Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Na svatební hostině

Na svatební hostině i prarodiče?

sancik sancik

Autor diskuze

11.03.2016

Ahoj holky, řešíme problém zda pozvat na svatební hostinu i prarodiče.... Chceme jen rodiče, sourozence a svědky na hostině, ale všichni nám tlučou do hlavy ať pozveme i babičky a dědečky... Co vy si myslíte? Už nás to hodně unavuje a neslyšíme nic jiného. :-|

Odpovědět

majkll majkll

11.03.2016

@sancik ja beru prarodice jako nejblizsi rodinu, takze bych je urcite pozvala☺

Odpovědět

mirizu mirizu

11.03.2016

Prarodiče určitě. Je to nejbližší rodina...

Odpovědět

krtikkrtovaty krtikkrtovaty

11.03.2016

Já bych je taky určitě pozvala... Nebo spíš, abych byla konkrétní, zveme je - ale já už mám jen jednu babičku :-(, snoubenec všechny prarodiče.

Odpovědět

domca89 domca89

11.03.2016

@sancik Kdo si co myslí nechte dotyčnému, pokud jste se vy rozhodli, že je tam nechcete, tak to tak udělejte, je to Vaše svatba, Vaše rozhodnutí. A dotěrné odpalujte větou, vdáváš se snad ty? Nikomu do toho nic není, je to Váš den.

Odpovědět

ivcajr ivcajr

11.03.2016

Pokud to chcete jen v malém kruhu rodinném tak bych prarodiče určitě pozvala, přijde mi trochu "nefér" je nepozvat, jestli mi rozumíš jak to myslim ;)

Odpovědět

weruberu weruberu

11.03.2016

Já bych se třeba bez své babičky nevdávala :-) z prarodičů už mám jen ji (je jí 99 :-D , záleží asi na tom jaké mezi sebou máte vztahy, ale prarodiče beru jako nejbližší rodinu :-)

Odpovědět

strelenka strelenka

11.03.2016

Ahoj, myslím, že záleží především na tom, jaké máte vztahy. U nás to bylo jasné - moje babička je babičkou v pravém slova smyslu - tedy stará hodná laskavá paní ke které jsem jezdila na víkendy i na prázdniny, má mě moc ráda a já jí. Ale je mi jasné, že ne všude to vypadá tatkto a jsou i babičky, kulantně řečeno - "méně příjemného typu". Každopádně - vzhledem k jejímu věku (82) jsme i místo konání svatby přizpůsobili zejména jí (manželovi prarodiče už nežijí), tak aby se mohla svatby i hostiny účastnit (jinak jsme pořádali relativně malou svatbu). Mám pocit, že z toho měla pomalu větší zážitek než naši rodiče, všude ukazuje fotky a kamarádkám o naší svatbě vypráví dodnes (a to byla fakt svatba spíš symbolická, žádná velká trachtace se nekonala), takže bych ji o to určitě nechtěla ošidit. On ten starší člocěk už zas tolik možností si povyrazit, nemá a svatba vnučky je velký zážitek.

Odpovědět

88renca88 88renca88

11.03.2016

@sancik Prarodiče jsou úzká rodina,určitě bych je pozvala... mně bylo líto že mi děda umřel ještě než jsem se vdala,a tak moc bych ho na svatbě chtěla...

Odpovědět

packaf packaf

11.03.2016

Naše 80letá babička to na svatbě rozjela nejvíce, pořád byla na parketu! S dědou jsem si moc ráda zatančila, mám už jen jednoho. A bez babiček by to prostě nešlo. :-) .... taky jednou budeme babičky a budeme ráda, když náš vnuci na svatbu pozvou, ne?

Odpovědět

alca666 alca666

11.03.2016

Prarodiče patří mezi nejbližší příbuzné, takže pokud s nimi nejsou nějaké výrazné problémy (nejsou nesnášenlivý nemluvíte s nimi apod.) a nejsou absolutně nepohybliví tak bych je pozvala. Já osobně to mám nastavené tak, že si uvědomuji, že nejsou nesmrtelní a chci si je prostě užít, takže budou samozřejmě i na hostině (pokud jim to zdraví dovolí). Navíc jsem jejich jediná vnučka, takže se na svatbu moc těší :) Snoubenec nemá už žádné prarodiče, takže si opravdu vážím toho, že alespoň ti mí mohou být na mé svatbě přítomní.

Odpovědět

herminavons herminavons

11.03.2016

Co já bych dala za to, abych mohla mít na svatbě prarodiče. Nemám už žádné... :-( Pokud tomu nebrání zdravotní stav a máte dobré vztahy, pozvala bych je. Vždyť tam nemusí být celou dobu, pokud se necítí, lze zařídit odvoz domů dříve.

Odpovědět

wiki85 wiki85

11.03.2016

Jak holky píšou, buď ráda, že se babi a děda dožili svatby vnoučat. Já bych ty moje staroušky měla ráda na svatbě, ale už nejsou mezi námi. Představ si, že jsi sama babička:) Taky bys to chtěla zažít. Vynahrazuji si chybějící prarodiče na přítelových a dokonce jsme svatbu přizpůsobili jim, aby to bylo kousek (oboum je přes 80), ať je můžeme kdykoli odvézt domů, až si řeknou a nemusí se trmácet daleko :)

Odpovědět

Článek se načítá

zorro4 zorro4

11.03.2016

@sancik Me by moc zajímalo, proc je na svatbě nechcete? Jinak to cítím stejně jako holky.

Odpovědět

amenophus amenophus

12.03.2016

Nase babicky jsou taky slozitejsi, ale na obrad a hostinu je zveme, prislo by mi vuci nim nefer, kdyby tam nebyly. Na vecerni a vikendovou oslavu uz ne. Po obede je hezky vypakujeme domu. Jen jedna z pritelovych babicek je zvana jen tak aby se nereklo a moc se s jeji ucasti nepocita (je to neprijemna semetrika ktera nesnasi dve tretiny rodiny). Takze pozvanku dostane, aby nemohla byt ublizena, ze jsme ji nepozvali. Ted kdyz dela sceny, bude ona ta spatna a nebude si moct vyskakovat :-p Takze ano, ja plne chapu jake to je nechtit na svatbe svoje prarodice. Nejak jsem myslela, ze takove ty hodne venkovske babicky co vnoucata vzdy vitaji cerstvymi buchtami a pletenym svetrem na vanoce jsou jen v pohadkach a realita jsou budto takove, kterym je vsechno jedno nebo naopak takove, ktere maji vzdy pri ruce blocek, kam si zapisuji kazdou krivdu a nevahaji kdykoliv pripomenout, ze pred peti lety ji tata neopravil ten kapajici kohoutek, i kdyz mu o tom prece tri dny predem rikala.

Odpovědět

pet23 pet23

PRO

12.03.2016

Já osobně si neumím představit, že bych babičku na svatbě neměla. Děda se jí bohužel nedožil. Druhá babička s dědou bydlí přes 300 km daleko, tak chápu, že ve svém věku a při svém zdravotním stavu na svatbu nepřijeli. Jedna manželova babička na svatbu přišla, druhá ne, že už to pro ni není - to mě hodně mrzelo, ale chápala a respektovala jsem to, přestože vím, že by to bez problémů zvládla, navíc je místní. Neměli jsme sice svatbu pouze v nejbližším rodinném kruhu (bylo nás 38), ale kdybych měla mít opravdu jen ty nejbližší, prarodiče bych rozhodně pozvala. Nejen kvůli nám samotným, ale také kvůli nim. Myslím, že právě prarodiče si na takovou událost potrpí nejvíc. Takže být její součástí je pro ně ctí a určitě by tím "žili" ještě hodně dlouho, vyprávěli by jiným babičkám a dědečkům, jak tam byli, ukazovali fotky a byli hrdí na svoje vnoučata. Nechtěla bych je o to ochudit. Neumím si představit, že bychom někdy po svatbě (které by se neúčastnili) byli u babičky a při hovoru bychom zabrousili na téma: Tenkrát na svatbě.... a oni by jen poslouchali a nevěděli by. Muselo by jim to být hodně líto. Zase na druhou stranu bych respektovala, kdyby se kvůli svému věku a případným zdravotním potížím na to necítili. Spousta lidí říká: "Je to vaše svatba, udělejte si ji takovou, jakou ji chcete vy." A to už záleží na vás - já osobně ji nechtěla dělat jen pro nás dva, chtěla jsem ji pro všechny své nejbližší.

Odpovědět

vineta vineta

12.03.2016

My jsme prarodiče na svatbě neměli. Chtěli jsme malou svatbu v parku v Praze, s hostinou o pár bloků dál, pouze s rodiči, sourozenci a pár přáteli. Pro prarodiče a další příbuzné byla druhý týden v rodném městě, tj. jejich bydlišti, zahradní oslava s hostinou, dortem a fotkami ze svatby. Byli rádi, že se nemuseli nikam táhnout a absolvovat pro ně náročný den s přejezdy a hostinou, kde bychom neměli ani moc času věnovat jim pozornost. A moje důvody byly čistě sobecké. Chtěli jsme svatbu v Praze, neřešit sjezd hostů, nestresovat se požadavky spousty lidí, užit si den v klidu a pohodě. Kdybychom měli dělat klasickou svatbu, asi bychom se nikdy nevzali. Součástí toho tedy bylo seškrtat seznam hostů na minimum. Ovšem neoslavit to s rodinou vůbec by mě mrzelo, následná oslava byla super.

Odpovědět

sancik sancik

Autor diskuze

12.03.2016

Naše důvody jsou k tomu takové že moc s nima nevycházíme. Ale míč si vazim všech odpovedi ;)

Odpovědět

juanitka juanitka

12.03.2016

@sancik ja uz mam jen jednoho dedu a taky jsem premyslela, jestli ho pozvat. Nevidame se, nemame dobry vztah, mozna spis zadny. Nikdy se ke mne jako deda nechoval - tim myslim, ze jsme spolu nikdy nikam nesli, nic o mne nevi, nezajima se, na vylete jsme snad nikdy nebyli. Ale rozhodla jsem se, ze ho pozvu. Je mu pres 80 a asi mu to udela radost, sama nevim, na zasnuby se nejak nadsene netvaril. Ale pro me je to jen jeden clovek navic, venovat se budu tomu, komu budu chtit, on si pokeca s prarodicema pritele... Zalezi na tom, jak moc blby vztahy mate a jak daleko treba ta svatba je :)

Odpovědět

duckie duckie

12.03.2016

@sancik Já mám babičku z mamky strany a dědu z taťky strany. Babička svatbu hodně prožívala, je to velmi aktivní důchodkyně, strašně chtěla pomáhat a myslím, že si svatbu hodně užila (trsala s mladíkama do cca dvou ráno :-D ). Děda se ze svatby omluvil - babička (jeho žena) zemřela po dlouhé nemoci čtvrt roku před svatbou a taky ze zdravotních důvodů. Má už slabší srdíčko a svatba byla venku (a bylo dost horko). Tež se omlouval, že nechce způsobovat komplikace - nechtěl by tam spát a zařizovala jsem pro něj speciálně odvoz. Trošku mě to mrzelo.....myslela jsem, že by se svatby účastnit chtěl už z toho důvodu, že bratranec měl svatbu jen ve dvou a můj brácha asi veselku nějak v příštím desetiletí neplánuje :-D ..... ale plně jsem respektovala jeho zdravotní stav i smutek, který drží (bylo to dost těžké i pro nás, když se zdravotní stav naší babičky zhoršil a všichni jsme v tichosti "vyčkávali konec"). Manželova babička se svatby neúčastnila, přestože na tom statku, kde se svatba odehrávala, přímo i bydlí - taktéž ze zdravotních důvodů. Špatně chodí, hůř slyší a má tež nemocné srdce. Tak jsme za ní zašli na chvíli si popovídat, přinést cukroví, dort, vyfotit se atd... Ve vašem případě si prostě musíš říct, jestli je tam opravdu chceš/nechceš a hlavně si zkus představit tu situaci, jestli by tě za pár let nemrzelo, že tam nebyli.

Odpovědět

zorro4 zorro4

12.03.2016

@sancik Děkuji za odpověď. Vlastně jsem ráda, že v tom není finančí důvod, ale spíš vztahový (protože šetřit na prarodičích by mi přišlo nevkusné). A tím pádem ti taky víc rozumím. My máme s mužem dohromady 3 babičky. Moje jedna babička je docela protivná, ale až teď, když už je hodně stará a prostě už jí všechno bolí a štve. Takže ji chápu, ale samozřejmě mě to občas stejně štve. Tu jsem pozvala, zcela upřímně, ale tušila jsem, že nepřijede. Když jsem byla malá, byla to superboží babička a já ji mám ráda. Druhá moje babička je napak sobecký člověk, co se o svá vnoučata nikdy moc nezajímal, dodnes má problém mi zavolat i k narozeninám. Prostě chladná a já k ní v podstatě žádné city nemám. Ale je to máma mojí mámy, jeden z nejbližších příbuzných. Mamka zvládla, že nezvu její sestry, ale že nezvu její mámu by asi neudýchala :-D A manželovu babičku radši komentovat nebudu, manžel ji tam chtěl, tak tam byla...