Ahoj,
plánujeme svatbu. Přítel má hodně starou babičku, která sice chodí, ale obřad bychom chtěli mít trošku stranou, takže by tam určitě nedošla. Přemýšlela jsem, že bychom ji tam dopravili na invalidním vozíku, protože chodí jen doma po pokoji a venku už také ne. Nevím, jak ji dopravit kamkoliv, jelikož nikde nedojde sama. Problém je, že toto se odmítá a také přítele rodiče řekli, že pokud svatba nebude na místě, aby ji tam mohli dovést přímo před autem, tak že nepůjdou ani oni. Všechno by bylo možná jednodušší, kdybychom věděli, že babička určitě dorazí, ale nikdy se žádné akce neúčastní, nikam nechodí, odmítla i promoce, kam by byla dovezena přímo na místo, že by se jí mohlo udělat špatně. Chtěla bych, abychom byli všichni spokojení a užili si onen den, ale je to naše svatba a nechci si diktovat co a jak do detailů, jen aby byl někdo spokojený. Samozřejmě že chci, aby babičku na svatbě měl, stejně tak rodiče, ale toto mi připadá už prostě jako bojkot všeho. Pokud seženeme vozík a i ji tam sami dopravíme, v čem je problém? Podřídili byste se?
chci jen upozornit, že pod pojmem staří lidé, mám na mysli 100 letého člověka, chápu, že to může být pro někoho ponižující, samozřejmě toto chápu, ale jedná se o to, že tento člověk, nám nyní řekne, že půjde a za 14 dní nám oznámí, že nikam nepůjde. Stejným způsobem dopadla i promoce, kde byla slíbena účast, podle toho se rozhodlo, kdo tedy pojede a jak to zařídíme a po 3 měsících si to dotyčná osoba rozmyslela. Pokud takový člověk odmítá účast na promoci, kam je dovezena autem, posazena do křesla, trvá to hodinu a zase je odvezena domů a přesto odmítne se takové akce účastnit, neumím si představit svatbu, kde se půjde nějak na obřad, pak někam na oběd, všude cizí lidé, neznámé prostředí, atd. Nerada bych všechno podřídila této osobě, aby mi pak oznámila, že si účast rozmyslela a nepůjde.
Tak to je zlé no :/ Náš osmdesátiletý děda je sice morous a víceméně jsme ani v den svatby nevěděli, jestli řidiče co jej jel vyzvednout neobrátí, ale nakonec dorazil, usmíval se a kdyby se nemusel vracet domů postarat se o družku, tak s námi byl až do konce, byť o berli. Pokud se ale zbytek rodiny chová jako mušketýři, tak je to špatně :/ musíš se smířit s tím, že se nikdy nezavděčíš všem, ale tady nastupuje to nejdůležitější : Jak se k tomu staví nastávající manžel? Jak důležité pro něj je tam babičku mít? Vychovávala jej? Trávil s ní každé léto? Chápe, že babička je starý a náladový člověk nebo se k tomu staví jako zbytek jeho rodiny? Nabízí se totiž dvě radikální cesty : Podřídit se - tímpádem svatba nebude třeba tam kde bys chtěla a tobě to naruší atmosféru a celkovou náladu. Stát si za svým - můžou to rozchodit a nakonec bude vše jinak, ale taky se můžou seknout a svatbu na truc bojkotovat = naruší ti to atmosféru tak jako tak. Pak leda svatba v zahraničí jen se svědky :)
@misa0605 nastávající se k tomu staví ani nevím, na jednu stranu chápe, že babička je náladová a stará člověk u ní nikdy neví, ale má ji rád, jezdil k ní právě každé léto na prázdniny, prostě na jednu stranu to chápe, ale na druhou ho to štve, stejně tak postoj rodičů, ale je to těžké, na něčem se domluvíme, on to chce stejně jako já, ale ví už dopředu, že jeho rodiče budou proti a tak už i on za ně říká, že to a to, nepůjde, oni mu pak jen potvrdí a je vymalováno:-(
@lobella
Ono je to dost o vašich prioritách. Já mám tři ze čtyř prarodičů o holi, přičemž dva z nich chodí opravdu špatně (a ještě jim netáhne na tu 100) a protože jsem je na svatbě vážně chtěla mít, tak sjem vybírala taková místa, aby to bylo pro ně co nejpohodlnější..... Nakonec ještě 4 měsíce před svatbou byla ejdna babička v LDNce, už sjem endoufala, že bude schopná dorazit, ale nakonec ji pustili domů a sjem šťastná,ž e tam byla.
Jinak dva moji prarodiče se taky pokud šlo o promoce a tak dost cukali, ale o svatbě jsme nemuseli diskutovat ani chvilku, vdávala jsem se jako první vnouče a byli rádi,ž e tam můžou být.
Jinak ten vozík prostě může být pro babičku ponižující. Dle mého jste si tohle měli vyřešit než vyberete místo. A ano, je to váš den, ale pro mě v ten den byli důležití teda i všichni mí blízcí . A být Tebou, tak si představím, že to je Tvoje babička, jestli bys udělala vše, abys ji tam měla nebo ne.......
@alca666 ano, měli jsme to vyřešit dřív, ale přítel to své babičce třeba ještě ani neoznámil, že není kam spěchat, takže babička ani neví, že plánujeme svatbu. další věc je, že si přítele rodina myslí, že budeme mít klasickou svatbu na radnici, což odmítáme a chceme udělat obřad v přírodě, už jen toto je důvod, proč se cukají jeho rodiče, prostě svatba má být na radnici a ne někde na poli...mám pocit, že mají njakou představu a pokud to nebude tak a tak, budou dělat problem...přítel pak nechce naštvat je a zároveň ale chce, aby to bylo podle nás a vše zacyklí na místě a nic se nehýbe.....
Já bych to prostě asi zařídila tak, ať tam babička být může - tzn. zajistila jí odvoz tam a zpátky kdykoliv už se bude cítit unavená, zajistila zapůjčení vozíku pro přesun. (Však při obřadu a obědě jej používat nebude - jen na nezbytně nutnou dobu od auta) Poté už to bude na nich, zda se budou chtít účastnit nebo ne. Nikdy se člověk nezavděčí všem - když je vůle, dá se překonat/zařídit téměř cokoliv.
@shigella Vozík samozřejmě zajistíme, stejně tak odvoz tam i zpět, tady se prostě řeší, že rodiče odmítají, aby se babička táhla někam do přírody, když to jde i na úřadě....nikdo se ještě ani neptal babičky...a mám stejný názor, není to o tom, že by to nešlo, bylo nerálné apod, ale o tom, že někdo nesdílí tentýž názor a někdo prostě nechce....jen proto, že oni by to tak nechtěli, je nás takřka zakázáno udělat to po svém :-(
@lobella a platíte si svatbu sami? Pokud ano, tak bych si to asi udělala opravdu podle sebe a hlavně myslím, že byste to měli řešit s babičkou a ne s rodiči - třeba s tím babička ani takový problém nemá a spíš to je taková forma manipulace od rodičů tvého snoubence. (Ale to už konspiruju)
@lobella A máte vyřešeno i to, že při svatbě venku může být horko a to může být pro starého člověka mnohem větší problém, než doprava apod.? Já osobně bych se zeptala babičky a snažila se najít místo, kde může být i babička a bude mít určitý komfort - tzn.třeba ne louka kdesi, ale ideálně na jednom místě s hostinou apod. ;-) Ale vydírat bych se rodiči nenechala, domluvila bych se s babičkou ;-)
@lobella Zdravím :) Jak už bylo zmíněno výše, nechat se vozit na vozíku může být velmi ponižující a neznám mnoho starých lidí, kteří by na něj usedali s nadšením. Ale jestli jsem to správně pochopila, tak problém není v babičce (která o celé svatbě zatím ani neví?), ale v partnerových rodičích. Podle mě byste si na prvním místě měli promluvit s babičkou a zjistit, co ona sama na to. Třeba s tím žádný problém mít nebude. A na druhém místě- zkuste partnerovým rodičům vámi vybrané místo ukázat a vysvětlit jim, proč jste si ho vybrali. Lidé se často bojí neznámého a jejich představy jsou mnohem horší než realita. A za třetí (ač se to mnoha nevěstám nebude líbit) zvažte, jestli opravdu chcete mít obřad venku. Zažila jsem už mnoho svateb a prakticky žádná, která se konala venku, neměla moc povedený obřad. Pokud nemáte ozvučení nebo extrémně malou svatbu, tak nikdo neuslyší, co vám bude oddávající říkat, obřad bude pravděpodobně bez hudby, v dosahu nebude voda ani toaleta, na slunci vám bude horko a bude vás obtěžovat hmyz (na kamarádčině svatbě mě takhle kouslo hovado a do teď je to pro mě nejsilnější zážitek z obřadu) a to nemluvím ani o tom, že může kdykoliv začít pršet, foukat vítr, padat kroupy nebo cokoliv dalšího. Což asi všechno zvažují i rodiče tvého partnera a nechtějí tomu babičku vystavovat, jen tak na okraj.
svatbu si platíme sami, v té přírodě se vše bude odehrávat ve stínu pod stromy + přístřešek, máme i mokrou variantu, když by pršelo nebo bylo nevhodné počasí, nyní se snažím zajistit vjezd pro babičku, je tu možnost svést se společně s oddávajícím, který má povolení pro vjezd, ale zase se řeší, že by byla jediná, kdo se veze...přítele rodiče jsou typičtí lidi z města, já jsem pravý opak, když se přítel odstěhoval se mnou na vesnici, nemohli to překousnout dobrý půlrok, proč lezem mezi pole, když ve městě je všechno, takže si nemyslím, že by je naše místo okouzlilo a změnili by názor....
@lobella Ale tak pro Vaše plánování svatby snad není signifikantní, zda už to babička ví, ne? jde o to, zda to chcete udělat tak, aby se mohli zůčastnit všichni, nebo ne, babička asi není nemobilní pár dní. Já nemám nic proti svatbám na poli, jen si musí snoubenci ujasnit, v jaké kondici jsou jejich nejbližší a zda to zvládnou......
Jinak že se řeší, že by byla jediná, kdos e veze - pokud je jediná v takovém stavu, tak to snad ostatní pochopí, ne?
Řekněte o svatbě babičce/pozvěte jí a domluvte se s ní, spekulováním bez komunikace s ní to nevyřešíte.... Podle mého když ji pozbvete osobně a popovídáte si s ní o tom, tak třeba řešení snadno najdete....
@lobella Možná nezměnili, možná ano. Dokud se na ně budeš dívat jako na typické měšťáky a oni na tebe jako na typickou venkovanku, co tahá syna do polí, tak asi společnou řeč nenaleznete (ať už jde o výběr místa na svatbu nebo o cokoliv jiného).
@alca666 nejde o ostatní, že by se babička vezla, ale opět o názor rodičů přítele, že ona se poveze jediná a že to nebude chtít...s babičkou bychom vše hrozně rádi probrali, ale jak jsem již psala, člověk se s ní na něčem domluví, ona brečí radostí, jak se hrozně těší a za 2 měsíce suše oznámí, že si to rozmyslela a rozhodně nikam nepůjde...takže je to 50:50 a takhle to bude stejně až do samotné svatby, kdy se ráno uvidí, jestli tedy ano, nebo ne...samozřejmě že neřešíme jen dopravu na obřad, ale také počet objednaných jídel a ubytování...nechci vše zařídit, zaplatit a pak z toho nic nebude....
@ceriii nedívám se na ně jako na typické měšťáky, ale už jsem si tímto kolečkem prošla při stěhování, jak jsem řekla, půlrok jsem byla v nemilosti...myslím, že jsem dost tolerantní člověk a vždy se snažím najít kompromis, ale co se týká babičky a především otce nastávajícího, mají v rodině roli generála...já jsem řek a přesto vlak nejede, diskuze neexistuje...sice svůj názor říct mohu, ale už to se bere jako drzost, že prostě někdo řek a nebude se o tom diskutovat
@lobella
Já nevím, když mě přijde, že hledáš proč ne. No tak se s babičkou teď domluvím a pokud nebude nakonec chtít dorazit, tak nedorazí, ale budete připraveni na variantu, kdyby dorazila (a budete mít čím odpálkovat manželovu rodinu). Jedna osoba navíc je v celkovém rozpočtu jak nic (jedna porce oběda bývá v Praze kolem 500,- ), navíc většinou nesnědené jídlo dostaneš nakonec zabalené do krabiček.... Co se týče jídla, tak se hlavně dost často dá finální počet osob upřesnit až den, dva dopředu (pokud není změna z 50 na 25).
Nám taky nakonec nedorazili manželovi teta se strejdou, ale i když jsem tušila, že to tak bude, přeci jen jsem s nimi při plánování počítala (například jsem pro ně měla udělané perníčky jako jmenovky aj.) a nakonec zmenšovala počet porcí až tři dny před hostinou.... A i kdyby to už nešlo, tak čert to vem, v ceně svatby se ty dvě osoby fakt ztratí. Na raut nám taky nakonec nedorazili všichni, vždycky se může stát, že někdo například onemocní.....
Já nevím, já prostě už od začátku svatbu plánovala tak, aby mě se líbila, ale zároveň byla friendly pro různé skupiny lidí - takže obřad byl vevnitř, focení bylo v parku, kde si pak babičky a dědové mohli sednout do stínu na lavičky a odpočívat, než se pojede na oběd, oběd byl v restauraci v přízemí bez jakýchkoliv schodů, odvoz jsme prarodičům zařídili na obřad i zpět atd. Přitom všichni prarodiče byli ode mě, manžel žádné naživu už nemá, ale sám souhlasil s tím, že to uděláme tak, aby to bylo pro ně pohodlné. Z jeho strany nám zase na poslední chvíli dorazila jehos estra z USA i s rodinou (dozvěděli jsme se to asi 14 dní před svatbou), taky to byla komplikace, ale ve výsledku milá a nebyl problém to dozařídit.
Jinak zpětně nejradši a nejvíc si vážím fotek ze svatby s prarodiči - nejen oficiálních skupinovek, ale hlavně momentek, kde jsou zachycení jen tak, že o tom ani sami nevěděli, tak, jak je už dlouho jen tak nikdo nezachytil, protože se odvrací když vidí foťák :) I proto jsem ráda, že tam byli, nejsou nejmladší a já na ně budu mít navždy památku....