí a pevné nervy přeji.
1
lajkov
@ponojda Mám pocit, že většina nevěst zde má problém s takovýmhle zasahováním ze strany tchýně. To byl i můj případ, přičemž tam nepřipadalo v úvahu jí říct "matko, nes**". Jsi dospělá holka, vlastní matku bys měla zvládnout ukočírovat. To, co už si prosadila a co ti hodně vadí (vedení k oltáři primárně), řekni, že si s mužem nepřejete a prostě nebude, na citové vydírání nedej. Zamysli se - jsi dospělá, co ti může udělat? Jak tě může potrestat, když budeš neposlušná? (Já jsem na to, že mě rodiče nemají jak potrestat, přišla asi v 8 letech, od té doby fungujeme jako partneři :) ) O ostatních věcech jí už zkrátka neříkej nic. Když nebude vědět, jakou máte výzdobu, těžko ti bude moci doporučovat jinou, když ti bude něco posílat proaktivně, odepiš, že bereš na vědomí nebo rovnou odmítni.
0
lajkov
@leeena222 Stejně jako o ponojdy, pokud se jim věčně něco nelíbí, máš ty diskuze zavřít na začátku. Měli jsme s mou maminkou podobný výstup ohledně dovolené před skoro 2 lety. Hodně s mužem cestujeme, tehdy jsme letěli na Kapverdy. Moje máma udělala hysterák, že je tam ebola, nepomohlo, když jsem jí doložila důkazy, že nejbližší případ byl 400 km daleko, tedy dál, než nejbližší výskyt v Evropě. Začala neskutečně vydírat, pak mě označila za sobce, že jí to dělám naschvál a nakonec mi řekla, že můj muž tam určitě nechtěl, ale já ho přesvědčila, protože jsem panovačná a on manipulovatelný :-D :-D Totálně mě šokovala, zpětně si ale myslím, že se prostě jen šíleně strašně moc bála (iracionálně, ale prostě o své dítě), a projevilo se to takovýmhle výbuchem. Diskuzi jsem utla, že jsem dospělá, nemluvily jsem spolu několik týdnů, pak se to srovnalo. Nikdy bych ale nepřišla a neomluvila se za své dospělé jednání, jen aby byl klid. Dokázala jsem to tehdy přejít a nedožadovat se omluvy, ale ani sama jsem neviděla důvod se omluvit.
0
lajkov
Zobrazit profil
zandi
21.04.2016
0
lajkov
@zorro4 Já jsem to utnula prakticky v začátku a zachovala jsem se stejně jako ty (a taky jsem si vyslechla, že s mužem manipujuju a on se nechá). Řekla jsem jim na to svůj názor, že vím, že o mě mají strach, ale že fakt nejedeme do destinací, kde by nám hrozilo bezprostřední nebezpečí, vyvrátila fámy, že na Kanárech je to samej atentát a vím, že já se nemám za co omlouvat. Nevadilo by mi, kdyby se omluvili oni, ale vzhledem k tomu, že vím, že to neudělají, tak by mi postačilo to přejít bez keců a začít se normálně bavit a ne, že kdykoliv telefonuju s mamkou (teď obdem, protože naše babi si zlomila nohu v krčku a je v nemocnici, tak se u ní střídáme), tak slyším taťku, že tam něco vykřikuje a hučí..tak nějak vůbec nemám chuť se s nima začít bavit..Nicméně vím, že na svatbu uvalím informační embargo a už se nic nedozví. Ani o svatbě, ani o svatební cestě.
1
2
1
2
Nenašli jste co jste hledali?