Ahoj holky,
loni jsme se s přítelem zasnoubili s tím, že max do dvou let bychom uskutečnili svatbu. Letos v lednu jsem otěhotněla a nechtěla jsem pořádat nějakou svatbu narychlo, s bříškem, protože jako prvorodička jsem neměla tušení, jak mi bude, jak se budu cítit atd. V říjnu se nám narodí holčička a my se s přítelem tak nějak spontánně domluvili, že bychom se příští rok vzali. Asi to teď bude znít, že jsem jak ze staré školy, ale cítím, že chci tím zpečetit naši rodinu, nebýt tou "černou ovcí" s jiným příjmením a to nejdůležitější, chci si svého přítele vzít za manžela nezávisle na čemkoliv.
A teď k tématu - na představě o svatbě se nám podílí více faktorů s tím, že nejdůležitější jsou
1) chceme se vzít kvůli nám, ne ukazovat, na co máme (takže kdyby bylo na nás, vystačili bychom si jen sami dva)
2) nemáme rádi, když jsme středem pozornosti a tak nějak se očekává, že budem bavit lidi a vymýšlet zábavu
3) nemáme sponzory, na svatbě se podílíme sami
4) plánujeme rekonstrukci koupelny+kuchyně a to nám přijde smysluplnější, než vrazit desítky tisíc do pařby pro ostatní, kde bychom se ani mi necítili fajn (už jen při představě velké svatby nám naskakuje husí kůže).
Takže jsme vymysleli termín a napadlo nás pojmout svatbu tím způsobem, že pro přátele a vzdálenější rodinu (se kterou se člověk pravidelně nestýká, nenavštěvuje) uspořádáme svícu - bydlíme na vesnici a je to docela tradiční záležitost - vlastně to je společná rozlučka obou budoucích novomanželů. Svíca bude probíhat za naším kulturákem, kde je velký plac na tancování, posezení, podium, bar. Uvaří se guláš, upeče sekaná, na pití bude pivo/víno/slivovice/nealko, do repráku se pustí hudba a na svícu přijde, kdo bude chtít (samozřejmě o ní dáme s předstihem vědět, abychom i my měli pojem o předpokládaném počtu lidí a hosté, kteří přijdou, přinesou symbolické penízky jako dárek - rozuměj např. 200,- na osobu - to není dané, ale bývá to zvykem). Většinou tyhle akce bývají docela divočárny, však to někteří asi znáte - na dědině se víceméně všichni známe a je to jiná zábava :-D . Týden na to uspořádáme obřad a poté focení s fotografkou někde ve vinohradu (to jako musíme a hlavně chceme mít) a následně svatební oběd v předem zarezervované restauraci s nejbližší rodinou (rodiče, sourozenci - cca 10 lidí). Po obídku alou domů, hotovo :-). Jsem z toho nápadu neskutečně nadšená a mám dojem, že se tímhle zavděčíme všem a budeme mít z toho i my dva radost. Navíc nám tím odpadá řešení svatebního oznámení, řešení ubytování hostů, shánění DJ, řešení dekorace, zasedacích kartiček/pořádku, vymyšlení celodenního harmonogramu/zábavy atd.
Byla bych ráda, kdybyste tu byla některá, která to měla podobně nebo to podobně plánuje :-). A ještě dodám - nenarážela jsem na nikoho konkrétního, respektuji, že někdo si potrpí na velké svatby, má velkou rodinu, má větší rozpočet (resp je ochoten ho za svatbu utratit).
Děkuji holky za přečtení mého příspěvku a budu se těšit na vaše postřehy a názory! Hezký den :-)
Ahoj, my měli větší svatbu, ale jen proto, že jsme tam chtěli mít všechny své blízké příbuzné (velká rodina) plus každý ještě své kamarády, protože ti jsou pro nás oba skoro jako rodina. A taky jsme to finančně zvládli. Pokud bych to ale měla a cítila jako ty, resp. vy, tak bych to tak udělala. Ten váš nápad se mi náhodou líbí. Svíca splní účel party a pak už to budete mít komornější. Sama považuji svatební obřad za docela intimní záležitost, takže si myslím, že je fajn udělat to klidně i v deseti lidech, když to tak cítíte. A hlavně, nejdůležitější na celé svatbě je fakt, že si bereš někoho, koho miluješ, s kým ses rozhodla strávit celý život, tvořit rodinu a ti další lidi okolo už beru jen jako bonus, jako něco navíc :) Party, DJ, výzdoba, kameraman atd. všechny tyhle věci můžou být příjemné, ale není to to, na čem ta svatba ve svém základu podle mě stojí :) Takže vám fandím, udělejte si to hlavně podle sebe, nedejte na ostatní, už nebude možnost si to zopakovat a udělat jinak, kdybyste se náhodou nechali překecat. Držím palce! A nedejte se, nám do toho někteří taky kecali a tvrdili, že když tam nebudeme mít to a ono, tak to nebude dobrá svatba, případně že bez toho a toho svatba neexistuje. A co se stalo? Svatba byla a troufám si tvrdit, že byla i hodně dobrá :)
@mohn Moc děkuju za tvůj pohled :-).
Pokud máte velkou rodinu a celkově jste to takhle chtěli, pak je to jedině správně. Moje rodina se skládá z mé mamky :-D (jsem z rozvedené rodiny, prarodiče z mamčiny strany už nežijí a ze strany otce se snad od 10let nevídám, jinak jsem jedináček), přítel má rodinu větší, ale v tom případě řešíme trošku i vztahy (ten se nebaví s tím a ta s tou, tu člověk neviděl x let...) a nechceme mít dusno. Takže nám přijde super takhle kombinace a já musím říct, že uvnitř cítím, že je to tak správně a nehrozí stres z příprav,, rodinných vztahů, šílenství. Navíc budeme mít 8měsíční dítě, takže pro mě to celé bude velmi na slušno a přítel se pobaví s kamarády po svém :-D .
Jinak děkuji za rady, zatím o tom mlčíme, protože teď nás opravdu čeká porod malé, ale po Novém roku to chceme sdělit oficiálně. Tak jsem zvědavá, s čím kdo příjde a bude chtít radit, ale už teď vím, že pro nás je tohle skvělý nápad :-). A jak jsi napsala i ty, je to naše svatba a v prvé řadě by měla být podle toho, jak to cítíme a chceme my :-).
Udělejte to tak, jak to cítíte vy dva :-) My jsme sice úplně v jiné situaci, ale osobně s manželem považujeme obřad taky za něco intimního, co je spíš o nás dvou a o slibu vzájemné lásky a věrnosti. Takže svatba byla ve dvou na dovolené a za 14 dní doma jsme uspořádali svatební grilování, kde jsme měli asi 100 lidí... rodinu a kamarády, ktere bylo uz takové neformální u nás na vesnici v areálu hřiště. Hlavně si nedejte vzít svoji představu :-) A z vlastní zkušenosti řeknu, že tahle verze je super v tom, že o svatebním dnu budete mít na sebe s manželem čas, užijete si jeden druhého a na párty se zase můžete věnovat hostům aniž by vám bylo líto, že nemáte čas na sebe. Prostě někdo má rád velké svatby, někdo malé, někdo to chce neformální a uvolněné a někomu se zase líbí ta klasika. Každý pár je jiný, ale důležité je udělat to tak, jak to cítíme a co je to "naše" než se zbytečně stylizovat do něčeho, co nám nesedí :-)
@isapolly Neřekla bych to líp :-) . Každopádně ta vaše musela být krásná a něčím se trošku podobá té naší budoucí :-). Na té svíci taky očekáváme hromadu lidí (dle toho, jak tu svíce probíhají a už jsme jich "pár" obešli) a svatbu si užijeme s nejbližší rodinu a pak hlavně spolu . Jak píšeš, je na každém, jak to chce mít, děkuji :-).
Každej člověk má jinej vkus. Ale poradím ti jednu věc, udělejte si to podle sebe. Nikomu se neomlouvejte, ale prostě oznamte hotovou věc.
Spousta lidí si totiž myslí, že všechno ví nejlíp a vy byste to měli dělat podle nich...