Podle rodiny je všechnio špatně..

Zobraz úvodní příspěvek

Zobrazit profil

elineckaaa elineckaaa

Autor diskuze

13.05.2014

Ahoj, potřebuji se vypsat. Je mi 24 apřítelovi 29, jsme spolu tři roky a v září plánujeme svatbu. Ze strany jeho rodiny jsme se zatím setkali buď s neutrálnější reakcí nebo s nadšením, stejně tak u nás kromě mých rodičů.. Podle nich je všechno špatně.. Cokoli udělám, tak s ironií odsoudí a neustále je mi předsouváno, jak jsem sobecká a vymýšlím si blbosti. Dneska jsem se od mamky třeba dozvěděla, že si z taťky budu dělat akorát taxikáře a on se celý den nezastaví, jak mě bude pořád někam vozit a vůbec si ten den neužije. Tak jsem řekla, že mě nikam vozit nemusí kromě kadeřnice, protože vš ostatní (dort, kytku atd. vyzvedne ženich, není třeba to řešit). Tak prý si vše představuji děsně jednoduše a nic neřeším.. Kdy prý chci jako zdobit auta (obřad bude ve 12:45)- tak jsem řekla, že to se v klidu stihne, na to bude času dost. Tak opět jsem prý úplně mimo.. A vrcholem je, že se aktivně byli ptát na jedno místo hostiny aubytování a teď mi vyčetli, že vybírám úplně blbé místo, protože tam není ani zahrada. tak jsem je taktně upozornila, že já jsem o tom místě něřekla ani slovo a zatím o něm mluví jen oni a já chci něco úplně jiného, klidného, se zahrádkou a třeba i malým dětským koutkem. Tak to je taky špatně. Zmínila jsem se o tom, že chci i místo na tancování, kdyby byla chuť- odpověď: snad si nemyslíš, že ti tam bude někdo šaškovat. Tak jsem řekla, že nemusí, že to je jen kdyby se ta zábava tím směrem chtěla rozjet, jinak nikoho nenutím a klidně můžeme sedět a jen si v klidu povídat.. Tak prý tam nebudou sedět a celý večer mlčet vzhledem k tomu, že se s přítelvou rodinou viděli jen jednou.. To ž jsem fakt nevěděla, co odpovědět, jen jsem se zeptala, co s tím jako mám dělat, že je nenutím tam seděta koukat, že se můžou normálně bavit, i kdyby třeba o počasí.. Omlouvám se, za tak zmatený příspěvek, ale já už fakt nevím, co si o tom myslet. Vážně jsem tak špatná, jak mi neustále předhazují? O mou ruku přítel pořádal v únoru, o tom, že bychom se chtěli v září vzít jsme jim řekli. Reakce byla taková, že se nemáme brát, když nemusíme, času prý máme dost. Prý mám nejdřív dodělat školu. Tu ale dělám dálkově a k tomu pracuji v oboru, žádný problém nevidím. Bydlet taky máme kde.. Teď je štve, že jsem si dovolila rezervovat termín bez jejich vědomí (ve skutečnosti jsem opakovaně téma nadhazovala při poslední návštěvě včetně místa a konkrétních možných datumů- jedinou reakcí bylo "Hmmmm") a mám už i šaty a stejně tak další věci si zamlouvám sama. Ano, chci to se všemi trochu konzultovat, ale konečné slovo stejně budeme mít my.. Neustále se dohadujeme po skypu. Minulý týden jsem byla smskou pozvána na usmořovací návštěvu, abychom to prý mohli v klidu probrat. Tak jsem si zařídila volno a poedu. Dnes jsem se ale zase po skypu dozvěděla, jak je vše špatně, že ani nemám chuť tam jet :-/ Ano, je to naše svatba, platíme si jí, zařídíme si věci podle sebe. Rodiče konečně musí pochopit, že rozkazovací a oznamovací způsob není možné aplikovat donekonečna, někdy musí přijít i dizkuse. Ale mrzí mě to.. Rodiče namají jediný důvod toto dělat, i s přítelem vycházejí dobře.. Já chápu, že by si mě nejradši udrželi doma, ale svatba nesvatba, stejně už jsem od 15 let nejdřív na intru, pak na privátu při VŠ a teď u přítele, takže se doma témř nevyskytuji a jezdím(e) jen na návštěvu. Měli by konečně pochopit, že mi nemůžou ovládat život donekonečna. Mám je ráda a achci mít s nimi hezký vztah, ale prostě nefunguje komunikace, ještě ani něco nedopovím a už je to špatně (museli by mi to vymyslet oni, aby to bylo dokonalé..) Prosím o názory.. Připadám si teď jak nějaká blbka, co si sem chodí stěžovat, ale to už fakt nemá únosnou mez. Namísto to, abych mohla v klidu plánovat a těšit se na svatbu, musím neustále řešit podobné věci..

---

1

Líbi se mi to

Odpovědět

Více...

Poslat soukromou zprávu

Nahlásit příspěvek

Článek se načítá