Moje milá maminka prostě chce bílé šaty s volánky, krajkou. Musím jet bílým autem, protože červené přináší smůlu. A pořád říká, jak objedná zákusky, aniž by se nás zeptala jaké chceme, řekla jsem jí jen o tři druhy. A furt se do tý svatby snaží šťourat. Chtěla jsem červený šaty - vršek bílý a ona se mohla zbláznit, jenže mě prostě bílá nesluší. Nakonec budu mí šampaň. Proboha co mám s ní dělat?? Kvůli těm šatům nemohla spát, snad já je budu mít na sobě, ne?? Chce mě vidět v bílejch nešťastnou, nebo v jiné barvě a spokojenou? Že v tom nejsem sama??? mám takový vztek, místo aby měla radost, že mám radost, tak mě vždycky tak naštve, že se ani na tu svatbu netěším!! Proboha proč?
moje maminka byla fakt milá, sice to bylo jak když táhne chudý král do boje ale nechala jsem ji a když začala řešit ptákoviny tak jsem řekla "matko KLID" ona je fakt zlatíčko, nechal jsem ji vyřádit, jsem její jediná dcera, první svatba, tak ať se vyblbne. Takže byly i výslužky a s oznámením jsme dávali krabici ne košíčky :-d Mám jí strašně moc ráda, je to zlatíčko. (je pravda že mluvila jen do věcí které mi byli uplně jedno, jako výslužka)