Jsem zvědavá, na co si dát pozor :-) Poučme se z chyb ostatních, z vlastních nám to nebude moc co platné, když se vdáváme jenom jednou :-)
já už teď vím, že při venkovním obřadu určitě připravím pár židlí také pro starší hosty, ne každý zvládne v horku vydržet stát na přímém slunci 20 minut, jak se stalo na nedávné svatbě, kde jsme byli.
A také se pokusím hostům nějak vyplnit čas, až se půjdeme fotit, aby tam jenom neseděli a nehleděli na sebe dvě hodiny
a rozhodně nebudu organizovat žádný trapný únos, to je ten samý případ, jak s tím focením, hosté se potom nudí.
A ve vedlejší hospodě je poprosím, aby nepouštěli v TV sport, protože se mi polovina svatebčanů (ta mužská polovina) ztratí tam, kde budou hledět na sport a v sále zůstane pár nudících se jedinců (také se mi stalo a bylo to hrozné - jedna polovina unášela nevěstu nebo ji hledala a druhá hleděla na sport v baru a v sále skoro nikdo, jenom tam vyhrával DJ...)
Máte další zkušenosti, co jste zažili na svatbách a nebylo to vhodné?
Asi bych se vyvarovala diktovat svatebcanum,co si maji vzit na sebe,v jakych barvach maji prijit nebo dokonce v jakem stylu. Pokud to vylozene nejsou vsechno fandove stejneho stylu jako vy,tak je pro ne spis stresujici...stalo se,ze jsme byli pozvani na svatbu a na pozvance bylo,at urcite prijdeme v barvach zelena,zluta nebo oranzova. Ani jedna mi neslusi,pritel se malem vyvratil,kdyz si predstavil,ze shani zeleny oblek....pro vetsinu to bylo hodne neprijemne a mnoti se v tech barvach necitili. A to nemluvim o kyselem obliceji nevesty,kdyz se dress code nedodrzel. Takze vyradme se na dekoracich,ale svatebcany nechme byt :-)
Dala bych si taky pozor, pokud má někdo oběd venku, servírky upozornit, aby nalévaly šampaňské na přípitek těsně před příchodem hostů. Není nic horšího, než pít teplý sekt.
Já bych určitě nechtěla svatbu, v níž bych zapojovala do nějakých činností rodinné příslušníky/kamarády (např. jsem zažila svatbu, kde pití roznášel v obleku bratr ženicha, protože na to obsluha nestačila - ani nemohla, měli jen kamaráda jako kuchaře, na kterém, pak bylo i toto). Nemyslím tím, že nékoho nepověřím přiděláváním vývazků nebo hlídáním mé kabelky, ale to je přeci jen něco jiného mi přijde. A pravda , budeme mít kameramana kamaráda a fotografa z příbuzenstva, ale těm za to samozřejmě něco dáme a nabídli se oni nám.
Též rozhodně nebudu někomu nařizovat, co si má vzít na sebe, jen mamce jsem řekla, že šaty, co jsi vybrala jsou moc hezký, ale přijde mi, že by mamka nevěsty nemusela mít černý. Ale už je to na ní, jestli si je koupí nebo ne.
Také bude domluveno s kapelou, že si mohou dát pivo dvě, ale že upřednostníme, kdyby alkohol nepili - zažila jsem na svatbě kapelu, kdy hudebníkům se po dvou hodinách motal jazyk a bylo to dost děs. Naštěstí toto kapela chápe a nemají s tím problém.
Budeme mít také připravenou nějakou organizovanou zábavu (kvíz atd), ale když bude dobrá nálada bez toho, tak o tom ani nebudeme mluvit a prostě se to konat nebude, sama nesnáším, když mi někdo říká, co mám, dělat, tak to nebudu dělat jiným.
Čeho se bohužel trochu děsím, to je moje aktivní tchýně, která je sice prima, ale až příliš moc organizační typ a všude je slyšet. Například na svatbě přítelova bratra museli nevěsta s ženichem provádět nějaké úkoly za zpěvu lidových písní a bylo to víc než trapný. Už se mě ptala, co bychom po obřadu chtěli my, že něco takového musíme mít taky. Tak jsem jí sice řekla, že si to nemyslím a že se mi to nezdá vhodné, ale stejně tak na 70 % něco bude :/
Ahoj, vždycky se něco najde, ale myslím, že jsem nikdy nezažila nějakou hroznou svatbu, že by se tam lidi pohádali nebo tak. Ale asi pokaždé došlo k něčemu, co bylo v určitý moment nepříjemné. Zkusím sepsat :o)
- arogantní první fotograf: byla jsem na té svatbě jako druhý fotograf a ten první (vzal si 6 tisíc za 2 hod focení, ale fotil tak max 1 hod, domluvil si pak další svatbu) a dělal schválnosti mě i kameramanovi, všude hopsal, vždycky jsem mu uhla a on se zas posunul přede mě. Navíc měl takové povýšené řeči a tak. Nevím, jak to vnímali novomanželé, ale přišlo mi, že atmosféře to moc nepomohlo.
- jednou jsem zažila, kdy se hodně lidí opilo a někteří pak byli v takové lehké opilecké depresi. Otec nevěsty kamsi zmizel a tak. Žádný trapas se nekonal, ale nebyla to úplně pozitivní atmoséra
- a taky obecně, když všechno leží na nevěstě, tak je to blbé, zvlášť před obřadem se mi holky nevěsty na fotkách často mračí :o)
naopak nejlepší svatba, jakou jsem kdy zažila byla cikánská svatba. :o) tancovalo se, zpívalo a jedlo a i když mě tam půlka lidí neznala, byla jsem takřka jako člen rodiny a bylo to úžasné.
Ještě bych chtěla napsat k tomu focení... Bývá problematické takovéto focení novomanželů mezi obřadem a obědem. Lidi jsou hladoví, nervózní a unavení a babičky remcají :o). Ale pokud se udělá focení až na oslavě, třeba po prvním tanci, tak nikdy nebyl problém. Hosté se už nenudí a nevěsta už není takovým středobodem světa :o) Navíc se může udělat nějaký program bez novomanželů: promítání fotek, karaoke, hry,... Občas se stává, že novomanželé to společné focení obětují a udělají tak 4 fotky před kostelem nebo v parku u zámku a hotovo, ale nemají tak hezkou vzpomínku jako ti, kteří si někam vyjedou třeba v podvečer na hodinku fotit.
@sarkoc já jsem zas slyšela historku o fotografovi, který se tak opil, že zapomněl sundat krytku z foťáku, takže z celé svatby na parníku žádná fotka nebyla :o). Takže raději nenalívat ani foťáka a radši ani kameramana :o).
@tanulinkaaa já už teď přemýšlím jak mi vydrží sekt studený, do toho stojanu na led se vleze jedna/dvě a zbytek bude asi v termo tašce pod stolem. :-D :-D
@huwik nééé, tak to musela mít vysoké " YQ" i nevěsta s ženichem, kteří si nevšimli že pan fotograf fotí s krytkou...... btw. jde vůbec domáčknout spoušť v takovém případě??
nevybírejte si kapelu, kde lidi prostě zpívaj falešně........
blbý je, že naprostá většina zábavovek je prostě strašná. a když ne, tak si to nechaj hodně tučně zaplatit, takže to je trochu prekérka. ale nic mi nelezlo na nervy na svatbách, jako kapela, která se nedala poslouchat. nemohla sem se zas tak moc zlobit, jelikož nevěsta prostě měla hudební hluch, ale přece není problém poprosit někoho, kdo má uši, aby to posoudil:D a já sem si jako posluchač připadala strašně trapně za ně.
pak to čekání na novomanžele až se vrátěj z focení je docela blbý, ale taky není snadný to nějak vyřešit. každopádně odporučuju aspoň zkusit nějak ty lidi zabavit :) - a jinak než falešnou kapelou ideálně:DD
@pypika Já jsem to našla na diskusi: http://www.emimino.cz/diskuse/v-sobot...
spoušť zmáčnout jde pokud je tam manuální ostření. Jenže v hledáčku je černo :o) divím se, že mu to nedošlo, asi byl dost namol. A že si nevěsta s ženichem nevšimli by asi pochopitelné bylo, kdo se kouká u obřadu na fotografa :o)
Já byla na poslední svatbě, když mi bylo 7, takže i kdyby byla děsná, nic si nepamatuju :-D Ale minulý rok byli rodiče a prarodiče přítele pozvaní na svatbu. Byla okolo 13 hodiny s tím, že oběd bude na 15. Všichni šli tedy do restaurace čekat novomanžele, až se nafotí. Jenže se to nějak zvrtlo, fotili se dlouhé nekonečné hodiny, dokonce jeli i domů 50km pro psa, aby s ním měli svatební fotky. V restauraci nebylo nachystáno nic k zakousnutí, ani obyčejné koláčky, tyčinky, se vším se čekalo na ně. Dopadlo to tak, že novomanželé přišli skoro v 18 hodin, hosté naštvaní a hladoví takovým stylem, že málem okusovali stoly... tedy ti, kteří neodjeli. Nevěsta si rodičů a prarodičů vůbec nevšímala, pořád je odbývala, že na ně nemá čas, ale poletovala jen kolem kamarádů a kolegů, takže to vzdali a jeli domů. Nikoho z nich jsem nikdy neviděla tak naštvaného. Aspoň vím, čemu se vyvarovat :-p :-D
Pro mě bylo strašné, když jsem svědčila kamarádce na svatbě, pak jsme odjeli na hostinu (vezl nás její otec), která byla někde na vesnici asi 20 km od místa bydliště, nic tam v noci nejezdilo a když jsem se jí o půlnoci zeptala, jak se mám dostat domů, řekla mi, že si to mám zařídit sama nebo spát na stole... Podotýkám, že předtím slibovala, že odvoz pro hosty bude zajištěn a do Prahy nás měl odvézt minibus. Bylo pak strašně trapné obcházet její příbuzenstvo a ptát se, zda nás někdo hodí do Prahy.
cynik by rekl "poucme se z chyb ostatnich a nevdavejme se".. :-p :-D
ale vazne.. podstatne je vzdy a za vsech okolnosti pohodli hostu. takze pokud musi dlouho stat bez moznosti sednout si, jit ve svatecnim obleceni 2 km pesky, budou trpet horkem/zimou/pruvanem, nemaji se kam schovat pred destem, museji absolvovat delsi cekani aniz je nekdo zabavi, nemaji delsi dobu pristup k WC a umyvadlu s tekouci vodou, budou mit hlad/zizen, hudba jim bude rusit povidani s pribuznymi, ktere vidi po letech, nezachutna jim jidlo popr. bude servirovano neco, na co je nekdo z hostu alergicky, bude malo nealko - nebo alko, fotograf bude prilis doterne cvakat momentky, nastavite jim omezujici dress-code, nebudou znat detaily prubehu svatebniho dne atd. atd. (no ja to rikala, je lepsi se nevdavat :-D :-D ), budou prudit nebo se rovnou urazi a kazdopadne vas pomluvi po rodine, znamych a kam prijdou. organizace svatby neni zadna legrace, jak by se mohlo zdat. ale zas pokud si clovek pozve lidi, ktere trochu zna a vciti se do jejich prani a potreb, da se to nastavit do rozumnych mezi, aby byla aspon castecne vyhoveno vsem a citili se fajn. hlavne je nutne, aby meli vsichni jasno, jaky je program (casove i mistne), tj. co kde kdy, tim se usetri spousta zmatku.
Já teda na té nejhorší svatbě ještě nebyla, ale mám pár dobrých postřehů z těch, na kterých jsem byla :).
Venkovní obřad v létě - kromě výše zmíněného sezení je super věc mít s sebou vodu - byla jsem za "družičku/pomocníčka" a od nevěsty jsem nafasovala kelímky a láhve s vodou. Stála jsem kousek za novomanželi a kdo dogratuloval, tomu jsem nabídla kelímek vody. Všichni si to hrozně pochvalovali a spousta se i vracela :). To samé by mohlo být dobré u obřadu v kostele nebo venku v zimě :).
Únos je pro hosty dobrý takový, že nevěsta i hosti jsou přítomni tomu, jak ženich plní úkoly, aby nevěstu získal. Dělávala to parta mých rodičů nebo kamarádi vodáci - musel třeba pokácet strom, absolvovat takovou legrační úřední mašinérii, poznat sádrový odlitek prsou své ženy (tady bylo komický, že ženich ta poprsí, která nepatřila jeho ženě, dokázal i přiřadit správným kamarádkám :)), projet takovou překážkovou dráhu na zahradě na kajaku. Ony jsou to spíš takové "zátahy", ale konají se až odpoledne/večer na mejdanu :).
No a focení - u jedněch kamarádů bylo během té mezery připraveno občerstvení a u třech dalších byla dlouhá mezera mezi koncem obřadu a mejdanem - na oběd (novomanželé s rodinou a kamarád zvlášť) a na focení.
@smirda my jsme měli zimní svatbu, tak jsem, aby nebyla hostům v kostele zima, dala k dispozici u obřadu horký čaj a koláčky. Hosté to ocenili, nicméně jsem nevyřešila, aby nebyla zima mně. Správce pak během obřadu pustil cirkulaci, která měla průduch přímo pod mým zadkem :-D
@huwik Ja zazila u kamosky na svatbe,ze fotograf nevyfotil predavani prstynku, protoze mu to neprislo nutny, byl to nejakej starej znamej, takze usetrili za cenu toho ze nemeli fotku z nejddulezitejsiho okamziku. :-|
Foceni mezi obedem a obradem je katastrofa asi vzdy, vsichni maj akorat hlad a tesi se na jidlo.. :D My planuje trochu obraceny poradi.
Jinak naridit hostum aspon zakladni dresscode je obcas nutnost, protoze lidi jsou schopny prijit v mini nebo v dzinach.
@evzeniegrandetova Tak ze sve svatby bych mohla vypravet tolik prisernych veci,to by bylo skoro na roman...a jak tu nekdo psal ze se nema svatebcanum mluvit do oblekani...taky jsem si to myslela,cekala jsem ze na svatbu se lidi obleknou poradne,ale kdyz jsem videla v cem prisli lide ze strany od manzela...jednim slovem ostuda.
@evzeniegrandetova Únos snad už nikdo nedělá, ze 40 loňských svateb nám unesli nevěstu jen 2x. Židle na venkovní obřad určitě zajistěte a pokud máte svatbu v létě, zajistěte pro hosty i nějakou vodu na pití. Občas se stane že někdo z hostů omdlí, jednou jsme dokonce křísili i fotografku což byl docela průšvih. Bylo to do značné míry i tím, že obřad byl až v 16 hodin a ona od rána v celém tom shonu neměla žádné jídlo i pití. Snoubenci s ní na oběd bohužel nepočítali a nebyla možnost si cokoliv koupit.
Dále buďte obezřetná při výběru DJ. Raději si zajděte na nějakou veřejnou akci kde hraje a přesvědčte se, že umí i moderovat a komunikovat s lidma. Většina DJ totiž jen přehazuje CD a to na opravdovou zábavu nestačí.
Pokud budete mít větší svatbu, pověřte někoho koordinací od rána alespoň do oběda. Vyhnete se tak neustálím dotazům hostů s kým mají jet na obřad, kam si mají sednout na svatební hostině atd. Všichni totiž chodí automaticky za nevěstou a ženichem. ;-)
Nic víc co bych napsal mě nenapadá. Zažil jsem za ty roky na svatbách tolik různých extrémů a kuriozních situací, že by to bylo na celou knihu.
Pevně věřím, že vás nic podobného nepotká. Přeji pěknou svatbu. :-)
@evzeniegrandetova Únos je dnes mimo a opravdu se skoro nedělá. A hlavně to svatbu narušilo, než k něčemu přispělo.
Hudba - většina ji podceňuje, většina chce na hudbě ušetřit a pak se diví. Oslava je vlastně nejdelší úsek svatebního dne a pokud není hudba kvalitní, hosté sedí spíš na baru a nikdo se nebaví.
Koordinátor- taky bych řekl, že je to nutnost. Někdo, kdo ví, co se bude odehrávat, co v tu dobu mají ostatní dělat, kdo má od nevěsty a ženicha instrukce. Ideálně oba svědci. Nevěsta i rodiče mají spoustu příprav sami se sebou.
Oblek - bohužel je to pravda, spousta lidí je schopna přijít jak na nějaký sportovní zápas, nebo do hospody. Když takto někdo příjde na ples, není vpuštěn.
Na svatbě dcery nebyl sice nařízen určitý druh oblečení, ale novomanželé už na pozvánce slušně požádali, že by rádi svatbu v retro, ideálně kombinace červené a bílé a puntíky. Nikdo nemusel..
Přesto spousta vyhověla. Většina hostů vyfasovala deštníky bílé nebo červené, jednak kvůli možnému dešti, jednak kvůli slunci (nakonec bylo 35°), vznikly pak nádherné fotky.
Focení po obřadu bylo jediné, co se nezvládlo. Přitom stačilo vzít zbylé občerstvení do chladících beden, které se nesnědlo doma když přijela rodina ženicha vyzvednout nevěstu, vzít deky, chladící bedny s jakýmkoliv pitím, a při focení se mohlo piknikovat, fotograf mohl různě střídat hosty s novomanžely. Vše probíhalo v parku. Hostům nikdo nic neřekl, spousta jich odešla a nudili se skoro 2h ve vedru v autě. Snědly se všechny koláče co byly do výslužek. Naštěstí jsem pár chladících beden s nealkem a šampusem měl...ale hosté měli spíš hlad a doma zůstala sekaná, uzené, čerstvé pečivo, nealko pivo i normální...to vše se mohlo vzít na obřad a pak využít při focení, protože oběd byl až v 16h.
My jsme před 10 lety únos měli - ženichův řidič věděl, kde jsme, takže ho nenechal dlouho hledat a během hodiny a půl jsme byli i zpět.
No, doba je jiná, ale jako hrozné považuju focení...
První případ - svatba na zámku - tedy venku v zámecké zahradě - po obřadu se ženich s nevěstou odešli fotit a všechny účastníky nechali hodinu a třičtvrtě tak - prostě se čekalo na dofocení, někteří hladoví, někteří na slunci uvaření... prostě nedomyšlené.
Druhý případ - sice po obědě, ale odjela půlka svatby a druhá půlka seděla v sále...divné.
A pak mě napadá, že je dobré "nepřepálit" šancování nebo tračení nebo jak se tomu říká...
Kamarádka vyjela z domu - na ulici ji drželi zhruba 20 minut. Dojeli jsme ke kostelu - tam hodinová scénka s maškarami - samozřejmě už nervozita, protože byl skluz a po kostele ještě další scénka - zhruba na půl hodiny, dovršená odvozem nevěsty na káře na oběd...
My jsme byli loni na svatbě přítelové sestřenice , obřadu a místu konání hostiny nemůžu vytknout nic, jen jsem si tam já i přítelova rodina přišli "navíc", věnovali se snad jen přátelům, občas se teda na pár minut zastavili, ale jinak jsme seděli úplně mimo dění a povídali si mezi sebou.
Já mám v plánu věnovat se hlavně rodině, budeme mít kolem 35 lidí, jen rodina a blízcí přátelé, jako plus beru, že se skoro všichni znají :-)
Já jsem byla na málo svatbách, tak nemám moc srovnání, ale co jsem zažila na jedné jako obsluha, s tím se podelim. Už od odpoledne se tančilo, mladi, staří, disko, dechovky, zábava jela, ale pak si asi v devět ženichovi podnapili kamarádi vzpomněli, že by rádi karaoke, vypla se hudba, dalo se karaoke,,,jenze nebylo možné je od toho vyhnat a svatební veselí tím skončilo a defakto se to pomalu rozpustilo... pak taky bacha na ty, co třeba na svatbu ani moc přijít nechtějí, nenutila bych je...kamaradova sestra na jeho svatbě seděla jako puchejř a jen házela kyselé xichty a byla na všechny nepříjemná, protože byla chudera donucena tam jít...kdo nechce, nechce...a pak mě ještě napadá, že by hosti měli být srozuměni s harmonogramem dne, jak už bylo řečeno pokud jsou hoste hladovi, damy v lodičkách maji ujít streku kamsi, nebo dokonce nekdo netuší, že ma po obřadu jit pryč a on si chudák děla chutě na oběd....
Byla jsem už asi na 15 svatbách, takže různých historek mám spoustu... :-)
1: svatba o 100 lidech, šílená logistika. Koordinaci dělala nevěstina matka se svými sestrami, takže všichni byli zmatení a vládl totální chaos. Všichni se sešli u nevěsty, pak se všichni přesunuli 10 km na obřad. Po obřadu všichni přejeli 2 km na focení. Vyfotila se společná (dokážete si představit kvalitu fotky se 100 lidmi...). Pak jsme čekali hodinu na novomanžele, než se dofotí. Pak přesun 10 km na hostinu. My jsme dostali polévku, když novomanželé dojídali hlavní chod.
2: svatba 200 km daleko. Ubytování jsme si s kamarádkou hradily samy. Byly jsme pozvané na obřad a "odpolední slavnost". Na obřad jsme jely normálním autobusem do jedné dědinky. V kostele se to protáhlo a autobus zpět nám ujel. Sháněly jsme nějaký odvoz, nakonec se nad námi smiloval jeden host a zavezl nás do města, kde jsme měly ubytování. Tam jsme se naobědvaly v pizzerii a opět jsme vyrazily autobusem VHD do jiné dědinky, kde byla hostina. Po příchodu za námi přišla svědkyně nevěsty s dotazem, zda tam patříme, protože tady je "svatba a tudíž uzavřená společnost". To jsem teda nevěděla, co říct...
3: Kamarád byl na svatbě nedaleko místa, kde jsem zrovna byla. Chtěl se se mnou vidět, a proto se ptal ženicha, jestli si může přivést kamarádku nachvilku večer na pokec. Ženich řekl, že v pohodě. Mně to bylo dost trapný, jít takhle na cizí svatbu. Ale bylo už asi 10 večer a byla jsem ujištěna, že to novomanželé ví a že jim to nevadí. Seděli jsme venku na zahrádce a kecali. Nechtěla jsem ani nic k pití (bylo mi to trapný), ale kamarád mi donesl aspoň vodu. Najednou se přiřítila nevěsta se svědkyní a začaly na mě hulákat, co že si dovoluju být na jejich svatbě a pít jejich vodu... Na to jsem odvětila, že přeju novomanželům hodně štěstí a odešla jsem.
Letos jsme zažili velice povedenou svatbu manželovy sestřenice. Ženich holohlavý vandal z Baníku. Přišlo mi, že vše bylo ve stylu "náklady na minimum, ať z toho co nejvíce vytřískáme a můžeme jet do Dominikánské". Komunistický kulturák bez výzdoby, účes ála zrovna jsem vstala z postele. Obřad byl fajn, ale vyšli jsme před radnici a místo konfet nebo bublifuků jsme se dusili v dýmu z dýmovnic, jak na fotbale za chorálu zřejmě už jetých hostů. Jejich trapné prupovídky během obřadu ani nekomentuju. Obsluhu dělaly družičky, takže servírování trvalo dost dlouho. U oběda hrobové ticho, stačilo dát tiše hudbu. Po obědě s plnýma břichama nás nahnali do kruhu na rozbíjení talíře a novomanželské hry. Raději trávím jídlo v klidu v sedě, než poskakováním u her. Dort bylo cca 20 obyčejných malých cupcakeů (u oběda bylo 30 lidí), takže jsem si dala s manželem jeden napůl, aby ji neubylo. První tanec poskakování na nějakou hymnu či co jako na nějakém techno festivalu. Odešli jsme krátce na to, co dorazili podnapilí baníkovci s občerstvením na raut. Ještě před setměním bylo okolí slušně znečištěno. Někdy ze svateb cítím tu lásku novomanželů, celý den je takový klidný, ale tady.. Žádná romantika, žádná úroveň. Byli jsme z toho zklamaní, ale na druhou stranu podle jejich představ :-|
Letos jsme taky absolvovali svatbu, ze které mi vstávají vlasy na hlavě ještě teď. 400 km daleko, tzn. 800 km cestování celkem. Nízkonákladovost cílená přesně tam, kde být nemá. Jídlo bylo téměř nejedlé, zákusky taktéž. Z toho předkrmu a jednoho zákusku, co jsem snědla, mě pak dva dny bolel žaludek. Z nealka byla na stolku u dortu na výběr pepsi, něco jako džus a slaná minerálka. Šla jsem si nalít džus, tu se ke mně přihrnula svědkyně ženicha a důrazně mě upozornila, že džus je jen pro děti, a ať ho rozhodně nepijem. Šla jsem si tedy k obsluze objednat neperlivou balenou vodu. Neexistuje, pouze to, co je na stolku. Ptala jsem se, jestli si ji nemůžu koupit. Ne, pít se má to, co je k dispozici od novomanželů. Takže jsem nepila. Víno došlo hodinu po začátku svatby. Takže jsem nepila. Neustále nám někdo chodil ke stolu a měl řeči typu "to jste si sem přišli jako poseďet? Hned běžte tančit, na parketu jsou tři lidi!" Šla jsem kouřit na místo k tomu určené, můj manžel se mnou. Opět se přihrnul někdo se slovy "Hej toto je svatba, nepřijeli jste sem kouřit, běžte zpátky a běžte tančit!" Celý večer jsme tedy poslouchali, jak něco děláme špatně, jak se málo bavíme, moc sedíme, málo pijeme, málo se smějeme..no a vyvrcholilo to, když jsme V PŮL TŘETÍ RÁNO svatební veselí opouštěli, a přišel k nám jeden z družbů, a seřval nás na dvě doby, že je opravdu hrozné, že už jdeme domů, co to jsme za lidi takhle se na ženicha vykašlat, že oni se berou jen jednou, a my bychom měli projevit úctu a zůstat tam až do šesti, a že je vidět, že jsme se tam přišli vlastně jen zadarmo nažrat a napít. Dámy, to byl zážitek.
Nejhorší svatba byla asi mojí sestřenice. Den předtím popíjeli s tchýní a šli pozdě spát, podle toho i vypadala. Odpoledne byl únos nevěsty, než ji ženich našel, nevěsta se namazala tak, že si musela jít lehnout a smutný ženich se z toho taky pěkně zlil. Když se nevěsta vyspala, byl ženich namol. Většina dne tedy byla bez nevěsty s opilým ženichem.
A pak jsem taky zažila svatbu na zahradě, kde aby ušetřili, rozklepali řízky tak, že z toho byla jen strouhanka a brambory, když je připravovali, zapomněli dát do vody, takže k obědu byla strouhanka s černými brambory.