Ahojky, jsem tu teprve krátce, ale moc se mi tento server líbí. Svatbu bych už teď ráda zařizovala, ale zatím mám jen své sny a představy, co by se mi líbilo. Ráda bych si tímto způsobem našla někoho na povídání, ať už o svatbě a jejích přípravách, nebo o módě, chlapech, práci a životě okolo nás. Bydlím kousek od Čáslavi a ráda bych třeba i někdy někam zašla na kafčo poklábosit. Kamarádů je hodně, jen kamarádka schází, tak snad tu nejsem takhle sama a někdo na povídání se objeví.
Snad jsem nikoho nenaštvala založením tohoto tématu, ostatní téma už jsou rozjetá a vejít jen tak do rozhovorů ... tak jsem to zkusila.
Díky Zuzka
veru, dyť to řikám, jak je do něčeho nedokopeš...
Milan třeba pořád prohlašoval, ať na Vánoce nedělám kubu, že jí nejí. pak jsem mu dala trochu ochutnat, a teď jí po mě chtěl zase - a to je už dávno po Vánocích :-D
oni jsou totiž pánové chytrý nejchytřejší a myslí si, že co řekne ženská, je úplně mimo mísu ;-)
ty jo, úplně mi mluvíš z duše...jednou jsem chtěla udělat k obědu špagety...tak jsem se dozvěděla, že on je nejí, že mamka je doma nedělá...nakonec přecijen ochutnal a teď je vyžaduje téměř pravidelně :-D prostě chlapi, no...asi je nikdy nepochopím (a radši ani nechci) :-) :-)
karkul: souhlasím, taky nejdříve nechce a nehodí se mu to, ale jakmile něco udělám, bere to hned za svůj nápad a všude se chlubí, jak to úýasně zařídil ;-)
suzzi, neboj - můžete si přeci ze spoření vzít překlenovací úvěr a pak ten byt splácet - hele nikdy nemůžeš vědět, co se stane v příští minutě, takže ani nemůžeš vědět, jak to budet mít s bydlením.
u rodičů určitě do smrti neztvrdnete - dokážeš si to představit?
já mám sice skorotchýni milionovou, do ničeho by nám nekecela, ani by k nám nelezla, ale bydlet s nima pod jednou střechou - to nikdy! dokonce ani s mojí mámou ne, a to jí mám ráda a vycházíme spolu úplně skvěle!
my taky zatím nemáme vlastní byt - bydlíme v podnájmu, sice je to RD se zahradou děsně velkou - ale není to naše - a nijak se tím nestresuju. beru všechno tak, jak to přijde.
nejdřív bych si chtěla pořídit děti a až trochu odrostou, no tak se holt zadlužíme a pořídíme si něco vlastního.
suzzi, teď jsme si byly vyřizovat překlenovací úvěr...potřebovali jsme 300.000 a stejně nám ho nedali, potřebovali bychom ručitele...tak jsme se spokojili aspoň s 250.000...přítel prohlásil, že až mu zase někdo poradí dát si stavebko, tak ho pošle do... přesně tam.
majko, tak přeju hodně štěstí!!
veru - tak maminka špagetky nedělá??? tohle zkusil jednou a poslala jsem ho za maminkou, ať mu teda uvaří ona - a jak mu chutnalo! ]-(
no, uvidíme, taky bych tu nemohla bydlet a s mojí mamkou taky ne ( a to jsou obě strany docela v poho ), ale chcem něco vlastního, no, snad se něco poštěstí. Sice to budeme splácet celý život, a nic si nebudeme moci koupit ( cituji babičky a rodiče ;-) )ale bude to jen naše a hlavně nikdo nebude remcat, tohle si kupte, tohle ne
suzzi nikdy neříkej nikdy ;-) .Já to taky odmítala před svatbou řešit(jako kde budeme mbydlet) s tím, že to nějak dopadne.také bych byla radši ve svém, ael prostě to nechávám tak a uvidíme co časem bude ;-) .Za měnželem jsem se přestěhovala a zatím vše ok, i přesto, že jsem toto město nikdy moc nemusela, neměla jsem tu kamarády, rodinu.To vše se ale pomalu mění, okruh kamarádek se rozšiřuje atd. ;-)
on to s mamkou ze začátku zkoušel, tak jsem mu "vysvětlila", že pokud se mu něco nelíbí, tak.......ale po těch letech už jsem si ho docela vycvičila....jenomže maminka se o něj stará jak o děcko, což už mě taky pěkně štve!!!
suzzi, hele jestli nikdy nebudete tak bohatý, abyste si mohli koupit vlastní bydlení za hotový, tak na tom nebudete finančně asi o moc líp, když se zadlužíte...
dneska je to prostě tak - málokdo si může dovolit postavit nebo koupit byt za svoje. a chudej zůstane pořád chudým... ;-)
majka: dřžím pěsti, ať je zdravý, jen ať křičí, však ty jsi byla určitě stejná :-)
jé, vyhrát, to by se stavěšlo, to jo, ale chtělo by to si jít apoň vsadit, aby to bylo trochu zajištěný, no, ale třeba se objeví vzdálená tetička co nebude vědět co s penězi ;-) škoda, to asi ne
suzzi, na nás přítelův otec taky zkoušel, že bydlení si máme koupit, až si na něj ušetříme a podobný chytrý řeči...tak jsme se s nim o tom přestali bavit...naštěstí ty ostatní tři rodiče to chápou, že na to bysme šetřili do důchodu a on už to snad taky pochopil...
ale ze splátek mám docela hrůzu...12.000 měsíčně, to bude mazec...
ikarkul díky ;-)
consti jj nikdy neříkej nikdy, moje oblíbené :-D :-D :-D :-D už su byla hodněkrát přesvědčená, že to nikdy neudělám, ale bylo tomu jinak :-D :-D :-D ale záleží jaké věci se to týká
no, možná jsem udělala chybu s tím bytem, že jsem ho pustila, ale už se stalo ( taky to mám od rodiny každý den na talíři, nejsou špatní, jen tohle nemůžou překousnout ) :-|
consti, já to mám dost podobně, taky tady nikoho moc neznám... je tady sice krásně, ale když přijdu večer domů a přítel je v práci, nebo o víkendu, tak tu mám akorát psa (taky jsme si ho pořídili, aby mi tu nebylo tak smutno)... naštěstí to nemám do Prahy za kamarádkama a rodinou tak daleko, ale i tak...
veru, tak to budeš mít asi s tchýní kříž, tohle je nejhorší. synáček je pro ní nadosmrti minimko, a ty budeš ta vetřelkyně, která jí ho chce sebrat. :-D
karkul, tchýně je v pohodě, jenomže ona ví, že se o něj stará jak o děcko, ale asi si nemůže pomoct, nebo co...ale když jsme spolu třeba 3 týdny na dovolený, tak je v pohodě, to si ho vždycky vycvičim...a pak zas přijde ta krutá realita...už abysme bydleli spolu!!