Ahoj,
takové téma jsem tu nenašla a moc by mě zajímal názor ostatních.
Máme svatbu v pátek a řeším to, jak moc trvat na tom, aby hosté pozvaní na večerní zábavu ( kamarádi) byli přítomni i na obřadě. Moc bych si přála, aby se obřadu zůčastnili, ale někdo řekne, že si kvuli tomu nebude brat volno v práci, což mě dost mrzí. Je to normální, nebo mě to mrzí oprvněně? Když se vdávala přítelova spolužačka a pozvala nás jen na večer, tak jsem si brala dovolenou, abych mohla i na obřad, připadalo mi blbé dojít jen večer se pobavit. Co myslíte? máte někdo stejnej problém?
@andyzhor Zamrzí to, ale snažila bych se to pochopit. Ne každý vidí svatbu jako něco životně důležitého, pokud není hlavní účastník, ačkoliv já osobně bych chápala, že pro mou kamarádku to životně důležité je a chce mě u takového okamžiku mít.Nelámala bych si s tím hlavu, svatba je hlavně o těch dvou. No tak se jejich neptřítomností ušetří na svatbě nebo je to příležitost pozvat někoho, kdo se kvůli rozpočtu nevlez:D.
A abych si kamarádky užila, tak uspořádám nějakou tu rozlučku - pravý dámský babinec - a jsem spokojená.
Pro zvané to navíc nemusí být zrovna levná záležitost. Chce to mít nějaký ten dar, zaplatit si cestu, možná i nějaké ty šaty "do barvy svatby", a to celé x2.
Vím, dar není podmínkou, ale znáte to, každá druhá nevěsta se chvástá a křičí do světa, že dar potěší v jakékoli výši a pak tu čtete, jak za celodenní jídlo a zábavu dostali od osoby ABC "jen" 500 a jaká je to nehoráznost. Částku jsem hodila modelově, není to útok vůči nějaké nevěstě. Jde o to, že si pozvané kamarádky si určitě uvědomují, že tradiční svatba se zaplaceným úbytkem a jídlem od pátku do neděle prostě vyžaduje alespoň podle neoficiálních pravidel a zvyklostí takovou sumu na daru, jakou projí, a to 500 rozhodně není.
Já bych to takhle nikdy nerozdělovala.
Pro mě když toho člověka chci vidět na své svatbě, tak ho pozvu i na obřad, i na hostinu i na večírek.
Jestli pak chybí rozpočet, tak proč to všechno vůbec dělat? Nikdy bych si nedovolila, aby mé hoste se cítili méně důležité jedny než druhé. Je to blbé, byla jsem sama takhle několikrát pozvaná, na obřad a večírek, s ním, že hostina je jen pro vyvolené, a já abych z toho vypadnula a pak se vrátila až večer. Zaprvé, cítím se uražená, zadruhé, taky mám své plány, můžu mít práci, chci jet na výlet, můžu podniknout cokoliv, a vůbec nemám zapotřebí jít na obřad ke člověku, který se ke mě takto chová.
Takovým způsobem se to nedělá. Je to především neúcta k pozvanému hostu. Pokud za něj nechci utrácet, nejsem si jistá, jestli ho chci vidět na své svatbě, tak ho prostě tam nepozvu a je to.
@azavina: Máte pravdu. V podobném duchu se s dcerou snažíme holčinu "utěšovat". I když je v tomto případě jasné, že tu nehrají peníze roli, ve všech těch případech jde o poměrně movité lidi. Ale jak píšete, každý na ty svatby není, mě by to coby nevěstu mrzelo, ale pravdou je, že když jsem se vdávala před mnoha lety já, šlo to všechno trochu mimo mne - kdo přijde, kdo nepřijde, koho vlastně naši pozvali atd... :)