Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Hosté a rodina

Nechci mámu pozvat na svatbu

Ahoj holky, potřebuju radu. Je to asi 14dní co sme se chytly se ségrou (byly nebo sou to dlouhodobější dohady) teď naposledy to bylo kvůli mýmu názoru na její dítě, který sem hlídala přes prázdniny víc jak tři tejdny a ztratila sem při ní snad všechny nervy. Malá si o mě něco vycucá z prstu a ségra mi hned telefonuje (bydlíme od sebe 110km) a pouští se do mě. Nejhorší je že mi nevěří a teď 2x naposledy se k ní navíc přidala naše máma a bohužel nevěří taky. Příští rok v březnu se budeme s přítelem brát a já sem rozhodnutá(doufám, že mi to vydrží) že tam nechci ani mámu ani ségru s malou. Jen mám obavy z toho co na to řekne zbytek mojí rodiny a že budou stát při nich. Vůbec si s tím nevim rady...
Odpovědět
Svatba je váš den, jen na vás záleží, koho si pozvete a koho ne. Ale... Opravdu jsou vaše neshody až tak závažné, že je nepozveš? Přece jenom je to (doufejme) jen jednou, abys toho pak později nelitovala, žes neměla u sebe své nejbližší. I když jak říkám, nevím, co mezi vámi je.
Odpovědět
@mikule2012 rekla bych, ze je to vec, ktere bys pozdeji mohla hodne litovat a nemit moznost, jak to vratit zpet. Moje rodinne vztahy jsou velmi velmi daleko od idealnich. Ale prekonala jsem se a pozvala je na svatbu. Myslim, ze bys mela udela to same. Kdyz neprijdou, tak to bude jejich vizitka a "ostuda" a pokud prijdou, troufnu si rict, ze na sceny si netroufnou ony.
Odpovědět
Samozřejmě nemůžu hodnotit situaci, kterou neznám, ale jen podle tohoto popisu mi sestra nepřijde jako úplně ok člověk, když takto po telefonu vyjíždí a dceři automaticky věří, že je na ni teta zlá a zároveň nemá problém dítě tetě dát na tři týdny na krk. Je otázka, jestli ti pak nebude líto, žes je na svatbě neměla. Ale také mám blízkou příbuznou, která mi svatbě chybět nebude, takže rozhodnutí chápu. Přeju, ať se vše vyřeší ke tvé spokojenosti.
Odpovědět
Profilova fotka
Tohle je hodně ožehavé téma - No pokud nechcete být černá ovce do konce života, udělejte svatbu úplně bez rodiny jinak Vám to NIKDY neodpustí to mi věřte.
Odpovědět
Je to těžké, ale rozumím ti, taky jsme se před pár dny zklamala ve své sestřenici - svědkyni. Je starší, má 15letou dceru a 8letého syna, ta dcera k nám jezíd prakticky od malička na prázdniny, její syn ne, ne že bychom ho nechtěli, ale prostě vždy přijede jen dcera - syn je hrozně rozmazlený, fracek neskutečný, leze všem na nervy, dovolí si pyskovat i ke starším, dospělým lidem, no děsné děcko... On něco nakecal svojí babičce a pak i svojí mamce a on té doby to jaksi ochladlo, dokonce mi i sestřenice naznačila, že za svědka jít nechce, když jsme se jí zeptala otevřeně, tak řekla, že jo, že chce, ale je vidět, že ten vztah markantně ochladl, že prý preferujeme jen její dceru a moji dceru a na kluka kašleme - není to pravda, jen tady prostě nejezdí na prázdniny. Tak tě chápu, není to lehké, snad to nějak vyřešíš. :)
Odpovědět
Holky tohle všechno mi pořád lítá hlavou a nevim co s tim. Je to složitý ;-( Vim že když se tak rozhodnu a nepozvu je tam bude to definitivní ale nemůžu se zbavit toho pocitu že bez nich dube líp.... Vždycky na nás se ségrou měla dvojí pohled ať šlo o to jak sme si zařídily život, o založení rodiny anebo jenom o blbý známky ve škole. Do svatby je ještě dost času a pokud se to nějak urovná tak nejspíš tak jako tomu bylo doteď - začnu se pokorně omlouvat. Na to já ale už nemám žaludek
Odpovědět
@mikule2012 Nikdy bych nechtěla dopustit to, abych dělala rozdíly mezi vlastními dětmi, to je neskutečně smutné. :( Přeju ti, ať se rozhodneš správně, ještě máš čas. :)
Odpovědět
Profilova fotka
S bratrem taky moc nevycházím a ten dvojí metr na děti moc dobře znám..... ale osobně si neumím představit, že by na svatbě takhle blízcí členové rodiny chyběli.Radila bych Ti neřešit to teď, nemáš k tomu ten potřebný odstup a všechno vidíš černě, protože Tě sestra s matkou nedávno naštvaly. Nech to uležet, na tohle rozhodování času dost. Sháněj šaty, vybírej místo hostiny apod. Jestli pozvat, nebo nepozvat mámu, dneska ani zítra vědět nemusíš....
Odpovědět
@curdibilka Jeden moudrý pán říká, že většina rodičů pokud má více dětí, tak má jedno dítě radši než ostatní. Že je to zcela přirozené. Jejich úkolem je ale to, aby se to ty děti nikdy nedozvěděly :-)
Odpovědět
@martiluca Jojo, to vím, jsem povoláním učitelka, taky jsme si prošla psychologií apod.. Asi je pochopitelné, že člověk má větší sympatie k jednomu dítku a třeba si s ním i víc rozumí, já za sebe zatím nevím, mám dítko právě jen jedno. :) Je mi té dcery od sestřenky líto, odmala se o bráchu starala, vodila ho do školky, do školy apod. - no jako druhá máma a ještě je vždy nejhorší...jednou to své máme vyčte.
Odpovědět
@curdibilka Tak to zdravím kolegyni. Jsem taky učitelka :-) Naštěstí si nemůžu stěžovat, většinou mám skvělé děti. I když je to asi i tím, že učím na škole pro nadané děti... Taky je mi jí líto. My budeme mít svatbu příští rok v květnu a že bychom nepozvali některé i poměrně blízké členy rodiny ať už mojí nebo snoubence si dovedu snadno představit...
Odpovědět
@martiluca Super, další s diagnozou. :D No, to já si moc představit neumím, kdyby šlo až o tak blízké lidi, jako jsou mamka nebo sourozenec, ale záleží na těch vztazích no, každý podle svého. :)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@curdibilka Ahoj holky učitelky, přidávám se do klubu :D ...já maminku nemám, umřela, když sem byla malá a s otcem jsem nikdy moc dobré vztahy neměla. Dříve jsem ho omlouvala, že mu děda a babička (vychovávali mě) křivdí a že za to zase tak nemůže, jak žije, ale teď to vidím jinak. Několikrát jsem mu nabídla pomoc, měl na mě mobil a nikdy! nezavolal, neozval se...tak jsem si řekla, že na něho kašlu...pak mi teta řekla, že by chtěl jít na svatbu aspoň na obřad. Bylo to pro mě těžké, ale řekla jsem jí, že si to nepřeju. K oltáři mě vedl děda a proč tátu zvát, když se o vás jinak nezajímá- ani nezavolá. Nadruhou stranu je mi to trochu líto, ale člověk občas musí být "tvrďas" ..je to těžké....ale jak už tu někdo zmínil, teď bych to teda rozhodně neřešila a nechala to vychladnout...taky jsem na svatbě měla lidi, který jsem uplně nemusela, ale oni se ztratili v davu, já si jich nevšímala a navíc....všichni ostatní byli tak strašně milí, že by mi tu radost nedokázal pokazit nikdo :) ...nech si to ještě projít hlavou a třeba vztahy ještě trochu urovnat...osobně nevím, co třeba řeknu svým dětem, až budou chtít znát babičku a dědečka z mé strany. Je mi líto, že je nikdy mít nebudou, jen od manžela....Ještě se chci zmínit, že jsem vyrůstala v jedné rodině (ortodoxní katolíci) kteří měli čtyři děti, bylo to fajn až do dne, kdy jsem odešla za Honzou (teď už mým mužem) a oni se dověděli, že jsme spolu "spali" (už mi bylo 18)...no hádka jak hrom, já jsem se odstěhovala a rok s nima nekomunikovala...pak se vztahy trochu urovnaly, honzu jsem jim představila a poznali, že i když není věřící, tak je fajn...pak přišla svatba a na svatbu jsem je pozvala. Přecejen jsme si navzájem všechno "odpustili" a jsem ráda, že na svatbě byli, protože moc pomohli...tak si to rozmysli, protože svatba bývá zpravidla jen jednou a tvou mamku by to mohlo moc mrzet (ona třeba vše vidí jinak, tak jí to neber - život není vždycky fér) ;)
Odpovědět
@curdibilka No jo, ano taky mám diagnozu :-D Některé členy rodiny na svatbu opravdu zvát nehodlám. Ono se to ukázalo hned na začátku, když jsem s mým teď už snoubencem začala před pěti roky chodit. Snoubenec o 12 let mladší než já (ne, neučila jsem ho). Takže ty různé babičky a podobně co se mnou kvuli tomu dva roky nepromluvily a tvářily se, že by snoubence nejradši zastřelily, tak ty skutečně zvát nebudu. Rodiče i sourozenci to kupodivu vzali dobře, za což jsem jim moc vděčná. A samozřejmě budeme mít i pár skvělých kamarádů, kteří stáli vždy při nás - tedy jinými slovy rodinu, kterou jsme si vybrali :-)
Odpovědět
@rudolflenka Ano, tak to chápu. Já kupodivu ještě mám všechny prarodiče, i když už jsou docela staří, zato budoucí manžel nemá dědu z matčiny strany a jeho babičku z matčiny strany v žádném případě nezveme, za to jak se k nám chovala (viz předchozí příspěvek). Měla jsem aspoň to štěstí, že žádné ortodoxní věřící v okolí nemáme, takže to, že jsem se svým budocím mužem spala v jeho 17 nikdo neřešil, spíš to všichni čekali. A taky všichni ví, jak se chovám, když mi něco vnucují, takže ohledně tohoto konkrétně žádné hádky nebyly :-)
Odpovědět
@mikule2012 Tohle je vždycky problém. Záleží, jak to cítíš ty a co jste si řekly. My jsme se kvůli svatbě rozhádali s přítelovými rodiči natolik, že žádná svatba nakonec není a já jim to do smrti neodpustím. Myslím, že je vždycky lepší to zkusit urovnat, ale někdy je to skoro nemožný. Nicméně bez mamky a ségry, ale se zbytkem rodiny asi není úplně nejlepší..To už radši úplně bez rodiny.:-)
Odpovědět
@rudolflenka Máš pravdu mojí mámu by to mohlo mrzet ale já se jim omlouvat nebudu tak jak by si oni představovaly, nemám za co. Ono totiž když se u nás doma něco řešilo tak to bylo vždycky tak že nakonec muselo být jen a jen po jejím a ne vždy to bylo správně. Takže já blbec sem se pokaždý pokorně omluvila aby byl klid a bylo zas vše ok. A když jí tam nakonec pozvu umim si v barvách představit ty její přetvářky a kyselý úsměvy a nejsem si jistá jestli bych to dala...
Odpovědět
@mikule2012 Tvůj poslední příspěvek mi mluví z duše.:) Pokud je to tak, asi bych je tam taky nechtěla. U nás to bylo stejný, akorát když jsme řekli, že si nepřejeme, aby tam přítelovi rodiče byli (aby to nebylo tak trapný, odvolali jsme veškerou rodinu!), vyslechla jsem si 50minutovou salvu nadávek a citovýho vydírání. Opakuje se to tu pořád dokola: je to jen a jen váš den, nenechejte si ho nikým zkazit.;)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?