Nejradši bych momentálně svatbu zrušila a nechala se oddat jen se dvěma svědky. Původně byla naplánována malá svatba, cca 20 lidí. Přítelova strana to nemohla přežít (tety, strejdové) a bude cca 40 + večer kolem 20 kamarádů. Naopak můj strejda s rodinou mi po pozvání 3 x za týden volal, jestli jsem si to nerozmyslela a nechci raději zůstat u malé svatby (tzn., že by nebyl pozván). Z kolegyní (jsou dvě) v práci zase vylezlo, že se možná půjdou kouknout jen na obřad a večer nepřijdou, protože tam nikoho neznají. Bydlí cca 10 Km od místa konání večrního rautu a jsou zajištěni řidiči pro odvoz....Podotýkám, že mám s veškerou rodinou dobré vztahy a normálně se stýkáme. Má někdo podobné zážitky?
Tak řekla bych, že máš být ráda, protože tady jak to někdy čtu, tak jsou ty problémy ještě vyhrocenější :-)
Tvůj strejda by mě asi naštval, tak chce jít, nebo jako nechce? Nebo se mu nechce, aby nemusel platit dar? Nevím, tyhle telefonáty by mě nakrkly nejvíce. Nám tohle jednou jeden člověk řekl, zda nechceme malou svatbu jen s rodiči, max prarodiči, na to jsme mu řekli, zda jako nějak nechce přijít, že ho nenutíme...a od tý doby je klid....taky tyhle remcy nemůžu vystát.
Na kolegyně kašli, kdy nechtějí, nutit je nemůžeš. Ještě bych jim třebas vysvětlila, jestli je tam moc chceš, že znají přece tebe i sebe navzájem a že se aspoň seznámí...
Je škoda, že ti nevyšla maličká svatba, pokud si to tak chtěla...
Já podobný zážitek nemám, ale tvůj příspěvek mě "nadzvedl" ze židle. Slušnost je snad přijmout pozvání, poděkovat a ne frflat, že asi nepřijdu a nikoho tam neznám a bla bla bla ne? Být tebou tyhle věci ignoruju už od záčátku,protože si pak každý může taky začít vymýšlet co bude a nebude jíst. Přeju pevné nervy :-)
Na tohle téma bych mohla psát knihy. :-S Táta mě varoval, abychom se vzali jen se svědkama. že to uplně stačí a odpadnou nám neuvěřitelný problémy. Jenže přítel je z velké rodiny... a tak nás bude cca 20 na oběd a cca 30 na večerní raut. Zveme si naštěstí každej jen ty nejlepší kamarády. Jenže už to jede - žiju s tátou od nějakejch 12 let, svatbu se mnou zařizuje on a jeho přítelkyně, která mi jde i za svědka. Do toho jsem musela pozvat svou matku. Ta napřed že nepůjde... pak že jen na obřad, a že je to blbý, že po ní lidi budou koukat... pak zase že teda jde, ale že chce vystupovat jako matka nevěsty - tedy sedět vedle mýho táty a pod prostě se pochlubit dcerou - což vzhledem k tomu, že se od rozvodu nesnášej a mohli by se taky poprat, jsem zavrhla. Bude sedět se svým přítelem hned vedle táty a jeho přítelkyně. A hned oheň na střeše... že nebude nikde vzadu jako nějaká špína apod. Moc fajn rozhovor. Nakonec jí snad domluvila babička, já už to řešit odmítám. Budou všude jmenovky a jestli s tím bude mít problém, ať jde. Další perla - výmluvy: jedna kamarádka nemá co na sebe, jedna tetička zase nemůže nosit společenský boty, jako překrm je zvěřinová paštika a to sestra nastávajícího komentovala "to já ale nejím, takový věci..." zajímalo by mě jaký, protože na kančí stejk se pozvat nechala, čůza... Je toho fakt moc, co ti ješt může zkazit náladu... Ber to tak, že podle toho kdo nakonec dorazí a jak se bude chovat alespoň poznáš, komu na tobě opravdu záleží...
@barbora_b Nejvíc mi vadí, že strejda dělá "foŕy". Prý nejsou "svatboví". O dar mu předpokládám nejde, nouzí rozhodně netrpí. Rozhodnutí nejít bych respektovala, nenaštvalo by mě to, spíš zamrzelo. U kolegyně je "nejvtipnější", že než jsem jí stihla pozvat, tak se prakticky pozvala sama a teď tohle:-)
já ti taky přeji pevné nervy. U nás snad nebyl problém v organizasi lidí na svatbu, ale v tom, ž e jsme si to chtěli udělat po svém. Na rovinu jsme rodičům řekli, že nebudeme dělat tradiční svatební koláčky, které se rozvážejí s oznámením. Všechny přátelé jsme rovnou objeli už v březnu, aby už neměli zařízenou dovolenou a dovezli jsme jim oznámení. Všichni byli nadšeni a překvapeni a o to nám šlo, překvapit se :) Ale už jsme spolu chodili 7 let, takže spíš to bylo překvapení, že už do toho praštíme :-) Moji rodiče nechali absolutně vše na nás. Tchán s tchýní vypadali ze začátku jako že dobrý, ale pak se spolčili s mojí babičkou (která peče cukroví všem možným lidem, takže jsme si cukroví nechali upéct od ní). Jako že jsme byli ze začátku proti koláčům a nikomu to nevadilo, tak jsme se vždycky pohádali a bylo mi do breku
@shemain presne!!! u nas zase kazdy keca do zasedaciho poradku - to ses zblaznila ten a ten se nemuze s tim a s tim, to asi delal nejaky inteligent atd... no mazec, a ja chci sedet bliz k tomu a tomu... hruza, pak samozrejme jidlo a alkohol - no moc lidi vino nepije tak do toho limitu radeji zahrnte tvrde (naprikald vsechny moje kamaradky a drahe polovicky od kluku) to vino piji, a vetsina kluku zase pivo a to mame taky zadarmo velky sud, takze tvrdy pije mensina a proto si proste kazdy bude platit a smitec, zbytek maji zadarmo + kazdy i obed nehodlam to menit - neni to kalba ale svatba. jako nejdrive me to trapilo a snazila jsem se kazdemu vyjit vstric ale ted uz se nevzrusuju ono to stejne nejde...
@shemain no, alespoň komplikované rodinné vztahy řešit nemusím...já tedy když mě někdo pozval na svatbu, tak jsem poděkovala, byla ráda a nic nekomentovala:-)
@mujdend no oni Češi jsou prostě poněkud nevychovaní, obecně řečeno. Takže já se vůbec nedivím, když tu čtu, že takhle hosté reagují na pozvání. Jak říkám, my jsme jednomu takovému remcalovi jasně řekli, že jít nemusí, nikoho nenutíme, a byl pokoj...to jsme ovšem mysleli vážně. Pokud nepočítám rodiče a sestry, pak mi je opravdu jedno, kdo přijde...raději at přijde méně lidí, kteří nás mají rádi a těší se na to, než lidi, co budou mít akorát kecy
Já jsem tu někde psala, jak mě mrzelo, když mi odmítl přijít jeden strýc. Te´d jsem v podstatě ráda, že tam budou opravdu lidi, co nás maximálně podporují a ne někdo s kyselým ksichtem, co by nás za rohem pomluvil
tak s něčím podobným mám taky bohaté zkušenosti! doporučuju neřešit a povznést se nad to, i když chápu, že je těžký. kvůli takovým lidem, je škoda si kazit svatbu a plánování! my jsme si s příbuznýma taky užili. manžel nemá rodiče a tak se do role hlavních organizátorů chtěly jmenovat jeho tetičky (má jich opravdu hodně :-) ). vadilo jim úplně všechno co jsme naplánovaly (od data obřadu přes salon, ve kterém jsem si vybrala šaty až po místo a menu hostiny) a do poslední chvíle se nás snažili přesvědčit ať to změníme! braly jsme se v pátek na den našeho výročí a vadilo jim hlavně to, že si budou muset vzít všichni dovolenou (vadilo to, jen těm co jsou už v důchodu :-) ) dokonce nám řekly, že nikdo není zvědavej na to, že máme výročí a že je to pro nás důležitý datum že nikoho nezajímá, že snad na svatbě jde o to, aby se všichni sešly a popovídaly si!!! ovšem největší problém měly s pozvanými hosty, hrozně se urazily, že nechceme pozvat manželovi bratrance, které viděl jednou v životě, když mu bylo 5 let!!!! přistoupily i k citovému vydírání: "tvojí mamince jsem na svatbu pekla koláče a ty se mi takhle odvděčíš, ještě, že se toho maminka nedožila!!!" a nebo: "no, měla jsem pro tebe připravenej slušnej balíček peněz, ale teď nevim nevim..." :-D nakonec z toho byla hrozná aféra a musely jsme je pozvat! a nejlepší bylo, že nakonec stejně nepřišly :-D a různých výmluv jsme si taky užili - ten nepřijde, když přijde tamten. ten zase nepřijde když nepřijde tamten... v jednu chvíly už jsem toho měla dost a byla jsem rozhodnutá, že nepozveme ani tetičky. ale manžel už bližší příbuzné nemá a tak by mu to bylo hodně líto, takže jsem zatnula zuby a vydržela to. a nakonec jsme si i přes nepříjemnosti svatbu dokonale užily a teď už se tomu i zasmějeme :-)
Jo proběhly asi dvě bouřlivé rodinné debaty, po kterých jsem se cítila jako právě vymačkaný citron :-D A v předvečer svatby už jsem razantně poslala celou rodinu... domů a finální přípravy v místě oslavy jsem doladila jen s jednou rozumnou kamarádkou :-D Největší problém byl v tom, koho pozveme i na rodinný oběd a koho jen na večerní raut (ale když pozveš tohohle, musíš i tamtoho!) a dokonce mi hodlali kecat i do výběru prvního novomanželského tance (MUSÍŠ mít polku! Ploužák, to bude jak na pohřbu!) Ale proti tomu, co tady občas čtu, to vlastně u nás proběhlo v klidu a míru ;-)
ahoj holky, já su tak ráda, že v tom nejsu sama. u nás taky pořád někdo remcá, nejhorší je rodina. člověk by čekal, že když někoho pozvu na svatbu, že bude mít radost a bude nám to přát. a ne, že si bude ještě stěžovat na různý kraviny, jakože je vedro, že musí dojíždět apod. ale já už jsem se naučila to ignorovat. ztotožňuju se s názvem těhle diskuze: člověk se prostě nezavděčí, mně to jde jedním tam, druhým ven a dělám si podle svého. já chci, aby se to líbilo mně a ženichovi a těm hostům, kteří z nás mají radost. zbytek rýpalů si vždycky něco najde, takže nemá cenu řešit...
@barbora_b Souhlasím, ale myslím, že to není je o Češích. Remcalové a nevychovaní lidi jsou všude. Na svatbě mé kamarádky, kde se našlo mnoho různých národností kupříkladu francouzské příbuzenstvo prudilo pekelně. I před svatbou i na ní. Vadilo jim úplně všechno a všichni. Ječeli kvůli výběru místa, jídla, hostů a nevěsta kvůli tomu několikrát i plakala. Mektali tak dlouho až je nakonec zjezdil sám ženich a skoro je vykázal. Zmlkli, ale narušilo to celý ráz oslav.
Holky, to mě úplně děsí, co tady čtu. Netušila jsem, že rodinní příslušníci můžou mít tolik drzosti... Vůbec si to neumím představit a doufám, že u nás to bude v klidu. Já i přítel máme ovšem obrovskou rodinu, oba máme tři sourozence a naše maminky mají 4 a 5 sourozenců, takže naše svatba bude muset být opravdu obrovská (jen rodina cca 60 lidí) :-( Ale zpět k tématu - když se vdávala přítelova sestra, tak největší problémy dělala přítelkyně jejich táty (rodiče přítele jsou rozvedení). Máma ji nemá ráda, takže od začátku říkala, že když tam bude A., že nepřijede, nebo odjede hned po obřadu. Ani nevěsta ani ostatní nemají A. rádi, takže ji prostě nepozvali - a ona přesto přijela, a dokonce byla tak drzá, že s sebou přivezla ještě syna. (Teď, když vím, kolik taková svatba stojí plánování a peněz, tak mě představa dvou nečekaných lidí děsí ještě víc než tehdy.) Táta věděl, jak se na to dívá máma (oni mají dobrý vztahy, i když jsou rozvedení), přesto nedokázal zasáhnout. Já jsem fakt nechápala, kde A. bere tu drzost, když ví, že jí tam nikdo nechce, a přesto přijede... Nakonec to naštěstí dopadlo vcelku dobře, máma tam zůstala až do večera a přítomnost A. nějak zvládla, ale atmosféra předtím byla prostě napjatá... Takže to je asi jedinej člověk, kterýho se bojím, že bude dělat zase problémy (kéž by táta do tý doby realizoval ten dlouho plánovanej rozchod!). Jinak doufám, že příbuzní budou slušní, tak uvidíme ;-))
no, u nás to bude taky asi veselý... Přítel tam pro mizerný vztahy nechce ani svojí mámu, ani přítelkyni svýho táty. nesnese ani jednu. A některejm svejm sourozencům ani nechce říct že se oženil, co bude sranda, protože jiný tam zase pozval... Ale od toho jsem se distancovala ve chvíli kdy mi došlo co má v plánu... Musela bych ho přetrhnout...
...můžu se pod tohle téma podepsat, dnes jsem taky v náladě na my dva a svědci. Začali jsme na 16-ti lidech, jen rodiče sourozenci, teď máme 40-50 a úplně jiné místo i styl...což by nevadilo, kdyby má budoucí švagrová nejdřív nekafrala, že to chcem odbýt bez oslavy, a teď zas kafrá, že se jí nehodí jet tak daleko atd atd atd...tchýně zas kafrá, že z jejich přízně tam budeˇmíň lidí než z naší :-p a všichni by chtěli, aby to bylo po jejich...ale nebude! nikdy nebudou spokojení všichni, doufám, že my budem...
@zoufala_nevesta :-D slovo MUSÍŠ naprosto nenávidím, chtěla jsem mít svatbu dle našich představ a štve mě, že každý má několik dobře míněných rad, které začínají tímhle slovem...v některých věcech jsem na začátku povolila, ale už jsem se obrnila a odpovídám prostě NEMUSÍM..jinak bych si fakr musela hodit mašli :-)
Tak já si své "boje" snad již odbyla hned ze začátku, kdy jsme s přítelem chtěli na svatbě (posledního srpna - možná vedra) ze sladkostí pouze svatební dort a koláčky. Cukroví pouze do výslužek. Jenže to jsem pěkně přestřelila a hned dostala sprďana od mamky i tchyně, že na svatbě prostě MUSÍ být cukroví, a MUSÍ být krémové věnečky a krémové rolády (které stejně nikdo v horkách nejí). Když řekla, že tam MUSÍ být i chlebíčky, tak už mě málem omejvali. Představa rozpatlaných krémů a majonézového salátu mě opravdu děsí. Navíc nechci, aby se mi hosté nabouchali cukrovím, které tam ani mít nechci, ale matky ho přivezou, a pak mi nebude nikdo už jíst dort, ne? Nakonec jsem tedy souhalsila s chlebíčky pro lidi, co přijdou jen na obřad (máme to venku) a s cukrovím na stoly POUZE jako zbylé z výslužek... Tak snad už klid po pěšině. Ale postřehla jsem, že právě kvůli cukroví bývají největší boje matky x nevěsty, tak aspoň nejsem sami :)
@jbonnie Tak cukroví, to je fakt kapitola sama pro sebe! My jsme toho měli s prominutím tři prd***, matky to navezly den předem na místo, ani to nebylo kam dát, vedro na padnutí, košíčky s ovocem do druhého dne zplesnivěly, nikdo to nejedl, cpala jsem to do výslužek po kilech :-D A celou dobu jsem měla na jazyku "já jsem vám to říkala" :-D
@zoufala_nevesta s tím cukrovím je to přesný holky...já si to snad vytisknu a dám přečíst tchýni:-) Nemůže rozdýchat, že máme jen jeden dort, k námi objednanému cukroví objednala ještě nějaké rolády, a to máme samozřejmě objednané i výslužky - to je zase práce mojí mamky, já jsem je nechtěla. NAši kamarádi budou určitě večer k pivu rádi přikusovat sladké rolády:-)