Zdravím všechny přátele dobré pohody a budoucí nevěstinky... tohle téma začínám ůmyslně s tím , aby se někteří svatebčané vyvarovali nepříjemnostem ..... co říkáte na nevkusné, nemístné, urážlivé a doslova hulvátské hlasité výroky některých svatebčanů na adresu jak organizace svatby, tak všeho co je stím spojeno přímo ???
No tak to já si v tomhle nemůžu stěžovat... dostanu vždycky ale zrovna to co mi tak nějak nevyhovuje... ale babička s dědou k tomu vždycky přidají penízky tak tím mi to vynadradí :-D
holky, tak to ja mam si kliku, protoze ja mela fakt ten zlaty stred :-) maminka i tchyne pomahaly, ale v mezich normy a vse se mnou dopredu konzultovaly jestli to tak chci nebo ne :-)
Ahoj holky,
ty "příhody" - někdy fakt síla. Přspívám taky svojí troškou, ale oproti některým - slabý odvar. Naštěstí jsme si to moc nevzala, "skoromuž" řekl, že to nemám poslouchat, že (jeho rodiče) nevědí, co povídají :-) .
Když jsme jim oznámili, že se budeme brát, tak super. Pak při hovoru kde, kdy apod. nám oba striktně oznámili, že budou všechno zařizovat oni s mými rodiči a že my, už do toho nemáme co mluvit, že si zařídíme jenom já šaty, můžeme si prý vybrat jaké chceme prstýnky - jak milé :-D - tím to končí. Ženicha obléká maminka, takže by podle ní měl mít modrý oblek s proužkem... a ve finále mu zakázali vybraného svědka... :-S
Přítel to naštěstí utl, že je to naše svatba a ť pak zařizují co, chtějí,a le ne tu naši svatbu :-D (naši nám řekli, že je to naše svatba, ať si vymyslíme, co tam chceme, že nám vypomůžou finančně, ale co budme echtít, tak se nám do toho míchat nebudou - což zatím dodržují ;-) ) Zatím se jen občas zatváří dotčeně a připomíná, abychom nezapomněli na to a na to. Zatím jsme v klidu, ještě je nějaký čas, ale už toho máme z těch "jejich" věcí dost zařízené - naštěstí ;-) ;-) .
Tak všem - i nám - pevné nervy při přípravách, na i po svatbě!!!
Holky, ať se na tu doporučené dary dívá kdo chce a jak chce, tak je to opravdu jediný způsob, jak dát svatebním hostům nápady, co koupit za dar. Já jsem si tady udělala svatební list a na kartičce byla jeho adresa. Všechno až na vázu, kterou jsem potřebovala jsme dostali. Takže věřte, že ta inspirice pro dary není k zahození, naopak měli hosté radost, že si nemuseli lámat hlavu. Navíc, když jsem ten svatební list tvořila, tak jsem tam dala většinou věci v hodnotě okolo 1 000 Kč, což mi nepřipadá až tak hrozné, nezapomeňte, že svatební dar je i jakési poděkování za hostinu a oslavu, kterou platíte vy :-) . Klidně se mrkněte pro inspiraci (Helena Štěpánková) :-) .
Je ale pravda, že když jsem ten list tvořila a hledala inspiraci z jiných, tak jsme narazila na snoubence, kteří chtěli ledničku, pračku, koberec, obývací stěnu... :-N ..tohle mi připadá nevhodné.
Hstepankova, seznam svatebních darů je dobrá věc, to tady nikdo nepopíral (zatím), řeč tady byla o kartičce, kterou v poslední době někteří snoubenci přikládají k svatebnímu oznámení a formou básničky na ní říkají, že nechcou dary, ale peníze.
Tak to jsem asi špatně pochopila, jinak kamárádka to na oznámení měla také, taková milá básnička....vůbec mě to neuráželo a nakonec "vybrali" 70.000,- Takže toho bych se také nebála :-)
Ahoj holky. Tak jsem přečetla diskuzi a jsem ráda, že jsme si svatbu platili celou sami a i zařizovali. Naši i tchánovci super, nekomentovali a když jsme chtěli, pomohli. ¨Co se týče samotný svatby, tak zaperlila naše teta, jinak super ženská, ale myslela jsem v tu chvíli že jí překousnu. Předem jsme hostům oznamovali, že si opravdu chceme užít focení v zámeckém parku, tudíž to chvíli potrvá. Bylo zajištěno pití, malé pohoštění, zmrzka a kdo chtěl tak po spol. focení mohl jít na 45 minutovou prohlídku zámkem s malou degustací vín gratis samozřejmě. Většina svatebčanů to využila, takže s naším něco lehce přes hodinu focením nebyl problém. Až na naší tetku :-N z vyprávění vím, že odmítla jít na prohlídku, "že na ty památky neni
" že radši posedí v parku na lavičce. Budiž. Když jsme přišli z focení, hlasitě komentovala "to nekonečný čekání, jak mážízeň" ??což nechápu, kamarádky roznášeli mezi hosty minerálku, ochucenou vodu, colu. Po příjezdu na hostinu, kdy cesta trvala "nekonečných" 30 minut slupla předkrm jak úderník za války a hlasitě se dožadovala polívky, že má "obrovský hlad" !!! přitom prý odmítala doma cokoliv pozřít z připraveného pohotění. Jinak tedy celá svatba proběhla v klidu, teta zapadla mezu ostatní v pohodě a teď když to píšu, tak se i směju. Ale zase jsem taková povaha, že jsem prostě nemohla mlčet a po svatbě jsem jí řekla, že mi za ní bylo trapně a cjovala se jak ten největší řepák :-D koukala a mlčela!
petra: Výborně jste to napsali, to vidět dřív, takm to bez skrupulí olbšlehnu 8-)
majina: Tak jak na to koukám, naše babičky musí být příbuzné :-D Jediný remcal ohledně naší svatby b yla naše babi, dostala kapky chudák 8-) začalo to tím, že nechceme myrtu, to bylo první co obrečela. Pak že nebude deset druhů dortů, ale pouze jeden, že jsem odmítla péct a objednala 400minizákusků, po kterých se mimochodem hned zaprášilo, vrchol byl, že jsem odmítla dělat odmácí koláčky ale objednala je a ještě "jenom" dvě kila jen tak symbolicky na rautový stůl (mimochodem skoro všechny jsem ráno vyhazovala) :-p To že jsem zrušila výslužky a místo toho hosti dostali svatební víno a čokoládu taky obrečela a když jsem odmítla obcházet sousedy s koláčema a oznámením, které dávno neznám, jelikož už tam nějakou dobu nebydlím, asi týden se se mnou nebavila. Jinak proběhlo i téma závoj, panenka na auto :-D, moje šaty s hrozným výstřihem, že mi bude vidět bůhví kam (rovný střih!) a zlatý hřeb bylo, když jsme s přítelem odmítli jít spát každý jinam když spolu už stejně žijeme. Nakonec to dopadlo tak, že babi se spokojeně usadila a vydržela nejdýl z rodiny na hostině a odcházela spát až po jedné hodině a doteď o všem nadšeně vypráví sousedkám :-D :-D tak hlavu vzhůru, nakonec uvidíš, že si to babi užije a třeba i pochválí ;-)
petra: Geniální odstavec, s dovolením okopíruji
My už jsme vymysleli na tohle téma s přítelem i hlášku. Onehdá jsem prohlásila, že kdybych pokaždé, když uslyším některou z vět : TO NA SVATBĚ ALE MUSÍ BÝT, případně TO SE TAK DĚLÁ nebo TO JE TRADICE dostala korunu, tak jsem milionář. A od té doby, když někdo v našem okolí použije některou z těchto vět, my vždycky s přítelem zaráz jen řeknem CINK, KORUNA. A korunky se sbíhají :-D . Přitom mám dojem, že to pojímáme celkem tradičně, ale: chci sexy šaty, nechci dětské družičky, nechceme cukroví, nechci panenku na auto, rozhodně nebude svíčková, obřad bude tak kolem třetí odpoledne a pak máme ještě vymyšlené originální obohacení programu oslavy (zatím tajné, nechci, aby mě někdo kopíroval), když to slyšel můj otec, tak řekl, co je to za blbost.
Tak teď jste mi nahrály... s těma malejma družičkama... máme sice v rodině děti ale já malé družičky nechci... raději řeknu kamarádkám-ty budou mít stejné šaty a hotovo, líbí se mi to víc ale moje babička zese perlila... prý že to je kýč a vrchol nevkusu... no děs :-D :-D :-D :-D
my teda plánujeme, nebo spíš já plánuju (skoromanžel schvaluje :-) ) dost tradiční svatbu s cukrovím, koláčkama, knedlíčkovou polévkou...ale na druhou stranu jsme uvažovali i o rautu, svíčková taky nebude nebo možná jako druhá varianta, to se ještě uvidí, chci tam mít kapelu, vystoupení holčiny s flamencem, večerní raut a tak různě...
především starší generace i generace středních let se na to dívají jinak a je to pochopitelné protože za ně to nebylo. to byl obřad, hostina, chlastačka a placení účtu. o nějaké kapele, doprovodném programu, ladění svatby do barev nebo nedej bože svatebních bublifucích apod. v životě neslyšeli a za zlé jim to nemám. i pro skoromanžela je to tak trochu zbytečné ale dopřeje mi svatbu mých dětských snů.
příbuzným to vysvětluju a docela s úspěchem, plánuju to tak, abysme byli schopni si ji zaplatit sami a od nikoho si to nenechám vymluvit. vidí u mě nadšení z příprav a ti kdo mě mají rádi to prostě pochopí a kdo ne, tak je to jeho problém. s poznámkami si hlavu nelámu, je to moje - naše svatba, tak do toho nikomu nic není a hotovo. chci si splnit dětský sen, stát se na den "princeznou v bílém" tak to tak bude :-D :-D :-D
escabara : Určitě si do toho nenech kecat - udělej si vše podle svého a svých finančních možností, vždyť na netu a v bazárku seženeš tolik krásných věcí co se oblečení a výzdoby týče za hubičku...
Ty jsi nevěsta a tvůj názor a ženichův je nejdůležitější :-)
katchen jsem stejného mínění. je to naše svatba tak ať si trhnou, myslím že už to konečně pochopili a teď už jen trpělivě poslouchají a těší se se mnou :-)
Ahoj holky, teda nešlo se od tohoto článku odtrhnout, fakt jsem se pobavila. :-D
I já se setkala s "kecaly", kteří pořád mlely svou. Plánovali jsme zahradní oslavu, všichni nás odrazovali, že jaké bude počasí, kdo bude obsluhovat, co budeme jíst, že se to všechno zkazí, že to obrečim, pokud bude pršet... Ještě dva dny před svatbou jsem bulela jak želva a těšila se až bude den D. Úspěšně jsem přípravy přežila, každý z rodičů (naštěstí) přidal ruku k dílu, babi pomohla napéct drobné pečivo, taťka zajistil oběd, mamča pití a sourozenci z obou stran zvládli přípravu zahrady a altánů. Po všech vyslechnutých názorech se náš den vydařil 100x lépe než jsem si představovala. Pokud jde o hudbu, výslovně jsem poprosila kapelu, aby nám s manželem zahráli na náš první novomanželský tanec jen něco pomalého, protože jaksi nejsme tanečníci. Potom se hrálo všechno možné, žádná polka, valčík a největší dvě tanečnice byly - má skoro 70-ti letá babička a manželova 9-ti letá netěř. :-D
Takže i přes všechny otravné řeči si stujte za svým, buď odkývat a myslet si své nebo šetrně říci svůj názor a držet se svých představ. Jak už tady některá psala, lidé, pokud Vás mají rádi, překousnou jakoukoliv nedokonalost a budou se snažit aby Vy jste si to užili, protože je to Váš den.
Přeju Vám všem pevné nervy, jsem ráda, že to mam za sebou, i když ten den bych si s chutí zopákla!!! :-N
ahoj holky, jo jo je to sranda jak to tady ctu. asi se na kazde svatbe najde nekdo kdo vam nuti svoji predstavu i u nas se samozrejme nasel. ale snad se mi jakz takz podarilo udelat si to podle sebe a kdyz se to nedarilo nedelala sem si s tim hlavu, taky jsme prikladali karticku s tou basnickou ze chceme penize ne vecne dary a s usmevem na rtech jsme si ze svatby privezli zrcadlo s jelenem a "cibulakovou" sadu na caj :) taky jsme meli vse domluvene aby bylo dost jidla i sladkeho a nasli se taci kteri jeste donesli nebo doobednali /starsi generace/ aby toho nebylo nahodou malo, pak se to vsechno opet s usmevem na rtech narvalo do mrazaku :) ale uzili jsme si tooo ! tak preju vsem budoucim nevestam pevne nervy
majina chceme to mít stejně, žádné malé děti, jen velké družičky, hezky sladěné. Mám moc hezké kámošky, tak proč toho nevyužít ;-)
Teda nechápu, proč mají všichni příbuzní takový psychický problém s rautem. My sice chceme normální obědovečeři (vzhledem k času), ale večer chceme pak taky raut. Zatím se k tomu naštěstí nikdo nevyjádřil, ale jak tady pořád slyším, kdekdo má kolem toho řeči. U nás jsou teda největší řeči kolem cukroví (nechceme, jen tunu svatebních koláčků). Já si vždycky totiž vzpomenu, jak nám někdo posílá výslužku z hostiny, otevřu krabici a tam zmatlané zákusky, jeden opatlaný od druhého, převrácené, pomačkané, jak se to tam dávalo a vezlo. Něco se sní a ty nejhorší chuchlance se vyhodí. Fuuuuuuuuuj. ALE ZÁKUSKY NA SVATBĚ PŘECE MUSÍ BÝT, TO JE TOTIŽ TRADICE :-p :-p :-p
mabinogi: ahoj, ty krabice s rozpatlaným cukrovím taky úplně nesnáším, nedávno jsme to taky dostali a nahoru
ječtě plácli kus dortu!! :-D Nechápu, proč ho nerozkrájeli na svatbě..takhle se to mohlo jíst lžící..nebo tu vyhodit..
Já jsem přemýšlela, jak udělat výslužku, aby to tak nedopadlo, a nakonec jsem koupila malé papírové krabičky na dvacet koláčků..k tomu budem dávat jedno minivínečko..a jednu plastovou krabičku..kam se vejde kostka dortu.
Na tyto tři věci jsem koupila papírové tašky..Cukroví bude jen na stolech a svatební dort se rozkrájí na hostině..
Ty dorty v krabičce už nám přivezou naporcované..;-)))
gabikri yes, yes, yes, konečně někdo, kdo mě chápe. Budeme mít jako výslužku taky krabičku, v ní tak 20-30 svatebních koláčků a hotovo. Chystáme celkem opulentní pohoštění na svatební hostině, tak nevidím důvod, proč každému pak eště rvát tunové bedny s rozmtlaným cukrovím. Taky jsem k tomu zvažovala to vínko, ale přišlo mi dost drahý. Dorty se snědí na svatbě a jestli ne, tak se zamrazí a budou se jist postupně. Hamba by mě fackovala, kdybych dávala lidem zbytky ze svatby. Výslužky budou nachystané předem a pokud něco zbyde tak se to k nim rohodně nebude přihazovat. S tím dortem to máte vymyšlené dobře, ale u nás spousta lidí bude druhý den odjíždět domů přespůl republiky a to nechci vidět, jak by ten dort dopadl nebo nějaké krémovézákusky. Takže budou jen koláčky, moje teta dělá naprosto geniální.
Ahoj holky, my to taky máme udělané tak, že výslužky budou připravené předem a rovnou se hostům dají až přijedou. Rozhodně taky nebudu rozdělovat nějaké zbytky z hostiny. Co zbyde, bude na snídani pro ty, co tam budou spát a zbytek se zamrazí.
já myslím, že ty koláčky stačí ;-) Než to namatlat vše dohromady..
Jo a ty koláčky nechám dávat do těch krabiček až v den svatby..buď na chvíli zmizím a udělám to sama se svědkyní,
nebo poprosím v kuchyni..aby mi s tím pomohli.
Bojím se, že by se to promastilo..
Ale vsadím se, že ta starší generace bude koukat divně..že nedostane krabici- omatlanici :-D :-D
Děvčata, zazněla tu debata o těch svatebních darech a požadavcích o peníze zformulované do "milé" básničky, zrovna jsme se na to téma s nastávajícím bavili a... byli zajedno v tom, že nám to oběma přijde nesmírně trapné. I kdybychom dostali něco nepraktického a nevyužitelného, čemuž nevěřím, alespoň příbuzní z mé strany jsou soudní lidé a KOMUNIKUJÍ, takže vědí, co máme, co ne, co chceme a co ne... :-), no a i kdyby... tak se to holt pak za něco vymění nebo tak, vždy se to dá řešit a svět se nezboří. Ale nadiktovat si dárky mi přijde jako podcenění nápadů dotyčných nebo něco na ten způsob. Žádost o peníze mi připadá jako potupné žebrání. Neděláme hostinu proto, aby si každý host musel nutně uhradit dodatečně. :-/
Pardon, je to jen můj názor, samozřejmě nebudu za nikým chodit a vnucovat mu jej nebo kohokoliv snad odsuzovat, každý má právo zařídit si to po svém, jen jsem chtěla přihodit svůj pohled na věc, byť se asi nesetká s pochopením... :-)
vilka: chapu tvuj pohled na vec, ale kdyz se te napr.nekdo kdo je pozvany na svatbu primo zepta co chces za svatebni dar a ty mu reknes ze teda pokud by je to nijak neurazilo tak penize (nebo jakoukoliv jinou vec to uz je fuk) tak ti to taky prijde tak trapny?? ja osobne sem se vzdy ptala a nakonec davala penize protoze nikdo nic jinyho nechtel :-D a nekterym je treba i blby se zeptat tak ta basnicka je takovy bezbolestny reseni :-)
já mám básničku..někdo koukal blbě..někdo to raději nekomentoval vůbec..ale mám jistotu..že nedostanu nějaké nepotřebné krámy.. ;-)
Každému, komu jsem to dávala osobně..jsem vysvětlila..že to je proto..ať nic nekupuje..že všechno máme..
Trapné by mi spíš bylo, kdybych dostala nějaké porcelánové jeleny..kam pak s nimi..a pak těm lidem vysvětlovat..proč je nemám vystavené v obýváku :-p
Myslím že mladší to pochopili všichni..a starší už neřeším..ti budou brblat nad vším.
Přesně, souhlasím s gabikri. My měli taky básničku a určitě nelituji.S manželem žijeme 5 let, vše zařízené a máme 2letého syna, tak co by nám asi kupovali. Mamka na to sice koukala taky divně, ale já si stála za svým. Mladší generace byla naopak ráda, že nemusí vymýšlet nějaký kraviny ;-) ;-) :-)
kata267: Já bych si o peníze prostě neřekla, to je to... :-) Nemám to ve zvyku a neumím to. Prachy místo dárků mi dával jen otec - protože si nechtěl lámat hlavu s tím, co bych si asi přála. Mě by přitom potěščila sebemenší maličkost... Možná i díky tomu mám názor, jaký mám. Kdo mi chce "přilepšit", ať to udělá, ale bez ptaní, probůh... :-D Snad je to i tím, že o svých příbuzných vím, že si každý z nich tu hlavičku rád "poláme" a zamyslí se, copak by nám asi udělalo radost. A darují třeba menší věc a ty peníze k tomu, proč ne, ale říkat si o ně předem prostě nebudeme. Když jsme byli s přítelem pozvaní na svatbu známých, také se tvářili a "nenápadně" naznačovali, že by přivítali nějaký ten obnos, ale tohle prostě není můj styl, na rovinu to neřekli, tak jsme jim věnovali dárkové poukázky na sport, který dělají, do restaurace, kde by jim mohlo chutnat, a do Ikey. To mi přijde o něco originálnější, než strčit jim do ruky obálku tisícovek. Asi jsem fakt divná. Dát mi někdo přímo do ruky tu básničku, cítíla bych se přinejmenším rozpačitě... :-| Ale jinak dokážu pochopit, že jde zřejmě o to vyhnout se darům od starších generací typu míšeňský porcelán nebo květované prostírání.
Já svým způsobem CHÁPU, že někdo zvolí tuto metodu, opravdu vás nikoho neodsuzuji, ale sama bych na to prostě neměla "žaludek"... |-|
Btw, podle mě, čím víc se s příbuznými známe, tím vzrůstá šance, že dárek od nich opravdu potěší... A pokud si někdo není jist, nechť se poradí bez našeho vědomí s našimi matkami, máme totiž moderní tchýně, které mají vkus a soudnost - tak snad i tohle v mém názoru hraje roli. :-)