Na obřadu nám budou recitovat přítelovy neteře, ale nemůžu nikde sehnat pěknou báseň. Pokud nějakou znáte, nebo alespoň víte kde hledat, prodím o pomoc. děkuji
Tak třeba tuhle někdy na začátku:
Lásky si važte už teď v mládí
a s léty dvakrát mocněji.
Láska to není jen vzdychat,
vodit se s lunou alejí.
Přijdou i mraky, nečas, tíseň.
Pak zkřehlé, kdo vás zahřeje?
Láska je jak dobrá píseň
a píseň složit, těžké je.
Štěpan Ščipačev
A tuhle ke konci:
Usměj se, lásko,
třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do našich prstenů.
Fr. Branislav
já jsem recitovala tuto:
Koho má člověk rád,
tomu se neubrání
a přichází si brát
jen teplo z jeho dlaní
Čas musí břehy brát,
jak prudká jarní voda,
koho má člověk rád,
tomu vždy ruku podá.
Koho má člověk rád,
tomu vždy nosí kvítí
a přichází si brát,
když samoten se cítí.
Čas musí všechno brát,
jen lásky však je škoda,
koho má člověk rád,
tomu své srdce podá
Tak jsem tu ještě něco našla:-)
Ty, lásko, pozdravena buď,
buď věčná, skutečností jsi-li.
A jsi-li snem, jen neprobuď
mé oči, i když den je bílý.
Člověk je šťasten třeba šílí,
ty, lásko, pozdravena buď!
A tohle je ta druhá, ale myslím, že taky ne ještě celá...
Tak dlouho někdo z nás se načeká,
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék’ prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se ženou
a do tmy svítí bílý sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu.
My dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
Tak už doma víc nemám, poslala jsem to dál i s rozpisemˇ, kdy se která básnička říká, to už si fakt přesně nepamatuju:-(
stania, u nás v obřadce se prostě během obřadu, pokud snoubenci neřeknou, že nic nechtějí, říkají básničky...Ta první je nějak ze začátku, možná ještě než přijde starosta a ta druhá se říká na konci, nevím, jestli před nebo po políbení:-)
Holky, nemate nekdo nejakou peknou basnicku,aby ale nebylo moc tkliva? Me to vsechno prijde tak, ze se u prvni sloky rozplacu, tak jestli byste nekdo nevedel o necem trochu veselejsim, treba i vtipnem... dekuji.
Mám tip na jednu krásnou:
Miloslav Janda
Svatební báseň
Životem chvatně se srdce žene,
chudák je celé otlučené.
A když je na té pouti samo,
tak se jen smutně probíjí.
Když ale jednou odevzdaně,
podáme srdce z vlastní dlaně,
tak začne bít se v rytmu,
který svou dobu nemíjí.
Nikdo z nás neví, co je v srdci skryto,
snad jen to srdce možná ví to,
jaké nám v žilách tečou řeky
a kde jsou jejich prameny.
Proto je lepší pohlazení,
než hledat v řekách co v nich není
a radši schovat v ruce ruku,
než házet lokty či rameny.