Ahoj holky,
tak mne napadlo, řešíte nějak už nežijící příbuzné ženichů? Vím, že nevěsty si dávají do kytice brož s fotkou zesnulých, ale jak to vymyslet u ženicha? Měl s babičkou blízký vztah, bydlel s ní, protože jeho máti měla malý byt, tak bydlel o patro níže u babičky dokud neodešla..tak mě napadlo, aby tam nějak byla s námi. Já ji tedy nepoznala..tak na druhou stranu nevím, zda to není špatný nápad a spíš je to nějak nezranilo... Jako přítele a jeho mamku
Tak já jsem si nechala udělat tu zmiňovanou brož na svatební kytici kde jsou fotky zesnulých babiček a dědečků jak z mé strany tak i z ženichovi strany ;-) Ale je fakt že jsem je všechny znala osobně :-)
Brože a různé tyhle předměty mi přijdou zbytečné. Pokud člověk chce někomu věnovat vzpomínku, věnuje mu ji v daný den/okamžik i bez podobných moderností.
Upřímně mi to taky nepřijde jako dobrý nápad.. Na zesnulého člověka, kterého mám stále v srdci, myslím, kdy se mi zlíbí.. A brože a podobné věci mi přijdou spíš jen jako "všichni se dívejte, mám tady brož s babičkou, vidíte, jak moc jsem ji měl/a rád/a? Jsem takový chudáček - zemřel mi někdo blízký"...
Já mám prozatím v plánu koupit dvě velké svíčky, postavit je někam poblíž u obřadu a jen se zmínit, že jsou za ty, co tady být nemůžou. Těm správným lidem dojde koho myslíme, nic veřejně vysvětlovat sami od sebe nebudeme.
My zesnulé nijak řešit nebudeme. Ne proto, že by nám byli jedno, ale jak tady holky psaly, vzpomeneme si na ně i kdykoliv jindy. V našem případě zrovna nemáme ani jednu maminku, ale nebudu nějak extra vymýšlet, jak na ně upozornit. Myslím si, že je třeba zmíní svědek v proslovu a necháme to čistě na něm. Spíš nechceme, aby tam ostatní jen brečeli a byli smutní.
Já nemám brož, mám medailonek, na kterém je nápis "Forever in my heart, ****".**** je označení daného člověka
@tedrezka Váš příspěvek mi přijde dost necitelný... takhle byste to možná myslela vy... to, že tam ten někdo nemůže být se mnou jsem obrečela několikrát a myslím na něj často, nevidím ale důvod, proč by se to vylučovalo s tím, že tam budu mít něco jako připomenutí toho člověka.. ne pro ostatní, ale pro mě!
@viki999 Napsala jsem svůj názor. Tak to cítím já.. nepotřebujete si přece medailonkem připomínat někoho, na koho stále myslíte.. Ale je to každého věc, ať si dělá kdo chce, co chce. Nikomu nic nenutím.
@tedrezka že je to Váš názor respektuji... styl jakým to bylo napsané už méně ;)
Možná jsem se špatně vyjádřila... ne jako připomenutí, ale jako "zástupce", jako kousek něčeho, abych měla dojem, že je tam se mnou... ale to zjevně nepochopíte ;) nevadí ;)
Půl roku před svatbou mi zemřely obě babičky, vzpomenuli jsme na ně v proslovu před začátkem hostiny (žádná minuta ticha ani nic pohřebního, jen dvě věty). To bych ale určitě probrala s přítelem. Mně se taky vystavování broží na odiv nezamlouvá...