Holky, nevím jestli jste se s tím nějaká setkala, ale já jsem úplně vytočená z budoucího tchána a sestry ženicha. Mám ručně vyroben svatební oznámení, a jsou určená pro zvané a jedno navíc do práce. Koláčky chci rozdávat opět v ručně vyrobených košíčkách a chci si je zajišťovat sama. Půjdou jen těm, co jsou zváni na svatbu + do práce. No a věc se má tak. Vše mám vymyšlené, bereme se v srpnu. A dotyční bez zeptání začali prohlašovat, že si pro svou stranu napečou koláčky a rozdají je ve svých košíčkách po všech jejich známých a kamarádech, po vesnicích u babiček, po paneláku. Volali nám, ať jim dáme svatební oznámení, že jich potřebují 20. My na to, že jich máme 17, že to máme vymyšlený, a oni, že když jim to nedáme, že si nějaký natisknou sami, že ty košíčky si koupí a roznosí si to. A že já jako nevěsta je nezajímám, já ať se starám o svou stranu. Jsem naštvaná, že se to ani vyjádřit nedá. Nedá se s nimi jednat. Když to tchánovi vysvětluju jak blbci, že je to naše svatba, že my to chceme tak, a tak to bude, a ne jak oni, tak se mnou přestane mluvit, dělá jen hmmm a ženicha pak stejně sjede, že to bude jak chtějí oni. A ještě mají takový poznámky, že jsme trapný apod.. Co si o tom myslíte? Jaké navrhujete řešení? Prosím, poraďte, jsem zoufalá.
Já tohle znám od mojí mamky. Taky řekla, že si cukroví zaplatí a rozvozí po širší rodině a známých sama. Nesouhlasím s tím. Chceme jen malinkou svatbu a myslím, že dávat někomu cukroví, když tam ty lidi ani nechceme, je hloupé. Ale ona si za tím stojí, tak ji nechám to zařídít. A taky jsem se setkala s názorem z rodiny (vlastní ségra), že co že to děláme za svatbu, když nechceme hudbu, večerní zábavu, odmítáme rozbíjení talíře, chomout, atd.
Tady je těžko soudit, kdo za co může a kdo je ten sobec. Chtělo by to ustoupit z obou stran. Tchánovci by neměli osočovat mladé, že jsou trapní a dělat si vlastní oznámení a tak. Zas nevěsta nemusí dupat jako malá, že je to "její svatba a všechno musí být po jejím". Vždyť i v normálním životě je potřeba komunikovat a hledat řešení vhodné pro všechny.
já chápu nevěstu, člověk má nějaké své představy a chce si ten jeden jedinej den udělat krásnej a tak jak si ho vysnila, co je na tomto k nepochopení...svatba je pro rodinu samozřejmě, at k tomu řeknou své, ale meli by respektovat přání těch dvou snoubenců... a ne docílit svého vydíráním a nádávkami...tohle rodina nedělá!!
@markiis já chápu, když mají snoubenci (nikoliv nevěsta) nějaké představy, a chtějí mít svatbu podle sebe. Ale je nutno mít pod dohledem i to, co se svatby jako takové přímo netýká, tzn. to, že OZNÁMENÍ (nikoliv pozvánku) s koláčky dostanou i lidé, které snoubenci třeba neznají? Mně se to jeví jako "máme přesně určený počet lidí, kteří mají to výsostné právo se dozvědět o naší svatbě, chceme mít 100% kontrolu nad tím, kdo se o ní dozví, a nesmí to být ani o člověka víc, ani míň". To je strašně divný ne? :-) ad absurdum by nevěsta mohla budoucímu tchánovi a švagrové zakázat kdekoliv (v práci, na kávě, ve fitku....) říkat, že nějaká svatba bude, protože pak by nevěděla, kolik lidí už o svatbě ví.
@markiis Samozřejmě. Ale můžeš mi říct, o co míň bude ten den krásnej, když udělá víc oznámení? A o co míň bude ten den krásnej (a proti zvolenému konceptu), když si tchánovci roznesou po lidech, které, jak sama říká, ani nezná, koláče?
To je přesně ten rozdíl, když ti někdo kecá do místa, do jídla, do hostů... a když jde o něco tak bagatelního jako jsou oznámení nebo koláče, které si sami zaplatí.
Mě tohle někdo udělat tak jim řeknu že když budou pokračovat že buď zruším svatbu, nebo se vezmu tajně bez nich. Že jestli to tak chtějí, ať pokračují.
@zorro4@lalkaamichal já nejsem proti tomu, aby se ostatní dověděli o svatbě, nebo dostali oznámení, koláčky od rodičů.... každýmu vadí něco jinýho, někdo by neřešil kecání do počtu hostů, aby měl klid, někdo překousne i kecání do toho, kde má obřad být, aby měl klid, ale jí očividně tohle vadí....jen se do ní nemusí ostatní pouštět,že si dupe, aby bylo po jejím, když jí něco trápí a potřebuje se vykecat...nic víc :) stejně si to musí každej vyřešit sám...
Absolutní souhlas s @ lalkaamichal @zorro4 Nechat si kecat do jídla, hostů, šatů, výzdoby, apod. to ne, ale nechat rozdat pár oznámení a koláčků (které navíc neplatím) od rodiny, to je mi fuk, je to jejich iniciativa a asi se neočekává, že by se Ti lidi přišli na tu svatbu podívat - je to vyloženě o tom, že se chtějí pochlubit svatbou v rodině a nechtějí být pomluveni proto, že koláčky nejsou, když je to zvykem. Nijak se nezastávám toho, že jim rodina říká, že jsou trapní apod. protože chtějí to a nechtějí tamto, to už je trošku někde jinde... A do průběhu svatby bych si taky zasahovat nenechala.
@markiis Promiň, já to cítím tak, že jsme na veřejném diskuzním fóru a že pokud s něčím nesouhlasím, tak tu nebudu nevěstu plácat společně s ostatními po zádech, ale slušně vyjádřím svůj nesouhlas.
@zorro4 za mě tedy, resp za nás se ani jeden z nás svých rodin na nic neptame, je to naše svatbu a naše nová budoucí rodina a je na čase si budovat svoje tradice, ne se otáčet pořád zpátky.
A stejně jako píšete že přece není takový problém ustoupit z jedné strany neměl by tedy být problém ustoupit i z druhé strany. Ono trocha tolerance z OBOU stran neškodí.
Moje ani přítelovo rodina nám do niceho nemluví, a když se občas optám mamky na názor, zdali to třeba není už blbe, odvětví mi
:" je to vaše svatba a vy si to máte hlavně užít, tak neřeš kdo co na to a jed si podle toho co se líbí vám".
@targi Tak já se taky na nic neptala a moji rodiče akceptovali, ale tchýně je zkrátka jinak nastavená. Bylo to těžké, jsem z povahy i profese šéf, takže jsem měla na začátku tendence bojovat, ale harmonické vztahy pro mě byly zkrátka důležitější než třeba barva dortu. To ustoupení vnímám tak, že každý z něčeho a hlavně nelpět na blbostech. Jakákoliv ultimáta a výhružky pro mě nejsou řešení (pokud to není tchýně typu "stejně se s tebou můj chlapeček rozvede").
Tak jsem to tady pročetla a zase docela koukám:) pro mně osobně je čest, když mě někdo pozve na svatbu a jsem ráda, že jsem nedostala oznámení jen jako jedna z milionu dalších "známých", jen proto, že je to "slušné"...ale to jen tak pro okraj :D Když se člověk odprostí od tradic, které jsou dodržovány z náboženských důvodů a potom částečně z důvodů nostalgických (my je třeba držíme z obou důvodů) ...tak mi přijde jako vrchol neslušnosti neposlechnout v záležitostech okolo svatby nevěstu a ženicha. Přijde mi to jako plivanec do tváře, prostě se vykašlat na to, jak si to přejí ti dva a dělat to podle sebe, ohánět se tradicí a ještě se k nim chovat, jak k malým, nesvéprávným dětem. Ano dříve se do toho rodiče pletli více, ale bylo to hlavně proto, že se všichni brali děsně mladí a toho rozumu ani peněz v té době mělo jen pár světlých výjimek. Takže to bylo spíše na rodičích...bohužel i dnes mají rodiče z dřívějších poměrů tendence to opakovat a zuby nehty se držet skálopevně svého a furt se motat alespoň do některé z částí plánování. Se svými rodiči by si měl hlavně sám a v klidu promluvit tvůj partner a naprosto vážně jim oznámit, že pokud s tím nepřestanou, může se stát, že tam skutečně nebudou, protože lidi, kteří mění nevěstu a ženicha v hromádku neštěstí tam nemají co dělat...Jejich chování je z mého pohledu sobecké a nevhodné. Říct názor, případně se pokusit budoucí novomanžele obměkčit a přesvědčit tradicemi by bylo něco úplně jiného, než tady ten přístup. Kdyby vám slušně vysvětlili důvody, neviděla bych důvod, proč jim neustoupit. Ale takto bych se asi naježila taky..
Jinak souhlasím i s tím, že natisknutí pár oznámení nic nestojí, a myslím si, že to ví i zadavatelka a její partner...víc než to, jim podle mně vadí a ubližuje způsob jednání rodičů.
Když jsem si to tu tak pročetla a viděla všechny ty názory, tak musím říct, že je to jako s mnoha věcmi - někdo má takový názor a jiný zase makový.
Já osobně si myslím, že natisknout pár oznámení navíc není nic proti ničemu. Rodiče se chtějí pochlubit a možná i vytáhnout před známými, že se jim žení syn. My osobně budeme taky tisknout pár oznámení navíc. Ne, že bychom je dávali každému na potkání, ale pošlu je pár lidem (kamarádům, známým), kterým chci tu šťastnou zprávu sdělit, ale na hostinu nejsou zvaní. Přijde mi, že jim to dává takovou malou možnost jít se podívat alespoň na obřad, když už se známe a budou o to stát.
Co se týče těch koláčků, tak je opravdu někde zvykem, rozdávat je před svatbou. Zrovna moje kamarádka má příbuzných plnou vesnici a jelikož oznámení rozdávala osobně, tak k tomu rovnou dávala na ochutnávku pár koláčků. Berou to jako takovou rodinnou tradici, tak si to tak udělala. Já v tom extra smysl nevidím, takže my zase koláčky nikomu rozdávat nebudeme.
Ale nejvíc mě fakt dostal ten přístup - ty máš svojí stranu, my máme svojí stranu. To je nepochopitelný a hrozný, když máte být ve finále jedna rodina. Nedokážu si to představit. Zastávám názor, že to je opravdu VAŠE svatba a aspoň trochu by měli chápat, jak si to chcete udělat vy a nemontovat se do toho. Ale pro klid duše bych jim asi ustoupila a nerozčilovala se tím. Za ty nervy to snad ani nestojí.
Přeji tedy pevné nervy a nějaké rozumné řešení pro obě strany.
Já myslím, že zakladatele nejde až tolik o těch pár oznámení, ale o princip. Pokud by došli: hele u nás je taková a taková tradice.... tak by určitě šlo. Ale dojít na mě někdo s takovým jednáním, tak se kousku a už z principu to tak nebude. Když tolerance, tak z obou stran. A ne že bude se mnou jednat někdo, jak kdyby na mě nezáleželo a byla jednou z posledních. Zvlášť, když to snoubence vidí naprosto stejně. Já bych od takových lidí žádný příspěvek na svatbu nechtěla a řekla, že pokud nebudou respektovat Vaše přání, tak nebudou zvaní vůbec a nejlepší bude, když jim to řekne snoubence. Přeju prvé nervy zakladatele.
@gabkekoczi S těmi rodinami naše-vaše máš pochopitelně pravdu, ale jak konkrétně si to představuješ v situaci zakladatelky? Jakože když nevěsta odmítá dělat další oznámení a dělat koláče, tak oni by je teda měli natisknout oznámení a napéct koláče a dostat je k její části rodiny a přátel? Měli obejít její přátelé a sousedy? :-D
@iviiiii Mám pocit, že si to ty a některé další představujete asi takhle
tchán: naval 20 oznámení!
nevěsta: tatínku, to nejde, my máme nějaký svatební koncept, více svatebních oznámení dělat nechceme, byli bychom rádi, kdybyste to pochopili a nebylo by mezi námi hněvu
tchán: jsi trapná, natisknu si je sám
:-D :-D :-D
@zorro4 Být v roli zakladatelky, tak bych to prostě překousla a ty oznámení nechala natisknout navíc. Aby si ten tchán a sestra neudělali úplně jiný, ale bylo to opravdu to, co jsme rozdávali rodině a přátelům. Pokud to nejsou nějaký mega drahý oznámení, tak těch pár kousků se v nákladech určitě ztratí, si myslím. Za to dohadování by mi to fakt nestálo.
A s koláčky bych je nechala, ať si je koupí a dají do svých košíčků a rozdají. Jen, abych měla klid :D
Nechci se tu samozřejmě s nikým kvůli tomu dohadovat nebo tak, jen jsem chtěla sdělit svůj názor, jak to vidím já a jak bych to řešila. A já osobně bych prostě trochu ustoupila, jen abych se tím nemusela trápit.
Jeden příspěvek za rodiče tedy matku a tchyni, milá nevěsto, proč si kazíš ten krásný den už teď. Takhle si ten svůj den vůbec neužiješ! S jeho i tvou rodinou budeš muset žít a vycházet už do konce vašich dní..... a to přijdou další záležitosti jako vnouče, domácnost.... přeci se nebudete jen hádat, nepůjčovat vnouče nebo nezvat na kafe.
Ale k věci jako rodiče určitě nemáme co mluvit do toho, jestli bude svatba zelená, modrá, na hradě zámku či jen na zahradě, k obědu svíčková nebo grilovačka, jestli budeš mít princeznovské šaty nebo kalhotový kostým, jestli bude svatba malá jen s rodiči a sourozenci, nebo mega párty se všemi příbuznými a spolužáky........ ale chápu, že opravdu může být tradice, že se u nich dávají koláčky po celé vesnici či městě protože se jejich kluk žení, příště až bude ženit syna sousedka, tak těm "Novákovejm" taky nedáme nedali nám koláčky. Já si myslím, že to udržuje alespoň trochu slušné vztahy na malých městech, zaplatí si to, tak celkem o nic nejde. Musím uznat, že jsi si vyrobila moc hezká oznámení, spíš pozvánku pro pozvané a do práce, ale podle mne je oznámení aby se oznamovalo s radostí, že se bereme, ale zároveň proč by i maminka (tchýně, babička) neměla mít oznámení a pochlubila se v práci sousedkám, kamarádkám, že dceru syna dobře vychovala a vyprovázím jí (jeho) do vlastního života. A hlavně až si budeš číst, mnohdy velmi krásné gratulace od lidí, kteří znají tebe nebo tvého snoubence, tak věř že tě to potěší.
Píšeš jen o tchánovi a sestře (švagrové) a co maminka, věř že to nemá lehké, tak trochu ztrácí syna (já mám naštěstí príma snachu, ale obě se snažíme abychom dobře vycházely právě kvůli mému synovi aby nemusel být na jedné či druhé straně). A sestra ta se ještě asi nevdávala co? Tak jí poraď, ať se dostaví s úsměvem na svatbu svého brášky, nekazí mu to a vlastní svatbu si udělá podle svých představ a pokud jí už měla, tak asi ne podle sebe když má tendence řešit tu vaší. Tak hodně štěstí a víc vzájemné tolerance.
@andien Řekla bych, že se vlastně chováte úplně stejně. Tebe nezajímá, že něco chtějí a je zase nezajímá, že ty něco nechceš. Myslím, že si nemáte co vyčítat. ;-) :-p
Chudáci rodiče ženicha. Chtějí se pochlubit známým a kolegům v práci, že se jim žení syn nebo prostě nechtějí být pomluveni za to, že nedodrželi tradici - na Moravě opravdu zcela běžne rodiče snoubenců nosí oznámení a koláčky svým (ne snoubencovým, ale svým) známým, sousedům a kolegům - a nevěsta je za to nechce pozvat na svatbu?! To mi s prominutím příjde jako úlet. Četla jsem tady o rodičích, kteří se pletli do chodu svatby, zvali si tam cizí lidi, nebo svatbu úplně sabotovali, ale tohle má do těchto situací hodně daleko. Nevěstě doporučuji nedělat z komára velblouda a zaměřit svou energii a čas na jiné, podstatnější záležitosti se svatbou spojené.
@jonesy a nevěsta co? Když ji rodiče dají jasně najevo že je v podstatě nezajímá co ona chce a že je vlastně někde v jejich očích na X té koleji? A že i když jde o svatbu její s jejich synem, ona,ne ona oni OBA nemají právo něco chtít? To je jako v pořádku?
Mně přijde divné jen to, že se mají dohodnout, kdo co bude platit. Chcete-li svatbu jen podle svých představ, zaplaťte si ji celou sami. Pokud vám ji/její část platí rodiče, ustupte alespoň v něčem. Taky jsme ustupovali, byť naše původní představa byla trochu jiná. A nakonec byli všichni spokojení a svatba byla opravdu nádherná (doufám, že nejen pro nás dva).
Soucítím s tebou, chápu, že se nechceš vzdát svého. Ale souhlasím i s tím, že nevíme, jestli to do takového extrému nevyhnala i vaše, třeba zbytečná, tvrdohlavost. Nepřipadá mi, že bys byla ochotná o tom alespoň diskutovat... ;-)
@andien Ani se tomu nedivím. Do naší svatby taky zasahovala nevlastní sestra mého manžela,ale tam byl problém,že asi dva dny před svatbou nám vše začla přeorganizovávat. Být tebou tak se obrním pevnými nervy,a řešila bych to rázně,klidně i tvrdě. Nenech si do toho zasahovat.
Jo, tohle chápu, mám to trochu podobně, ale zrovna tenhle konkrétní stejný problém jsem se rozhodla neřešit. Chceš rozdávat koláčky všem u sebe v práci, v paneláku a pro mě za mě v celém kraji? Fajn, jestli chceš tak si je nakup a rozdej. Nechala jsem mu v tom volnou ruku. On má radost, cítí se důležitě a zaměstnaně a já mám čas řešit podstatné věci a on se mi nemotá pod ruce :D. Pak klidně rozdejtě vlastní koláčky a vlastní košíčky těm, kterým je to skutečně určeno. Oni to pak ocení, když to dostanou přímo od vás, i když už možná předtím dostali něco anonymního od tchána...
@ttm "Chcete-li svatbu jen podle svých představ, zaplaťte si ji celou sami." To na první pohled působí jako moc dobrá rada, ale když se dostaneme do detailů... Jak to zrealizovat? Zablokovat oběma rodičům na pár měsícům účty? Jinak mě fakt nenapadá jak jim v tom zabránit. My se děsíme situace, až se rodiče obou stran na místě poperou o to, kdo zaplatí hostinu :(. A všechny peníze, které jsme si na to sami našetřili, budou mezitím hnít na účtě... (Aneb jak to vypadá, když se berou dva jedináčci.)
@amenophus Tak se s nimi domluvte, že pokud vám chtějí přispět, ať vám to dají jako svatební dar po svatbě. V tomhle je to těžké, já to chápu.
Na druhou stranu i rodiče mají občas nějakou představu o svatbě svých dětí a je fér se jich zeptat, jestli k tomu nemají co říct, příp.s nimi vymyslet nějaký rozumný kompromis. A ne si zarytě stát za svým:"Je to JEN naše svatba!".
@ttm To zní fér, to je dobrý nápad! :) Jinak jo, nějaké ústupky už jsme jim udělali (jen samozřejmě nechceme, aby nám jejich intervence rozložila celý plánovaný koncept svatby)...
Mně se tenhle zvyk taky nelíbí a dala jsem proto od toho ruce pryč. Obě naše mamky jsou ze vsi a bez rozdávání cukroví si to ale nedokázaly představit. Každá si všechno zařídila podle sebe, nějaký oznámení jsem dala k dispozici a bylo to v jejich režii. Rozhodně si nemyslím, že to je takový problém nebo důvod k hádkám.
@zorro4 Pod toto se podepíšu. Také nesouhlasím s těmi co si myslí, že svatba je jen jejich věc. A fakt si napočítat ta oznámení na přesný kusy to mě hlava nebere, je to kus papíru a tchánovci určitě také dostali od známých či sousedů tak chtějí oplatit.
@majanax mno a my třeba oznámení budeme dávat jen těm co chceme aby přišli na svatbu :-) ostatní se to dozví až bude po všem průběžně :-)
Stejně jako vznikl nás vztah :-) spoustu přátel se o "nás" dozvěděla až třeba s půlročni prodlevou :-)