Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Dva měsíce před svatbou mám pocit, že to není "ono"

Ahoj. V červenci se mám vdát za chlapa, kterej je skoro ve všem nejbáječnější člověk na světě. Je charakterní, hodnej, chytrej, hezkej a má mě rád. Moje rodina ho zbožňuje a jeho rodina zas zbožňuje mě - a naopak. Chodíme spolu 6 let a zažili jsme spolu tolik, kolik některé páry neprožijou celý život (dobrodružství, ohrožení života, ohrožení vztahu, nemoci i nevěru - z mé strany). Všechno jsme spolu přestáli, všechno jsme zvládli. Dalo by se říct, že Luboš je chlap pro život. Bohužel mi ve vztahu ale stále něco chybí - ačkoliv vím, že mě Luboš opravdu hluboce miluje, nedokáže mi dát své city najevo a třeba ve společnosti si mě skoro nevšímá. Necítim se vedle něj výjimečná, hodně se to podepisuje na mém sebevědomí - naprosto jsem si přestala věřit, mam pocit, že jsem pořád "nedostačující". Luboš po mě nic nevyžaduje a když o tom mluvíme, říká, že by na mně nic neměnil. Přesto je ale hrozně chladnej a já jsem naopak hodně emotivní. Potřebuju ke svýmu životu "jízdu", blázinec, smích a klidně i hádky (když jsou krátký). Luboš tyto emoce dost postrádá a já se kvůli tomu hodně trápim (to byl také impulz k mé nevěře, které moc lituju a neospravedlňuju se!) Teď, když se blíží svatba, nedokážu si představit, že bych s tímto "psím čumákem" žila celý život a byla šťastná. Říkám si, že přeci všechny kvality pro život má, tak proč se s tím nesmířím. Ale něco ve mě pořád je, co mě varuje, ať si ho neberu, že to nebude nikdy to "ono". Navíc se v poslední době dost hádáme a Luboš to řeší tím, že ode mě "utíká" - tzn. pořád si něco plánuje, jen aby nemusel být doma. Dneska ráno jsme se hodně pohádali (Luboš včera večer navzdory našim společným plánům zase šel s kamarádama na squash - jindy mi to nevadí, jsem ráda, že se baví - ale měli jsme domluvené něco jiného, mrzelo mě to - navíc se neozval a já se o něj hodně bála). Pak jsme se domluvili, že to zkusíme napravit a krizi odehnat. On si ale pak naplánoval víkendovou akci u rodičů, kam já kvůli práci nemůžu. Mrzí mě, že mu nedošlo, že bychom teď měli být spolu a snažit se zachránit, co se dá. Jsem zoufalá, nevím, jestli s tímhle "emočním tupcem" dokážu žít...
Odpovědět
Ahoj to je spíš otázka pro psychologa .Je otazkou zda Vám to takhle fungovalo odjakživa nebo se neco v průběhu těch let něco změnilo.Z toho co píšeš mám pocit že je si tebou až moc jisty,nevim je to muj subjektivní pocit .Otázkou je co od něj očekáváš co mu dokážeš tolerovat .Přijde mi že spolu komunikujete jen když se hádate .Pokud si nedokazete jeden druheme řict jaká máte přání co se Vám kazdemu líbí a co ne tak je každá rada těžká..Přeju pevné nervy a posilam odkaz na odbornika:internetporadna.cz
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, máme stejný problém, až na to, že já nemám naštěstí před svatbou. Jinak ale jako bys popisovala mého přítele. Je to tak u nás odjakživa, on je prostě taková povaha a s tou se asi těžko něco udělá. Říkám mu často, co mi chybí nebo mrzí, ale zlepšení nikde. A už tak 2 roky se tím zaobírám. Asi si musíme v hlavě jen srovnat to, co je pro budoucnost zásadní. Upřímně, já si to zatím srovnat nedokázala:( V poslední době se chovám tak, aby věděl, že se bez něho obejdu a nebyl si jistej - tzn. nic po něm nechci zařizovat, volný čas si plánuju podle svých koníčků atd. Nedělám to natruc, spíš taky proto, abych já sama viděla, jestli mi takhle není líp. Souhlasím s enyty, že je to otázka pro psychologa, už jsem k jednomu objednaná, kde si o tom chci popovídat.Držím ti palce. Jo a není taky Kozoroh? :))
Odpovědět
"Ale něco ve mě pořád je, co mě varuje, ať si ho neberu, že to nebude nikdy to "ono"." To je pro mě asi nejdůležitější věta Tvýho příspěvku. Pokud nejde jenom o předsvatební stres, určitě bych tomu věnovala klidnou hodinu, kdy bych si upřímně odpověděla, jak si představuju svůj život a koho chci vedle sebe mít. A nebo tu hodinku můžeš strávit s psychologem, kterej by Ti mohl pomoct získat na situaci novej náhled. V každym případě bych se na ten pocit a vnitřní hlas nevykašlala.
Odpovědět
Já bych zkusila přítele donutit zustat doma a promluvila si.Taky by vám možná pomohla menší pauza.Ty si zsrovnáš myšlenky a jemu se třeba rožne v hlavě.Nedávej mu najevo že jsi na něm závislá,to těm chlapům hodně zvedá sebevědomí
Odpovědět
Tento příspěvek mě zaujal. Nevím, proč plánujete svatbu, když si nejste jistí? Nejlepší je vyložit si karty na stůl a říct si, co komu vadí a proč. I z blbosti se po letech může stát velký průšvih. Ví snoubenec vůbec, co se ti honí v hlavě? Jestli nemá ani tušení, tak s tím těžko něco udělá. :-N
Odpovědět
Profilova fotka
Pokud máš pochybnosti, odložte to...já se před svatbou cítila podobně. Něco mi pořád říkalo, že to není uplně 100% ono, ale přikládala jsem to stresu před svatbou. Oba dva jsme věděli o svých povahách, které však k ideálu měli daleko, ale ostatní pozitiva to pokaždé vyhrály. Vesměs do života a pro rodinu ideální chlap...a mám ho pořád hodně ráda. Vždycky jsem si řekla proč si ho chci vzít a bylo to v pohodě...ostatní jsem si říkala, že zvládnu. A hle...dva roky od svatby a vše končí...teď už vím, že ten hlas měl něco do sebe. Prostě jsem zjistila, že takhle dál žít nechci a oba se zbytečně trápíme :-( Ten samý hlas jsem poslechla i v případě otěhotnění..pořád tam bylo to "něco" a osud tomu tak chtěl...řešit rozvod s dětma bych opravdu nechtěla :-(
Odpovědět
Rozhodně je nutné si promluvit a na rovinu si vyříkat všechno co vadí a trápí tebe a samozřejmě si vyslechnout i jeho. Pokud on je s tímto stavem věcí spokojený a ty ne, je to problém. Nicméně vzhledem k tomu, že píšeš, jak dlouho už jste spolu je dobré se taky zamyslet nad tím, jestli to takhle bylo pořád (jeho emoční chlad atd.) nebo se to změnilo až teď před svatbou..Nicméně pokud pochybuješ a nejseš si jistá, rozhodně bych svatbu zrušila. Lepší se přinejhorším rozejít teď, než řešit rozvod...Každopádně držím palce!
Odpovědět
Máš tam několik věcí, které by ve zdravém vztahu být neměly, ale dá se s tím pracovat. Třeba ten fakt, že si čím dál tím míň věříš - mělo by to být naopak. Rozhodně zajdi za psychologem. Spoustu věcí si ujasníš jenom tím, jak je vyslovíš nahlas.
Odpovědět
Podle mě by sis ho rozhodně brát neměla, když už teď se takhle trápíš a nedokážeš si představit, že s ním budeš celý život.
Odpovědět
Moje babička vždycky, když jsem měla nějaké pochyby u svých bývalých, zda zůstat nebo ne, tak řekla: představ si, že bude tahle situace (konflikt, nevěra.. doplň si dle svého) a že budete mít děti. Jak se on zachová? Můžu říct, že s nikým z těch bývalých jsem nezůstala :-) Tak pokud chceš mít do budoucna rodinu, třeba Ti pomůže položit si tuhle otázku a uvidíš, jak se Ti bude líbit odpověď :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Spásná věta Tvého příspěvku, že necítíš, že by to bylo to "ono" mě přesvědčila o tom, ať do toho nejdeš. Mám za sebou osobní zkušenost. Myslela jsem si , že teď můj ex, se po svatbě změní, dojde mu vážnost celé situace a že nejde jen o dětskou lásku. Před svatbou jsem sama sebe uklidňovala, že jde jen o předsvatební stres, že lidi žijou mnohem hůř a že to nějak vydržim (celej život? dnes už vím, že je to nesmysl). Když se mě mamka zeptala 2 týdny před svatbou, zda jsem si tím opravdu jistá, tak ve mě hrklo jako nikdy v životě (ty mámy to prostě poznaj) a já že jasně, protože jsem jí nechtěla přidělávat starosti a navíc jsem chtěla být ta šťastná a celej život jsem hlásala, že se nikdy rozvádět nebudu. Pokud to necítíš, kašli na to. Samozřejmě nemám právo soudit Váš vztah, nežiju s Váma a nevím, jak to mezi Vámi je, ale instinkty se mají poslouchat. Já se to už konečně po x držkopádech na samé dno naučila a jsem tomu vděčná, protože to FUNGUJE!!! Věř mi, že rozvod je pak větší stres, než zrušení svatby, stojí hodně sil, času a peněz a některé rány se zahojit nedají... Já se snažila rok a půl to zachránit, než přetekl pohár mé trpělivosti a rozsekla jsem to. Je tomu tři roky a dodnes není všechno vyřešené... Dobře se rozmysli a na své štěstí pomysli. Buď taky trochu sobec a mysli na sebe. Držím pěsti, ať to zvládneš, ať už se rozhodneš jakkoli.
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Článek se načítá
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?