Ahoj holky,
před třemi týdny zemřela nečekaně ( mozková mrtvička) maminka přítele. Šílená rána...
Svatbu jsme měli na 13.6.2009. Naštěstí nikde po nás nechtěli zálohu(kromě šatů), máme zařízeno skoro úplně všechno , ale nevím co dělat... Jsem spíš taková apatická...
Mám nechat termín a udělat malinkou ( rodiče, sourozenci + svědci) svatbičku, nebo odložit a udělat plánovanou mou vysněnou veselku pro cca 50 lidi?
Nevím co dělat i bychom chtěli mimčo, ale jelikož jsem věřící a chci se vdát dříve než budu mít mimčo, nevím co dělat... Přítel o tu velkou svatbu v původní termínu nestojí, chce to odložit na září, ale nevím co se tím změní... Je spíš pro tu malou svatbu a mně je to teď i jedno..., ale bojím se , že jednou budu litrovat, vždy se o velké snila a jinou jsem ani nezažila. A když to odložím za rok, můžu být už mamča...
Poradte co by jste dělali vy na mém místě?
Vím, že je rozhodnutí jen na mě, ale ráda bych znala názor.
Ahojky!
Tak já zažila něco podobného...10 dní před svatbou se manželovi zabil strýc, hrozná tragédie pro všechny. Padla i otázka, zda svatbu zrušit..Nejdříve to vypadalo, že pohřeb bude až po svatbě, ale byl týden před svatbou, tak jsme ji nerušili..a bylo to lepší, protože svatba a pak pohřeb, tak by ta svatba byla asi divná..takhle to bylo fajn a vše se vydařilo..
Na zarok bych svatbu neodkládala, když už máte vše zařízené. Ale pokud jsi ustoupila příteli a svatbu jste odložili na září, tak pokud ji chceš podle svých představ, tak by mohl ustoupit on. Záleží také na tom, jak je on na tom psychicky..Já bych udělala velkou svatbu v září, už je to dooost dlouho od úmrtí..
souhlas, protože i když bude svatba malá, stejně na maminku budete myslet. Nechte tomu aspoň do podzimu čas, to je nejlepší ranhojič :-( A upřímnou soustrast....
No, já myslím, že půl roku od smrti je dostatečná doba, aby jsi měla veselku dle svých představ. V dnešní době už se smutek nenosí tak dlouho jak bývalo dřív.Samozřejmě, že tedka je to velmi čerstvé a pro Tvého přítele možná nepředstavitelné, ale za pár měsíců bude líp a bude rád že má Tebe a pokud se podaří miminko tak ještě lepší. Bohužel to přináší život.
Ja se taky pridam, urcite bych svatbu udelala v zari, v tom cervnu mi to prijde dost brzo, ale pak uz to bude vic jak pul roku a muzete treba pri svatbe na ni vzpomenout, nechat v cele prazdnou zidly... myslim si ze kazda matka preje stesti svym detem a i kdyz to udelate za rok tak tam chybet bude, byla to mama a ta chybi vzdycky..
Nebudu tady psát, kdy by bylo vhodný mít svatbu - to poznáte určitě sami! Ani nebudu říkat, že vím, jak Vám je - to neví nikdo, kdo si to neprožije! Teď o tom přítel určitě nechce ani slyšet, ale on za několik týdnů, možná měsíců o tom začne sám - určitě! Bude to nové chystání pro Vás relax. Já nevěřím tomu, že v září už to bolet nebude! My máme svatbu 20.6. - to bude na den 8 let po pohřbu moji babičky a jsem si 100% jistá, že to obrečím (že tam nebude se mnou). Tím chci jen říct, že ať bude svatba v září nebo za 5 let - bude tam maminka chybět. Teď Vám přeju moře moc síly a věř tomu, že poznáte dobře tu chvíli, kdy Váš den bude mět přijít! Přítel bude chtít určitě taky miminko, takže já myslím, že to nebude dlouho trvat. Držím palce, ať ......Adéla
AHoj, my máme naplánovanou svatbu na červenec. v lednu nečekaně zemřela moje babička, tmelila celou naší rodinu. rána pro všechny. napadlo mě, jestli se svatba hodí či ne... nechtěla jsem o tom mluvit, ale celá rodina se bavila jen o svatbě. babička se na ni moc těšila, tak ji udělám kvůli ní. je to za půl roku po smrti. vím, že maminka je maminka, ale fakt záleží na partnerovi. nevidím nic nevhodného.
ja myslim ze byste to nemeli nejak odkladat vim ze je to asi hrozna rana a nedovedu si to predstavit...jako s tim odkladanim je to slozite nechci samozrejme privolavat nic hrozneho ale nikdo ti nezaruci ze se napr.pred pristim stanovenym svatebnim terminem nic nestane a to by ses taky nemusela vdavat nikdy..myslim ze jestli se vezmete v zari nebo v cervnu je uz v podstate jedno maminka vam bude chybet tak i tak nic se na tom nezmeni...
Já si teda nedovedu představit, že bych za 4 měsíce juchala na svatbě, kdyby se něco stalo některému z mých rodičů. Pokud přítele přemluvíš na původní datum, mám strach, že bude akorát naštvaný a na svatbě ti to pak vyčte nebo se nebude bavit. Počkala bych na to září, klidně i na později, miminko ještě chvilku počká nebo se v nejhorším vdáš těhotná, nebyla bys první ani poslední ;-) Na tomhle je přesně vidět, jak malicherné jsou starosti ohledně svatby, barvy tabule a podobně, jsou prostě mnohem důležitější věci na světě.
Ahoj, ja bych svatbu odlozila na zari. V cervnu mi to pripadne cerstve, ze by to jeste hodne bolelo a pritel by mel v hlave jen to, ze maminka tam neni... Myslim, ze v zari uz to bude jine. Nezda se to tak velky rozdil, ale co se tyce umrti a psychickeho stavu pozustalych, mam pocit, ze 3 mesice rozdil je celkem dost na "zotaveni". Ale na pozdeji uz bych to neodkladala.
V červnu máme svatbu a taky to bude dva roky od toho co mi umřela máma... I když je to relativně už dost dlouhá doba, už teď je mi chvílema z toho smutno, jak mi tam bude chybět.
Na Tvém mástě bych svatbu odložila aspoň na září a nebo třeba o rok, pak už to bude určitě lepší....
vendullka: mě umřela máma když mi bylo 17 a teď máme problém se zasedacím pořádkem, protože táta má přítelkyni (naši byli rozvedení od mých 4 let), jak to budete mít vy? Napadlo nás taky jen nějaké vzpomenutí před přípitkem, ale nevím.
santape: Maminka bude na svatbě chybět, ať bude svatba v červnu nebo v září nebo kdykoli jindy a bolet to bude pořád stejně, čas sice trochu pomůže, ale nikdy ne natolik, že by to ve svatební den nebolelo. Já osobně bych udělala malinkou svatbu jen se svědky v původním termínu - pokud by souhlasil partner. Pokud by nesouhlasil, tak bych termín nechala na něm, ale i tak bych udělala jen malinkou svatbu.
příteli zemřel tatínek strašně náhle a pro všechny to byl takový šok, že jsme svatbu odložili vlastně o rok, ono jenom než se vyřídil notář a všechny přepisy všude možně, tak to trvalo víc než půl roku a při každé této situaci to bylo příliš živé, takže po veškerém tomto zařizování tomu ještě dáváme půl roku, chybět samozřejmě bude.
andy82 - u nás to právě tátova přítelky ně rozhodla... Pozvali jsme ji, aby tam taťka nebyl sám a ona řekla že nepujde, takže asi bude sedět vedle nás sám, možná vedle něho posadíme jeho sestru, moji kmotřičku, kterou mám moc ráda.
I když to někomu bude možná proti srsti, chci si vzít na hostinu máminu fotku, aby tam s náma byla. Nebudu ji asi vystavovat všem na očích, ale někam si ji tam dám...
Pokud už je Tvůj táta s přítelkyní dlouho a vycházíte s ní, posadila bych ji klidně vedle něj.
santape, já bych se asi taky klonila k tomu září....bude určo ještě hezké počasí a myslím, že po smutku by měla přijít zase radost..teď to určitě bolí, ale kvůli myšlenkám na svatbu i v tomhle období se určitě stydět nemusíš..držím pěsti, ať to dopadne dobře a čekají vás už jen hezké chvíle ;-)
Ahoj holky,
díky za vaše všechny názory.
Víceméně než jsem toto téma zakládala, jsem byla rozhodnutá, jak se "mamča" stratila že svatbu odložíme. Říkala jsem si , že původní termín - červen bych nechala jen kdybych byla těhulka.
Přítel říkal, že si mě chce vzít tento rok ať se děje co se děje. Domluvili jsme se předběžně na září. Nechá to na mě jestli velkou, nebo malou svatbu....
On je spíš pro malou svatbu, ( má i malinkou rodinu cca 7 lídí), ostatní do 50 lidí jsou zmé rodiny.
Já si teď říkám, že uděláme malinkou klidnou svatbičku......, teď to pro mě není vůbec důležité.
Říkám si jen, nebudu v budoucnu litovat, vždy jsem o velké svatbě snila... a jsme tu jen jednou...
Však to teď neřeš! Ono to nějak dopadne - ať už budete mít malou nebo velkou svatbu, tak hlavně že budete spolu. Však uvidíte v létě, jak se budete cítit!
Presne tak Santape, aby ti to pak nekdy nebylo lito... mozna bych to opravdu odlozila a az to aspon trosku preboli, tak udelala svatbu podle sebe. Vim ze to zni hrozne, ale mam ted cerstvou zkusenost ze sveho okoli:
Manzeluv kolega zije s pritelkyni, maji trileteho synka. Malej se "prihodil" znenadani a protoze od zacatku chteli krasnou velkou svatbu a chteli si ji uzit, tak ji zatim odlozili az malej bude vetsi. Jenze pak si vzali hypoteku a zas nebyly penizky. Ted by sice uz byly, ale pritelkyne znovu otehotnela a ma rodit prave ted, takze to zase nestihli. Chteli svatbu udelat tedy v lete uz s obema detmi.
No a do toho tezce onemocnela kolegova maminka. Doktori ji dali pouze par tydnu zivota. Takze kvuli mamince, aby se jeste dozila svatby a vedela, ze ti dva jsou opravdu spolu se vsim vsudy, se pred 14 dny vzali na urade, jen se svedky. Maminka zemrela pred tydnem...
Hodne jsme o tom mluvili s manzelem, sama nevim co bych v tehle situaci delala, ale faktem zustava, ze pokazde kdyz si vzpomeneme na nasi svatbu, je to krasna radostna vzpominka. U nich to bude vzpominka na to, jak se museli vzit, protoze umirala maminka :-(
Vim ze velka svatba neni v zivote to nejdulezitejsi. Ale mela by byt vesela, ne smutna. I proto bych to radeji odlozila. Ono to nepreboli nikdy, ale cas je fakt nejlepsi lekar a pozdeji uz to nebude tak bolet jako ted...
no je to tak jak to psala zrovna majdula vim ze to musi byt hrozne tezdky ale z jejiho pribehu jasne vyplyva ze se muze vdycky! neco stat a to se taky nemusite vzit nikdy...
Moje sestra ted zije nejakou dobu v Recku s pritelem a rikala mi, ze o Vanocich ani nestrojili stromecek, kvuli tomu, ze jim na jaro umrela babicka... nam nad tim zustava rozum stat a tam to povazuji za normalni vec, proste rok se drzi smutek.
Co tim chci rict... ze jiny kraj jiny mrav a co plati tady, neplati zase jinde, neohlizela bych se na to, co se ma a co se nema... ale udelala bych to tak, jak vyzaduje situace a jak to dotycni citi, musi se domluvit hlavne oni dva, zadne forum na netu nepomuze.
Santape, uprimnou soustrast, drzim palce, at to zvladnete a Vas vztah to jenom posili.
souhlas s ostatními, ono myslet na to budete pořád a maminka je maminka na to se nazapomíná, ale pokud ste se domluvili na září, tak bych to udělala v září
majdu. nemyslim si že u nich to bude vzpomínka na to že se museli vzít, protože umírala maminka -- nemuseli se vzít nikdo se nemusí vzít, důležité je tam to jestli vztah a rodina funguje, svatba podpis na matrice atpod... je jenom list papíru nic víc nic mín
Ahoj Santape, ja mám podobnou zkušenost jako Tvůj přítel, zemřel mi táta před rokem a půl a min půl roku jsem pak musela obíhat různé instituce a zařizovat nejrůznější věci (dědictví, právnici, přepsat dvě nemovitosti, no...nebudu Tě strašit;) - každopádně jsem pak na nějakou svatbu jsem neměla ani pomyšlení. Takže svatbu v červnu bych si asi moc neužila. Ale září je podle mne už dost dlouhá doba na to, aby měl přítel vše zařízené a dostal se z nejhoršího. A klidně bych pak udělala i tu Tvoji velkou;)
Ikdyž, všechno záleží na povaze každého, přítelovi mé dobré kamarádky taky zemřela nečekaně maminka a on byl rok mimo... to bych tu svatbu asi odložila až na další rok...
Držím palce, ať to přítel zvládá a ty máš tu svoji vysněnou už v září!
Santape, je mi líto, co se stalo a přeju vám hodně sil ať to společně zvládnete. To, kdy a jakou svatbu uděláte, nechte rozhodnout vaše city. Sami nejlíp vycítíte, co je v danou chvíli nejlepší. Mně osobně přijde, že širší příbuzenstvo a kamarádi pomůžou na svatbě vytvořit tu správnou zábavu a atmosféru. A svatba má být přece veselá. Celé rodiny se většinou scházejí právě na pohřbech a svatbách, tak bych jim tu veselejší událost neodpírala. Ale jak říkám, je to jen můj pohled. Záleží čistě na tom, jak to budete cítit vy dva.
Brumdinko, mas pravdu, nemuseli se vzit. Chteli se vzit, aby mamince, ktere na tom moc zalezelo, udelali jeste posledni radost. A bohuzel je fakt, ze na svatbu budou vzpominat uz jen ve spojitosti s maminkou :(
Ale nemyslim si ze svatba je jenom list papiru - kdyby to tak bylo, neexistovaly by tyhle stranky ;-) A co stranky, vsechny ty svatebni tradice po celem svete by nebyly, kdyby slo jen o formalitu :)
Santape, kazdopadne je to nelehke rozhodovani a drzim palce, at se rozhodnete tak, abyste byli spokojeni. Ty i pritel. Klidne pockejte, spechat neni kam. Dulezite je abyste to pro vas bylo pekne a jeste po letech jste meli na co vzpominat.