Jaké pocity mohou nevěstu v den svatby potkat?

Ahojky holky, zakládám toto nové téma, protože mě čeká v říjnu svatba a chtěla bych se zeptat, jaké pocity mohou nevěstu v den svatby potkat. Chci se zeptat zkušených, jestli na své svatbě dostaly třeba záchvat breku, jsem totiž děsně citlivá, a bojím se, že budu brečet jako malá.
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
ahoj jani, já sice svatbu za sebou ještě nemám, ale taky sem dost citlivá a bojim se že budu řvát jak želva jinak smíšený pocity mám už ted´, typu jestli je to dobrej nápad :-D
Odpovědět
No, tak to mě taky napadá:) :-N
Odpovědět
Ja myslim, ze to zbytecne moc resite, holky, stejne nevite jak se zrovna ten den vyspite, jestli Vas nebude bolet nahodou hlava apod. na nektery veci se holt clovek nepripravi... a kdyz se nahodou rozbrecime, tak co, je to prece svatba. Hlavne vykoktat ANO.
Odpovědět
Profilova fotka
Já budu taky brečet... no a co... make-up se upraví a jedeme dál ne? :-) Nejdůležitější je být schopna říct "ano" :-) Tak doufám, že to zvládnu, to říct :-)
Odpovědět
Profilova fotka
holky tak já to zas moc neřešim, nějak to dopadne ale myslim si že důležitější než že vykoktáte ANo je aby ženich neřekl NE :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, já myslim, že nemá moc cenu se tím zaobírat. Akorát se z toho budete nervovat. Každá jsme jiná a to čeho se můžeme bát se nakonec vůbec nemusí dostavit! Užívejte si to a věřte že bude všechno fajn.-) A když budete dojatý, tak co? Vždyť je to krásný a je to váš den.-) Spousta nevěst tvrdí, že obřad prožili v jakýmsi tranzu a prakticky nevnímali co se pořádně kolem nich děje. Já doufám, že to tak nebude! Raději se budu třást očekáváním a řvát dojetím a celé to vnímat, než abych prožila obřad a prakticky z něj nic neměla.
Odpovědět
já si taky myslím, že to stejně neovlivníte. A opakovat si v hlavě při obřadu dokola "nesmím brečet" nebo se pořád snažit "nějak" tvářit, aby to dobře vypadalo, je na nic :-p je potřeba nechat tomu volný průběh ;-) já jsem si taky myslela, že budu brečet, ale spíš jsme se oba s manželem usmívali a užívali si to... celý to je dojemný (je to svatba :-) ), ty slova oddávajícího vnímáš úplně jinak, protože jsi v tu chvíli ty ta nevěsta a ty se vdáváš. a jestli budeš brečet nebo se smát, to je přece úplně jedno, budeš to prostě ty :-)
Odpovědět
Hele, je to jenom uredni zalezitost, kdyz se to tak vezme, hlavne si nezapomente uzit svatebni noc, to uz snad v tranzu nebudeme:))
Odpovědět
Tak svatební noci je potřeba si užít..., ale raději ji naplánuji, aby se mi manžílek nepřebumbal :-) ;-)
Odpovědět
tak pri nejhorsim prvni manzelsky sex, kdyz to nebude o svatebni noci, tak se svet nezbori, ted jsem cetla dobry nazev jednoho predsvatebniho alba: Kdyz chcete Boha pobavit, reknete mu o svych planech... Tak se na to proste vykaslete, ono to nejak dopadne, nebojte.
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, svatební noc by byla fajn,ale jestli si jí po tak vyčerpávajícím dnu užiju to fakt nevim. Spíš se obávám, že tu noc padnu za vlast.-)))))
Odpovědět
no to já jí naopak vůbec neplánuju :-) buď to k ní dojde nebo ne, nechci sebe ani přítele stresovat že tu noc "musim", třeba budeme unavený nebo si budem do rána radši povídat, co já vim.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
tak já taky svatební noc neplánuju bud´bude a nebo ne, moje kámoška taky žádnou neměla jelikož byli oba k ránu tak unavený že byli rádi že mohli jít spát :-) navíc za těch 10 let jich bylo spousta, tak nechápu v čem by měla bejt tahle extra :-D
Odpovědět
přesně tak brum. plánovat sex se moc nevyplácí ;-)
Odpovědět
ahoj holky, tak za mě: cca 1 měsíc před svatbou jsem byla hrozně nervózní z toho jaký ten den bude, aby se nic nepokazilo a tak. No a když přišel ten den D, tak mi absolutně nic nedocházelo, měla jsem skvělou náladu, bavila se a užívala si to naplno a o nějakých slzičkách nemohla být ani řeč. Za to den po dni D mi to došlo a padla na mě krize :-D
Odpovědět
Profilova fotka
A jak ta krize vypadala? Abysme věděli co nás čeká =-)
Odpovědět
ráno - pohoda, jen lehké mravenčení dopoledne - stresy, aby všichni přijeli včas a všechno se stihlo příjezd k hradu - to s emi chtělo brečet nejvíc, když kolonu vítaly davy turistů a výlety dětí... pak jsem poprvé viděla M. (vč. jeho oblečení, chtěl aby to také bylo překvápko stejně jako pro něj moje šaty) - to jsem se zas uklidnila Obřad - přišlo "okno" - nástup jsem se koukala do země, abych nebrečela, nic si nepamatuju, akorát mi přišlo že omdlím, že si mi vyvrátí nohy na kobrci a hrozně mě štval studený pot, co mi tekl po paži :-D Ofic.focení - jsem byla v křeči a ještě mi to moc nedocházelo, taky si to moc nepamatuju :( Hostina - už jsem byla ok, a o půlnoci jsem poprvé brečela při písničce Ještě, že tě lásko mám Svastební noc - ok ;-) Dny poté - krize :-(
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, já jsem taky strašně přecitlivěla a stačí mi málo a brečím, já sem brečela, když jsme jeli v autě na svatbu ženichovo bráchy ;-) I teď, když jedu třeba autobusem a představim si sebe v té bílé nádheře, moji rodinu a mého nastávajícího, tak se rozbrečim. Ale všichni mi říkaj, že ten den, nebude na to vůbec čas, což já si myslim, že u toho obřadu minimálně spustim nějakou tu slzičku, zatím mi to stejně nějak nedochází, když někdo o mě řekne "nevěsta" tak jako by se mi to netýkalo :-)
Odpovědět
jaktoze krize???????
Odpovědět
Marti - IP
Odpovědět
me ta krize taky zajima :-o
Odpovědět
Profilova fotka
Mě taky krize zajímá... taky IP prosím ;-)
Odpovědět
holky klídek :-) ... já to brala jako krizi, že už prostě ten kolotoč příprav, očekávání a těšení se skončil :-( , ale začal pro mě nový život. Když se tak ohlídnu tak vám chci jen poradit: těšte se, těšte se, těšte se :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já mám stres z šatů... co když za ty víc než 3 měsíce do nich moc ztloustnu/zhubnu, nebudou mi, nebudu umět fungovat s kruhovou spodničkou, zvládnu si v tom vůbec dojít na záchod atd. atd...
Odpovědět
Tak jo - napíšu vám IP a stručně tady - někteří lidéi si z toho udělali "sraz" sedli si ven do parku a povídali si a nechtěli nějak účastnit zábavy vevnitř, pak se po tombole zbalili a šli spát. Den poté jsem zkolabovala u večeře v hotelu, kde byli 2 úžasné svatební hostiny a já si uvědomila, že na své jsem jen pendlovala mezi sálem a parkem a snažila se lidi nalákat dovnitř.... :-(
Odpovědět
martinka3: to já měla taky.... ale v den D jsem si na ně rychle zvykla, takže jsem to ani nijak nepocítila a to jsem měla šaty Rahman od San Patricka a většina nevěst co je měla o nich píše že jsou hrozně těžký :-| . A stím hubnutím/tloustnutím jsem to zažila na vlastní kůži. Šaty jsem si zkoušela cca měsíc dopředu a pak jsem přibrala asi tak 5kg... naštěstí paní ze svatebního salonu byly na moje kila připravený :-D
Odpovědět
blanka.k: jak vidím tak sme měli na svatbě podobný hosty :-(
Odpovědět
holky klid, vzdyt jde o jeden den v celym dlouhym zivot:-) Jo to kdyby od toho dne zalezelo jak se pak cely manzelstvi povede nebo nepovede, to by byla jina! Byla jsem na dost svatbach, nekde bylo vsechno tip top a nevesta byla krasna, ale byla vystresovana a na atmosfere to bylo citit. A pak na svatbe kde byli veci i halabala, tak nejak od srdce, vsude chaos, ale novomanzele se usmivali jako slunicka a bylo videt ze si ten den uzivaj se vsim vsudy, a bylo to krasny! Hlavne si to uzijte a vsechny nedokonalosti prijimejte tak jak jsou;-) Takovej je holt celej zivot, no ne?
Odpovědět
Profilova fotka
michallkka07: Nestraš!!! Já v těch šatech žádnou vůli nemám... hlavně v ramenou kvůli těm rukávkům... nemám ráda, když mě něco omezuje a tady moc nemůžu zvednout ruce... jinak dole jsou volné... přes prsa docela taky... ale přes ramena je to jen tak tak... Na zkoušku mám jít cca 2 týdny předem... Když si ty šaty vyzvedáváš, tak si to ještě jednou zkoušíš? Myslela jsem, že pak už ne... blanka.k: To je blbý... poučení pro nás je, že je potřeba starat se o vlastní zábavu a ne o zábavu svatebčanů, kteří o to nestojí... nám tohle nehrozí, bude nás jenom 14 + fotograf a budeme v salónku v hospodě (salónek je pod úrovní země, ve sklepě) takže nikam nikdo vybíhat nebude moct :-) A jinak to nechceme do večera moc protahovat, obřad odpoledne, "oběd" o půl čtvrté, zákusek, kafe, nealko... nenucená zábava a domů... půlka svatebčanů pojede ještě přes 100 km, tak aby nemuseli až pozdě v noci...
Odpovědět
Profilova fotka
Holky myslím že toh pláče se bát nemusíte. Máme v rodině takovou fakt přehnanou litostivost...brečíme fakt kvůli každé kravině:-D. Má sestřenice, ještě větší plačka jak já při své svatbě neuronila ani slzu. Prý to sama nečekala ale prostě to na ni nepřišlo. Přišlo to až ke konci hostiny....a toho jsem byla svědkem u nejedné nevěsty...že celý den vše v pořádku...člověk si nic nepřipouští.... ale večer si uvědomí co se vlastně stalo a jsou z toho strááášně dojaté a uplakané :-)
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?