Ahojky, chtěla bych sem pozvat všechny, kteří se rozhodli před svou církevní svatbou absolvovat přípravný kurz, který zaštíťuje Centrum pro rodinu v Hodoníně. My jsme včera absolvolali úvodní setkání a vrátili jsme se nadšení a příjemně naladění. A moc se těšíme, co nás na společných večerech čeká. :-)
je fakt, že mě trochu zaskočilo, kolik lidí se sešlo, když jsem si představila, jak chtějí těch 12 párů narvat k někomu do obýváku.. :-D naštěstí nebudem všichni naráz :-D a jsem moczvědavá, jak to bude vnímat můj snoubenec - je nevěřící, nepokřťený a vlastně se žení v kostele kvůli mě.. :-) tak doufám, že ho to křesťanské prostředí zaujme :-)
u nás je to naopak. manžel je pokřtěný a já jsem nevěřící... ale sešli jsme se tam dobrá parta lidí, takže jsem byla spokojená. Navíc tam do tebe někdo nehustí, proč nejsi věřící a že bys měl být věřící... toho jsem se bála nejvíc, ale nic takového se nedělo :-) nás se tenkrát sešlo 16 párů :-D byli z nás docela vyplesknutí, pač tolik lidí tam prý do té doby nebylo :-D
ahoj holky,
my absolvovali tři povinné sezení v Praze, kde žijeme, svatba bude taky na Hodonínsku, ale to by pro nás bylo časově náročné. bylo to fajn, šli jsme i na další nepovidnné setkání a možná ještě zajdeme. my jsme věřící, ale ne ta striktně, to bychom spolu jinak nežili. bylo to poučné a přínosné. myslím, že je fajn, když se na svatbu lidi připraví i po duchovní stránce a zapřemýšlí, o co ve sňatku vlastně jde!
slyšela jsem, že na Hodonínsku se chodí i do rodin. jak to probíhalo?
Po kazdy raz sme v inej rodine,kazdy nieco prinesie,rodina nas pohosti...na zaciatku sa vzdy predstavime a potom uz zalezi od danej rodiny ako to pojme...mame k dispozicii otazky na doma,ktore si mame vo vlastnom zaujme sami doma prejst a o nich potom diskutujeme,ak teda chceme...ja som taka ukecana,priatel takisto,navyse sa to tyka dost psychologie,ktoru milujem,takze sa zapajame...niekedy az moc :-D
adelii: já jsem moc zvědavá, jak to bude probíhat, těším se, ale mám trochu obavy, aby to nebylo až "moc duchovní" a mého snoubence to neodradilo, ráda bych ho k víře přivedla, ale nějak pozvolna, nenásilně... ;-) já jsem věřící a i když to neberu taky nijak striktně, ani do kostela nechodím pravidelně, je pro mě víra velkou oporou a tuhle jistotu a pomoc bych chtěla od Boha i pro něj :-)
Misicko,tak nam sa zatial zdalo take moc duchovni to stretnutie na fare,co sme mali...to bolo tretie...to sme sa zhodli,ze nas to nikoho nejak moc nezaujalo,lebo ten pan chcel nam strasne vela toho povedat,ale strasne mu to neslo :-N ale inak sa mi tie ostatne sedenia zdaju byt take skor zo zivota,take psychologicke...
My sme obaja veriaci,ale tiez chodime do kostola iba tak na Vianoce a Velku noc,inak sa nam moc nechce... :-S
tak my už to máme taky za sebou, končili jsme někdy v únoru a až na jeden "seminář" to bylo vážně fajn, příjemní lidé, zajímavé rozhovory...vždycky jsme se na ty pátky těšili. Absolvovala bych to klidně znovu :-N A k té víře, my jsme teda věřící oba, ale když jsme spolu začali před 8 lety chodit, tak L. sice věřící byl, ale v kostele byl tak max. na vánoční půlnoční. Ale když jsem já chodila pravidelně každou neděli do kostela, tak začal automaticky taky chodit a chodí dodnes. Jsem za to hrozně vděčná, protože nepraktikující věřící (velmi umírněně!!) by pro mě byl asi velký oříšek, i pak kvůli dětem by mi to vadilo a mrzelo, ale každý to má jinak a nemá rozhodně cenu někoho násilím do něčeho tlačit...ten člověk k tomu musí přijít sám. L. teď čeká ještě 1. svaté přijímání před svatbou - tak mi dělá kluk radost :-N ;-)
přesně vím o kom mluvíte. Pan Barnáš byl opravdu velice ortodoxní... ale my měli pak ukončení na té faře a jakmile přestal přednášet, tak byl úplně v pohodě. přijde mi, že spíš byl v křeči a strašně se bál, že něco řekne blbě, až řekl blbě prakticky všechno. i ti z nás, kteří tam byli opravdu hluboce věřící, s ním nesouhlasili a říkali, že byl až fanatický. naštěstí to hodně zachraňovala jeho manželka, takže já osobně jsem to trauma zvládla :-D ale měla jsem na mále :-D