Milé nevěsty, jak byste se zachovali, kdyby se vaši rodiče kvůli banální hádce urazili a vyhodili vás z domu? Dělaly byste jako nic? A pozvali byste je na svatbu nebo poslaly třeba jen BYLI ODDÁNI?
Řekla jsem jí, že to teď řešit nechci a že tam chci všechny. že ona a táta jsou dvě samostatné jednotky a taky, že by jí bylo určitě líto, kdyby tam nebyla, tak mi na to řekla, že by to bylo líto mě. Vím, že je chyba na její straně, ale taky moc dobře vím, co mě čeká, když tam bude táta a ona nepříjde... do konce života výčitky a narážky. Tahle situace asi holt nemá řešení..
@tenere Pokud ti řekla, že by to bylo spíš líto tobě, tak si ji měla odpovědět že ano, ale s ultimáty prostě nic nenaděláš a ona ti ultimátum dala...uvědomuje si vůbec jak ti kazí přípravy?
@tenere Zkusím napsat svůj náror, i když ber ho s rezervou, jelikož já Tvé rodiče neznám tak jako ty a ani neznám detaily celé vaší situace. Je mi to líto, že Tvá maminka vše vidí tak sebestředně a zaslepeně. Věřím, že si hodně vytrpěla, i když za to do velké míry může její nevyzrálost, podle toho, co jsi napsala. Zatímco sama se cítí velice ublížená, neuvědomuje si, že i ona dokáže velmi zraňovat druhé (viz její výrok že to bude líto Tobě, že na svatbě nebude jako reakce na to, že jí to bude líto = myslela víc na sebe). Svatba je o Tobě a Tvém nastávajícím manželovi a všichni svatebčané vy měli svou soustředěnost upínat na vás dva. Pokud budou na svatbě i jiní lidé kromě Tvých rodičů, tak se Tví rodiče mohou bavit s jinými tak, že za celou svatbu na sebe ani nemusí promluvit. Dospělí jedinci by měli být schopní dostatečné sebekontroly, aby se ukočírovali a nevznikl konflikt. Ano, ono to někdy "bolí" se ukočírovat, když emoce vřou, ale kvůli vlastnímu dítěti a jeho svatbě by rodiče měli v sobě probudit dost sil, aby se za sebe po svatbě nemuseli stydět. Je správné a naprosto vyzrálý postoj, že nechceš ani jednomu z rodičů ublížit tím, že si necheš vybírat mezi nimi jen jednoho. Osobně bych u tohoto postoje zůstala, jelikož tak budeš mít čisté svědomí. Pokud se Tvá maminka jednou provždy nepostaví svým problémům a bude se jim jen vyhýbat, ať již svou nepřítomností na Tvé svatbě, nikdy se nikam nepohne a bude si tak sama bránit svému štěstí v budoucnu. Život není lehký a vyžaduje hodně práce na sobě, aby člověk postupoval někam dál a i ve špatných okamžicích se učil vidět věci i z jiných úhlů a z pohledu druhých lidí. Tvoje maminka by měla odhodit ty nánosy bolesti a zoufalství, které v sobě nosí a uvidět v Tobě zase tu malou milovanou holčičku, kterou vychovala a která jí má moc ráda a proto jí chce na své svatbě, i když ani pro ní nebylo lehké žít s rodiči v neharmonickém prostředí s jejich problémy. Věřím, že Tvoje maminka Tě má moc ráda (proto by Ti chtěla vyčítat a nařážet, jelikož ona vnitřně cítí, že nedostává dost lásky a ta její snaha, aby jsi jí na svatbě upřednostnila je vlastně takovou zastřenou žádostí o projevení lásky, když si vybereš ji), jen potřebuje trošku otevřít oči a vrátit se do "nevinnosti", kdy všichni lidé dokáží jednat správně - jako dobří lidé...každopádně moc držím palce a přeji pevné nervy ať vše dopadne co nejlépe. A doporučila bych rodičům jít příkladem ve správném chování, někdy se mohou i rodiče učit od svých dětí ;-)
@masim89 Ano, za Tvých okolností bych je pozvala, jelikož je to správné. Jako vděk za to dobré, co pro Tebe v životě udělali, i přesto, že udělali i řadu chyb, jelikož chybovat je lidské, odpouštět je božské :-)
Holky, moc Vám děkuji za názory a podporu! Samozřejmě, že tam maminku chci, protože pro mě toho tolik udělala a přijde mi to správné a myslím, že si to zaslouží, aby tam byla. Ani na chvíli mě nanapadlo, že bych ji tam nepozvala, proto to je právě tak jak je. Ostatní mi říkají, tak ať si nechodí, ale to takhle bych to nechtěla. Maminka je zvyklá, že většina lidí dělá to, co ona chce, ale já taková nejsem. Taťka na ní také nemá nejlepší vzpomínky, ale říkal, že by to ten den zvládl a já tomu věřím. Je pravda, že je maminka s některými názory a postoji nevyzrálá a nedá si nic vysvětlit.
Tak pak jedině obětovat tatínka, ale pokud ho máš ráda, bude to pro tebe také těžké...Ona si vůbec neuvědomuje do jak složité pozice tě staví..Chová se vážně jak rozmazlené děcko
My jsme se rozhádali s rodiči mého nastávajícího. Teď už je to ok, ale hodně se nám začali plést do svatby a začali vydírat tím, že když to uděláme tak a tak, oni tam ani nemusejí být. Tak jsme jim řekli, že je nikdo nenutí, že dostanou pozvánky jako všichni ostatní hosté a jestli přijdou nebo ne, je jejich věc. Naštěstí se to spravilo a je to v pohodě :-)
Řešila jsem něco podobného, naši taky nejsou spolu, otec má novou ženu (no, už přes dvacet let). Na první svatbu jsem ho kvůli mámě nezvala, teď jsem se rozhodla, že na nějaké ohledy kašlu, pozvala jsem je všechny, ať se mezi sebou nějak dohodnou.. Sestra mi to nemohla odpustit, jeho ženu moc nemusí.. A teď? Táta je dva týdny po mrtvici, k tomu mu zjistili rakovinu, svatby se možná nedožije.. a najednou všichni drží pohromadě jako nikdy, staré křivdy nemají místo. Takže - pokud to jde, s rodinou si sednou a vyříkat si, třeba je tohle zrovna dobrá příležitost - a pokud to neklapne, alespoň jsi to zkusila...
My uražený rodiče pozvali,ale nepřišli na svatbu,Na jednu stranu to bylo dpbrý,nemusela jsem se před nima nijak ovladat,ale přítelovi tam jeho rodiče chyběly,ale co už.Svatbu jsme si užili i bez nich.