Ahoj, řešíme se snoubencem takový problém. Oba si přejeme udělat skromný obřad jen se svědky v arboretu, a to proto, že nemáme rádi být středem pozornosti, nechce se nám řešit, co budou hosté dělat během focení a chceme mít přípravy i obřad bez stresu. Snoubencovým rodičům a jeho sestře je to ale líto, že na svatbě nebudou. Docela nás to trápí a nevíme, jak se rozhodnout. Vztah se snoubencovými rodiči máme normální, s mou maminkou je to hlavně z mé strany horší, na svatbě ji moc nechci, protože je to velmi kritická osoba a pobyt v její přítomnosti mě stresuje (celou svatbu mi pomluvila, nelíbí se jí místo ani způsob obřadu) a na svatbě stejně řekla, že být nemusí. Nevíme, jak se rozhodnout, jestli rodiče na obřad pozvat, nebo ne - buď ustoupíme a nebudeme si vyčítat, že jsme rodičům ublížili, ale svatba nebude podle našich představ, nebo neustoupíme. Pokud by rodiče na obřadu nebyli, máme v plánu je večer pozvat na malou oslavu. Jak byste situaci řešili vy?
Tak rodiče a sestru na obřad vemte. Jsou to jen 3 lidi navíc a pořád to nebude ten dav, co se během focení otravuje a podupává a nemůže se dočkat oběda. Rodiče se sestrou a případně i se svědky můžete po obřadu klidně poslat do restaurace napřed, aby si dali třeba předkrm a počkali v klidu, než se dofotíte. I tak budete mít malou svatbu a odpadnou vám starosti, kvůli kterým jste se pro ni rozhodli.
Tak obřad jen se svědky a odpoledne pozvat rodiče na pozdní oběd nebo večeři...
Otázkou je, jestli to nakonec nebude líto i vám, že tam rodiče nebyli...
Oni ti tři lidi navíc vás nezruinují, ani vás nevystresují...
No, rozhodnutí je na vás. :-)
Jestli je svatba ve čtyřech podle vašich představ, jak píšeš, není nad čím váhat. Znám několik lidí, kteří se brali stejně, a nikdy ničeho nelitovali...
@mikhael Dobrý den. Posílám Vám můj názor jako rodiče, který až má děti ve Vašem věku. Naprosto s Vámi souhlasím, že si chcete udělat obřad a svatbu podle svého přání. Ale asi bych jim nikdy nezapomněl, že nás na svatbu nepozvali.
@mikhael Taky mám názor , źe manźelovy rodiče a sestru pozvat. Jsou to jen tři lidé navíc, to zvládnete, nebude to žádná horda svatebčanů. Je zbytečné si zkazit vztahy s manželovou rodinoj, přeci jen se jim žení syn , kterého mají rádi a tak chtějí být u jeho velmi dǔležitého životního kroku.
Moji rodiče se brali ve čtyřech a pak na oběd dorazili ještě mamky rodiče. Klidně bych zvážila takovou možnost, ale jak budete chtít.
Moje mamka by mi svatbu ve čtyřech nebo třeba v zahraničí schválila, ale asi by ji to taky mrzelo, i když by nic neřekla.
Ahoj mikhael. Ja bych rekla, ze je to na vas dvou. Je to vase svatba. Koukni na pro a proti a podle toho se rozhodni, co podniknete. Nakonec je to jen jednou za zivot (pri trose stesti) takze bych nekoukala na to, co je tradice nebo co si kdo mysli. Pokud se rozhodnete, ze pozvete rodice snoubence, tak bych urcite pozvala i svoje rodice. A ja bych taky pozadala sveho snoubence, at si promluvi se svou rodinou a vysvetli jim, ze to je vase svatba, ne jejich a ze je tam chcete, ale ze se musej holt chovat slusne a uzit si takovou svatbu, jakou budete mit. Pokud maj syna radi, tak by to meli akceptovat.
Kazdopadne preju hodne stesti s rozhodovanim a jakmile to rozlousknete, tak uz nekoukejte zpatky a stujte si za svym rozhodnutim a uzijte si svatbu ;-)
Muj bratr nepozval nikoho. Oznamil nam to az "po", kdyz nas (rodice a sourozence) pozvali se svagrovou na obed. Mamka z toho byla smutna dost, ale casem ji to preslo. Myslim, ze by si tam prala byt, ale brachovi to nezazliva. Vztahy doma to nijak nenarusilo. V zivote by ji ani nenapadlo rict, ze jim to nezapomene, neodpusti atd. Proste to respektuje. Ja na obed vzpominam rada, bylo to hezky odpoledne ;)
@mikhael Myslím,že většina co ti odpovídala nepochopila,že problém je hlavně tvoje máma..Nejde o rozpočet či tak něco..Bylo by opravdu divné pozvat jen rodiče z jedné strany.Ale tvůj problém za tebe stejně nevyřešíme.Opravdu je tvoje máma až tak kritická,že je schopna pokazit ti obřad??
@mikhael ahoj, bývalo by bylo asi lepší vaší svatbu oznámit až po, protože takto budete muset řešit, že to někomu bude líto. Podle mě si tam ty rodiče a sestru klidně vzít můžete, ale jak sama říkáš, pak to bude hloupé vůči tvé mamce a ani bych se nedivila, kdyby se pak objevil někdo další, komu to bude líto a vy to budete znovu řešit a už je tu stres, který jste nechtěli. Já bych si asi stála za tím, že bych je pak pozvala na tu večerní oslavičku.
Celkem mluvím z vlastní zkušenosti, jelikož my chtěli taky normální svatbu, ale z podobných důvodů, které uvádíš ty, jsme se rozhodli pro obřad jen se svědky. Naši to vzali v pohodě, přítelova mamka sice hned ne, ale nakonec ano. Možná to chce čas, aby na tu myšlenku přivykli :-)
Neříkám, že nás nebude trošku mrzet, že jsme tam neměli rodiče, ale zachování zdravého rozumu je pro mě důležitější :-D Mamce jsem řekla, že se jí pak ve svatebních šatech i ukážu, pobrečíme si spolu nad fotkama a bude to :-) Společně to pak oslavíme třeba za týden, ale to už neřešíme, to už jak budou chtít rodičové.
Jsem rodič a taky by mi bylo líto, že nestojím svému dítěti za to, aby mě pozvalo na svatbu. Neudělala bych to. Je to věc názoru, ale jak asi jednou bude vám.
Ahoj, i my chceme malou svatbu, kterou si chceme užít hlavně my a protože to bude pro mě i pro mého partnera svatba druhá, už ani o tu velkou, pohádkovou, nestojíme.
Nicméně - moje maminka by mně také nikdy neodpustila a bylo by jí moc líto, kdybych ji na svatbu nepozvala, a naopak partnerova maminka nemá zájem na svatbu jít, proto jsme se rozhodli pro tohle řešení:
na svatbě budou mí rodiče, moje sestra (která bude i mým svědkem) a partnerův svědek, jehož manželka nás bude zároveň i oddávat.
Bude nás tedy jen pár, ale po obřadu uděláme společný oběd a malou oslavu.
Všem ostatním svatbu oznámíme až po, bude to zároveň tak trochu "na tajňačku", ale nikomu tím neublížíme....a ani my z toho nemusíme mít žádné výčitky, protože ty - pro nás důležité - tam mít budeme.
@mallorca123
Podívejte se. Takový příklad - máme oba dva rodiče rozvedené, přítel dokonce čerstvě, jsou tam jiní partneři a nová rodina. Na vzájem se nesnesou, což si nedomýšlíme, ale dobře to víme. U nás například klasická svatba nepřipadá v úvahu. Jen z mé strany by se bylo schopno na ni nabalit cca 30 lidí (nevýhoda úzkých rodinných vztahů, ke všemu bych "musela" pozvat strýce, který zničil svatbu už mojí matce). Když nebudou pozváni, vyčtou mi to a dají sežrat tak jako tak. Ke všemu, má matka by byla schopná udělat scénu, kdybych pozvala otcovu přítelkyni a své sourozence, nebo by měla výpad rovnou vůči otci ("Když tam půjde on - nepůjdu já"). S budoucí švagrovou jsem si třeba nesedla, její bratr ji také moc nemusí a na svatbě bych ji rozhodně nechtěla ani ze slušnosti. Takže bychom museli dělat svatbu na 4x, protože ti "dospělí lidé" se prostě nebudou chovat podle nějaké etikety, což jsem měla bohužel taky možnost vidět. Tchýně se naštěstí vdávala jen ve čtyřech, takže myslím, že by to chápala. Taky si chceme udělat svatbu pěkně po svém, užít si focení, ne poslouchat kritiku a čelit svatebním zvykům a vtipům, o které ani jeden nestojíme.
Pozvat rodiče žádná povinnost není. Je to svatební den těch dvou, ne váš.
Takže - ze své pozice radím Mikhael, ať si do toho nenechá kecat a udělá tak, jak je jí libo. Jen je blbé, že to všichni už dopředu ví. Za sebe bych to nikomu neřekla.
...já jsem asi divná máma :-) ...svým dospělým dětem jsem řekla, ať si udělají svatbu podle svých představ, že samozřejmě co budou potřebovat, zasponzoruji. Když se rozhodnou, že se budou chtít vzít v cizině nebo mít svatbu jen ve čtyřech, tak je v tom podpořím. Vychovala jsem je k samostatnosti, tak teď nebudu dělat scény proto, že si svou svatbu chtějí zařídit podle sebe :-)
tak naši by mě asi vydědili, kdybych je nepozvala....taky jsem z přítomnosti velkého počtu lidí měla hrůzu,ale musím se přiznat, že měl člověk tolik dojmů ze sebe, a vůbec z nás a ani jsem lidi okolo nevnímala, nebo nestíhala vnímat..... až z fotek jsem zjišťovala, kdo všechno se přišel na obřad a na poobřadní kravinky podívat a některé jsem ani neznala....možná by se dal udělat intimnější obřad ve čtyřech a aspoň úzkou rodinu pak pozvat na slavnostní oběd nebo na nějako odpolední párty
@faidra
Přesně takovou reakci měla i moje a přítelovo mamka. Stojí obě nohama na zemi, ví že je máme rádi a že to že si uděláme svatbu jen ve čtyřech není znamením toho, že nám za to nestojí je pozvat. Ví moc dobře kolik co stojí, jaké jsme povahy a nikdy by nás nenutily do velké svatby jen aby byla... A neohlížely se na naše pocity a potřeby. Vůbec nejste divná máma, jste přesně ta máma, kterou každý potřebuje :-)
@jane46 děkuji za Tvoji reakci :-)...potěšila jsi mne. Své děti miluji, rozkrájela bych se pro ně, ale do života jim nezasahuji...je to jejich život. Mimochodem, na nedávnou rodinou oslavu jsem si koupila úžasné tričko s nápisem "Miluji své drzé, líné a nevděčné děti" a mělo velký úspěch :-)
@litte to si nemyslím. Naši jsou taky rozvedení, ale jsou to dospělí lidé, kteří mají dvě děti a proto nikdo neřeší, jestli se snesou či ne. Kdyby ne, tak je vykazu, ale obejít je nemůžu. Je to sice den těch dvou, ale ti dva jsou tamkde jsou díky rodičům. Ať už si pod tím představíte cokoliv. Výchova, škola atd. Je to o úctě ne o povinnosti.
@faidra
Výborné tričko :-) Naprosto souhlasím. Moje mamka to takhle měla už od mého dětství, ať už přes školu - na rodičovské schůzky zásadně nechodila s tím, že jak já si vystuduju a co budu studovat a jakým tempem je jen moje věc, vedla nás, ale nikdy nic nám nevnucovala... až do mé dospělosti - chceš si zařídit domeček, pomůžu Vám třeba finančně pokud potřebujete, ale jinak je to na Vás, chcete svatbu - pomůžu když si řeknete, ale to je na Vás jakou jí budete chtít a tak. Vedla nás k tomu všechny, pomáhá nám jak jen může, ale jak my v rodině říkáme - není aktivní až radioaktivní.
@mallorca123
Právě já vidím úctu v tom, že zamezím těm nepříjemným situacím, které můžou nastat a tu úctu taky vidím v tom, že své rodiče znám natolik dobře, že dokážu předvídat jak by to mohlo dopadnout a ochráním je před tím.
Také mám rodiče rozvedené a je pro mne přirozené pozvat na svatbu rodiče a jejich partnery a pro mne představa, že mamky přítel (povaha co na srdci to na jazyku a znám ho už léta a pozvání by dostal mezi prvními) něco poví směrem k mému tátovi a nastane rvačka přímo při obřadu a nebo že já tam budu muset koukat na cizí paní, kterou si můj táta našel za doby vztahu s mojí makou a pak si jí i vzal (a na jejich svatbu mě ani nepozval a ani mi o ní neřekl a jí jsem nikdy neviděla). A jak by se v celé té situaci cítila moje milovaná mamuška... Píšu to tak jak to je, slušně, protože nyní už máme vztahy zase jinde a tátu bych určitě na svatbu pozvala, kdybych jí udělala tradičně. A ještě upřímně velice důležitá část svatby - k oltáři by mě táta určitě nevedel, nechtěla bych to, ale je to můj táta a úcta k němu mi říká, že je tedy nejlepší mít svatbu jen ve čtyřech.
@litte
@mallorca123
Možná o úctě. Těžko ale budete cítit úctu k někomu, kdo si na vás od malička dost vulgárním způsobem vyléval vztek na rozvedeného partnera a raději jste od něj pak odešel. Jsme tam jen proto, že nás zplodili, protože mít děti bylo "normální". Tak to alespoň cítím u nás dvou. Teď jsou ty vztahy po letech jiné, ale zůstaly na úrovni spíše dobrých známých, se kterými nemáme potřebu se stýkat často. Proto by mi třeba nepozvání rodičů ani jiných příbuzných osobně srdce netrhalo. Ale vztahy jsou různé, některé srdečné, některé méně, někde se třeba vůbec nestýkají...
Kdyby se vdávala podruhé má mamka nebo ženil otec, případně vdávala sestra, brala bych to čistě jen jako jejich osobní záležitost.
V pořádku. Já taky nemám ukázkové rodiče, dělali mnoho chyb kterých se vyvaruji, ale co mě nezabili to mě posílilo a tak to beru. I tajné mám rada a na svatbě je mít budu. Hod vše.každý to máme jinak.