@macicekw Ja to taky tak mela, meli jsme dost stresu v praci i kvuli bydleni (stehovani mesic pred svatbou), tak ze svatebni stres uz proste nebyl cas :-) poprve jsem zacala plasit den pred svatbou a to jen protoze se bratr a rodice dohadovali, tak jsem byla nervozni jak to dopadne a jestli vubec bratr dorazi.. a i svatebni dopoledne v klidku, az tesne pred obradem, kdyz jsem se asi na minutu ocitla sama v pokoji, tak se mi rozklepali nervozitou nohy (ale i to bylo mozna spis jen hladem :-D )
Já spíš nevím, z čeho se přesně ztresovat? není to pohovor do práce nebo něco, co když 100% nevyjde, je to problém... Pokud to má člověk nachystané a domluvené, pozvané lidi, které tam bude mít rád, tak to nemůže dopadnout špatně, může to jen dopadnout mimo očekávání, ale nějaký změny a to, že to nebude dokonalé, že nevěsta zakopne nebo že babičce nebude chutnat dort, to na stres asi není...
ja bych chtěla jen nejake normalni počasí, jinak myslim, ze vse dopadne dobře :-) a nestresuju :-) jen se bojim, ze se noc předtím vůbec nevyspim a budu cely den hrozne unavena.
Jééé tak to jsem ráda že nejsem sama. tady všichni píšou jak šílý :-| a já tak nějak dobrý a v klidu. Ale také se bojím, že noc předtím se budu furt budit. On ten stres asi časem příjde, ale když člověk ví že má téměř vše zařízené. A hlavně bych si to chtěla prostě UŽÍT!!!
Já jsem po celou dobu příprav měla pocit,že se vdává někdo jiný,že se mě to netýká. I ve svatební den jsem byla naprosto v pohodě, užívala jsem si to a nervozita se nějak nedostavila :-)
Ahoj holky, super, že se tady najdou i klidné nevěsty. Chvílema jsem s diskuzí měla pocit, že by bylo lepší vzít dva svědky a vzít se o polední pauze... Každopádně svatba je za 2 měsíce, takže spusta času a většina věcí zařízená nebo alespoň objednaná. Jediný kdo opravdu plaší je moje sestřenka, kadeřnice a svědkyně v jedné osobě - ta je těsně před zhroucením, ale to ona je i když jdeme jen na vesický ples... každopádně se těším, ažb to bdue celé pohromadě a svatební hosté uvidí, co všehno jsme vymysleli a nachystali, aby ten den nebyl tak "formální"...
já byla na zhroucení tak 2 měsíce před termínem..ted / 17 dni do svatby / jsme nějak podezřele v klidu..absolutně si neuvědomuji, že se cca za 2 týdny děje něco tak ohromného :-D až mi to můj, musel připomenout :D
Tak já sem tam večer nemůžu normálně usnout (většinou v neděli) a pak se mi sem tam něco zdá - kdo s kým pojede autem, jaký auto zvolit atd.......ale taky myslím, že budu nervovat, protože furt se do ničeho nepouštím, jen lustruju weby, a za chvíli nás čeká stěhování a pár nakupovaní do bytu, takže pak naráz budu mít dvě měsíce do svatby a zjsitím, že nemám různé drobnosti a budu šílet...navíc jsem stresor a nervák takže.......
Zatím teda dost do svatby a jsem ok. Vždy začnu šílet jen tehdy, když se něco po... :) Teď mi odřekla kadeřnice, takže ve městě, kde to vůbec neznám musím shánět někoho nového, déle mi odřekli 3 lidé na oběd, takže zase předělávat (už jsem od nich měla potvrzeno, že přijdou).. A tak, no... Takže v těchto okamžicích začnu šílet. Vydrží mi to tak den, nebo dva.. A pak jsem zase v klidu... Jsem nervák, takže budu nervní určitě den předem... ;)
No, já na to, že jsem normálně nervní ze všeho, jsem, co se svatby týká, úplně v klidu. Sice mám do svatby ještě asi 100 dní, ale zásadní věci máme zařízené a kvůli drobnostem si nebudu dělat starost. Sice se občas nějaká starost objeví, ale nic dramatického. Přece jen, co se dá zkazit na tom, že si beru muže, kterého miluji? Sice je pořád ještě čas propadnout panice, ale zatím se cítím příjemně a v klidu.
Jee, tak to vam holky vazne zavidim a moc preju. Ja jsem ted vystresovana skoro porad.
Nekdy si rikam, ze kdybych verila na znameni, tak bych se na tu svatbu musela vykaslat :)
tak vám musím napsat, že moje ségra měla stres evidetně i za mě, ráno vstávala zbytečně brzo jak nemohla dospat a já pohodička, ještě 40minut před obřadem sem pobíhala v riflích kolem a sháněla maminky kvůli kytkám, páč bych se jinak nudila sedět zavřená na pokoji a musím teda říct, že sem vůbec nebyla nervozni, akorat sem teda pak zacala brecet, kdyz zacal hrat nastup, ale to uz byli na pochodu jiny emoce:)
My máme svatbu 14. 6. 2014, ale od 2.5. do 24. 5. jsme na dovči :-).. Takže toho času už moc není.. A stále nemáme ani svatební oznámení :-D :-D :-D A já nemám botičky a závoj.. A je toho mnohem více.. Ale nechápu, jak tady některé nevěsty vymýšlí cypoviny, jako např. svatební noviny, mandličky, vínečka.. To jde mimo mě..
Svatba je na konci května a za 2 dny odlitame na celou dobu do svatby pryč. Cele je to už zařízené, takže pokud něco není, nebude to. A vůbec mě to nebere, ze by něco nemuselo byt. Strasovala jsem hodne v lednu, kdy jsem ani nevěděla, ze někam pojedem ;) Teď už jsem v klidu.. Spis budu šílet, ze něco zapimenem jak pojedem 150 km na samotnou svatbu :D
@tobihosue ty jo tak to se mi stalo úplně to samé s tou kadeřnicí !!! to jsem taky šílela a v neděli jdu na zkoušku k jiné - taky v cizím městě a ted mi dělají problém staroušci, páč je to dvě hodiny cesty, tak že nakonec asi nepojedou 3 lidi, ale to je každou chvíli jinak, takže asi do poslední chvíle nebudu vědět, jestli bude, jeden, dva nebo tři, ale tím už se rozházet nenechám...
@tobihosue Velmi doporučuju všechny obvolat tak týden předem, jestli skutečně přijedou, protože když někdo potvrdí svoji účast, tak to neznamená, že fakt přijede a to zvláště u příbuzných. A nejsou tam závažné důvody, ale třeba že jeden z partnerů musí o víkendu do práce(u svatby, o které se vědělo 6 měsíců dopředu fakt "vtipné").
Ze svatby jsem nijak vystresovaná nebyla, my jsme to brali hodně s nadhledem, důležité věci jsem zařizovala hned po zasnoubení- takže toho třičtvrtě roku dopředu, ale třeba oznámení jsme posílali dva týdny předem, protože pořád nebyl čas to nějak dotáhnout. Bylo tam pár těžkých momentů, ale opravdu mě vytočila moje příbuzná, která mi tři dny před svatbou volala, že drží děsně přísnou dietu a když si dá tu svíčkovou, tak zase ztloustne, tak že chce rybu, ale dělanou bez másla. No a pak si přišla pro dort a z rautu si taky zrovna nevybírala zeleninový salát. Ale mělo to výhodu, že mám alespoň historku na vyprávění:)
My ji teda máme až v září, ale nemáme vůbec nic zařízené, ani termín, ani místo, ani šaty, prstýnky, prostě vůbec nic. A abych řekla pravdu, tak jsem úplně v klidu a prostě co bude, to bude. Místo obřadu je nám vlastně jedno (na tom prostě nesejde), hostinu (teda vlastně jen raut) si chceme dělat sami, šaty si asi nechám ušít, oblek má z práce, boty se snad taky nějaký najdou. Prostě klídek :-D