S partnerem jsme chtěli na svatbu celou rodinu. Jelikož stavíme domeček, snažili jsme se hooodně na svatbě ušetřit, ale nakonec se nám rozpočet vyšplhal celkem vysoko - a to nevymýšlíme blbosti. Takže teď obracíme každou korunu dvakrát. V rodině máme pár lidí ve věku do 25 let, kteří mají partnery. My jsme jejich partnery viděli snad jen 2x v životě a neznáme je. Navíc pokud spolu nejsou bůhví jak dlouho a nežijí spolu, nechtěli bychom je z finančních důvodů moc zvát. Ale jak to znáte, jim zaláskovaným se to moc nelíbí. Jak z toho ven? Jaký na to máte názor vy?
Já bych jim to vysvětlila, tak , jak je to tady napsané. Pokud stavíte a potřebujete ušetřit, co se dá, tak rozumný člověk pochopí. Pokud se to někomu nebude líbit, ať nechodí, ale pokud vás má rád, příjde i bez partnera. Koneckonců svatba je pro vás ( max pro rodinu a nejbližší) a ne pro cizí! Já to udělala také takhle :)
@ringle85 u svateb je to obtíž, běžně se zve 1+1. A nevidím rozdíl v tom, jestli je lidem do 25 nebo 30 nebo 35. I tito mohou mít partnery chvilku a zatím spolu nebydlet. Jinak teda, když už bych chtěla zvát lidi bez partnerů, tak bych začala v prvé řadě u kamarádů. U rodiny až v tom posledním možném případě. Nemluvím samozřejmně o zámostech, které jsou dva měsíce (ale lidé spolu dnes klidně rok chodí a nebydlí spolu).
Jinak pokud vyloženě potřebujete ušetřit, tak jim to řekni tak, jak si to napsala tady. A mohu se zeptat, jaké rodinné příslušníky třeba myslíš? Jestli jsou to bratranci a sestřenice, tak ti kolikrát ani na svatbu nechodí, je tam jen nejbližší rodina.
Já bych je pozvala i s partnery. Byla jsem na svatbách dvou kamarádek a ani jedna z nich mého partnera neznala. Přesto jsme byli zvaní oba. A to je mi taky pod 25 let a ještě to byly ,,jen´´ kamarádky a ne příbuzné.
No já byla dokonce na jedný svatbě, kde jsem byl pozvaný přítel plus 1, nevěstu jsme viděli oba poprvé. Mě bylo 22 a s přítelem jsme spolu byli a bydleli několik let :-D To si nevybereš.
Ke tvému dotazu. Řekla bych, že dělit lidi na mladé a starší je blbost. Jo, pokud je někomu 15 a chodí s někým měsíc, tak bych partnera nezvala, ale takhle mi přijde, jako by jste říkali, že dokud ti není 25 nemáš vážný vztah (a to by tě tu spousta nevěst ukamenovalo :-D ). Spíš bych se fakt řídila tím, jaký vztah mám k tomu člověku (pokud je to sestřenka, kterou vidím jednou za rok, tak nebudu zvát jejího chlapa, když ho ani neznám a pod.)
Jinak jak psaly holky výše, normálně bych jim to vysvětlila, to že jsou mladý, neznamená, že jsou blbý a nepochopí to ;-)
My máme velkou rodinu a s financemi je to taky trošku složitější skrz krátkou dobu šetření(šetřím od března).Pořádám si to celé sama(nechci si rozhodně půjčovat,takže vše se uskuteční jen díky každoměsičnímu odkládání peněz,pomoci mé mamky a rodičům snoubence,které jsem poprosila,aby mi finanční dary dali předem).Upřímně..taky bych nezvala partnery mých známých,jelikož je moc dobře neznám,ale je to slušnost a vím,že skoro nikdo nechce jít bez partnera a vím,že i já bych nejednala jinak. Ale pořád jsou tipy lidí,kteří bez partnera půjdou rádi,takže to chce jim nejlépe zavolat a zeptat se jich zda plánuji své partnery,že prostě s penězi nevycházíte a že to potřebujete dopředu vědět.
děláme taky jen malou svatbu s nejbližší rodinou, ale přítelkyni mého 19-ti letého bratrance jsem musela pozvat (viděla jsem ji jen 1x, zbytek rodiny ji ani nezná), jenže kdybych ji nepozvala, tak by bylo zle v rodině. sice se říká, že je to naše svatba, ať si tam pozveme koho chceme, že to ostatní musí pochopit, jenže skutečnost je taková, že aby se někdo neurazil, tak musíme ustoupit a pozvat tam někoho ze slušnosti, ne proto, že bychom ho tam chtěli..
@ringle85 My nezvali od manželova bráchy partnerku (střídá partnerky jak fusky) a řekli jsme tedy, že na svatbu nepozveme někoho, kdo už jeden den po svatbě pro něj nebude in a bude mít někoho jiného. Svatba je pro mě dost osobní věc a chtěli jsme ji strávit s rodinou, ne s někým cizím. Nicméně když už spolu byli cca 1/2 roku i s rozchody, tak jsme si říkali, že uvidíme, ale to by se musel švagr snažit. Dopadlo to tak, že i když na chlastačky čas má, tak ani jednou ho nenapadlo, aby řekl: ,,hele, já se stavím s tou svojí na kafčo, ať Vám ji představím." Nic takového se nestalo, začala za ni orodovat tchýně a to jsme řekli, že tohle fakt ne. Pak i když švagr věděl, že je zvaný jen on, když jsme mu vezli koláče a oznámení (představil nám tu svoji - představení bylo stylem, že od nás stála 3km a nepodala nám ani ruku, jako by jsme měli lepru) a řekl děkujeme za pozvání na svatbu.V tu chvíli už nás to fakt naštvalo... Tak jsem mu řekla, že na svatbu je zvaný jen on, aby nedošlo k žádnému faux - paux a přímně po tom jeho chování nám bylo jedno, jestli na svatbu příjde on nebo ne. No a musel přijít bez ní. Manželova sestra má partnera už několik let, takže samozřejmě jsme zvali i partnera (jejího partnera i jí jsem poprvé viděla na svatbě). Byla mile překvapená pozváním i partnera a ona i její partner byli ze svatby moc nadšení. Takže za mě ovlivňuje pozvání na svatbu více faktorů: jak jsou ti dva partneři spolu dlouho, jestli ji znáte - pokud je to tedy možné (pokud nebydlí 500km bůhví kde), no a jestli zvaná osoba je ve stálém vztahu - nebo jede maratón. U nás se hosté sami ptali, zda se pozvání týká i partnerů a kromě toho zmiňovaného švagra, tam všichni partnery měli.
@ringle85 Pokud se jedná o rodinu a navíc píšeš, že jste ty partnery viděli (sice jednou, dvakrát, ale viděli), tak pokud nejde o měsíční známosti, tak bych pozvala...já jsem tedy před x lety šla na svatbu bratrancovi a nějak mě ani nenapadlo brát s sebou přítele (tehdy jsme spolu byli rok), když ho nikdo neznal (stejně v ten stejný den šel zrovna na svatbu svému kamarádovi) a teta se naopak divila, že si myslela, že ho vezmu ...i když teda nechápu, kde na tom byla. Na svatbu přijede na večer i má kamarádka z VŠ a přijede i s přítelem, kterého neznám (jen z fotky), ale protože přijedou až z Plzně a budou tady mít pak kratší dovču, tak nemůžu říct ne a prostě tam bude s ní. Aspoń ho poznám. A na tom rautu toho za tak moc nesní.
Anebo pokud nevíš, zda zvát partnery (a jde třeba o vzdálenější bratrance či sestřenice, se kterými se často nevídáte), tak ještě možnost nezvat ani je a máš po rozhodování. Ale zase ti mladí udělají většinou víc zábavy než šedesátileté tetičky (proto třeba všechny bratrance já zvu, i když se s nima často nevídám, ale udělají víc zábavy než teta s 60 kilama nadváhy, která sotva chodí a samozřejmě tancovat taky nebude...ale na svatbě bude též :-) )
My zvali vsechny i s partnery a to ackoliv treba u manzelovo kolegu z prace jsme je videli maximalne jednou nebo dvakrat, pokud jsme treba neznali vubec, tak se to vsichni snazili napravit a jeste pred svatbou jsme spolecne nekam zasli a urcite toho nelituji, bylo super mit na svatbe kolem sebe spoustu mladych zamilovanych paru :-) a aspon jsme meli spoustu komparzu na fotky zenich + holky a nevesta + kluci :-D
Já ti to napíšu spíše z pohledu hosta - kdyby mě někdo pozval samotnou bez mého dlouholetého přítele, tak bych asi nešla, takže určitě záleží, jak dlouho ti lidé partneři jsou (třeba mého muže bratr má každý měsíc novou přítelkyni, to samé sestra zase pořád nový přítel a fakt ještě pochybných kvalit - feťáci, alkoholici, ... takže jsme je zvali bez partnerů a bylo to úplně bez problémů, sami ani nechtěli nikoho brát, takže bych řekla, že to nejde poradit moc paušálně, že musíte kouknout na to, jaký ti lidé mají vztah :)
Toto už se tu řešilo několikrát: neznám partnery, viděli jsem je jen 2x....
S takovou je ani nikdy nemůžete poznat! Dělení na mladší a starší se mi taky nelíbí. Pokud nemá někdo každý měsíc někoho jiného, tak bych ho pozvala i partnerkou/partnerem. Kdyby mě někdo pozval bez přítele, tak bych sama nešla. Jednou jsme pár a patříme k sobě.
Nemáme moc blízkých rodinných příslušníků a tak chceme pozvat všechny naše blízké kamarády - a to i s partnery. Ale jak už tady zaznělo, výjimkou budou ti, kteří partnery střídají a pak ti, kteří až tak blízcí nejsou. Příklad: přemýšlím, že bych pozvala dvě kamarádky ze školy, ale pokud bych je pozvala, tak bez partnerů. Za prvé teď nikoho nemají, takže by do svatby spolu stejně byli krátce :-) a za druhé, je rozdíl mít o dva lidi navíc a nebo o čtyři... Beru to tak, že pokud by mě pozvala vzdálená kamarádka, se kterou už nejsem moc v kontaktu, brala bych to jako poctu a nevymýšlela, že si s sebou musím vzít toho a toho - a když, tak jen na večerní zábavu, samozřejmě se souhlasem nevěsty.
Mně teda připadá zvláštní jakékoliv škatulkování, ať už podle věku nebo toho, jak dlouho spolu jsou...Můžete pozvat pár, co spolu bude na svatbě týden, a za dvacet let budou nad fotkami vzpomínat, jak se tehdy ještě moc neznali, a taky můžete přivítat letitý manželský pár s dětmi, kteří mohou jít pár měsíců po vaší svatbě od sebe...necítím se být na pozici, abych hodnotila kvalitu nebo soudržnost jakéhokoliv vztahu...
Pro mě by ani nebyl důvod střídání, no bože, tak bude mít za týden jinou, ale třeba prostě nemá šťastnou ruku, i kdyby to byl sukničkář, tak ať, je to jeho boj, a jestli chce jít na tuhle svatbou s Máňou, tak ať ji tam vezme, třeba to bude zrovna bavička, co roztančí přidřeplé příbuzné, které přece "znám"...A tím spíš by pro mě nebyl důvod věk... :-N (Jediné, co bych řešila, by bylo, pokud bychom si s dotyčným/dotyčnou opravdu nesedli a pokud by to byla nějaká opravdu pochybná existence, jak už tu někdo psal...)
Jestli tak moc obracíte každou korunu, spíš bych zvážila, zda to neokleštit jinak nebo celkově nebo to neodložit, pokud tam ty konkrétní lidi chcete...za mě se prostě zve člověk s doprovodem...
Když jsem s přítelem byla 3 měsíce vdávala se mu sestřenice..já jsem na hostinu nechtěla, bylo mi to blbý, viděla jsem ji jednou v životě, ale nevěsta si mě tam přála a tak jsem nakonec šla..
A z pohledu tvého..taky řešíme jak jim to naznačit a nebo jak máme vědět kdo si partnera přivede..pozvánky jsme většinu rozesílali a tak jim to bylo nemožné zdělit..dám příklad: přítelova sestřenice má přítele s kterým se sice zná 10 let ale začali spolu chodit nedávno a čekají spolu mimčo..nikdo toho přítele nezná (krom jejich rodičů a sester) nebo můj bratranec, ten má přítelkyni..je s ní rok ale mě s ní nikdy neseznámil a k tomu se s bratrancem ani nevídám..bydlíme sice od sebe 30km ale on je věčně v práci a aji o víkendu, když jsme byli malý tak jsme spolu trávili celý prázdniny, ale je mi také blbé je zvát oba..a do třetice přítelův bratranec má slečnu také by se dalo říct že rok..příští rok budou mít svatbu a plánují rodinu, ale my jsme se s ní viděli jen jednou na pohřbu a ani nám nebyla představena, ale bohužel přítelova babička na ní lpí a tak se musí taky pozvat..takže tuhle záležitost neřešíš jen ty ;-) jo mimochodem všem je 30 nebo kolem třiceti.. Snažíme se aby nás bylo co nejmíň..jak z důvodu financí tak aji místa..a do toho ještě přítelův druhý bratranec má slečnu, kterou já nemůžu vystát...ani na jméno ji přijít nemůžu, ale co se dá dělat :-|
já bych je nezvala...pokud opravdu šetříte, kde se dá, tak mi přijde hloupost zvát tam "cizí" lidi jen proto, že chodí s někým z rodiny. podle mě to ti mladí musí pochopit..otázka je, jestli to není blízká rodina, to je pak něco jiného..ale třeba sestřenice, které vidím párkrát za rok a někoho mají bych vůbec neřešila. akorát bych pak počítala s tím, že oni vás asi taky nepozvou:)
My teda zveme každého +1.. I když jsem nevěsta ( jak budou některé možná namítat), tak si nemyslím, že mám právo soudit, jestli ten či onen vztah je dostatečně vážný.. ]-(
@fallingstars je těžké to rozškatulkovat. Já před x lety taky nebyla zvaná na svatbu manželova svědka. Tehdy jsme spolu chodili 3 roky, neznala jsem ani ženicha ani nevěstu. Oni měli hodně velkou svatbu, spoustu příbuzných, tak pak osekávali lidi na oslavě u kamarádů takto. Takže to dokážu pochopit, ale po své svatbě taky pouze okrajově :-)
Nejde jen o peníze. Třeba my na svatbě chceme jen lidi, které známe, se kterými se cítíme dobře - a chceme jich co nejméně, ale vypadá to, že pod 40 se nedostaneme. Takže naprosto chápu, že pak někdo nemá potřebu zvát další jen ze slušnosti. Věta "já nemůžu hodnotit, jak je který vztah vážný" je sice pravdivá, ale nevyplývá z ní, že máme automaticky všem párům zaplatit oběd - tam by se to dalo řešit třeba pozváním na obřad nebo večerní party...
Pokud to jsou naši dobří přátelé, partnery (logicky) ve 100% případů známe - není problém. Pokud to jsou vzdálenější přátelé a ani jsme jejich partnery neviděli, zveme je bez partnerů (u nikoho se nejedná o mnohaletý vážný vztah). A třeba přítel zve kolegu z práce i s manželkou (kterou neviděl), protože manželství má větší váhu než chození - ostatně proto se bereme i my dva.
Je těžké rozdělit koho pozvat a koho ne. My měli hosty rozdělené do dvou skupin - rodina (z nihž mnozí doslova odmítli jít večer na raut a vydupali si oběd) a svědi šli na oběd a kamarádi, kterých nakonec bylo ku 40ti šli na odpoleně/večerní raut . Bylo to fajn rozdělené a pro mnohé (nepočítám rodinu, teda některé, příjemnější), raut jsme teda měli na zahradě doma ne v hospodě.
Je fakt zvali jsme jen lidi, kteří pro nás něco znamenali, opravdové kamarády a samo že se před svatbou najednou vynořila spousta ,,typů,, a sme zvaní na žranici a proč nemůžeme přijet a kde/kdy to máte.... slušně jsme tyto lidi pozvali pouze na obřad, s tím, že na žranici jdou jen nejbližší... a kupodivu se nikdo významně neurazil...
Další perličkou bylo - manžel i jeho rodina jsou trempi - a ti mají jak je známo hodně kamarádů - a když se tito kamarádi dozvěděli o svatbě tak hned - musíte udělat trempskou svatbu, oheň - tzn. kupte bečku a prase a my se přijedeme zadarmo ožrat a nažrat (já ty lid viděla 2x)(podotýkám, že by jich bylo 200 starých urýpaných dědků) - odmítli jsme s tím že jsme finančně a časově limitování a že pokud to chtějí s námi oslavit ať přijedou na podzim na náš výroční oheň..... nikdo se neurazil.... takže taktně vybrat jen ty lidi, ktéré na svatbě opravdu chcete (občasné ústupky jsou nutné že) ale nezvala bych lidi co vlastně neznáte, není přece nikde psáno že člověk musí zvát příbuzné do xtého kolene......
já nebudu zvát ty partnery, o kterých buď vůbec nevím, nebo které jsem nikdy neviděla, ani se zatím nestýkají s nikým z rodiny, ale pokud se někdo ozve, že má vážný vztah, který by rád přivedl a představil, nemám problém
@chris_n Jako ve finále je to samo stejně každého boj a ať má každý svatbu, jako chce nebo z nějakých důvodů musí mít...ale připadá mi to zkrátka takové ošemetné. Osobně bych neměla extra problém ani jet někam na svatbu sama, ale to je povahou, a někdo se sám cítit nemusí.
Vloni jsem byla na svatbě, kde byli všichni zvaní 1+1 a to bez ohledu na to, koho si vezmou, jestli partnera, s kterým jsou den, dvacet let, oddaní nebo "hromádkoví", maminku, kamarádku nebo pošťáka :-D ;-) Nevěsta chtěla prostě jen do daného data nahlásit finální počet a jméno a nic víc neřešila a byla to jedna z nejuvolněnějších svateb, které jsem zažila...třeba to tím nebylo, ale třeba ano, to těžko říct, ale ten přístup se mi strašně líbil...:-)
@ad.elle víš ono je to těžké, protože většinu svatby jsi tak rozlítaná, že s těmi lidmi strávíš strašně málo času. Takže pak chápu, že si tam člověk nechce připadat odstrčený. Měli jsme takhle člověka, co byl bez partnera (jako jeden fakt z mála) a taky brzy odjel. Prostě je divné, aby tam pak byl člověk sám. Nevěsta s ženichem u něho nebudou sedet celý večer.
@chris_n Jasně, to je dobrá připomínka! Třeba u nás to budou všechno mladí lidé, kteří se vždycky alespoň s někým znají, takže zábava snad váznout nebude. Ale jen se chci zastat těch, které na svatbě nepotřebují mít slečnu, kterou jejich pubertální bratranec potkal před měsícem v baru... rozhodně bych si nepřipadala hloupě, slušně vysvětlit, že máte omezený počet financí i hostů s ohledem na kapacitu oddacího místa a podobně. Jsme dospělí lidé.
Pokud ma dotycna osoba vazny vztah a jeste se jedna o nekoho z rodiny, tak bych ho urcite pozvala. Az budou mit svatbu oni tak taky te budou zvat bez manzela...?
Mně tady zaráží jedna věc a to je, že zmiňujete aspekt finanční... do fixních nákladů se vám vyšší počet hostů nepromítne, jedině kde je to znát je hostina, popř. ubytování...ale ruku na srdce, většina z hostů stejně nějakou stovku jako dar přinese, takže jak se říká "nula od nuly pojde"... takže finance bych do toho moc netahal...my, když jsme zvali, tak taky 1 + 1 ...a neřešili jsme jak moc toho +1 známe...prostě je to slušnost a fertig...
Toto jsem taky řešila a jelikož chceme mít na svatbě jen nejbližší rodinu a přátele, tak si myslim, že to všichni pochopí. Nechceme tam mít lidi, které jsme v životě neviděli, nevidím jediný důvod a jelikož se všichni naši hosté znají, nemají s tím žádný problém, protože přijedou třeba společně jako kamarádi. Doprovod akceptujeme pochopitelně u těch hostů, kde se přátelíme i s jejich polovičkou.