Ahoj, vzhledem k tomu, že máme maličko komplikované rodinné vztahy, rozhodli jsme se udělat svatbu v zahraničí pouze se svědky a nejlepšími přáteli. Přesně měsíc po svatbě oznámíme, že jsme se vzali a pozveme rodinu (cca 35 lidí) na oslavu. Nic velkého, oběd, krájení dortu, ukázka fotek ze svatby + svatební cesty, trocha hudby, alkoholu, odpolední raut a večer každý pěkně domů. Máte někdo podobnou zkušenost? Jak to nakonec rodina vzala?
Naše rozhodnutí jsme samozřejmě konzultovala s mými i partnerovými rodiči, všichni nám tvrdili, že jsme zvolili tu nejlepší možnost. Čím víc se ale svatba blíží, tím mám větší výčitky, zda jsem zvolila správně. Na druhou stranu jsem se chtěla vyvarovat takových těch trapných tradic, koulí u nohou, jezení polévky, doprošování se rodičů, únosu nevěsty, oznámení s holubicemi a srdcervoucími citáty, ubrečených babiček a dědečků, opilých strýčků. Prostě si udělat tenhle výjimečný den jen pro nás dva. Nebýt ve stresu, užít si svatební den dosytosti apod. Teď přemýšlím, jestli jsem zvolila dobře.
@padmeamidala Vlastní zkušenost nemám. Ale takhle mi to přijde divné. Kdybych měla být pozvaná na oslavu svatby měsíc po svatbě, tak bych si poklepala na čelo a nikam nešla. Tak buď bych se prostě vzala tajně se svědky a přáteli, šmitec a nedělala nějakou podivnou oslavu s dortem a křížkem po funuse. Anebo si prostě udělala normální svatbu podle sebe, však nemusíš mít oznámení s holubicema a ostatními nesmysly, jak píšeš..
@padmeamidala to, co popisujes, ze nechceš, my presne mit nebudeme a svatba bude normalne s rodinami. Oznameni superjednoduche (i kvuli jazykovym barieram), ale bez holubicek a citatu, zadny servirovany obed, zadna jezeni polevky derovanou lžící, zadne koule, chomouty, zadne rozbijeni talire, zadne hazeni kytky... proste nic z toho, protoze se mi to nelibi a nechci to. Jasne ze byly dotazy a trochu "no ale tohle bude, ne?!", na coz nasledovalo moje "ne, nebude a podvazek taky mit nebudu". A podle me kvuli tomu clovek nemusi nikam utikat. Ja si treba nedovedu predstavit, ze bych to nasim udelala. Ale ano, ja mam jen rodice a mladsiho brachu. Zadne teticky, dedeckove, nikdo. Z jeho strany dorazi taky jen nejblizsi. Takze neresim.spoustu rodinnych trablu, ktere mohou nastat. A akce je do pulnoci, pak smitec. Kdo chce, presunem se jeste do.baru, ale tam uz si kazdy jede po svem, oficialita skoncila. A paradoxne bylo nejtezsi vysvetlit nasi predstavu Djum, kdyz jsem shanela :-D ale nevim, ja si proste neumim asi predstavit tak vyznamny den bez svych rodicu, ale chapu, ze to muze byt vsude jinak.
No upřímně, mně to taky přijde divné. Co nebo kdo vás nutí mít svatbu se všemi těmi věcmi, co popisujete? My třeba nebudeme mít nic z toho, a ještě dalších x věcí, několik věcí máme naopak dost netradičně (např. oběd jen pro rodinu a svědky ještě před obřadem, svatební dary finanční - formou zážitkové tomboly, nebo večerní oheň s kytarami) a jestli to někomu přijde divné, je to jeho věc, nemáte sebemenší povinnost se kvůli tomu někomu zpovídat :-) Je to naše svatba a my máme tu jedinečnou možnost udělat si ji přesně takovou, jakou my ji chceme mít :-) Být vámi, udělám "normální" svatbu s obřadem plus všemi těmi věcmi, které popisujete v prním odstavci, jak si to představujete :-) A ubrečené babičky a opilí strýčkové? To je přece život, emoce, tak neblázněte ;-)
Samozřejmě pokud byste to opravdu přesně takhle chtěli, jak to popisujete, nevidím v tom žádný problém, a naopak to přesně spadá do kategorie "udělejte si to podle svého" :-) Nicméně z vašeho příspěvku vidím, že s tím rozhodnutím evidentně spokojená moc nejste, navíc důvody, které vás k němu vedly, jsou skutečně irelevantní - viz. můj příspěvek výše...
Asi takhle u nás v rodině vztahy bahnité až hrůza, partner rozvedené rodiče jeho otce moc nemusím ví to tak na svatbě nebude... Před lety jsme se pohádali s mým strýcem a tetou tak tam prostě nebudou i když teď se to ve mě láme strejda je na tom zle zdravotně možná by nebylo od věci si to vyříkat. Žádné tradice nebudou tedy asi krom dortů a rozbíjení talíře.je to jen a jen na Vás .
My to budeme mít dost podobné :) Obřad jako takový jen s nejbližší rodinou a pár přáteli (se vším všudy max 20 lidí) , poté se přesuneme někam do restaurace na oběd , něco popít atd., a ještě ten večer odlétáme na 14 dní na líbánky na Seychey :)
Ja jsem to takhle chtela taky. Mne to prijde idealni. Muj manzel chtel ale velkou svatbu, a tak jsme ji nakonec meli a nelituju. Uzili jsme si to od zacatku do konce. Nemeli jsme teda koule u nohy ani holubice a podobne kraviny, to jsem nechtela. Byla s tim ale spousta prace a pred svatbou docela stres (coz by se asi dalo vyresit koordinatorkou, ale zrovna na ni jsem se ja rozhodla usetrit). Od kolegyne z prace to ale presne takto udelala dcera a ta kolegyne rikala, ze ji to schvaluje vsema deseti. Ze teda ocenuje, ze rodicum to rekli predem, ze by ji dost mrzelo, kdyby se to dovedela az pak, ale jinak, ze super a ze ta oslava byla moc pohodova a fajn a kdyz to srovna s tim co chysta jeji syn (klasickou svatbu), tak nechape, proc to neudelaji taky tak, ze s tim maji akorat plno starosti a daleko vyssi financni naklady...