Odpověď na příspěvek od felineli:
Dobrý den, narazila jsem dnes na Viniční altán v … @felineli nevím jak to tam funguje teď, v roce 2025, ale mají všechno info na stránce https://altangrebovka.com/svatby/ . Já jsem tam měla svatbu ve čtvrtek 10.07.2008. Lilo jako z konve, bohužel, ale i tak to bylo uvnitř altánu příjemné. Fotky od profesionála, co doporučily úřednice na matrice Prahy 2, byly naprosto příšerné (myslím, že dokonce nějak do zelena), matka nebo já jsme je šly reklamovat a snad i vrátil část peněz nebo všechny peníze. Fotky jsme mu také vrátily. Opravdu byly špatně nafocené i vyvolané. A to říkám nejen jako šikovný fotograf amatér, ale i jako člověk mající kamaráda fotografa Nakonec nejhezčí fotky byly od jedné paní, co původně přišla jen jako obyčejný svatebčan. Byla moc šikovná a tedy až na pár fotek, co se nakonec nevyvolávaly, jich mám myslím celkem hodně a opravdu hezké. Sylvie byla tehdy skoro požehnáním. Další svatebčanka mi udělala kompletní květinovou = tedy mojí svatební, matce nevěsty, svědkyni, mini kytičku pro mou tehdy 22měs.dcerku, korsáž pro ženicha a myslím, že možná měl i svědek ženicha (ale to už si nejsem úplně jistá). Tehdy měla svoje květinářství v Praze, na Andělu u komplexu Mafra, pak online, teď je květinářství Poetica v Mníšku pod Brdy a na Instagramu. Šaty, tedy půjčovnu, mi tehdy doporučila paní, co mi nakonec fotila celou svatbu (její dcera se vdávala asi dva roky předtím, a právě ve Viničním altánu, jen to bylo poněkud pompeznější, protože její tatínek to tak chtěl a platil). Šaty ve vel.40 byly nakonec moc krásné, když mi upravily velikost drobným přešitím (byla jsem celkem štíhlá tehdy, ale všechny šaty ve velikostech 38 mi byly malé či neseděly a ve 40 zase velké no). A v ceně půjčovného 7900kc byl i oblek pro ženicha!! Měli tenkrát v květnu/červnu takovou akci, takže jsem to moc ráda využila. Ten oblek byl prý úplně nový a můj snoubenec první, kdo ho oblékl. Italský ve vel. 50 či 52, to je v pánském spíše menší velikost, protože on byl hodně hubený vždycky. A dokonce barevně ladil s mými šaty, protože byl také v odstínu krémové barvy. Dcerce jsem tam také zapůjčila roztomilé šatičky, také krémové a vypadala za 1000kc jako malá nevěsta. Myrthu pro všechny svatebčany a stužky na tátovo červenou Fabii (tenkrát pár měsíců nové auto) dodala jiná kamarádka. Svatební koláčky jsme měli z jedné tenkrát velmi šikovné pekárny v Sedlčanech, levně a byly prý výborné (já nevím, na mě snad ani nezbyly). Oběd byl také v Grébovce, v tom dešti jsme se museli opratně přesunout úplně dolů na konec, bývala tam restaurace a u ní hřiště. Nevím zda tam ještě je nebo jak se jmenuje teď. Ale stoly, dekorace na nich a svatební menu bylo přesně podle představ a očekávání... Oběd sice vyšel nakonec dráž než se předpokládalo, ale protože pak nebyla žádná další "oslava", tak to bylo fajn. Menu: předkrm, polévka, na výběr ze 2 hlavních jídel (myslím kuřecí přírodní s rýží nebo losos s bramborem), a dezert bylo myslím ovoce nebo sýry. Ty hlavní jídla byla dvě kvůli předpokládanému, že část svatebčanů ji jen rýži a kuřecí, lososa jsem chtěla pro sebe. Dort byl obyčejný, narychlo objednaný/koupený v ovocnem Světozoru, k němu pár zákusků navíc. Matka tam ráda chodila na zmrzlinu, dorty i chlebíčky. A já jsem neměla důvod, sílu a energii řešit nějak přehnaně ještě svatební dort. Mě totiž i přišlo zbytečné mít třípatrovy nebo něco podobně pompezního. Takže já razila heslo, že Fořt už neřeším a že klidně budeme bez krájení dortu. Svatbu jsme kompletně nachystali za 2 měsíce a kousek! Od května do 9.7.2008, včetně důležitých dokladů pro manžela, a najít překladatele na obřad. A na to, že to bylo bez nějakého ročního plánování (nebo ještě delšího), tak to až na počasí a údajně fotografa profesionála vyšlo celkem dobře. Viniční altán je totiž hezký i za strašného deštěOdpověď na příspěvek od queen43:
@felineli nevím jak to tam funguje teď, v roce 20… @queen43 ještě jsem měla od kamarádky květinářky nevestin závoj umně zapracovaný do účesu, před závoj. Makeup jsem si dělala tehdy sama, zn. Esteē Lauder, tehdy jsem ji ráda používala. U kadeřnice jsem byla hned brzo ráno, byla to kadeřnice mojí svedkyně a pár kroků od mého bytu, svedkyně u ní byla myslím současně se mnou nebo den předem. Nechtěla jsem drdol apod, měla jsem rozpuštěné, čerstvě nabarvené a navlněné vlasy. Vzhledem k počasí to ale vydrželo sotva do obřadu. *že dort už neřeším *Tlumočnice byla nakonec velmi milá a moc jo to slušelo. Vypadala dokonce lépe než úřednice z městské části Praha 2. Většina svatebčanů přišli pěkně oblečení, tedy až na výjimky ani fotky to nekazilo. Všimla jsem si, že poslední 2, 3 roky se řeší právě obecný nevkus Čechů, co se dress codu na svatbu týká.