Ahoj, my jsme si připravili svatební slib, co se nám líbil, a říkali jsme ten stejný oba. Předříkával nám ho oddávající, a my po něm opakovali. A ještě, že tak, protože jsme byli nervózní jak blázen. :-D A nebyl dlouhý, vyšlo to na jedno delší souvětí složené asi ze 3 vět.
My jsme svatební sliby neměli. A přísahám, že jsem ze sebe vysoukala maximálně ANO.
Neumím si představit tam mluvit!!! Já fakt nebyla schopná nic říct...
A to jsem extrovert a před lidma mluvím ráda... ale v práci například :-) svatba je něco jinýho a já byla taaakhle malinká!
My jsme si slib řekli na místě obřadu, ale večer před. Líbilo se nám víc říct si to jen sami před sebou :-) Neměli jsme připravené žádné dlouhé texty, jen pár vět, co jsme si chtěli říct.
Mně se to ve filmech vždycky líbí, ale zavrhli jsme to, protože bychom se jen zbytečně nervovali s tím, jestli je to dobré, jestli si to pamatujem, abychom se nepřeřekli... Nakonec mi asi i to jedno slovo dá zabrat :)
Mne tyto veci prijdou moc intimni na to, abych je ventilovala pred ostatnimi lidmi. Nejsem fanynka velkych slov a gest a vzdycky mi to v tech americkych filmech prijde hrozne trapne.