Ahoj všem. Řeším dilema ohledně příjmení. Díky tchýni se nechci jmenovat po svém nastávajícím (možná trochu dětinské, ale z té ženské se mi dělá fakt špatně), vzít si obě příjmení by byl sice docela fajn kompromis, ale připadá mi to hrozně dlouhé a nepraktické (představa se tak všude představovat a podepisovat je divná), no a neřeší mi to problém s tím, že bych to musela všude nechat změnit (takže spousta lítání). Nejlepší a nejpraktičtější by bylo si ponechat to své, ale zase mi to přijde trochu divné - myslím být manželé a jmenovat se každý jinak. Po svém nastávajícím nechci, aby si jméno měnil, navíc spolu máme malého syna, který se jmenuje po něm. Takže, co s tím? Poraďte :-) Paradox je, že jsem se celý život těšila, až se svého příjmení zbavím a teď přemýšlím, že si ho nechám :-)
:-D no mám to trochu podobně, hlavně teda s tou tchýní. Pokud to půjde, vezmu si jeho příjmení v mužském tvaru...pro mě kompromis...nehledě na to, že ač je to čech jak poleno, tak má cizí příjmení, takže s -ová to zní úúúplně blbě (a navíc ta tchýně :-D)
Zapoměla jsem dodat, že s partnerem jsme o tom samozřejmě mluvili, nechává to na mě a je mu to v podstatě jedno, dokonce by si klidně vzal i moje příjmení, ale to nechci já.
No a ohledně toho lítání, ono je toho u mě trochu víc (o dost) a je to samozřejmě asi to nejmenší (ačkoli tvrdnutí na našich úřadech z duše nesnáším).
podobny problem resila moje kamaradka, taky uz meli mimco. prijmeni si vzala po manzelovi, aby alespon nejaka prima zenska nosila to prijmeni :-p a svete div se, za nejakej ten patek zacaly ledy roztavat a tedka uz se s tchyni i bavi:) ale urcite bych si byt tebou vzala manzelovo prijmeni. neni to o tchyni, ale o vas trech...
@jennifer81 Jo vítej do klubu nerozhodných :-) Já už teda váhám pouze mezi možnostmi: jen přítelovo příjmení nebo obě. Takže lítání po úřadech mě nemine (už se těším, až budu měnit techničák - grrrr!). Ale pokud je přítel svolný vzít si tvoje příjmení, proč ne? Dítěti ho můžete změnit. Má teda můj obdiv, že by s tím souhlasil :-) Moc takových chlapů není. Rozhodně bych se být tebou nenechala dotlačit do situace, kdy ustoupíš (ikdyž se ti vůbec nechce), pak by tě to mrzelo. Rodina jste byli i bez svatby, takže maličkost jako příjmení na tom faktu nic nezmění a ani ohledně řešení věcí s dítětem (školka, doktoři) asi žádný problém není, když se doteď jmenuješ jinak, tak už si asi všichni v okolí zvykli... Rozhodnout se musíš sama podle svého uvážení, ještě máš čas, tak si to nech pořádně projít hlavou.
@jennifer81 Já bych to asi neřešila. Podle mě to k manželství patří, ať už bude nové jméno po tchyni nebo bude hanlivé. Osobně se na to strašně těším. Jak píše zuuuzanka - konečně tomu příjmení napravíš reputaci :-)
joo, tak ja resim uplne stejne dilema. svatba za 3 tydny a ja se proste nemuzu rozhodnout. Svoje prijmeni mam moc rada a navic jsem posledni zijici z nasi rodiny, kdo ho nosi...ale i kdyz prehlidnu tenhle svuj snetiment, stejne s emi do zmeny prijmeni proste nechce. Oboje si nechat je sice fajn, ale jsou stranse dlouha, jak moje, tak po manzelovi a k tomu i krestni...takze zatim to vyhrava to, ze si necham svoje, ale presne to vysvetlovani vsude, ze jsme manzele, ale jmenujeme se jinak...
no ja jsem uplne posledni, protoze uz nemam tatinka a z jeho rodiny uz nikdo nezije...no, vim, ze to k tomu patri, ale na druhou stranu podstata manzelstvi neni ve zmene prijmeni...je to boj, takovy zasadni rozhodnuti :-)
Udělej to, jak to cítíš, nic jiného k tomu nelze říct. Vykašli se na konvence, pokud chceš mít dál jen své příjmení. V mnoha zemích Evropy (nejen) je naopak běžné (nebo dokonce je to jediná legální možnost) ponechat si příjmení rodné! (už slyším ty námitky, že jsme ale v Čechách...:-) ) Už jsem to tu říkala - buďme rády, že dneska je možnost volby (a to samozřejmě nejen phledně příjmení ;-) )
@zuuuzanka No, myslím, že vztahy s tchýní zůstanou na stejném bodu mrazu, jako teď (nebo spíš hluboko pod ním). Nechci na veřejném fóru vysvětlovat proč, ale věz, že k tomu mám velmi závažné důvody. Kdyby se tahle ženská nechovala tak, jak se chová, tak bych s partnerovo příjmením problém asi neměla (krom toho než bych si na to zvykla), jmenuje se vcelku normálně, dokonce se dá říci, že jeho příjmení je poměrně časté - takže si dokonce myslím, že ho nosí spousta prima ženských :-)
@morsianka Také myslím, že podstata manželství spočívá v něčem jiném, než zrovna v příjmení (ať už je jakékoli). Rodina jsme už teď, svatbu chceme my a děláme ji pro sebe a podle sebe, názory okolí jsou nám vcelku ukradené (myslím jako vzdálenější příbuzné, zvědavé sousedy a sousedky apod.). Vysvětlování by sice asi nějaké bylo, ale nejhorší to také nebude, přeci jen spolu již nějakou dobu jsme a ti, na kom nám záleží ví, že k sobě patříme a na tom ten obřad také nic nezmění.
@liss_durman Ano, partner by byl svolný si vzít mé jméno a já si ho kvůli tomu nesmírně vážím (a nejen kvůli tomu), ale opravdu to nechci. Ačkoli mám poměrně normální příjmení, tak jsem si jako dítě kvůli němu docela dost vytrpěla a nechci, aby si tím samým prošel syn (řekněme, že mé příjmení se objevilo jako jméno jisté, ne zrovna kladné, postavy v dětských pohádkách).
No, prostě váhám a nevím, jak se rozhodnout. Je to těžké. Každopádně jsem za vaše názory ráda a děkuji za ně. Pište klidně dál, názory, zkušenosti vaše i z okolí apod. Třeba mi to pomůže se rozhodnout, ačkoli je jasné, že rozhodnutí je jen a jen na mě :-)
@jennifer81 Byla jsem na tom dost podobně a rozhodla jsem se pro variantu zdvojené příjmení a to po manželovi v mužském tvaru. Administrativní kolečko s výměnou dokladů, banka, mobil atd. se oběhnout dá bez větší újmy na fyzickém aj duševním zdraví a v běžném životě to taky omezující není ;-)
Ahoj,
asi jsem dost konzervativní, ale jakýkoliv handrkování s příjmením u nás nepřipadá v úvahu. Prostě se budu jmenovat po příteli a budu na to hrdá i kdyby má tchyně byla jakákoliv (ale mám štěstí, že je skvělá :)). Nikdy se mi nezamlouvalo mít dvě příjmení nebo si přebrat příjmení v mužské podobě. ;-) spousta známých a příbuzných to takto má a stejně tak třeba jejich děti mají dost neobvyklá jména. Jak říkám, asi jsem trochu staromódní, ale líbí se mi jmenovat se po tom, kdo si mě vezme a miluji obyčejná jména - u kluka jsem do budoucna rozhodnutá pro Ondřeje, holčička by byla pravděpodobně Veronika :-)