Ahoj holky, řešíme dilema ohledně svatebních hostů. Svatbu plánujeme na příští léto a bude v Krkonoších, protože tu bydlíme. Problém je, že já jsem původem z Moravy, kde se potrpí na svatby ve velkém. Takže moje příbuzenstvo se počítá na 40 lidí. Z ženichovy strany by se jednalo asi o 20. Naše představy se týkají malé svatby do 30 lidí s tím, že oběd jen pro nejbližší a odpoledne by bylo i s přáteli. Jenže jsme narazili na odpor mých rodičů, že není možné, nepozvat příbuzné tak, aby se neurazili. Máte podobné zkušenosti? Jak jste to řešili? Podotýkám, že za čtyři roky našeho vztahu jsme příbuzným v 90% nestáli za návštěvu a ženich jich většinu viděl asi 2x. Díky za rady.
Ahojky Jano,
jsme na tom úplně stejně. Taky chceme oběd jen s nejbližší rodinou, svědky a odpoledne udělat oslavu u nás na zahradě pro kamarády s pivkem a grilováním selátka. Moje mamka je z 8 dětí, ty už mají samozřejmě své rodiny, takže pochybuju, že bychom se do nějaký hospody vešli, kdybychom byli všichni. :-) Pošleme příbuzným oznámení normálně a jen těm se kterýma se stýkáme tak těm k tomu přiložíme pozvánku ke svatebnímu stolu. Je to hlavně váš den, tak se nenechejte moc ovlivňovat, abyste pak nezjistili, že svatba není podle vašich představ, ale tak jak si jí udělali rodiče. U nás je to zatím v klidu (ani jedni rodiče nejsou pro pompézní oslavy) a navíc si svatbu platíme sami, takže si to uděláme podle svého.
Existuji i oznameni po svatbe, takze bych pozvala koho chci treba telefonicky a ostatnim pribuznym poslala oznameni az po svatbe. Nemohou rict, ze si jim nedala vedet a ani nemohou prijet. Idealni je take rozeslat oznameni den dva predem, to je vubec nejzarucenejsi recept 8-)
NO nám se to tak nějak vymklo z ruky, pořád jsem nevěděla, jak jim to mám říct - nebo neříct, až nás nakonec bylo místlo plánovaných 40- 56, prostě jsem asi srab. S tím oznámením po svatbě jak říká ene by mi to asi neklaplo, neboť bych si rozhádala polovinu rodiny.
Tak bohužel asi s nějakou radou nepřispěju,
JANAKRK - lze to vyřešit i tak, že pošlete oznámení před svatbou, ale těm které tam nechcve jej odešlětě třeba jen dva dny před termínem. Naž stačí dojít tak už bude po. A stejně se to dozví ústně od jiných pozvaných příbuzných, takže se dotazům nevzhnete. Ale pokud máte rozumné příbuzné tak to pochopí. Já jsem řešila taky něco podobného. Ale vyšlo to dobře. Ti nepozvaní to pochopili bez problémů a oznámení dostali předem.
když tak vysvětlování o pozvání či nepozvání můžete přenechat rodičům.
podle mého je nejhorší, když se do toho začnou motat rodiče. Původně jsme také chtěli malinkou svatbičku, ale protože by jeho strana nepřežila, kdyby tam neměli všechny sourozence, tak je velká. Sice se říká, je to váš den atp.,ale když se jedni či druhý rodiče vzepřou, tak pokud není v některých věcech po jejim, tak to dokážou pěknou tu předsvatební přípravu znepřijemnit. Takže bych se to snažila uhrát alespoň do kompromisu s tím, že jsem bez dostatku financí, tak ať si to doplatí.
No u nás to bude asi taky boj, tchánova rodina je hodně velká a jestli s ním budu muset bojovat o tom, kolik pro mě cizích příbuzných chce pozvat, tak mě fakt trefí. Bohužel nám bude na svatbu dost přispívat, tak se bojím, abych nemusela ustoupit. Ale jestli mě moc naštve, tak se s přítelem vezmem na tajnačku a bude to! ]-( Ne, takhle bych to asi nechtěla, ale je pravda, že už mě to párkrát napadlo... No zanedlouho to budeme rozebírat, tak pak přispěju se svými zkušenostmi. ;-)
To my jsme to omezili jen na členy rodiny,s kterými se pravidelně vídáme,s otcovými rodiči nejsem v kontaktu,nevycházím s nimi,take je ani nehodlám zvát na svatbu,určitě z toho budou řeči,ale já nechci kazit ná svatební den a navíc si to platíme sami,take si do toho nenecháme mluvit.
:-D a z opacneho konce: u nas to bylo naopak, my jsme chteli velkou svatbu a pozvali jsme spoustu pribuznych a moji rodice pak chodili a rikali, no ale tyhle preci zvat... to se nedela (treba maminy sestrenice), oni nas taky nepozvali :-D
My jsme na svatbu pozvali z příbuzných jenom rodiče, sourozence a prarodiče. Zbytek osazenstva tvořili naši kamarádi a přátelé s kterými se vídáme o stokrát častěji než s různými tetičkami nebo bratranci...
Jednoduše jsme všem oznámili, že se bereme a celou svatbu si platíme ze svýho a zveme jenom rodiče, sourozence a prarodiče. V dnešní době musí každý pochopit, že svatba je finančně opravdu náročná záležitost a naši příbuzný to naštěstí pochopili a nikdo nic neříkal. Tedy alespoň nám...
Jo taky mam takovy problem... pritel chce vsechny bratrance s tim, ze tomu byt prece na svatbe a tak ho pozve taky. Za tri roky jsme ho videla 1x. Stve me to, pac pritel ny jeho svatbe stejne jen cepoval pivo a rozvazel opile hosty. :-( Al enevim, jak mu to dostatecne zduvodnit, ze ho tak nechci. Dalsi bratranec... toho prece pozvem, jinak nas jeho zena pomluví... no desny... :-(
Ahoj, jak vidím, tak to neřešíme jenom my. S nastávajícím už jsme se pevně rozhodli, že neustoupíme a pozveme jenom ty, které chceme. Takže sourozenci, rodiče, prarodiče a oběma nám vychází asi dvě tety s protějšky. Tento víkend nás čeká si to obhájit u mých rodičů, ale věříme, že to pochopí. Kdybychom nemuseli pro všechny zařizovat ubytování, tak bysme je asi zkousli. Ale na druhou stranu, když se vdávala sestřenice (a že finanční problémy ani ubytování neřešili), tak já jsem pozvaná byla, ale můj přítel už ne, protože by nás prý bylo hodně. Tenkrát jsem hodně uvažovala, jestli tam vůbec půjdu. U nás určitě nastane problém, že se svatba stejně neutají, takže budeme vysvětlovat. Na druhou stranu, jak už jsem se zmiňovala prve, za 4 roky nás nikdo ani nepřijel navštívit a když jedeme na Moravu my, tak akorát posloucháme debilní řeči o sněhu. A Luccišku - pomluví Tě i když je pozveš. A určitě máte všechny pravdu, že je to náš den, tak si ho nedáme kazit. Dám pak vědět, jak dopadneme o víkendu.
Ahojky všichni, my chceme taky malou svatbu - nechci na svatbě některé příbuzné a některé bych chtěla, ale je fakt že když pozvu jednu tetu ( ještě ke všemu to úplně teta není) a druhou ne tak to bude takový blbý a proto jsmese rozhodli, že pozvem jen rodiče, prarodiče a sourozence s rodinou a svědky - i tak nás bude asi dvacet. Je mi tedy jedno kolik lidí příjde na obřad, ale to co jsem napsala se týká hostiny. Moje máma sice chce pozvat nějaké naše příbuzné, ale už jsem jí řekla své rázné ne a nehledě na to přítelova maminka se zas strašně bojí, že to chcem pojmout ve velkém - u nich se nic velkolepého nikdy nedělá. A mám ještě štěstí, že mám sestru, která měla svatbu podle míminých představa kde byli tam všichni příbuzní a tak to jím muselo stačit a já ani nedoufám, že mě někdo z nich pozve na svatbu. A s tím jak jim to říct je to jednoduché - každý kdo ví jak to chodí pochopí, že když nedostane pozvání ke stolu, ale jen oznámení tak zvanej na hostinu není - to se mi zdá víc než logické ;-)
My jsme měli malinkou svatbu (na oběd pozvaných jen 17 lidí, z toho se 3 omluvili) a líbilo se mi to. Všechno proběhlo v pohodě bez nějakých rodinných hádek a trapasů. Prostě jsme si s manželem řekli, že na naší svatbě chceme mimo našich rodičů a sourozenců jen sourozence našich rodičů, se kterými se stýkáme. Setřenice a bratrance jsme vyloučili. Proč zvát příbuzné, které jsme roky neviděli? Ale oznámení jsme rozeslali všem a některým jsme nestáli ani za to, aby nám poslali přáníčko. Takže jsme nakonec usoudili, že jsme udělali dobře. Máme tak jen ty hezké vzpomínky :-)
Ahojky, vdávala jsem se 10.9. a před svatbou jsme řešili stejný problém.
Byli jsme nekompromisní, protože to byla naše svatba a nutno říct, že se to vyplatilo na 100%. Poučena jinými nevěstami a tím, že udělaly ústupek a potom litovaly. sice jsem si párkrát poplakala, pohádala se s našima, přítel (sorry manžel) s jeho rodinou. Ještě na obřadu babička spala svojí sestřenici na oběd, zastavilo ji až moje rezolutní ne.
Výhodou u nás trochu bylo, že svatbu jsme ohlásili měsíc předem, většinu věcí jsme zařizovali sami už dříve a na blbiny nebyl čas. Vřele doporučuji.
Takže jsme si sedli s našima a oznámili, že na svatbu zveme z příbuzných jen ty, s kterými se stýkáme víc než parkrát do roka na oslavách ještě vzdálenějších příbuzných. Obřad veřejný, oběd jen s rodinou (nejužší) a odpolední party na zahradě pro kamarády a pár příbuzných a kamarády našich.
Svatba byla úžasná, nespadla ani kapka a my jsme si to užili. Příbuzní, kteří nebyli pozváni dostali výslužku a šampáňo. Obřad se povedl - konvent v Plasích, obřad pod širým nebem, hráli nám queeni a mě barry white, nic nenacvičeno, protože jsme tam měli svatbu jako první. Doporučuji, skvělé dámy na matrice, které udělají cokoli, aby se Vám to líbilo.
Takže doporučuji - neustoupit ohledně hostů a zbytečně neplánovat každý okamžik. My neplánovali skoro nic, takže nic nemohlo nevyjít, nerozhodilo nás ani to, že ženich vzal špatné kalhoty k obleku (zjistil to 10 minut před odjezdem) a ženil se ve vypůjčených. Naopak vyšlo všechno ... počasí, hudba na obřadě a naši rodiče nám jako překvápko objednali kapelu, takže jsme trsali do rána.
Tak vidíte, i když se s nima budete hádat udělají všechno, aby se Vám to líbilo.
Užijte si to a hlavně klídek ....
Musím doporučit salon Nevěsta na Praze 5 ... super servis
Ahoj holky, po celodenním boji jsme to rodičům vysvětlili. Svatba bude jenom v úzkém kruhu. Ale museli jsme slíbit, že pak uděláme na Moravě nějaké lehké setkání s těma nepozvanýma. A teď si všechno vyzkouším na nečisto. V březnu se vdává kamarádka a poprosila svou nástávající švagrovou a mě, jestli pomůžeme s organizací. Takže ve středu začínáme.
janakrk: tak to gratuluju k uspechu :-) to my budem resit neco podobnyho, jen ve vetsim...maminka je z 16 deti, takze z me strany je to cca 150 lidi (a to jen ti nejblizsi...) budem to resit asi oznamenim, ze si prejeme pouze malou svatbu, nevim.
Koukám, že je to všude stejné..u nás byl tatínek rozumný, ale maminka rozhodovala..třičtvrtě lidí jsem na svatbě mít vůbec nechtěla, ale když jsem musela pozvat celou maminčinu stranu..tatínkova nesměla zůstat zahanbena.Nakonec se mi na svatbu nevešla ani jedna kamarádka..kvůli omezeným prostorům.
Takže radím..nenechte si do svatby kecat..poradit rodiče můžou, ale rozhodovat by neměli!
Je nepěkné, když nevěsta se celé odpoledne ani večer nebaví, protože vlastně nemá ani s kým..s příbuznými se příliš nestýkám..natož můj manžel..tak si to umíte představit. :-|
Moc se těším až oslavím svatbu s našimi přáteli..i když dva měsíce po svatbě.. :-)
je , pido, ty jsi mě trumfla, od manžela maminka je z 10 dětí....to by mě zajímalo, jak to ty její rodiče všechno zvládli... :-D my musei pozvat skoro všechny a to jsme jich tam měli z manželovi strany cca 55 kousků...a to někteří odmítli přijít....nejvíc mě pak šokovala návštěva u manželový babičky, kdy začali vyjmenovávat potomky - tak jenom vnoučat má 24 a pravnoučat 23...síla, co????
Někteří byli tak "galantní", že si s sebou vzali partnery, a ti přišli ještě k tomu v riflích, takže jsem měla 100 chutí je vyhodit...některým jsme řekli, ať si je vezmou, ale myslím si, že 15-letej kluk to snad na svatbě bez svojí kočky vydržet může ne???? a ještě se nás ani nezeptali a automaticky si je vzali s sebou... ]-(
ale jinak, díyk tomu, že z nejbližších lidí jsem měla na svatbě jen 15 kousků. tak jsem si pozvala děcka z práce, ale bez partnerů, a ti přijeli a pomohli mi pařit i ve chvílích, kdy jsem svého manžílka neviděla třeba hodinu, protože zrovna někde něco řešil, takže byli fakt super...... :-D radím vzít fakt dobrý kámoše, o kterých víte, že se dokážou bavit, aniž by se alkoholově ztřískali...pěkně vám zpestří zábavu a taky vymýšlí různý hry, který obohatili večerní a noční program.... :-D :-D :-D
Ahoj, tak to já mám dilema pozvat nebo nepozvat tetu se strejdou , mám je fakt ráda, jsou pohodoví,ale jsou to lidé s vesnice,strejda neuznává modernější hudbu (budeme mít DJ) a je schopnej vytáhnout harmoniku a i přes hudbu od DJ tam zpívat, pak taky když se s tetou napijou ,tak je slyšet jen je , prostě se chovají jako u nich na vesnici v hospodě,hádají se , hulákají, nemyslí to zle,ale nedovedu si to představit na svatbě :-( ,nejhorší je, že chci pozvat sestřenku-jejich dceru,tak musim vykoumat jak jim říci, že je tam nebudou :-|
marki to ja setrenic a bratrancu mam neco pres 50...uz to ani nepocitame :-) porad totiz pribyvaji, patrim mezi nejstarsi a muj bracha je stejne stary jako muj nejmladsi strejda..ale aspon tech pravnoucat jeste neni tolik :-)
z pritelovo strany pozvem vsechny - tj asi 20 lidi a z me jen moji nejblizsi rodinu - kdyz totiz nechci zvat vsechny (jako ze nechci - prestehovala jsem se do brna uz pred 5 lety a od te doby jsem se s vetsinou ani nevidela, kdyz uz jedu, tak do prahy za nasima a ne na sumavu za celou rodinou...) s mamkou problem nebude a cela rodina nas holt zdrbe :-) ale to by udelali stejne... ;-) horsi to bude s tatkou, protoze kdyz nikoho z mamciny, tak ani nikoho z tatkovi...a ten s tim asi mit problem bude..nasi se jeste moc nesnesou,tak z toho mam trochu strach jak to dopadne. z rodinych setkani mam vzdycky hruzu...a nerada bych aby nam nejaka hadka takovyhle den zkazila ;-(
Ahojka holky snad jsem tasy správně, vidím, že mám všechny podobný problém a to s tím koho pozvat či nepozvat.U mě tak ani nejde o přátelé jak o otce.Od 12 let jsem ho viděla cca 6x a to vždy skončilo hádkou.Mamka se podruhé vdala a pán s kterým žije je moc hodný chlap a chtěla bych, aby mě vedl u svatby on, přece jen se o mě už dost dlouho staral a bylo by to vůči němu nehezké.Mám teď dylema...pozvat otce aspoň na obřad a nebo raději otce obejít.
Děkuji za radu. :-)
No, pokud popisuješ svoje vztahy takto, asi bych se na něj vykašlala a oznámko mu poslala dodatečně. Aby ti neudělal scénu, že tě při obřadu vede někdo jiný.
asi bych ho nezvala...nez se stresovat jak to dopadne a byt nervozni ze se neco prihodi...tyhle situace docela znam a neni to nic prijemnyho :-( navic pokud k nemu nemas zadny blizsi vzah a je to pro tebe v podstate cizi clovek,tak ho zvat jen proto, ze je to biologicky otec a ze se to dela...oznameni muzes poslat i po svatbe.
hope7: Já bych toho bilologického otce tedy nepozvala...Já mám ohledně svého otce taky problém,nějak se dozvěděl,že odmítám pozvat jeho rodiče - vůbec se s nimi nestýkám,jsou to hrozní pokrytci a fakt je nemusím - a na to tedy otec prohlásil,že na svatbu nepůjde ani on a je prý zvědavý,kdo mě povede..Asi čeká,že mě tím přesvědčí,abych je pozvala,ale chyba lávky!Když se on rozhodne nejít,tak já ho nutit nebudu!K oltáři mě odvede vždycky někdo,ne?Nemusím ho,protože je to normální alkoholik a odjakživa mlátil mamku i mne a moje 2 sestry.
holky můžu vám říct, že jsem nezažila horší svatbu než měl můj chudák brácha. Jeho nevěsta je z malé vesničky a její maminka je lehce padlá na hlavu, takže její zásada je chlubíme se, chlubíme se, chlubíme se! dopadlo to tak že na svatbě bylo asi 100 lidí, ale z bratrovi strany jen 20 lidí. upřímně a po pravdě říkám, že ač mám bratra i jeho ženu velmi ráda, ze svatby jsme spolu s mamkou i babičkou prakticky utekli...moje noční můra ;-)
Hope 7: můj manžel řešil stejné dilema, biologického otce nepozval. Nejen kvůli sobě, ale také kvůli mámě a bratrovi, kteří se s ním nestýkají a bylo by jim asi hodně nepříjemné, i celé další manželově rodině, kdyby se tam tahle postava objevila. Ani jsme mu neposílali oznámení nic, a te´d manžel změnil i jméno na jméno po otčímovi, takže si myslím, že tím to je vyřešené úplně (manželův bratr ho na svatbu taky nepozval a vzal si jméno po manželce...)
holky my jsem se dohodli jen na nejbližších, rodiče prarodiče sourozenci s partnery, jsou to lidi, které vídám časo a záleží mi na tom, aby na svatbě byli, počítám,že nás bude max 20., na obřad ať přijde kdo chce, ale na hostině chceme mít klídeček a pohodu...
s kamarády to chceme vyřešit, tak, že je zhruba týden před svatbou pozveme na spoelčnou rozlučku se svobodou do nějaké hospůdky, něco zaplatíme mi a něco si zaplatí oni sami...
s pozváním příbuzných je to těžké, ale já osobně bych byla v tomhle nekompromisní, svatba opravdu není nic levného a myslím si, že průměrně inteligentní člověk tohle pochopí....osobně bych to asi vyřešila nějakým balíčkem s výslužkou třeba týden po svatbě ;-)
Měli jsme před svatbou podobný problém. Žiju s manželem teď už v Praze, ale jinak pocházím ze sev. Moravy, kde si taky potrpí na velké svatby. Navíc naši jsou takoví ti "těmhle jsme byli, tak jim to musíme vrátit" atd....týden předtím, než jsme jeli svatbu domů oznámit jsem měla nervy jak blázen. Nakonec mě mile překvapili (dá se říct až šokovali), protože nejen, že je svatba nepřekvapila (byli jsme s manželem tehdy "spolu" rok), ale ani neprotestovali proti svatbě malé. Takže jsme zvali jen rodiče, sourozence a jejich protějšky a každý "po jednom kousku" sourozenců rodičů - takže mého taťky sestru s rodinou a manželova otce bratra s rodinou. Mí prarodiče se oboje omluvili, že zdravotně by asi 3-denní výlet do Prahy nezvládli, takže babičky a dědy jsme tam měli jen manželovy. Dohromady to bylo 37 lidí na hostinu (našetřená místa jsme doplnili kamarády) a něco málo více večer.
Pokud bychom nemuseli všem mým příbuzným platit i ubytování, bylo by jich určitě více (ze srandy jsme počítali, kolik by bylo lidí, kdyby byla svatba na Moravě a byla by v režii našich...no a vyšlo to asi na 150 lidi - přičemž z manželovy strany by to bylo pořád stejných 11 lidí, jako teď).
Takto jsme všem (ale opravdu úúúplně všem) poslali svatební oznámení a jak už tu někdo trefně poznamenal, od někdetých jsme se ani nedočkali blahopřání...takže jsme nakonec byli rádi, že jsme rozhodli jak jsme rozhodli. Nepozvaným Moravákům (rodičů bratranci, kamarádi, sousedé atd.) jsme to vynahradili měsíc po svatbě grilováním selátka u nás doma...a byli všichni spokojení :o)
Naši se ukázali jako charakteři a do ničeho nám nekecali (taky to měli krapet z ruky :o)) a tu velkou vysněnou svatbu bude muset zachránit jedna z mých dvou sester :o)
Všem, co Vás to teprve čeká radím, ať neustupujete nikomu. Raději se párkrát pohádat, ale hlavně, abyste ve svůj velký den měli kolem sebe lidi, kteří Vám za to stojí a zaslouží si to ;-)