Ahoj holky, jak se do vašich příprav angažuje tchýně??? Já jsem si vybrala šaty - s mamčou a dala jsem zálohu, tchýně je chtěla vidět, tak jí ukazuju fotku a ona mi řekl, že mi neslušeja začala mi vybírat úplně hrozný - mimo můj vkus. To samý s jídlem na hostině a s autama - budeme mít zajištěný hotel a ona pořád, že by se mělo jet autobusem (pronajatým), aby mohli "řidiči" pít už na obřadu. Zezačátku jsem to přecházela a bavila jsem se sní o tom, ale už mi to fakt leze krkem!!! Má někdo podobný problém?
Téééda, když to tady čtu tak bych to asi nevydržela.... mě by kleplo :-( Nebo bych se našvtvala a vaše milé tchýně bych poslala do ...... tak že by se o mě nestarala už vůbec, co o mě.... rovnou o nás! ]-(
Tak bych jí neříkala nic, prostě bych jí o ničem neříkala a vždycky přišla už z hotovou věcí a potom ať si kecá jak chce!
Mě se to asi říká ale ono to není nic jednoduchýho, já vím :-(
Hupcza,
já moc svých předchůdkyň neznám, jen tu poslední.
Přítel vždy prohlašoval, že se nikdy ženit nechce. Se mnou je sedm let, člověk míní, život mění. Jednoduše změnil názor, chce se mnou žít sám (!) a chce si mě vzít. Ale dovedeš si představit, co na to tchýně.
Jak jsem napsala, tak bývalku "znám" jen tu poslední přede mnou, tedy co mi vyprávěl přítel, právě v návaznosti na chování tchýně. Byla to holka absolutně bez vlastního názoru, vše tchýni odkývala, a pořád jí litovala. Tu měla tchýně prý jako jedinou docela ráda. Ale zato s ní nemohl být přítel - prý se s takovou holkou nudil, protože s ním nediskutovala, jen vše slepě odkývala.
Pomidurka:
:-) No momentálně jsme na tom stejně, protože včera vyrukovala s tím, že na svatbu nepůjde, že od ní neuvidíme ani korunu, že pokud to bude financovat, tak to bude po jejím.. Tak dneska za ní jede syn a diplomaticky se jí pokusí vysvětlit, že už jsme dospělí a že jsou věci, do kterých si nechceme a nenecháme mluvit. Už jsme pro ni udělali spoustu kompromisů, nelíbila se jí restaurace na hostinu, vybrali jsme jinou, atd., nelíbí se jí oblek ženicha, nelíbí se jí to, nelíbí se jí ono, ale do všeho si mluvit nenecháme, tak snad to pochopí a přestane být tak sobecká. Mí rodiče z toho mají ohromnou srandu, sice je to mrzí kvůli nám dvěma, ale baví se tím, co ta paní předvádí. Hrozně mě mrzí, že je tchýně taková. Je mnohem mladší než moje maminka, mohla by být mou kamarádkou, tak nějak jsem si to i přála, abych v ní našla podporu a oporu, ale nestalo se. Už jsem s ní i mluvila, pozvala jsem ji před časem na kafe, abych si s ní promluvila, jestli nemá něco vůči mě a že bych si přála, abychom spolu vycházely. Na to mi všechno odkývala, tak jsem měla obrovskou radost. Jenomže teď už zase jede ve svých kolejí, ona je prostě pokaždé jiná. Já už vzdala pokusy o kontakt, protože to stejně pokaždé ztroskotá a já to akorát obrečím. Přítel stojí na mé straně, ale pochopitelně ho to mrzí, jde o jeho matku. Já nechci žádné rozbroje, chci, abychom spolu všichni vycházeli, ale také se vzájemně respektovali. Jí si nikdo nedovolí oponovat, takže jí to dává sílu a teď nás vydírá penězma. My její peníze nepotřebujeme, chtěli jsme na svatbě lidi, kteří nás mají rádi, takže pokud tam nebude, mě už to vůbec vadit nebude.
alison,my od nikoho nic nebereme a nechceme,ale to není důvod,proč ona do toho nemluví a odmítá,jen chceme,aby si to naši blízcí užili.Máme všechno potřebné k životu.Mrzí mě,že má strana je fajn a já budu muset kvůli tomu,že na svatbě bude jenom tchán,udělat hostinu pro pár lidí a celou moji větev odmítnout.Jinak dej pak vědět,jak to dopadlo a kd.měla pocit,že problémy nechceš ventilovat veřejně,můžeme si napsat do IP nebo na mejl.Pevné nervy ;-)
Pomidorko, tak to tedy nechápu, co ta vaše "baba" kutí. Nejhorší je, že to odneseš ty a tvoje rodina :-( Ale i tak doufám, že si to nenecháte zkazit. Díky za podporu, tobě taky přeji pevné nervy, bude to třeba ;-) Kdy to vlastně máte? Nechceš mi napsat mejl, že bys mi popsala, proč tě tchýně nepřijala a to vše kolem? člověku je vždycky líp, když ví, že v tom není sám, že jsou na tom někteří podobně. Navzájem se můžem podpořit. Já už z toho mám taky nervy na dranc, včera jsme to s přítelem obrečeli. Jel dnes za matkou promluvit si s ní. My od ní žádné peníze nepotřebujeme, ale nadruhou stranu, ona si navymýšlela spoustu drahých detailů kolem, tudíž tohle jí financovat nechci a ani nebudu. Chci vědět, na čem jsme, s čím můžem a s čím nemůžem počítat a podle toho se chci zařídit. Čas letí, je třeba zařizovat dort, auta, atd..
ladenka: já je taky neznám ... tedy rozhodně ne všechny ..jde o to, že moje drahá tchýně ve svém asociálním chování došla až do bodu, kdy přede mnou (hroznou sketou, která jí bere syna) začala hodnotit a pomlouvat mé předchůdkyně
myslím, že to dost vypovídá o její sociální inteligenci a není k tomu třeba dalšího komentáře
alison: taky jsem byla u tchýně rovnat neurovnatelné, omlouvat se za chyby, kterých jsem se nedopustila - jen aby byl klid a byla spokojená
nemá to cenu
nikdy se nezavděčíš
nikdy nebude spokojená
co já se nabrečela, navysvětlovala
ale pak jsem to pochopila
tohle nemá řešení
tohle se nedá vyargumentovat
tohle se dá nechat jen plynout - a nenechat se tím strhnout
pomidorka: tak to bych nedopustila - abych dovolila tchýni terorizovat i mou rodinu
oni nás mají rádi a přítel je - to že se jeho máma chová jako kráva nás sice oba mrzí, ale nechápu, proč bych měla odmítat své příbuzné, kteří mají potřebu s námi sdílet, jen kvůli tomu, že přítelovi příbuzní jsou podivíni
majina: jo tak přesně takhle to máme z mou rodinou - přítel se za nimi staví i sám (takže to není moje namlouvání si, že u nás fajn a u nich fuj) - grilovačky, výlety na kola, lyžovačky, silvestry ...
je mi líto partnera, když vidím, jak ho mrzí, že to nejde překlopit i do jeho části rodiny - prostě nechtějí
No tak kdybych měla psát o mé budoucí tchýni vše, tak by to byl hodně dlouhý příspěvek Soustředím se pouze na naši svatbu. Jako první mi moje tchýně oznámila, že se lidi brát nemaj, protože se stejně rozvedou. Po nějaké době, když viděla, že náš vztah je vážnější, tak mi poradila, ať si uděláme svatbu malinkatou pouze se svědkama, protože to stačí. Když jsme jí oznámili, že svatba bude poněkud větší, tak nám sdělila, že ona nepřijede, protože svatby nemusí. Po zakročení tchána teda svolila, že na svatbě bude, ale ať nepočítáme s tím, že ženicha povede k oltáři, protože to už jednou dělala (přítel je rozvedený). Potom jsem viděla, že jí něco leží na srdci a neví jak s tím ven, ale ten pud v ní byl silnější, tak nám řekla: "Hele vy dva, nepočítejte s tím, že vám něco dáme, protože my nic nemáme." Šest let jsem po ní nic nechtěla a dál od ní nic nechci.
Takže na naší svatbě budou hosté i s rodiči usazený, ženich se svědkama bude stát už na místě a já přijdu s mým otcem. Nemám už nervy na to, abych babu prosila, ať syna doprovodí. Čím dál častěji mě napadá, že by bylo lepší, aby tam nebyla.
To hupcza:
Díky za podporu, hrozně mi tohle pomáhá, protože se aspoň na to všechno necítím sama. Přítel samozřejmě včera nic moc nevyřešil. Tchýni vztek přešel, řekla mu, ať si tedy to, co chcem, zařídíme sami, ale "zakázala" nám vstup do předem vybrané cukrárny na dort :-| Když chceme jít sami, tak si máme najít sami dobrou cukrárnu. Jo a máme si to sami zaplatit. Přišlo mi to směšné a trapné. Je tolik cukráren.. No, podle mě dnes je taková, zítra zase bude vyhrožovat, že na svatbu nepůjde, pak zase něco jiného.. Je to jako na kolotoči a mě už to unavuje. Tohle fakt nemá řešení..
alison: já taky upadala do falešných nadějí, že "už se to zklidnilo"
jenže hysterka nesnese klid - potřebuje kolem sebe vzruch, potřebuje pozornost, kterou způsobuje tím, že si vynucuje přemlouvání, přesvdčování ...
nejde o nalezení shody - tohle není její cíl - jde o bytí v centru pozornosti
netvrdím, že to je o vaší tchýni - o mé jistě a podobnosti tam jsou
Hupczo,
tohle je naprosto výstižné i pro tu moji tchýni. Je to přesně tak, jak píšeš, "jejich cílem je být v centru dění", a to u té mojí za každou cenu.
Jak to vnímá tvůj partner? Stojí při tobě?
No a stýkáš se s ní nebo jsi návštěvy omezila na nutné minimum? Já mám obavy, když přijdou časem děti, co ta naše bude vyvádět, když už teď není schopná přijmout názor druhých.. :-(
BOhužel, mám své rodiče celkem daleko. Asi 300km ode mě :-( To mě štve nejvíc, protože oni jsou úplně skvělí, jsou mnohem starší než rodiče partnera, ale nikdy nám do ničeho nemluvili, pouze poradili, nic nám nevnucovali. Přítel k nim jezdí hrozně rád, kolikrát sám navrhuje, abychom tam jeli. Kéž bych tohle mohla prohlásit i já o jeho rodičích.. Naši se k němu chovají skvěle, oslovují ho jménem (jeho rodiče mě prakticky neoslovují), mamka kolem něj skáče, prostě se tam cítí vítán a dobře. Já se cítím u jeho rodičů jako cizinec i po skoro 5 letech společného soužtí :-( Nikdo mě nevítá s úsměvem na tváři, řeknou mi suše ahoj a to je vše. Když mi tchýně nabídne, co chci k pití, já řeknu, že čaj, tak ona řekne synovi, ať mi ho uvaří. To mě posledně dostalo úplně. Piju tam tedy vodu z kohoutku, abych náhodou nikoho neobtěžovala :-(
Já ji k životu nepotřebuju, pouze jsem myslela, že mi tak trochu nahradí mou chybějící vzdálenou rodinu. No, ale nestalo se a já už od ní nic dobrého nečekám.
Alison, já se včera dozvěděla, jaká jsem manipulátorka, že jsem si obtočila kolem prstu přítelovu sestru a tchýninu sestru. S oběma totiž vycházím skvěle a mají mne rády, a to tchýně nemůže zkousnout. Tak jsem manipulátorka ... :-D :-p
alison. omezila jsem to na společenské minimum
přítel tam jezdí - ale beze mě
je to jeho mám ne moje
ale výrazně omezila ježdění oproti době, kdy jsem byla ochotná jezdit s ním - holt chybí tlumící prvek :-D
stejně tak to má přátel s naší rodinou
přes kopírák :-)
rodinu mám naštěstí celkem blízko - tohle je má výhoda :-)
hupczo,
to je asi nejrozumnější řešení, ono to jinak fakt asi nejde, aby z toho člověk nezcvokl. Já tam taky jezdím minimálně, jenom na narozeniny a tak. Přítel tam jezdí jinak beze mě.
Nemůžem se ani na ně spolehnout, protože nás několikrát vypekli. Naposledy nám tchán slíbil odvoz na letiště (jeli jsme na dovolenou), týden před dovčou nám to odřekl, že se mu to "nějak nehodí". Stěžují si, že u nás dlouho nebyli, když je pozvu, tak nepřijedou nebo když je tedy domluvená návštěva, tak volají den předem, že se jim moc nechce.. Přítel už taky pěkně zuří kvůli tomu všemu, ale přeci jen, jsou to jednou jeho rodiče. Takže tak u nás :-)
Moje budoucí tchýně chce na naši svatbu pozvat několik svých známých, který já pomale neznám. Nějak nechápe, že je to naše svatba a že tam chceme mít svoje známý a ne jejich známý. Jak jí to mám vysvětlit, abych nebyla já ta nejhorší?
Monato: jé, tak to jsme na tom stejně. Tchýně tam chce zvát nějakou tetinu přes koleno, se kterou my nemáme nic společného a ještě někoho a pak ještě kohosi... A když jsem se ozvala, tak jsem byla špatná. A nezmůžu nic
čao holky, tak to my jsme to vyřešili s nastavajicim tak, že jsme objednali misto pro hostinu jen pro 29 lidi(presne pro ty nejblizsi), vic lidi se tam nevejde. Tak kdyz pyskovala, tak jsme ji prinesli zasedaci poradek a rekli at si vybere koho tam nechce a na jejich misto da teticku a strycka pres pate koleno :-D no a jelikoz by je musela vymenit za jednu rodinu svych dcer ci syna, tak rekla, ze to nechame tak. Je to o tom doprat ji ten luxus aby "naoko" mohla taky rozhodnout, ale my uz jsme to meli davno zarizeny podle svych predstav..a je klid... :-D
No, tak to mi něco nápadně připomíná. My jí taky řekli, že to je NAŠE svatba a budou tam lidé, které jsme pozvali MY, tak uraženě slíbila, že svoje pozvané odvolá... zatímco manžel jejímu slibu uvěřil, mně bylo jasné, že to neudělá, protože ona si vždycky a zásadně udělá to, co sama chce a taky že jo a ještě to podle oznámila o půlnoci z pátku na svatební sobotu, manžel mi volal celý orosený, že matka toho pozvaného člověka neodvolala, jelikož "znám své lidi", řekla jsem mu, ať to neřeší, že mi bylo jasné, že si matinka udělá opět po svém a že jsem všechno zařídila... manžela tím ale definitivně dožrala a vztahy od toho dne citelně ochladly... Kdo chce kam pomozme mu tam, znáte to... Občas není od věci, převést to na legraci - i když je to opravdu nadlidský výkon. Svatební den jsem si ale rozhodně nehodlala kazit, takže když paní tchýně popadla na svatbě blahopřání a začala je číst... to bylo samé "přeje Jana - to je moje kamarádka, Hana - to je moje bývalá kolegyně z práce, JIndra - a to je moje lékařka/kadeřnice/další kamarádka...." a naopak gratulace od lidí, které jsme my dva s manželem znali přecházela slovy "Zdena? tak to neznám..." zpočátku mi vařila krev, ale pak jsme se s holkama z rodiny, které stihl podobný úděl v podobě tak trochu "jiné" tchýně, nad jejími pěti minutami slávy náramně pobavily... Holky, hlavně vydržet!!!!