Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Místo svatby

Chceme svatbu venku, rodiče v kostele

Zobraz úvodní příspěvek

kvakrbyl13 kvakrbyl13

Autor diskuze

18.02.2009

Ahojte holky, chtěla bych slyšet Vaše názory co se týká místa svatby. S přítelem jsme si naplánovali svatbu venku na zahrádce restaurace, moc se nám tam líbí a chtěla jsem to mít na jenom místě- uvolněná atmosféra jen nejbližší rodina a přátelé. Rodičům jsme to oznámili, jenomže... Moje rodina je věřící, i já jsem pokřtěná a přítel také,jenomže nedochíme do kostela. Mojí mamky a babičky se to velice dotklo,že nechceme mít svatbu v kostele. Včera mi volala celá utrápená,že co bude z našich dětí,když je nikdo nebude chtít pokřtít. A jestli si to ještě nechceme rozmyslet a mít svatbu v kostele.Myslela jsem že omdlím. Její argumenty že sestřenice taky není věřící ale svatbu měli v kostele,tak to bylo na mě silné kafe. Moje sestra měla před třemi roky taky svatbu, jelikož byla ve 4.měs.těh.tak všechno bylo v režii mojí mamky, po svatbě se s manželem shodli, že to nebyla jejich svatba ale rodičů, vůbec si to neužili, doslova to přetrpěli a chtěli to už mít za sebou. Sestře bylo už hodně zle ze svého stavu a mamka jí to zrovna neulehčovala.Tak takovou svatbu nechci. Nechceme si do toho mluvit ale ani urazi maminku a babičku. Vím že je to velice citlivé téma, máte nějaké rady? Jinak nevíte jestli kdyby jsme neměli církevní sňatek,tak by nám pokřtili děti. Já slyšela,že když jsou oba manželé pokřtění tak to není problém. Díky za Vaše názory nevěstinyk :-)

Odpovědět

miss.wasabi miss.wasabi

18.02.2009

vochechulko, o teto moznosti jsme uz vazne uvazovali a neco v tom smyslu se rysuje ;-)

Odpovědět

werumka werumka

18.02.2009

miss wasabi - myslim, ze pokud vsechny rozumne argumenty jsou k nicemu, tak bych asi taky byla pro malou svatbu. Vim, ze to urcite myslite vazne, jen jsem se snazila najit nejaky argumenty. Ale mas pravdu, ze by tohle asi bylo fakt jen priliti oleje do ohne.

Odpovědět

miss.wasabi miss.wasabi

18.02.2009

diky holky (a brigadniku). V soucasne dobe uvazujeme nad dvema variantami. Od tajne svatby ve dvou me odrazuje fakt, ze pritelovi rodice se chovaji velmi vstricne a tohle si urcite nezaslouzi, dale, ze opravdu rodice vidim jednou za uhersky rok a tak bych s nimi rada v ten den byla, urcitou roli hraje i vazna nemoc meho otce, takze i z toho duvodu bych je ted chtela videt casteji. Navic jsme uz pozvali vsechny ostatni a ted nechceme nic rusit. A v neposledni rade je to patrne jedina moznost, kdy se mohou seznamit rodice z obou stran (bydli od sebe pres 1000 km a jsou uz ponekud starsi, proto jsme zvolili misto svatby na pul cesty, aby obe strany mely moznost prijet). Snazime se ted vymyslet reseni, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Je to trochu slozite, ale urcite se to nejak vyresi.

Odpovědět

magma magma

18.02.2009

miss.wasabi- co to nehrotit a mít svatbu na úřadě. Možná že Tvým katolickým rodičům nejvíce vadí svatba u jiné církve?

Odpovědět

brigadnik brigadnik

18.02.2009

Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.

miss.wasabi miss.wasabi

18.02.2009

no, me pripada, ze bychom tim padem take delali neco, co nechceme a nikomu by to nepomohlo

Odpovědět

miss.wasabi miss.wasabi

18.02.2009

diky brigadniku, snad se to nejak vyresi. Sednout si k jednomu stolu a promluvit si o tom jsme uz zkouseli. Ale treba se do kvetna jeste ty nase emoce trochu zklidni.

Odpovědět

andelka andelka

18.02.2009

No mě taky napadlo, že by svatbu na úřadě (nebo ještě líp na zámku, hradě, botanické zahradě, to jsou tak úžasná místa, že by z toho byli všichni nadšení, možná ještě víc než z kostela) rodiče překousli spíš než u jiné církve. Aspoň já jako rodič bych to u svého dítěte uvítala radši, pořád by totiž ještě zbývala šance, že až časem by se mohl udělat obřad u té církve, u které jsou pokřtění a vychovaní, až nastane správná doba pro ně. Ohledně toho "vydírání" skrz smrt nepokřtěného dítěte, tak to vidím tak, že pokud by se něco stalo, tak věřím, že Bůh přijme i nepokřtěné dítě. A nikde není psáno, že by to vaše nepokřtěné dítě nemohlo ve svém životě víru v boha najít samo a pak se taky samo nechat pokřtít. Každý má duchovní cestu jinou, jinak dlouhou a jinak zašmodrchanou. Každopádně svatba je o těch dvou, kterých se to týká a rozhodně by neměli rodině ustoupit až tak, že by se jim svatba nelíbila, necítili se dobře. Drobných zádrhelů a kompromisů musí snad všichni snoubenci prožít a udělat řadu, ale nikdy ne tak, aby se cítili divně a cize na vlastní svatbě. Ohledně setkání s knězem, to bych úplně do koše neházela, ale spíš bych za rodiči poslala někoho, koho oni sami tak úplně neznají, někoho, kdo jim ukáže jiný pohled na problematiku. Přece jen, slib je krásný a snad všichni snoubenci by ho chtěli naplnit, ale důležité je i to, co se odpovídá na otázky, zda se ke slibu rozhodli svobodně, zda chtějí uzavřít svazek na celý život a zda jsoou ochotni přijmout děti a vychovat je ve víře. Ani v tomhle by se tedy nemělo lhát. Nebyla by škoda zatížit první chvíle manželství klamem a lží?

Odpovědět

andelka andelka

18.02.2009

Já si myslím, že se to ještě časem utřepe, rodiče pouvažují a určitě vám vyjdou vstříc. :-)

Odpovědět

miss.wasabi miss.wasabi

18.02.2009

andelko, bereme se ve Vinicnim altanu v Praze. Je to velmi krasne a romanticke misto (popravde receno vetsi romantiku bych asi uz nesnesla ;-)) Budou nas patrne oddavat unitari, takze zadna ortodoxni sekta, ale proste takova volnomyslenkarska nabozenska spolecnost. Libi se mi jejich myslenky a pojeti viry a proto jsme se pro ne rozhodli. Neni to zadna cirkev, ktera by nam neumoznila pripadny pozdejsi snatek v katolicke cirkvi. I kdybychom se rozhodli treba pro husitskou cirkvi, nebo adventisty, melo by to prece byt jedno. Jsou to vsechno krestanske cirkve a Buh je jen jeden. Za sebe by mi vubec nevadilo, kdyby se me deti rozhodly prestoupit do jine cirkve (pokud by tedy byla rozumna ;-). Vzdyt prece katolici patent na Boha nemaji.

Odpovědět

andelka andelka

18.02.2009

miss: Aha, tak to máte krásné místo. :-) Akorát kdybych se vcítila třeba do maminky, tak chápu, že jí to nepřijde úplně ok s těmi unitáři. I když já vím, že u nich měla obřad spousta lidí už a chválí si to. Ale každý to tak nemusí vidět, někdo není ani tak tolerantní k jiným křesťanským církvím. No, myslím, že budete mít krásnou svatbu a že se rodina poddá a užije si to taky. Ono před svatbou se vyhrocuje spousta situací zbytečně, ale to je celkem normální a zase se to utřepe a je pohoda. :-)

Odpovědět

adriene adriene

18.02.2009

Ahoj, dlouze jsem si tu přečetla všechny Vaše problémy s obřady, s rodiči s přáteli, s vlastním přesvědčením. My se nyní také připravujeme na sňatek v katolickém kostele. Přípravy jsme vzali velice vážně a často si o různých věcech nyní povídáme, různé věci hodnotíme- jsou to názory a myšlenky, které nás dříve nenapadly a nyní přichází na světlo :-) A jsme za to rádi. Základem je, aby svatbu v kostele měli jen Ti, pro koho tento obřad má význam a je si tím jist a přesvědččen. Pokud jste na vážkách, nebo to děláte jen pro rodiče... není to dobře. Ale je to jen můj názor. Jde tu přece o něco jiného, než o rodiče, rodinu, známé, či snad o to, že "je to tam hezčí". :-)

Odpovědět

Článek se načítá

miss.wasabi miss.wasabi

18.02.2009

myslim, ze duvod "ze je to tam hezci" zde nepadl ani jednou ;-)

Odpovědět

adriene adriene

19.02.2009

To ano, ale já ho často slýchávám ;-)

Odpovědět

kvakrbyl13 kvakrbyl13

Autor diskuze

23.02.2009

Ahoj holky, jelikož jsem tuto diskusi zakládala a byla zvědavá na Vaše názory,je mou povinností Vám sdělit jak to všechno dopadlo u mě. Po pár perných diskusí s mojí maminkou, nakonec uznala,že pokud to v kostele nechceme,tak nás nutit nebude. Babička to bere už taky tak, jen se mě zeptala, jestli se u nás něco změnilo,řeklad jsem jí že né,že vše platí jak je zamluvené na matrice, tak už nijak neprotestovala. Jen jsem chtěla povzbujit některé nevěsty,že když si opravdu stojíte za svým a mají trochu větší trpělivost,tak se to dá vyřešit bez katastrofických scénářů :-N Možná to chce čas ať se to trochu utřepe a oni nakonc sami zjistí,že nemá cenu snoubence do ničeho nutit. U nás to trvalo asi dva týdny,teď už máme klid a já se zase můžu věnovat přípravám (musím ale podotknout,že jsem na to skoro sama, jelikož mojemu drahému je všechno jedno,no až na oblek - jinak úplný šumák). Ještě že máme beremko.... :-D

Odpovědět

escabarajito escabarajito

23.02.2009

jsem moc ráda že ti to tak dobře dopadlo. co se týče "lhostejnosti" tvého drahého tak z toho si nic nedělej. taková je většina chlapů. já s mým olouškem probírám jen to podstatné a aspoň mi do těch drobností nekecá :-D včera mi ale pomohl udělat návrh na etikety a tak, protože mě to prostě nešlo,takže se moc hezky zapojil a vlastně celou etiketu i ty návrhy kartiček na dary nedary vytvořil sám, já mu dala k dispozici jen obrázky :-D

Odpovědět

kvakrbyl13 kvakrbyl13

Autor diskuze

23.02.2009

escab.já to beru v pohodě,jelikož vím,že on má moc práce se svojí prací,tak ho nechávám v klidu. Když jsme ale vybírali termín v červenci,a já chtěla už červen,tak říkal,že budu mít na přípravy alespoň dostatek času. Někdy přijde s nějakým návrhem,ale já už mu rovnou odpovím jak to bude, ale někdy se snaží zapojit. Ten Tvůj je ale šikulka...

Odpovědět

mixi1 mixi1

23.02.2009

Pro kvarbyl: To co popisuješ, je přesně jako u nás. Taky jsme si vysnili svatbu venku civilní v přírodě, hostinu na lovecké chatě a jen nejbližší rodinu. Nakonec když jsme oznámili naše představy u mých rodičů, tak se mama urazila,že nebude svatba v kostele, tak tam vlastně nemusí nikdo chodit že je to hrozně daleko a samé přejíždění (nebude mít hostinu až do noci...max. do 20 hod) Takže aby byl klid v rodině, domluvili jsme si svatbu v kostele, bude jen obřad, žádná mše, hostina bude ve městě nikoli přírodě, aby se nemuselo tak přejíždět, ale do ničeho jinýho už si nenecháme mluvit. Proto jsme si pozvali nejen nejbližší rodinu, ale i navíc naše kamarády s kterýma je sranda a máme je rádi.A tak ta svatba bude taková střední, nikoli jen malá. Hodlám si celou svatbu zařizovat ve vetšině sama,abych v tom měla jasno.

Odpovědět

kata267 kata267

23.02.2009

mixi - divim se ze ste takhle ustoupili ze svych prani :-|

Odpovědět

kvakrbyl13 kvakrbyl13

Autor diskuze

23.02.2009

mixi myslím si,že měnit místo podle přání rodičů je docela velký ústupek, zajímalo by mě po jaké době od oznámení rodičům jste se takhle rozhodli. Moje zkušenost je taková,že první momenty a dny jsou nejvášnivější,ale pak to bylo v pohodě. To je maminka tak tvrdohlavá??? A proč Vás k tomu nutila? Ona je hodně věříci nebo kvůli lidem,co by řekli. :-(

Odpovědět

escabarajito escabarajito

23.02.2009

mixi doufej že nebudeš litovat toho žes udělala svatbu podle přání rodičů a ne podle svého vlastního rozumu a svých přání. vím že rodiče se mají ctít ale oni by měli pochopit že je to váš společný život a svatbou začne nová kapitola takže byste si svůj "začátek" měli zvolit sami. já bych neustoupila ;-)

Odpovědět

andelka andelka

23.02.2009

Já to vidím stejně. Ústupky klidně ano, někdy jsou potřeba, ale ne na formě nebo místě svatby nebo hostiny. Taky jsme museli dělat ústupky nebo kompromisy, ale v tomto ne (i když věřící kromě nás byla jen mamka a babička, ostatní ne), jednalo se spíš o počet lidí na oběd (jestli mají "řidiči" nebo fotograf apod. zůstat na oběd a tak) nebo se řešila doprava, jídlo. Ale forma obřadu by měla vždycky vycházet z přání a představ snoubenců a nikoho jiného.