Mám dilema. Svatba ani ne za dva měsíce, budeme rozvážet a rozesílat svatební oznámení a já váhám, zda zvát "otce". Abych vysvětlila uvozovky. Je to člověk, který figuruje v mém rodném listu, ale to je v podstatě vše. Už asi 20 let jsem ho neviděla (rodiče se rozvedli, když mi byly asi 2, pak se mnou byl pár let ve styku, ale naposledy jsem ho viděla, když mi bylo asi 11), kdybych ho potkala na ulici, asi ho nepoznám. No a v podstatě není ani mým biologickým otcem - omlouvám se, vysvětlovat nebudu, je to příliš osobní (každopádně v tom nebyla nevěra). No a ve mě se pere slušnost a realita. V podstatě si říkám, že by o tom měl vědět (je to asi slušnost), ale zase na druhou stranu realita je taková, že se o mě léta nezajímal a tudíž si říkám, že mu do toho nic není a je to pro mě v podstatě cizí člověk. Máti ho na svatbě také nechce (na jednu stranu chápu, na tu druhou znám jen její verzi, tak nevím). Co teď s tím? Jak byste to řešili vy?
@jennifer81 v tomhle případě bych mu oznámení poslala až po svatbě - "informační povinnost" tím bude splněna a na svatbě se aspoň nebudeš muset zaobírat v podstatě cizím člověkem...
Jestli jedinym duvodem proc zvazujes, ze ho pozves, je jak pises slusnost, tak bych ho nezvala. Poslat mu oznameni ano, pokud bude mit zajem prijit na obrad, tak muze stejne jako kdokoliv jiny, ale zvat ho na hostinu nebo ho dokonce nejak zapojit, k tomu nevidim duvod..
Ono se to takhle lehce radi, ale hlavne je to o tvych pocitech, jak se budes citit kdyz tam bude nebo naopak kdyz tam neprijde (coz zahrnuje i variantu, co kdyz pozvani odmitne..)
Samozrejme bych brala ohledy na mamku, s ni mas evidentne blizsi vztah, tak proc zbytecne pridelavat starosti sobe i druhym, jestli nahodou nedojde na otevirani starych zalezitosti.
@jennifer81 lidem (byť jsou to příbuzní) které jsem dlouhá léta neviděla pošlu pouze oznámení a to jsem si načasovala tak, že ho dostanou až budu stát v obřadní síni :-) Neposílám jim to z povinnosti, ale spíš, že by bylo fajn aby věděli, že měním příjmení. Kdyby mě prostě chtěli v budoucnu kontaktovat, navštívit nebo co já vím. Dodávam, že s nimi nemám špatné vztahy, ale naši jsou rozvedení, takže jsem ty tety a strýce prostě dlooouho neviděla... S rodiči to mám složité a radím jednoznačně, koho tam nechceš, tomu nedávej oznámení. Moje matka ho taky nedostane. Ikdyž u nás je to vlastně jedno, na oznamku není uvedeno víc než datum a jména. Čas ani místo ne :-)
@martaveg Tuhle variantu docela zvažuji, ale právě stále nevím. O pocitech to moc není, alespoň tedy ne v tom smyslu jak se budu cítit, když přijde/nepřijde. Mě je ten člověk víceméně ukradenej (ať už to zní sebehůř) a asi se není ani čemu divit. Fakt jsem ho léta neviděla (ačkoli poslední roky od něj přišly asi 2-3 dopisy, přiznám, že jsem ani jednou neodepsala, jelikož, i když jsem chtěla - slušnost, tak jsem prostě nic nevyplodila. Dokonce neví ani to, že mám syna... ). Určitě ho nechci zvát na oslavu (hostinu jako takovou nemáme, jen zahradní párty), ale na obřad je mi to vcelku jedno (pokud by nenastala situace níže), stejně tam bude spousta čumilů z vesnice a ty taky vyhodit nemůžu...
No a právě bych nerada, aby mi někdo zkazil "můj" den (nebo spíš náš) tím, že se tam zhádá s mamkou (nebo spíš ona s ním, bohužel moje máti není zrovna diplomat a dost často se umí chovat netaktně). Ale zase si říkám, že jednou jsem jeho dcera (i když v podstatě jen formálně) a má právo to vědět. Jasně, rozhodnutí je a bude na mě, ale i tak jsem ráda za vaše názory.
@jennifer81 Mám to podobně... Od mých 18ti let, kdy se naši rozvedli jsem ho prakticky neviděla. Už je to 10 let a já ani nevím, kde bydlí... tudíž nevím, jak to udělat...Asi to uděl.ám, tak jak píše radkaja...
@lucido88 no jo, jenže to bych to oznámení nesměla dát především tchýni. Tu fakt nesnáším a obávám se, že to bude právě ona, kdo nám náš svatební den zkazí...
já mám to samý - mýho "biootce" jsem neviděla asi tak od 4 let, v podstatě ho neznám, nevím jak vypadá, jak žije, kde žije atd., ale oznámení mu budu posílat po známých, kteří vědí, kde bydlí. Ještě nevím, jestli mu pošlu oznámení s naší adresou nebo nez ní, a jestli samotné oznámení před svatbou, nebo až po svatbě a to i s fotkou. Myslím, že by rád věděl, že jsem se vdala... A to i když se neznáme. Ale na svatbu ho zvát nebudeme
Já si myslím, že nějaké "právo otce" bys vůbec řešit neměla. Otázkou je, jestli ty sama nějak vnitřně chceš, aby tam byl, nebo aby o tom aspoň věděl... Pokud cítíš, že by ti to udělalo radost, tam ho pozvi/pošli aspoň oznámení. Jestliže bys to dělala jen proto, že musíš dostát nějaké formalitě, tak se na to vykašli. Za neslušné to určitě nikdo považovat nebude.
@jennifer81 moje situace je podobná, taky jsem ho naposled viděla, když mi bylo tak 11. Já mu pošlu oznámení, ale pozvání ke stolu ne. Posílám mu to z toho důvodu, aby se mohl radovat, že už na mě nemusí posílat žádné peníze :-D
@jennifer81 jsem v podobne situaci, rozvedli se v mych 6letech, pak jsem ho vidala o vikendech a od cca 8let prakticky jen u soudu, kde jsem byla jeho financni zatez.. na svatbu jsem ho rozhodne nezvala, neni duvod, v mem zivote nejak nefiguroval. nazyvam ho "otcem" neb tatou nebyl.. a nemej z toho tezkou hlavu, tahle osoba si to nezaslouzi!
@bolekat No já plánuju, že mu to k tomu přiložím ještě dopis, kde napíšu něco v tom smyslu "Pane.....gratuluji, ke dni 13.7.2013 vám končí vyživovací povinnost k paní Lucce..... " :-D vždy,když mi volal, že potřebuje potvrzení o studiu tak mi vykal...at riťku políbí blbec ]-(
@prcccek No, ke mě už mu vyživovací povinnost skončila před pár lety, ale ono ho to netrápilo ani předtím, na výživném mi dluží dodnes, ale nikdy s tím nikdo nic neudělal, ačkoli to máti řešila, nikdy se ničeho nedomohla. A to to tenkrát byla vcelku směšná částka - nějakých 450Kč na měsíc... No, já už to řešit nebudu...
@prcccek tak to jses husta, ze mu vubec posilas oznameni.. me za to vubec nestal! ja si dokonce po ukonceni SS menila prijmeni, takze v dobe svatby jsem uz zmenu prijmeni mela za sebou ;-) jak mi pomohlo se od nej odstrihnout!
@bolekat Já se mu chci pochlubit, že se mám výborně i bez něj. Příjmení jsem si měnit nemusela, protože naši ani nebyli svoji. To kdyby jsi znala ještě jiné okolnosti, tak by ses mi asi divíla ještě více :D