Holky, jdu se sem vyplakat... :(
již v červenci 2018 hned po zásnubách jsem začala intenzivně řešit místo svatby a byl to sakra problém, nemohla jsem nic najít... nakonec se to podařilo!
paní mí slíbila na 100%, že s tím můžeme počítat... byly pak nějaké "hapry" kolem toho místa, psaly tady nějaké nevěsty, tak jsem jí znovu volala, abych se ujistila a znova mě ubezpečila, že se nemáme čeho bát!! naposled jsem s ní mluvila cca 14 dní zpět a chtěla jsem zaplatit zálohu, znova mi to slíbila a že záloha stačí až novém roce...
dnes jsem mluvila s jejím novým nadřízeným od nového roku a ten mi řekl, že tam svatby už dělat nebudou!! kdybych nevolala starostovi a nechtěla si z KD půjčit stoly a židle a ten mi nenapsal, ať se s pánem spojím, tak to ani nevím!!
jsem totálně v prdeli, neumím to jinak říct... ihned jsem volala koordinátorce a ta to s týmem hned začala řešit, ale mám strach, co bude... máme už tolik věcí zařízených, počítala jsem s tím na 1000%!!! pán se mi smál do tel., že je ještě brzo a že něco seženeme... silně o tom pochybuju, když vím, jak to šlo předtím, když mě všude odmítali, že mají obsazeno a to jsme měli 12 měsíců a ne 8!!
potřebuju se hlavně vypovídat... :(
Ahoj, rada bych te uklidnila, protoze ackoliv si dovedu predstavit jak tebou ted jima vztek a hruzne predstavy, je to ve finale jedina vec ktera te nikam neposune, protoze jakmile se zacnes utapet v tom vsem tak se nepohnes z mista. Chce to hluboky nadech a vydech, predpokladam ze pritel je ti oporou, a zacit hledat. S cistou hlavou a bez vzteku. ;) Osm mesicu je porad docela doba (ja naplanovala zarijovou svatbu po kvetnovych zasnubach tak vim jake to je byt pod tlakem ;)) a cista hlava je to nejlepsi s cim muzes zacit hledat. A jen tak mimochodem, to misto kde jsme meli hostinu si po nasi svatbe vybrali nasi pratele a znami no a ejhle, letos v dubnu (tzn. v dobe svateb jiz "na spadnuti") sel podnik do krachu a majitele vse odvolali, vratili zalohy a po vzoru Babise vsem rekli "sorry jako". Tak si predstav co ty chuderky, co mely svatbu na kveten/cerven jiz zarizenou..
No to né, to mě moc mrzí. :-( Noční můra každé nevěsty.
Ale nevěš hlavu, osm měsíců nejsou dva týdny a věřím tomu, že určitě něco najdete a pak si budeš říkat, že je to ještě lepší místo. Vidím to stejnějako @misa0605, hlavně se zkusit uklidnit a pak začít organizovaně a cíleně poptávat. Ale věřím, že se to lehko řekne. :-| V každém případě držím pěsti, aby to dobře dopadlo.
@mija_91 Kolik vudete mit lidi? Bydlim v Olomouci, tak zkusim popremyslet😊 Ted narychlo me napada Fojtstvi na Svatem kopecku. Byli jsme tam na svatbe v rijnu a naprosta spokojenost. Dalsi je Archa tez na Svatem kopecku, pak Holicky dvur, Zabestni Lhota ( ta bude asi plne, ale za zkousku noc nedate),Hruba Voda. Pak kamaradka mela obrad na zamku ve Velke Bystrici a hned v nem je restaurace ( byla tam zrovna svatba), pak Konvikt Olomouc, Lonv story short V Olomouci ( fotky ze svatby tam jsem videla nekde na nezu). Zkusim se jeste zamyslet😊
@mija_91 o těch co vím ano, ale už né v místě kde chtěli takže řešili odvozy atd.. a o jednom páru jsem slyšela, že ten to rušil úplně a nechal na přes rok :-|
@tamaraad bohužel nijak, nejprve proběhla ústní dohoda s tím, že jsem chtěla podepsat smlouvu a bylo mi řečeno, že to je ještě brzy a že to vyešíme až po novém roce... následně jsem volala znovu a znovu chtěla sepsat smlouvu a bylo mi řečeno, že opravdu není proč mít strach a že ta smlouva opravdu se řeší, až ůpo novém roce, že to tak dělají vždycky a že mě mají zatím poznačenou a že jim to tak stačí...
naposled jsem volala v listopadu a chtěla zaplatit nájem a nebo aspoň zálohu a opět mi bylo řečeno, ať to nechám po novém roce, že s námi na 100% počítají...
poučila jsem se a teď budu na smlouvě rozhodně trvat hned od začátku! záložní místo mám přes koordinátorky a ty jsou téměř do rodiny a to místo je taky přes jejich rodinu, takže tam jim opravdu věřím, ale u cizích už jen na smlouvu...
jsem naivní idiot. :(
@misa0605 jako měsíc před je opravdu masakr, to bych se snad zhroutila... já mám něco v záloze, ale není to úplně to, co jsem chtěla... nakonec si ale říkám, že nejde ani tak o to, kde to bude, ale kdo tam bude a hlavně, že tam budu já a vedle mě můj chlap... prostě se budu muset s tím trochu srovnat, no...