ahojda, spoustu jsem jich videla taky ve fotoalbech priprav. My vysluzku nedelame, tak je nebudu potrebovat. My davame drobne darecky. Ale koukala jsem, ze spousta holek si tu cedulicky dela sama a nebo si je nechaji vytisknout u firem, ktera jim tisknou svatebni oznameni.
Super, já taky viděla v albech spustu těch jmenovek, a strašně se mi líbila ta u E1971 kde sedí naproti sobě dvě černé postavičky, mám strašně ráda jednoduché věci. :-D
No, já bych přímo jmenovky nedělala. Cedulky, aby bylo vidět, že je to z vaší svatby, ano, ale jmenovky by to pěkně zkomplikovaly. Když si představím, jak se loučilo třeba několik lidí najednou, připadne mi nereálné, abych hrabala v hromadě výslužek, která je pro koho. Prostě jsem popadla tu navrchu a bylo to. A to jsme jich měli sotva 20.
Já jsem si jmenovky vytiskla na samolepky a ty jsem potom na jednotlivý krabičky nalepila. Měli jsme totiž tři velikosti výslužek, takže mi přišlo jednodušší to na ně napsat a potom "hledat", než dlouhe přemýšlet, jak velkou výslužku ten dotyčný má dostat. Výslužky rozdávala mamka nebo manžel, já bych se v té skladovací místnosti s mýma šatama nevytočila. ;-) A myslím, že v tom nebyl problém. Chtěla jsem tam dát i nějaký pěkný obrázek, ale nějak jsem to v tom fofru nezvládla. Ale ani tak to nevadilo. :-)
My měli velikosti dvě, malé pro jednotlivce a velké pro dvojice, takže mi bylo předem jasné, co má kdo dostat. Výslužky jsem měla naskládané na hromadě a když někdo odcházel, vzala jsem tu, co byla po ruce. Občas lidi utíkali na autobus, takže přehrabování a hledání té správné by je akorát zdrželo. Všechno bylo OK, dokud se do toho nezačala montovat moje maminka, najednou měla pocit, že těch výslužek je nějak moc (nedala si vymluvit, že jsou přesně napočítané), takže je za mými zády začala rozdávat jaksi navíc stylem - Luci, vem si ještě jednu, dala ti toho nějak málo. Naštěstí Luci byla má úžasná svědkyně, takže když jsem začala postrádat výslužku pro kapelu, řekla mi, že ji dostala ještě navíc od mé maminky. Bylo to hodně trapné, ale naštěstí to pochopila (maminku moc dobře zná) a výslužku mi vrátila, aby kapela neodešla s prázdnou.
Len: ty maminky... já jsem si teď vzpomněla, když tady čtu jak holky 1/2 roku dopředu řeší barvy svíček na svatebních stolech a tak (trochu jim to závidím... ;-( ), jak moje máma dělala výslužky, za čož jsem jí vděčná, nicméně do nich dala takové ty obyčejné bílé ubrousky... a samozřejmě když to člověk zjistí až na svatbě... v tom kalupu mě nenapadlo jí říkat, že doufám, že koupila někjaké hezké ubrousky... ]-(
je to drobnost, ale trochu mrzí...
Já jsem si jmenovky na výslužky vyráběla sama na počítači. Jmenovky byly stejné jako papír, na kterém bylo vytištěno menu. Spousta ozdobných papírů se dá vyrobit v MS Wordu, když si stáhnete obrázky z Klipartu. Chce to jen si s tím chvíli pohrát.
Přiznám se, já už výslužky nezdobila, na to už jsem neměla sílu. Nakoupila jsem krabičky, do nich červené ubrousky (celá svatba byla do červena), vzorně nasládala dortíky a koláčky a dál už jsem se nestarala. Nějak mi to v tom spěchu přišlo malicherné, řešila jsem do té doby tolik drobností, až jsem dospěla k názoru, že se svět stejně nezboří... :-)
mě ani nenapadlo, že se to dělá... jó tolik věcí jsem netušila, škoda že jsem na tyhle stránky nenatrefila o 2-3 měsíce dřív... :-( mnohem víc bych si se vším vyhrála...
A mnohem víc bych se starala :-D Kdepak, kdybych na ně nenarazila vůbec, určitě bych se vdala taky :-D Ale ne, vážně, pomohlo mi to tu moc, hlavně tím všudypřevládajícím názorem, že každý si má svatbu dělat pro sebe a podle svého, zjistila jsem, že nejsem zas až takový vyvrhel, když chci mít některé věci trochu jinak, než je zvykem. :-)
Já si taky myslím, že se mnohdy řeší úplné maličkosti naprosto zbytečně, ale já tiskla jmenovky z praktického důvodu, neboť jsme měli všechny krabičky na výslužky jedné velikosti a taky vytisknout ty jmenovky na počítači a napsat jméno byla otázka 10 minut, tak proč si s tím chvilku nepohrát.
Jé Stiko, já spíš měla pocit, že není práce jmenovky vyrobit, ale potom rozdat ty správné krabičky správným lidem :-) Ale každý to vidí trochu jinak, tak ať si to udělá podle svého, já bych zpětně šla možná do ozdobných samolepek, ale do osobních jmenovek fakt ne.
Dani, že my sem vůbec lezly, co? :-D
Danielo, já tyhle stránky objevila asi měsíc před svatbou a akorát mě to vynervovalo, když jsem viděla, co ostatní nevěsty řeší za věci, které já bych neřešila. Najednou vše, co bylo naprosto jasné, jak bude, tak se předělávalo, protože ty inspirace na beremese.cz jsou prostě nakažlivé :-)
Len, tak to my měli asi jen 10 krabic, takže žádné přehrabování se nekonalo. Navíc mě přijde, že člověka potěší, když ta krabice není anonymní, ale je na ní jeho jméno, tak jsme to řešili tak. Ale jak píšeš, každý si to udělá podle svého.
Len, u nás lidi na autobus spěchat nemuseli - buď byli autem nebo je odvážel "náš" řidič nebo tam přespali, takže nějaký překotný spěch nebyl. A taky nikdo neodjel hned jak řekl, že už odchází, prostě než se s námi rozloučil, než si sezbíral všechny svoje věci, než nám ještě 10x popřál a pochválil svatbu a jídlo a mě a tak vůbec, tak se krásně stihla patřičná výslužka najít a předat. ;-)
U nás to prostě byla jiná situace, než u vás.
Danielo, tak to ti můžu upřímně říct, že i já bych spoustu věcí udělala jinak. Jenže na to člověk přijde, až už je po všem. Teď vím, že bych některé věci vůbec neřešila, protože jak jsem si stačila všimnout, tak moje určité úsilí v řešení detailů nikdo neocenil a naopak bych zase některé věci udělala líp. Ze začátku mě to docela trápilo, ale manžel mě uklidňoval, že se tím nemám trápit a že jemu se to moc líbilo a tak jsem se s tím smířila.
Stiko: přesně tak to bylo u nás, já bych taky "plakala nad rozlitým mlékem", ale manžel řekl, že jsme si to v tu chvíli užívali, což má pravdu, a řešit zpětně je hloupost...
...ale občas, když tady čtu některé příspěvky, mi to stejně nedá si říct, kdyby tak... ;-)
Já na svatbu vzpomínám ráda, ale říkám si, že časem stejně na ty ošklivé věci zapomeneme. A důležité je, že teď jsme sami dva spolu bez rodičů a je nám fajn teď, ten den je za námi, tak se nebudu trápit, na fotkách to není vidět.
teď jsem právě vytvořila cedulku na výslužky. Trvalo mi to asi 10 minut -převážná část byla jen najít vhodný obrázek na netu:-)A mám z toho velkou radost. Výsledek je k nahlédnutí v našem albu:-)