Holčiny, vy, co budete mít obřad na míru, jak to všechno plánujete, nebo jste měli kolem obřadu?
Měl tady někdo trochu originality krom klasického obřadu? Už jsem tu našla nějaké ty sliby a samozřejmě nesmí chybět osobní proslov pana oddávajícího.-) Co dál?
My jsme to měli tak, že nám při obřadu živě hrála moje sestra na piano a zpívala naše kamarádka. Svědkyně četly námi vybrané texty, které pro nás jsou důležité. S oddávajícím jsme se předem několikrát viděli a i jsme mu napsali nějaké povídání, takže mluvil o nás a k nám. Pak to bylo tak, že on se nás neptal - Berete si...., ale byli jsme to my, kdo se ptal - já manžela, zda se chce stát mým mužem a on se zas ptal mě... Pak sliby, které jsme si sami napsali... Prstýnky na našich oblíbených hroších polštářcích, co je máme v posteli, a ještě je nesli můj brácha a manželova neteř... Tak asi tak...
rebelie:Tak to musel být opravdu krásný obřad! Taky chceme živou hudbu (housle) a více osbní proslov. Moc se mi i líbí jak jsi psala, že si se manžela ptala jestli si tě chce vzít a on zase tebe! Já si jen nejsem jistá jestli bych ze sebe něco v tu chvíli dostala.-(
kaci1: Těší mě, že se někomu naše provedení obřadu zamlouvá. Co se týče toho ptaní, my jsme taky bojovali s trémou, ale byli jsme domluvení, že oddávající v nouzi potichu napoví, nakonec jsme toho trochu využili, ale myslím, že trapné to nebylo, všichni chápali, že nás asi zmáhají emoce...
rebelie, vážně krásný! Škoda, že nemáš vyfocený oba hrochy.. :-D Já bych taky chtěla trpchu osobnější obřad, ale asi to neklapne, a to že bych se já ptala, jestli si mě bere, to bych asi nezvládla, začala bych koktat, jestli vůbec, nebo bych celou dobu brečela a nic by ze mě nevylezlo.. ;-)
Rebelie tiše závidím :-). U nás proběhl klasický obřad na radnici a byl taky pěkný, ale prostě není to ono. každý víkend je tam několik svateb a všechny stejné. Ta tvoje byla určitě úžasná, originální a pro tebe i svatebčany se jednalo o nezapomenutelný zážitek. No nic, až budeme mít s manželem zlatou svatbu tak to taky tak pojmeme :-)
lucie777: Zkusím nějakou fotku s hrochama najít ;-). Jinak jsem Tě chtěla podpořit, ať se nebojíš a vymyslíš si nějakou osobitější formu obřadu - nemusíš se zrovna nastávajícího sama ptát, pokud máš obavy, že by Ti selhal hlas, ale určitě bych se snažila, aby to bylo o vás, protože teprve to činí ten den opravdu jedinečným...
Rebelie, ale jak to udělat, starostka si pro nás osobnější proslov určitě vymýšlet nebude, neznáme jí a svateb bude před náma i po nás víc než dost, takže se asi budeme muset spokojit s tím, co bude, i když je pár vět, které rozhodně chtít nebudu, takové ty přehnané řeči, které mně přijdou spíš trapné a nevím, jestli bych se jim začala smát nebo brečet, tak snad aspoň trošku do toho budeme moct zasáhnout.. :-)
lucie777: Hm, chápu, to je hloupé - oddávající, se kterou se vůbec neznáte a do toho svateb jak na běžícím pásu... A kde se budete vlastně brát? Třeba by to šlo domluvit si se starostkou nějakou schůzku, přinést jí lahev dobrého vína a zkusit s ní probrat, jak byste si to přáli... ale samozřejmě tohle je těžké, proto jsme my nakonec zvolili oddávajícího z Náboženské společnosti českých Unitářů, ačkoliv k nim vůbec nepatříme a nejsme věřící, ale byla to pro nás cesta, jak mít obřad šitý nám na míru...
Holky, myslela jsem, že se pokusíme dohodnout obřad osobitě popř.budeme sami hovořir, ale nevim nevim..jen to tady čtu a už se derou slzy na krajíček.Asi to nedám.