Zdravim vespolek! Veskere svatebni pripravy mi velmi kazi pritelovi rodice. Za pet let, co jsme spolu, se se mnou temer nikdy nebavili, otec sotva pozdravi. Ze zacatku jsem se snazila najit spolecnou notu a byt mila, po nulove zpetne vazbe jsem je zcela prestala navstevovat, protoze jako dospely clovek necitim potrebu se doprosovat. Vody se rozbourily pri planovani svatby (jen blizky okruh pratel a uzka rodina), kdyz se jich pritel narovinu zeptal, jestli se na svatbe hodlaji chovat alespon slusne (odmitame se divat na kysele obliceje). Vyjadrili se, ze nejsou ze svatby nadseni, protoze jim nejsem sympaticka, ale vlastne me vubec neznaji (a to meli na poznavani x prilezitosti). Se synem maji vlazny vztah, jsou upli na mladsiho z bratru. Prislibili, ze se slusne chovat budou, presto mi prijde vhodne naznacit, ze jsou zvani na obrad a raut ( nemame obed), ale nepocita se s nimi na prespani. Mnohem radeji budu mit pritomne lidi, kteri nas maji radi, tesi se a bavit se chteji. Co myslite?
No, podle toho, co píšeš, myslíš, že by vůbec o přespání stáli? Samozřejmě taky záleží na vzdálenosti. My museli nechat všechny hosty přespat bez rozdílu, měli jsme to "z ruky", cca 4 hod. cesty od domova. Možná bych je pozvala na obřad a raut, o bivakování se nezmiňovala, nabídla bych jim třeba zajistit odvoz (z toho by asi pochopili, že přespávat nebudou).
On jim pritel ze slusnosti spani nabidl, ale vubec jsme nepredpokladali, ze by o tom uvazovali. Tak snad se nerozmysli :)) Taky to mame z ruky, i kdyz jen asi 100 km, i tak se mi milostpanum odvoz zarizovat nechce..