Ahoj holky,
Prosím, mám drobné dilema ohledně naší svatby. Mám poměrně komplikované a neideální vztahy v rodině a čím více se blíží svatba, tím více mám chuť svatbu, kterou nyní plánujeme zrušit. Jednak z důvodu, že se obávám několika třecích ploch, které mezi pozvanými jsou, jednak také z důvodu, že nemáme ráda velké akce, jednak také, že v této akci vidím spoustu utopeného času, energie, nervů a financí.
Vždy jsem si představovala svatbu pouze se svědky v tichosti, z čehož díky nesouhlasu rodičů sešlo a stala se z toho typická veselka o širším příbuzenstvu. Uvažuji, že bych však ještě vše přehodnotila. Jelikož vím, že rodiče by mi neodpustili, kdyby na svatbě chyběli, uvažuji nad variantou, že bychom naplánovali svatbu např. o 2měsíce dříve v tajnosti. Tedy tak, že bychom se vzali jen za přítomnosti svědků, rodičů, sourozenců a poté vyrazili již pouze na společný rodinný oběd do restaurace. Udělali bychom nějaká skupinová fota a po kávičce bychom vše v klidu rozpustili. My bychom se s mužem mohli ještě chvíli fotit a pak se vydat domů. Další den bychom spáchali oslavu se svědky a přáteli na chatě – což jsou lidi, o které ve spojení s oslavou a svatbou stojím více než o tu problematickou blízkou rodinu.
Přijde mi to, že takto by se vlk nažral a koza zůstala celá Rodiče by nemohli lamentovat, ale zároveň bych se vyhnula té „odpolední party“, která by byla asi nejrizikovější co do nějakých emotivních výstupů
Po svatbě bychom širší rodině poslali pouze oznámání „byli oddáni … „
Nicméně nevím, zda to není nevhodné. Takový typ svatby jsem okolo nezaznamenala a zajímalo by mě, co si o tom myslí nestranní pozorovatelé.
My to měli podobně :-) Tedy ne z důvodů problematických vztahů, ty máme výborné, ale taky svatbu necítíme tak, že to musí být spojené se spoustou lidí, zařizování atd. Pro mě je to spíš intimní záležitost... Takže jsme měli jednoduchou svatbu jen s rodiči a sourozenci s rodinami (zjednodušeně řečeno), po obřadu oběd a pak jsem se přesunuli do naší chalupy, kde bylo jednoduché pohoštění, které nám připravili v restauraci, dojídal se dort... Byl všední den a všichni měli děti, takže "oslava" (spíš posezení) skončila v osm hodin. A byla to hrozná pohoda, všechno v klidu, přitom moc krásné, právě proto, že jsme nemuseli řešit spoustu věcí kolem. Pokud už nechcete oslavu po obědě, tak ji dělat nemusíte, my se na obědě zdrželi tři hodiny a kdybychom se nechtěli přesouvat, klidně bychom tam seděli déle. Takže si to můžete časově přizpůsobit, podle nálady. Oznámení jsme taky posílali až po svatbě. Já chápu, že člověk nechce zklamat rodiče, aby je nepozval na svatbu, ale jinak si myslím, že by si to měl každý udělat po svém a neohlížet se na to, co je vhodné a co tomu kdo řekne :-)
@verap33 Moc děkuji za vlastní zkušenost :-) Moc si toho cením a ráda vidím, že má někdo s takovou prostší variantou dobrou zkušenost. Říkala jsem si, že by to mohl být příjemnější kompromis pro všechny strany. Zároveň by to bylo komornější, kratší a já bych se z toho "nezbláznila". Chystání té aktuální veselky mám spojeno zatím spíše se stresem a staženým žaludkem a přitom jediné co chci je to "Ano" ... ostatní mě na svatbě opravdu "netankuje" :-)
@donniedarko No víš, po tom, co jsem tu mnohokrát četla stesky nevěst s depresí po svatbě, protože si z toho kvůli stresu nic nepamatují, svatba kolem nich prosvištěla nebo všechno nebylo tak dokonalé, jak si vysnily, jsem si jistá, že tohle byla správná volba ;-)
Take jsme chteli svatbu ,,na pohodu,, a povedlo se nam to. Meli jsme pronajaty cely areal a svatebcane byli rodice, sourozenci a kamaradi. Areal je uzavreny, tak jsme meli jistotu, ze ,,na cumendu,,, se k nam nikdo nedostane. Rodice a sourozenci si to uzili a za vcas zvedli kotvy a my jsme si potom uzivali neskutecnou pohodu s lidmi, ktete povazujeme za skutecne pratele. Uzasny.
@verap33 Právě - po svatbě jsem nikdy neprahla. Nemám ráda moc pozornosti, natož takové to "šaškování" před širokým příbuzenstvem jen proto, že se to tak dělá. Kor v našem případě by bylo určitě korunováno na závěr nějakou hádkou či scénou - adeptů je na to hned několik. Jsem smutná z představy, že bych do toho investovala tolik času a nakonec byla zklamaná :-( Vím, že všichni v tom uvidí to, že se nebudou celý den cpát, veselit a pít, ale já o tohle ani v nejmenším nestojím...
Děkuji za příspěvky a pomoc všem co ze účástní této debaty. Jsem snad již pevně rozhodnutá, pojmout svatbu jako obřad v nejužším kruhu + sváteční oběd v restauraci + kafe a šmitec. Vyhneme se tak opileckým scénám, výčitkám a pod.. Chtěla bych udělat veselku sice tak, aby se rodina řádně pohostila, potancovala si, ale tím bych za a) pouze plnila cizí přání a potlačovala ta svá, za b) celý den strávila ve stresu, že se někdo z mých mnoha rodiných příslušníků začne dohadovat, hádat atp. s ostatními kvůli sto let starým křivdám, za c) že strávíme den v poze, která nám není ani z daleka vlastní.
@donniedarko Problém případných výstupů jsem vyřešila tak, že už před oslavou jsem tak nějak všeobecně(a dala jsem si dobrý pozor, aby to slyšeli především ti z tohoto pohledu rizikoví)vyhlásila, že je to moje svatba a pokud se někdo bude chovat nevhodně, bude vyveden jedním z mých kamarádů, kteří mají s rolí vyhazovače svoje zkušenosti. Efekt to mělo mnohem větší, než jsem čekala - tchán dokonce podal ruku příteli své exmanželky. :-)
Budeme to mit podobne, byt ne z duvodu spatnych rodinnych vztahu, ale proste proto, ze nemame ani jeden radi velke organizovani a "divadlo" pro dve ste hostu. Takze v patek odpoledne se vezmem na magistratu, jen za pritomnosti par nejblizsich. Pred obradem bych jeste rada zasla na brunch s mou maminkou, segrou a svedkyni. Na obrad pujdem ruku v ruce pesky, zadny stresy. Na matriku opravdu dorazi max deset lidi, protoze tady u nas hoste na obrad na magistrat fakt moc nechodi. Pak (mozna) vyfotime jednu dve fotky ve meste. Kdyz bude nalada, tak nekam zajdem na kafe, kdyz ne, tak to rozpustime klidne hned po obradu. Nebudu ani delat nikde zadnou rezervaci, proste uvidime podle nalady a pocasi. Druhy den odpoledne/vecer pak bude oslava - zahradni party s grilovanim a tak - jen pro nejblizsich cca 25 lidi jak z rodiny tak z pratel.
Moje svědkyně říká: "svatba, je divadlo pro rodinu" a ve většině případů to tak opravdu je. Člověk si to ani neužije. Já se vdávat nikdy nechtěla. Nakonec, jelikož plánujeme společný majetek a jsme deset let spolu, jsme se rozhodli, že se vezmeme. Vezmeme se sami se svědky. Jediný z naší rozvětvené rodiny kdo tom bude je můj bratr, který nám svatbu nafotí. Ano, chvíli jsem přemýšlela, zda to někomu nebude líto, ale víte co, je to naše svatba, náš život a chceme jen čistě naše zážitky. Žádné bílé šaty, rozbíjení talíře, házení květiny, kamarády, co budou vybírát před radnicí, koule na noze... Tyto zvyky nechci pomlouvat nebo tvrdit, že jsou špatné a my je nechceme. Takže budeme sami a budeme si to užívat jak jen to jde. Pak v čevnu uděláme garden party, kam pozveme příbuzné a kamarády a užijeme si to. Ale svatební den bude jen náš.
Ani nevíte, jak ráda slyším, že to tak také někdo má. Bojím se, že se na nás budou všichni dívat skrz prsty, že nedělá velkou slávu, velké haló. Je mi jasné, že to na oko bude působit na tu širší rodinu sobecky, že jsme to pojali takto "uzavřeně", ale mě je to představa milá z mnoha praktických i nepraktických důvodů. Možná, že nad tím budou ostatní kroutit hlavama, ale možná lépe oni než já po zkažené svatbě :-/
@donniedarko Na reakcích "nezúčastněných" právě poznáte, jak jim na vás záleží. Pokud se chce někdo jen podívat na divadýlko, případně nacpat pupek a pomluvit šaty nějaké tetky, tak ten bude naštvaný. Ale pokud vás mají rádi, budou mít radost, že jste se vzali a měli svatbu podle svých představ, tak jak to cítíte. Těm, na kterých nám záleželo, aby si nemysleli, že jsem JE nepozvali, jsem to osobně vysvětlili. A měli jsme jen pozitivní reakce, všichni poslali blahopřání a nic neřešili. Dokonce maminka mojí svědkyně (kterou znám téměř od narození) nám poslala i přání s penězi, přestože na svatbě nebyla (za což jsem jí samozřejmě "vynadala" :-D )
Jinak jak píše emily8, hned mě taky napadlo, že pokud hrozí nějaké výstupy, neohlídání míry alkoholu... pověřila bych někoho, aby to ohlídal a dotyčného včas usměrnil, případně "odklidil" :-D . Pokud někdo takový samozřejmě je, není to asi lehký úkol ;-)
@verap33 K tomu alkoholu - on ten člověk není bohužel jeden a těch "třaskavých" momentů se bojím více spíše kvůli vztahům v rodině, které jsou spletité, obsahují plno pod povrchem doutnajících křivd a ublížení. Jsou to rozvedení rodiče x letitá nevěra a její jednotliví účastníci nasumírovaní v jedné místnosti x alkohol x nemanželské dítě x bratr, který dluží celé široké rodině atp.. :-/ Je toho více a uhlídat všechny nejde a já tímto způsobem odmítám trávit svůj jediný svatební den...
@donniedarko No to ti tedy nezávidím... A myslím, že jste se rozhodli dobře :-) Napadá mě 1. omezit nabídku alkoholu. Klidně bych dala jen přípitek, pivo, klidně nějaké omezené množství vína. a za 2. kdybych se chtěla opravdu vyvarovat zkažení nálady a atmosféry svatebního dne, naplánovala bych si nějaký záložní únikový program ;-) Tak jako se v amerických filmech odjžídí uprostřed zábavy na svatební cestu, tak kdybych viděla, že se to zvrhá, řekla bych "vážení, děkujeme, že jste přišli, klidně se bavte dál, my máme ještě naplánovanou romantickou procházku" Můžete jít třeba někam, kde máte nějaké speciální vzpomínky, nebo na nějaké hýčkání...na všechno zapomenout a udělat si hezký zbytek vašeho dne :-)
@verap33 Nápad je to jistě dobrý. Ale věřím, že i ono to "jen pivo" nebo "jen víno" může spustit rozbušku. Vytratit bychom se jistě mohli, ale tím bychom ten případný problém hodili jako horkou bramboru na ostatní zúčastněné. Obzvláště pak třeba na naprosto nekonfliktní a harmonickou rodinu přítele... :-|
Dnes jsem své veškeré obavy sdělila snoubenci + navrhla variantu, kterou jsem tady dříve předeslala. Velmi mne překvapilo, že se mnou v podstatě souhlasil, a tak to tedy opravdu vypadá, že půjdeme do varianty obřad, oběd, kafe, dort, vyfotit a domů :-) Doma se převlékneme, popadneme tašky a pojedeme na chalupu do hor, kde si dáme taneček pod hvězdami na zahradě a panáka pod pergolou. Začínám se nejspíš těšit, jelikož ze mně trochu opadly chmury :-)
Taky jsme měli takovou komorní svatbu, my rodiče, svědci, sourozenci, na radnici pěšky, pak obyčejný oběd v hospůdce, pak posezení u nas doma...bylo nás 12 lidí a bylo to úžasný :) přesně podle našeho gusta, žádný saskarny, stres, kravinky, peněz to stálo pár...my jsme to takhle prostě chtěli a moc se nám to líbilo :) nikomu jsme to predem nějak moc neříkáli, že se budeme brát, ale netajili jsme to, objeli jsme všechny babičky, řekli že se. budeme brát, všechny měly radost a ocenily, že neutratime za svatbu a že nikam nemusí :) vím o jedněch kamaradech, co se jich asi dotklo, že jsme je nepozvali, ale co...my jsme si to uzili v klidu, za pár korun bez nějakého blazneni :) hned druhý den po svatbě jsme jeli do Krkonoš na tři dny, vylezli. jsme si na Sněžku, dali si tam pivo a bylo to parádní :)
@verap33 Alkohol je vždycky riziko. I proto jsme vyhlásili, že alkohol si platí každý sám, přípitek byl stejně nealko kvůli mně a dvěma léčícím se alkoholikům.
@emily8 Právě, pár lidí, kteří mají s alkoholem problém, mám mezi blízkými příbuznými také. Bohužel to, že by si měli platit alko sami, by nebylo pro ně překážkou. Opít se jako dobytci umí i za vlastní. Jediné, co by pomohlo, je embargo na alkohol jako takový. Ale než tohle kázat dospělým lidem, tak to opravdu raději pouze ten slavnostní oběd a tradá - ať se doma "zpijou" dle libosti.
Otevírám diskuzi,potřebovala bych poradit :( Já vždy chtěla svatbu jen ve dvou ideálně někde v zahraničí, bez stresu. Přítel chce rodinnou svatbu, i přesto že by jsme nezvali široké příbuzenstvo svatba by byla i s kamarády cca o 30 lidech, tak mě stresovala ještě než jsme to oznámili vůbec. Jeho otec je arogantní a hádavý, jen se to dozvěděl tak nás seřval že nejsme normální takhle utrácet peníze (když jsem otěhotněla tak se s námi nebavil kvůli tomu že nechceme bydlet u nich na baráku, ale zešílela bych z něj, už tak přítele překecávám at tam nejezdíme tak často), jenže jeho mamku by to zase mrzelo kdyby jsme ji svatbu nepozvali, teď nás navíc naštval jak jeho tak můj otec kvůli přítelově oslavě 30. narozenin. Prostě nechtějí dorazit (můj kvůli moji mamky - přitom před dvěmi lety si spolu i popili když se potkali a jeho je prostě vůl který na sebe chce strhávat pozornost a prostě nechce přijet K NÁM). Přítel by i souhlasil se svatbou v čr s kamarády třeba v 10 lidech, ale oba uznáme že jeho mamku by to mrzelo. Já vždy chtěla krásnou svatbu s krásnou výzdobou, ale bez blbostí jako výslužky apod. Umím si představit že by jsme se nechali někde oddat, naskládali se do limuzíny a nechali se někam odvést na oslavu, od 8 do 10 večer by jsme udělali hromadnou vířivku a pak už jen nějaká nezávislá párty. Prostě letní svatbu bez stresu, z našich rodin to stejně nikdo neocení a jen budu poslouchat kecy proč to máme takhle a ne takhle, navíc se bojím aby tam jeho otec neudělal nějakou scénu. A když bych mu to do očí řekla že to je moje svatba tak na just řekne že nepůjde a zakáže to i mamce. Vůbec nevím jak to vyřešit, jeho mamku jo ale taťku ne :(
Pokud jsi si jistá, že ti takováto svatba vyhovuje a nebudeš si vyčítat, žes neudělala pořádnou "veselici", tak jdi do toho...
Rodiče to zkousnou, nic jiného jim nezbude, teď je doba, kdy se už na různé "povinnosti" nehledí - pryč je doba, kdy se na svatbu musela pozvat široká rodina, muselo se oplácet pozvání atd.
Mě se ta tvoje vize líbí. Je to takové intimní, žádné velké nervy a zařizování. Zkrátka - hezky se obléknete, vyfotíte, dáte si sváteční oběd a za "ušetřené" peníze si můžete užít líbánky, na které se nezapomíná.
@elvira
Maminku vzit nemuzeme,na to opravdu nemame a ona si to nezaplati,nedostaneme od nich ani svatebni dar ani zadny jiny prispevek. Jsou na tom dost spatne a ona bez manzela nikam nechodi ani nejjezdi... Vyčítat si to ja urcite.nebudu,nesnasim stres a nechci divadlo pro ne,ale pritele by to asi mrzelo :-( no budeme to muset nejak vyresit
.. ale stve me proc by jsme meli delat nejak tiatr kdyz se nam to ani nevrati a treba si to ani neuzijeme v tom stresu
Děkuji za super příspěvek a úžasné reakce. Stejný problém řešíme také. Plánujeme svatbu příští rok v červnu. Jiném místě než je naše bydliště, kde se vezmeme na hezkém místě a na hostinu půjdou jen naši nejblížší . cca 15 lidí na 3 hodinovou hostinu. Nechci velkou svatbu ,, ten den chci o nás pro nás. Pak taky mě zaráží,že si každý pozvaný myslí,že půjde na hostinu a jinak tam nepojede přeci 25 km. ? takže asi tak...
Plánujeme svatbu . Datum , místo obřadu , hostinu vše už máme zařízené , ve všem jasno. Jen si po předčítání, zjišťování a koukání přijdu divně v počtu hostů . Máme malou rodinnu, přátelé pár těch jo něj. Spíše žijeme pro náš vztah a děti. Můj počet na hostinu / oběd je cca 15 osob. Všude čtu ty počty o 50 i 100 a více osob. Mám pocit ,že to je moc.lide se ani pořádně neznají , neuziji se na vzájem. Opravdu je to takové ,že svatba ó desítkách lidí je až svatba.