Ahoj, jednou jsem tu cetla v nejakem prispevku, ze manzele maji podle zakona pravo na stejne prijmeni. Poradi nekdo, kde bych to presne nasla? Predpokladam v zakone o rodine?
A proc se ptam... Partner ma dve prijmeni spojene pomlckou, pro priklad treba Jan Novak-Dvorak. Mela bych byt tedy Novak-Dvorakova. Je to tedy jiny pripad, nez kdyz si zena necha sve prijmeni a pribira k tomu manzelovo, kdy v tomto pripade byly pomlcky pred nejakou dobou zruseny. Po tom, co jsem tu cetla za historky o matrikach a matrikarkach, mam trochu uzkost, abych nenarazila na nejakou, ktera bude trvat na nejakem bezpomlckovem patvaru a pokud narazim, rada bych rychlym odkazem situaci vyresila.
Zákon o rodině už několik let neplatí, byl nahrazen novým občanským zákoníkem. Ale tohle řeší jiný zákon - o matrikách, jménu a příjmení - 301/2000 Sb. V současné době tenhle zákon příjmení s pomlčkou nezná, tak jsem docela zvědavá, jak to dopadne.
@lalkaamichal No, to je právě otázka... Nově by takové příjmení dostat nemohla, ale protože budoucí manžel takové příjmení užívá podle dřívějších předpisů, tak si matrikářka zase nemůže "vymyslet" jiné příjmení a manžela přejmenovat na příjmení bez pomlčky. A pokud manželka přijme příjmení manžela, tak by měla získat taky příjmení s pomlčkou. No prostě je to zapeklitá situace...
@l_a_u@lalkaamichal@iviiiii
Tak jsem to nevydržela a byli jsme se dnes zeptat na matrice... Seděly tam dvě úřednice, zapřemýšlely a naštěstí došly ke správnémů výsledku, tedy Novák-Dvořáková. Jedna ze mě teda chtěla navíc udělat Nováková-Dvořáková, ale druhá řekla, že to ne, že se přechýlí jen ten konec (budoucí tchýně to má taky tak).
Mi to nedalo a koukla jsem se do příručky Ústavu pro jazyk český: http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=700&i...
Zdvojená příjmení psaná se spojovníkem
Jedná se buď o příjmení cizího původu, nebo domácí příjmení, které lze v současné době zdědit po rodičích, popř. může být prohlášeno za společné při uzavření manželství, jestliže jej jeden ze snoubenců zdědil po rodičích. V minulosti se u nás takto zapisovala ženská příjmení vzniklá po sňatku připojením rodného příjmení k společnému příjmení po manželovi (např. Otýlie Sklenářová-Malá), v současné době se nově vzniklá příjmení tohoto typu podle výkladu Ministerstva vnitra k ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 94/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 70 odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb. zapisují bez spojovníku, např. Eva Dvořáková Novotná.
Pokud je nositelkou příjmení Češka a jsou-li obě jeho složky slovanského původu, obvykle přechylujeme obě složky, lze však u nich tolerovat (v souladu s rodinnou tradicí) i podobu s první částí nepřechýlenou. Oba způsoby přechylování jsou možné také u zdvojených příjmení s jednou složkou neslovanského původu. Jsou-li obě části neslovanského původu, přechylujeme obvykle pouze druhou část příjmení, příp. v závislosti na rodinné tradici i obě složky: Bucha-Hajný – Buchová-Hajná, popř. Bucha-Hajná, Skopal-Horák – Skopalová-Horáková, popř. Skopal-Horáková, Przybylko-Potocki – Przybylková-Potocká, popř. Przybylko-Potocká; Knop-Kostka – Knopová-Kostková i Knop-Kostková, Willmann-Grabowski – Willmannová-Grabowská i Willmann-Grabowská, popř. Willmann-Grabowski; Schwarz-Bart – Schwarz-Bartová, popř. Schwarzová-Bartová, Štorch-Marien – Štorch-Marienová, popř. Štorchová-Marienová.
Podrobněji viz M. Knappová: Naše a cizí příjmení v současné češtině, AZ KORT, 2. vydání, Liberec 2008.